Ministerstvo dopravy (MD) dalo majiteli RegioJetu Radimu Jančurovi do rukou trumf. Poskytlo mu informace, kolik stát doplácí Českým drahám (ČD) na jednotlivé rychlíkové spoje. Dráhy přitom chtěly tyto údaje utajit. Jančura a další soukromí dopravci si nyní mohou snadněji spočítat, o které linky se jim vyplatí soutěžit v chystaných tendrech na provozování spojů. Ty nejztrátovější mohou zbýt na ČD.
Státního dopravce zatím údajne nikdo oficiálně o zveřejnění citlivých údajů neinformoval. „Nevím, co má v ruce pan Jančura, my trváme na tom, že poskytnutím těchto informací společnosti RegioJet může nastat deformace trhu, neboť Jančurova firma získá neopodstatněné zvýhodnění oproti ostatním dopravcům,“ poznamenal mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Základní zprávu o poskytnutí konkrétních informací o dotacích vlakových spojů jsme přinesli ve čtvrtek v článku: Jančura slaví vítězství. Získal utajovaný dokument Českých drah.
Zmíněné údaje tvoří podle Šťáhlavského základ know-how, které společnost České dráhy získávala v průběhu let, kdy RegioJet na trhu drážní dopravy vůbec nepůsobil. „Poskytnutí informací požadovaných společností RegioJet by znamenalo porušení ústavního principu rovnosti vlastnictví, neboť výrazně znevýhodňuje společnost vlastněnou státem nad společností vlastněnou soukromým vlastníkem,“ dodal mluvčí.
„Poskytnutí těchto informací znevýhodňuje společnost vlastněnou státem,“ tvrdí České dráhy.
Podle Jančury je ale argumentace ČD o obchodním tajemství nesmyslná. „Je to informace o tom, kolik ministerstvo dopravy zaplatilo z daní občanů na pokrytí ztráty na provozování vlaků na jednotlivých linkách. Například na Slovensku, kde provozujeme regionální vlaky z Bratislavy do Komárna, je tato informace, včetně celé smlouvy mezi námi a ministerstvem, veřejně přístupným dokumentem na internetu,“ řekl ČESKÉ POZICI.
O tento druh informací si navíc podle Jančury na základě zákona může zažádat kdokoliv, a nejde tedy o zvýhodnění jednoho subjektu před ostatními. Kompletní informace chce podnikatel v pondělí 7. prosince představit veřejnosti.
Boj o dotované linky začíná
Českým drahám může zveřejnění údajů skutečně způsobit problémy. Ministerstvo dopravy totiž již několik let plánuje liberalizaci dálkové železniční dopravy. V rámci ní vypíše tendry na provozování právě těchto ztrátových, státem dotovaných linek.
První výběrové řízení vyhlásilo MD minulý rok na trasu Olomouc–Krnov–Ostrava. Většina z původních zájemců postupně couvla, nejčastěji kvůli tomu, že nevěděli, jak ztrátová konkrétní trať je. Nakonec odstoupily i ČD, protože se jim nepodařilo v čase určeném zadavatelem na přípravu nabídek zajistit dodavatele vlaků. Také v tomto případě se dráhy cítily znevýhodněny tím, že jsou státem vlastněnou společností. V souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek totiž musely vypsat výběrové řízení, do kterého se však přihlásil jen jeden uchazeč. Soutěž na vlaky proto byla zrušena.
Konkurenti se tímto zákonem řídit nemuseli. Nabídky na provozování linky Olomouc–Krnov–Ostrava nakonec podaly jen společnosti Arriva a právě RegioJet. Podle dostupných informací vyhrál RegioJet, jenže České dráhy zakázku poslaly na přezkoumání k antimonopolnímu úřadu kvůli řadě údajných pochybení. MD zatím vítěze oficiálně nesmí vyhlásit.
Dotované linky
Stát, popřípadě kraje, si u Českých drah objednávají všechny prodělečné linky, které jsou ve veřejném zájmu, včetně rychlíků. Výjimkou jsou vlaky Supercity (Pendolino), které ČD provozují na vlastní podnikatelské riziko. Vlaky v kategoriích Eurocity a Intercity byly dotovány od roku 2007, přičemž byl zároveň zrušen dosavadní speciální 60korunový příplatek k jízdnému. Od roku 2011 byly tyto dotace opět zrušeny, České dráhy však již příplatek znovu nezavedly. Dotace se od roku 2011 nevztahují ani na nejlukrativnější trasu Praha–Ostrava.
