„Fuj,“ zaznělo v závěru SMS zprávy od poslance Borise Šťastného (ODS), kterou nám poslal po nedávném rozhovoru ČESKÉ POZICE s pražskou radní pro informatiku Evou Vorlíčkovou (TOP 09) o kauze Opencard. Nespokojeného pana poslance jsme proto požádali, aby nám nabídl vlastní pohled na věc.
Výsledkem je vskutku otevřený rozhovor, jehož tématem zdaleka není jen obvinění pražských radních v kauze Opencard či kritika primátora Bohuslava Svobody a premiéra Petra Nečase. Například se dozvíte, v jaké roli se podle Borise Šťastného (43) točil kolem Občanské demokratické strany lobbista Roman Janoušek, poslanec se ohlíží také za propíraným setkáním vlivných Pražanů v Obecním domě, popisuje i svůj vztah k inženýru Tomáši Hrdličkovi. A jako bonus: proč se Šťastnému ve straně přezdívá „levný body“.
Brutální chyba
ČESKÁ POZICE: Proč jste si myslel, že nadržujeme pražské TOP 09 v kauze obviněných radních kvůli zakázce k Opencard?
ŠŤASTNÝ: Jako politik se nechci dostávat do role nezávislého politického komentátora, nebo dokonce analytika médií. Toto se netýká konkrétně vašeho deníku, ale obecně říkám, že z dlouhodobého hlediska zde panuje z mého pohledu zcela výjimečná mediální imunizace stávajícího establishmentu – zejména TOP 09 na pražském magistrátu. Jak a proč tato imunizace vznikla, je věc druhá. Nepochybně za to může i ODS svou politikou předchozího působení. Myslím si ale, že je třeba se na věci dívat a hodnotit je objektivně.
ČESKÁ POZICE: V čem konkrétně jsme tedy „topku“ v této kauze imunizovali?
ŠŤASTNÝ: Nevyváženost ve zpravodajství, nekritičnost a až patologické stranění TOP 09 se týká řady českých médií a vztahuje se nejen k pražskému magistrátu. Když se však budeme obecně zabývat mediální interpretací kauzy „nové“ Opencard, musíme zaznamenat nezdůvodnitelně malý zájem médií o podstatu věci, kterou je z mého pohledu zcela flagrantní politický střet zájmů a nedodržování principů transparentnosti, které jsou koalicí tolik proklamovány. Konkrétně je neomluvitelné velmi úzké provázání exekutivy veřejné zakázky s politickým establishmentem TOP 09.
ČESKÁ POZICE: To, že k zakázce chyběl oponentní posudek a fakt, že to jediné odborné stanovisko dodala právní kancelář, kterou spoluvlastní zastupitel za TOP 09, bylo velkou chybou. Na druhou stranu obvinění se „točí“ hlavně na vysoké ceně zakázky. Když jsem procházel přepis osudového jednání rady, na kterém byla zakázka schválena, neměl jsem pocit, že by radní chtěli Prahu nějak poškodit. Ba naopak, vysoká cena je trápila… Opencard je proklatým dědictvím éry Pavla Béma. Nebyla to „nastražená mina“?
„Neomluvitelné je velmi úzké provázání exekutivy veřejné zakázky s politickým establishmentem TOP 09“
ŠŤASTNÝ: Tak zaprvé: nevím, co bylo tehdy podepsáno, protože před rokem 2010 jsem nebyl pražským zastupitelem. Zadruhé nejsem IT expertem, který by byl schopen vyhodnotit, kolik má ta či ona služba stát. Zatřetí politici nemají za žádných okolností komentovat práci orgánů činných v trestním řízení a zasahovat do jejich činnosti. Co však mohu komentovat, je politický rozměr celé věci.
Na jednu stranu vedení pražské radnice zcela oprávněně veřejně proklamovalo boj za zprůhlednění úřadu a nastavení pravidel, aby neblahá pověst Opencard zmizela. Jenže na straně druhé rada města v kauze, která se stala i předmětem zásadního boje v předvolební kampani, svůj postup v řešení této problematiky učinila krajně nevěrohodným, vystavila se obvinění z nezákonného postupu, a když už se tak stalo, radní Vorlíčková kauzu veřejnosti a médiím dostatečně věrohodně nevysvětlila a svůj postoj dosud přesvědčivě neobhájila.
Paní radní Vorlíčková do svého sekretariátu zaměstná člověka, který pobíral obrovské peníze v minulém volebním období jako poradce pro Opencard, následně jej prosadí do čela odboru informatiky (Jan Teska – pozn. red.), pak nenechá udělat oponentní posudek, nevypíše otevřené výběrové řízení o nejnižší cenovou nabídku a místo toho přidělí zakázku „z ruky“. Tento postup pak hájí dokumentem, který poskytla kancelář stranického kolegy a zastupitele za TOP 09 (jde o kancelář Abbot Legal – pozn. red.). Tento politický rozměr vrhá nesmírně negativní světlo na vedení pražské radnice, a tím i na ODS, která je její vůdčí součástí.