V souvislosti se zakázkou na linku Olomouc–Krnov–Ostrava se na podzim loňského roku rozhádal ředitel RegioJetu Radim Jančura s ředitelem ČD Petrem Žaludou. Jančura tvrdil, že výhrou v tomto tendru státu ušetří několik miliard ročně. Ve výběrovém řízení nabídl, že bude linku provozovat s dotací 188 korun, zatímco ČD podle něho dostávají 212 korun. Žaluda se proti této informaci ohradil a vypočítal, že stát linku dotuje pouze 159 korunami, takže vysoutěžená cena se nevyplatí. Bylo to vůbec poprvé, co ČD dobrovolně zveřejnily výši dotace na konkrétní linku. Dráhy na svém trvají dodneška.
Během následujících 15 let mají dopravci soutěžit o dalších 15 rychlíkových linek„Podle prvního pololetí roku 2012 můžeme odhadnout, že prokazatelná ztráta na této trati bude 165 korun na jeden vlakový kilometr. Tato částka však obsahuje šest korun na vlakový kilometr za průjezd části vlaků přes polské území a staniční poplatek, který není v tendru MD uvažovaný. Bez této částky, tedy za obdobných podmínek s vyhlášeným tendrem, by měla být prokazatelná ztráta ČD na konci 2012 přibližně 159 korun na vlakový kilometr. To je o zhruba 30 korun na vlakový kilometr méně, než nabízejí účastníci tendru,“ uvedl Šťáhlavský pro ČESKOU POZICI. Spočítal, že vysoutěžením této zakázky ministerstvo dopravy ročně zaplatí o více než 26 milionů korun více, než kdyby linku dál provozovaly České dráhy.
Také Jančura trvá na svém – výpočty ČD jsou podle něho špatné. „V pondělí ukážeme, že stát tuto linku nedotuje 212 korunami, jak jsem říkal původně, ale je to ještě více,“ tvrdí Jančura.
Dopravci: Chceme další informace
Během následujících 15 let mají dopravci soutěžit o dalších 15 rychlíkových linek. A konkurence má nyní v rukou trumf, díky němuž si snadno spočítá, jestli se jim vyplatí do těchto tendrů se hlásit.
Bývalý náměstek ČD pro osobní dopravu Petr Moravec, který nyní vede soukromého dopravce Abellio, se ale domnívá, že tato čísla jsou pouze orientační. „Zájemcům to pomůže třeba v tom, aby si spočítal, pod jakou cenu se musí vejít,“ uvedl Moravec, který by šel se zveřejňováním informací ještě dále. „Když se jedná o zakázku ve veřejném zájmu, tak dopravce musí vědět, do čeho jde. Mělo by se tedy ještě před podáním nabídek zveřejnit, jaká je přesná struktura tržeb na dané lince. Tedy kolik tudy jezdí studentů, seniorů atd.,“ dodal.
V každém případě soukromí dopravci krok ministerstva vítají a o dotované linky se budou ucházet. „V tuto chvíli se soustředíme na provoz naší první trasy mezi Prahou a Ostravou. Nicméně pokud stát, popřípadě kraje, vyhlásí tendry na provozování vlakové dopravy, tak se o ně budeme zajímat,“ uvedl Petr Kopáček, mluvčí společnosti Leo Express.
Vydělá zákazník?
Prvním hmatatelným důkazem, že se železniční trh liberalizuje, byl vstup dvou nových soukromých dopravců – LeoExpress a RegioJet – na trh. Díky tomu se zlepšil komfort cestování, čemuž se začaly přizpůsobovat i České dráhy. Liberalizace má ale i několik problémů. Může vést postupně k situaci, kdy po kolejích bude jezdit třeba deset dopravců. Pro spokojenost zákazníka proto bude klíčové, zda se všichni dopravci domluví na návaznosti jednotlivých spojů a na společném uznávání jízdenek. Nutná bude také dohoda o užívání depa či myček.
Pro spokojenost zákazníka bude klíčové, zda se všichni dopravci domluví na návaznosti spojů a společném uznávání jízdenekPředstava, že se jednoduše dohodnou, je spíš z říše snů, protože se zatím nejsou schopní domluvit ani ti současní tři. Jízdenky má každý dopravce vlastní a konkurenční neuznává. Radim Jančura již dříve uvedl, že je na dohodu o uznávání jízdenek s ostatními dopravci připraven. Není však jasné, jak by se řešil problém s rezervacemi. Místenka do RegioJetu totiž těžko může fungovat ve vlacích LeoExpressu nebo ČD.
Vzájemné uznávání jízdenek bude přitom pravděpodobně jednou z podmínek dalších výběrových řízení, takže dopravci ke společnému stolu budou muset zasednout tak či tak. Je to také jeden z cílů ministerstva dopravy, který avizoval už bývalý ministr Pavel Dobeš, který liberalizaci železnic spustil.
Další možný negativní důsledek liberalizace opět souvisí s dotacemi a pocítit ho brzy mohou nejen České dráhy, ale i ministerstvo. Když totiž soukromí dopravci budou znát výši dotací na jednotlivé linky, pravděpodobně si i přes státní podporu vyberou ty s větším potenciálem růstu. Nejméně lukrativní linky proto opět zbydou na České dráhy. Dnes, kdy ČD provozují všechny linky, mohou dotovat prodělečné těmi méně ztrátovými. Když na ně zbydou jen ty nejztrátovější, je otázkou, zda na ně budou mít.
Liberalizace dálkové dopravy (časový plán otevírání trhu):
- 2013/2014 R 27: Ostrava–Opava–Krnov–Olomouc;
- 2014/2015 R 5: Praha–Ústí n.L.–Karlovy Vary–Cheb; R 20: Praha–Roudnice n. L.–Ústí n.L.–Děčín;
- 2014/2015 R 14: Liberec–Pardubice; R 15: Liberec–Ústí nad Labem;
- 2014/2015 R 16: Plzeň–Most;
- 2015/2016 Ex 2 (R 18): Praha–Olomouc–Vsetín (- Slovensko)/Luhačovice;
- 2016/2017 R 6: Praha–Plzeň–Klatovy; R 10: Praha–Hradec Králové;
- 2017/2018 R 9: Praha–Havlíčkův Brod–Brno; R 19: Praha–Pardubice–Česká Třebová–Brno;
- 2018/2019 R 21: Praha–Turnov–Tanvald; R 24: Praha–Kladno–Rakovník;
- 2019/2020 R 6 (část Ex): Praha–Plzeň–Německo/Cheb;
- 2020/2021 R 26: Praha–Písek–České Budějovice;
- 2021/2022 R/Ex: Praha–Pardubice–Olomouc–Ostrava–Polsko/Slovensko;
- 2022/2023 R 7 (+Ex): Praha–České Budějovice–Rakousko;
- 2024/2025 část R 11: Plzeň–České Budějovice; část R 11: České Budějovice–Jihlava–Brno;
- 2025/2026 R 8: Brno–Ostrava–Bohumín; R 12: Brno–Šumperk; R 13: Brno–Břeclav–Otrokovice–Olomouc; R (nový): Brno–Zlín;
- 2026/2027 Ex: Brno–Ostrava–Bohumín; Ex 4: Rakousko/Slovensko–Břeclav–Otrokovice–Ostrava–Polsko;
- 2027/2028 Ex 3: Německo–Děčín–Praha–Brno–Břeclav–Rakousko/Slovensko.
Pozn.: Uvolňování regionální dopravy, které objednávají kraje, je složitější. Vláda totiž v roce 2009 vydala dokument s názvem „Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou“. Jde o smlouvu mezi státem a kraji, která garantuje krajům stabilní dotaci veřejné železniční dopravy na roky 2010–2019 v celkové výši 2,649 miliardy korun, ročně navyšované o průměrný roční index spotřebitelských cen.
Podmínkou je, že kraje uzavřou na celé období smlouvu s jediným dopravcem, přičemž memorandum nevyžaduje, aby tento dopravce vzešel z výběrového řízení. Kraje uzavřely smlouvy výhradně s Českými drahami, což kritizují zejména soukromí dopravci, kteří tvrdí, že by mohli na některých linkách jezdit za nižší ceny.