ČESKÁ POZICE: Radní argumentují, že kvůli složité smlouvě s firmou Haguess z roku 2006 neměli na výběr a museli zakázku zadat bez soutěže.
ŠŤASTNÝ: Za obhájení této teze by měla jak o život bojovat kompetentní radní, odpověď můžeme hledat i u zastupitelů z minulého volebního období a právních odborníků. Podle mých informací předchozí vedení města ke konci svého období učinilo veškeré kroky, aby byla umožněna soutěž mezi více dodavateli. Ať je to však jakkoli, zkrátka z politického hlediska mělo nově zvolené vedení města zhruba dva roky na to, aby Opencard vyřešilo.
Jestli dva roky nic nedělali a nedokázali si sehnat dostatek renomovaných právních posudků a expertíz a jediný relevantní papír je stanovisko právníka z TOP 09, to mi tedy přijde jako brutální chyba. Také bych odpovědné paní radní vyčetl, že rada nezjistila, komu firma Haguess vlastně patří a smluvně nezajistila transparentnost vlastnické struktury v jakékoli chvíli trvání smluvního vztahu. Město přeci musí vědět, komu platí desítky milionů z veřejných peněz.
„Město přeci musí vědět, komu platí desítky milionů z veřejných peněz“
ČESKÁ POZICE: Už jsme se shodli, že radní se v případě Opencard dopustili několika chyb. Co byste dělal vy? Měli by teď radní podle vás rezignovat?
ŠŤASTNÝ: Kdybych já byl primátorem, celý problém bych vyřešil ze dne na den! Prostě bych nedopustil, aby projekty, které byly tak mediálně kritizovány, byly i nadále kritizovány, nebyly dostatečně vyřešeny a nebylo obhájeno využití veřejných prostředků. Nebo bych ty projekty úplně ukončil.
Jinak já jsem nikdy nikoho přes média k rezignacím nevyzýval. Rozumím však, že tuto otázku jste mně musel položit. Řekl jsem v tomto ohledu jedinou věc – že jsem přesvědčen, že vedení TOP 09 v čele s Karlem Schwarzenbergem by mělo přehodnotit, minimálně vzhledem ke klientelismu v kauze Opencard, podporu svým radním a požadovat po nich vyvození politické odpovědnosti.
Nabobtnaní strašáci
ČESKÁ POZICE: A co byste dělal, kdyby pak milionu Pražanů ze dne na den červená kartička přestala fungovat?
ŠŤASTNÝ: Kdyby odpovědní politici v tomto a jiných případech pracovali, jak mají, takové otázky by nevznikaly a nemuseli by podobné hrozby řešit ze dne na den. Vždyť od voleb v Praze uplynulo už dva a půl roku. Co ti lidé tedy dělali ty dlouhé měsíce a roky? Pokud se jim zdálo, že chyby dělalo minulé vedení, měli si vše zanalyzovat tak, aby byli připraveni ve funkci zasáhnout. Jestli to bylo klišé nebo to opravdu nefungovalo, těžko říct. Jsem ale přesvědčený (zvyšuje hlas), že radní TOP 09 místo tvrdé práce pro město a řešení problému neustále hledali a hledají vinu všude jinde než u sebe, a hrají tak politickou hru v zájmu své mediální sebeprezentace.
Mezitím zanedbávají správu věcí veřejných. Koalice v Praze se chová na jednu stranu tak, že dílem vládne a dílem je v opozici. TOP 09, ale často i primátor Svoboda, rádi vytahovali kontroverzní témata, bez vize a schopnosti managovat projekty a lidi však nemůžete řídit město, jako je Praha. Tým je třeba stmelovat a motivovat, nelze žít jen mlácením prázdné slámy a mediálně líbivým bojem s virtuálním nepřítelem.
ČESKÁ POZICE: Koalice TOP 09 a ODS je ve funkci od konce roku 2011. O novém kontraktu s firmou Haguess město začalo jednat již zkraje roku 2012. Navíc dle přepisů z jednání loni v dubnu radní zdůrazňovali potřebu představit novou koncepci rozvoje IT. Jistá snaha tam byla. Navíc koncem roku radní Vorlíčková podala trestní oznámení kvůli projektu Bezdrátová Praha (byl zastaven), kde údajně vznikla městu škoda ve výši 130 milionů korun.
„Bez vize a schopnosti managovat projekty a lidi nemůžete řídit město, jako je Praha“
ŠŤASTNÝ: Vždyť ODS je ve funkci dva a půl roku. To není primátor Bohuslav Svoboda povinen řešit klíčová politická témata předvolební kampaně 2010, jako jsou Opencard, Blanka, transparentnost úřadu? Dovedete si představit, že jako primátor necháte své radní nabobtnat ve skříni takového strašáka jako Opencard a dostanete se do takového marasmu, že uvažujete v intencích nefunkčnosti karty pro milion lidí a papírových tramvajenkách? Nepopírám snahu věci řešit, na druhou stranu každý soudný člověk snad vidí, že celá tato věc je plná zmatků, nejasností, pochybností a netransparentnosti.
ČESKÁ POZICE: Chápu správně, že vaše kritika primárně míří na Bohuslava Svobodu?
ŠŤASTNÝ: Nekritizuji, říkám věci na rovinu a bez servítků. Odstupme na chvíli od Opencard. V roce 2010 jsem byl jedním z těch, kdo se podíleli na přípravě programu pražské ODS do voleb. Jako šéf volební kampaně a nový předseda pražské ODS jsem s ostatními vytáhl ODS pod zničující palbou ze všech stran z téměř jistého debaklu až zpět do městské rady a křeslu primátora. Bez požadavku na jakékoli křeslo nebo funkci pro sebe. Nechávám na zhodnocení, co z tohoto volebního programu se daří městské koalici a naší straně plnit. V tomto ohledu jsem zklamaný, že ze strany reprezentace hlavního města se více mluví, než konkrétně koná. Z mnoha pohledů snaha hledat řešení pro město, která by byla efektivnější a transparentnější, prostě nepřichází. Je logické, že největší odpovědnost nese šéf, tedy primátor.
ČESKÁ POZICE: Máte tušení, kdo celou akci rozehrál a podal na radní města trestní oznámení?
ŠŤASTNÝ: Nevím a nic mi do toho není.
Nesedět na pěti židlích
ČESKÁ POZICE: Není obvinění pražských radních výstrahou pro politické nováčky, aby do politiky raději nechodili, a už vůbec nestrkali nos do ožehavých projektů?
ŠŤASTNÝ: Když něco chcete dělat pořádně, musíte se tomu věnovat. Mám bohužel pocit, že ne všichni ve vedení našeho města tyto atributy splňují. Někteří přišli do vysokých funkcí naprosto nedotknutí jakoukoliv veřejnou službou či politickou prací. Někteří neměli vůbec žádné zkušenosti s veřejným sektorem nebo exekutivou. Někteří se pak z mého pohledu práci nevěnují tolik, kolik by měli, protože dělají řadu různých činností.
ČESKÁ POZICE: Kdo konkrétně?
ŠŤASTNÝ: Když se tak ptáte, abych byl konkrétní, nemyslím si, že je v moci smrtelníka býti primátorem hlavního města, předsedou pražské ODS, členem výkonné rady ODS, lékařem soukromé gynekologické praxe, docentem sloužícím noční služby a operujícím ve velké fakultní nemocnici, vysokoškolským pedagogem, či členem statutárních orgánů řady nadací či nevládních organizací. Jsem přesvědčen, že tolik věcí najednou nelze zvládnout. „Nejsou problémy kolem Blanky či dopravního podniku spojené s tím, že těm věcem se manažersky někdo pořádně nevěnoval?“
To říkám ve vší úctě k tomu, jak je pan docent Svoboda vitální, že to asi myslí v dobrém, kolik práce v těch jednotlivých funkcích odvádí a s jakým nasazením k těm jednotlivým úkolům se snaží přistupovat. Jenom mám pocit a nejsem v tom sám, že kvalitně vše zvládnout není v moci smrtelníka. Sám za sebe říkám, že já bych to nezvládl, já bych si vybral maximálně jednu pozici exekutivní a jednu podpůrnou politickou. Jinak nelze práci primátora dělat tak kvalitně, abyste nedělal chyby, důležité věci měl pod kontrolou a perfektně řídil město.
Protože pak se stane, že přijde paní radní, ona a její aparát nějak zpracují materiály, vy nemáte čas se s problémem do hloubky seznámit, a pak hlasujete a věříte, že to, co vám ti lidé předložili, že předložili bezchybně a zodpovědně. Akademicky se ptám: není toto příklad Opencard? Nejsou problémy kolem Blanky či dopravního podniku spojené s tím, že těm věcem se manažersky někdo pořádně nevěnoval?
ČESKÁ POZICE: Bylo tomu jinak v minulém vládním období hlavního města?
ŠŤASTNÝ: V managementu města a manažerském řízení se jeví, že ten rozdíl je diametrální. Pavel Bém byl v managementu hyperaktivní workoholik, který ten úřad hnal na maximální otáčky. Ale já jsem vizionář. Dívám se tak více než do minulosti do přítomnosti a zejména do budoucnosti. Když se podívám do různých úřadů, vidím osobnosti, které práci dělají manažersky zodpovědně a jsou jen tím ministrem. Třeba Tomáš Chalupa a Martin Kuba jsou jen ministry a místopředsedy strany. Já také nesedím na pěti židlích.
ČESKÁ POZICE: Troufnul byste si kandidovat na primátora hlavního města? Hovořil jste o důležitosti dodržování programu a transparentního vládnutí. Nenastal váš čas?
ŠŤASTNÝ: Troufnul. Kdybych však býval měl ambici stát se pražským primátorem, tak bych si o tu pozici ještě před volbami nebo ihned po nich jasně řekl. Nic takového jsem neučinil, neměl jsem, nemám a za stávající konstelace nechci mít takovou ambici. Jako tehdejší předseda pražské ODS jsem v roce 2010 jasně deklaroval, že jdu s kůží na trh, že se jdu pokusit zvrátit negativní obraz občanských demokratů v Praze a chci se pokusit zajistit, aby ODS mohla nadále vládnout městu. To se mi podařilo, úkol jsem splnil, byť jsem za to byl primátorem Svobodou posléze potrestán (smích).
Mediální poradce „Romeš“
ČESKÁ POZICE: Nemějte mi to za zlé, ale trochu to na mě působí jako „srabáctví“. Vzhledem k tomu, že se hlásíte k autentické pravici v ODS a rád byste oživil její program. To by takzvaně mělo koule, kdybyste se pokusil o to být pražským primátorem a ukázal kolegům politikům, jak řídit Prahu.
„Svou pozici ve straně vidím v práci poslance, jako zdravotnický expert naší strany. Tak jsem to i jasně před volbami veřejně řekl a já své slovo držím, ať se děje cokoli.“
ŠŤASTNÝ: Opakuji, že takovou ambici jsem nikdy neměl a mít nehodlám – z jednoho prostého důvodu: Svou pozici ve straně vidím v práci poslance, jako zdravotnický expert naší strany. Tak jsem to i jasně před volbami veřejně řekl a já své slovo držím, ať se děje cokoli. Že jsem začal překážet primátorovi Svobodovi, to je výsledkem jeho bezpáteřního boje o moc a funkce. Takové hry já nehraju.
ČESKÁ POZICE: Možná se mýlím, ale nebylo důvodem tohoto odstavení třeba to, že jste vnímán jako součást takzvané staré party? Třeba ona schůzka v Obecním domě s Romanem Janouškem, Tomášem Hrdličkou, Pavlem Bémem nebo exnáměstkem policejního prezidenta Vladislavem Husákem vám u veřejnosti příliš nepomohla… S politikem a lobbistou Tomášem Hrdličkou zase tu a tam zajdete na kávu.
ŠŤASTNÝ: Neexistuje nikdo kromě politických oponentů, kteří tyto laciné věty mohou používat, kdo by mohl říct, že jsem ovlivnil jedinou konkrétní věc ve prospěch jakéhokoli konkrétního lobbistického zájmu. Vyjádřím se k osobám, o kterých jste hovořil: Pan inženýr Tomáš Hrdlička je řádně zvoleným členem vrcholného vedení pražské ODS. Dosud nebyl předložen ani zveřejněn jeden jediný podklad, že by se ten pán dopustil jakéhokoli nevhodného nebo netransparentního konání nebo jakéhokoli střetu zájmů, který by znevěrohodňoval jeho pozici člena širšího vedení pražské ODS, a tím ho vylučoval z možnosti se scházet se svými stranickými kolegy.
Také si nevzpomínám, že v době, kdy on se dohodl s Bohuslavem Svobodou na tom, že vstoupí do pražské ODS a bojoval ze všech sil za hlasy pro něj, že by to docentu Svobodovi nějak vadilo. Ani v médiích primátor proti Hrdličkovi tehdy nevystupoval. Naopak, na jednáních ho často chválil, účastnil jsem se více než rok desítek a desítek setkání těchto pánů, od stranických kanceláří až po kavárny a restaurace a jejich normální, často družné politické diskuse.
Byl jsem třeba u jejich domluvy o podpoře Bohuslava Svobody ze strany Tomáše Hrdličky na českého prezidenta, a kdyby to tehdy na regionálním sněmu nezakázal pro mě dodnes z neznámého důvodu Petr Nečas, možná by docent Svoboda prošel až do finále a možná by i vyhrál. Později ale pan primátor otočil a začal Hrdličku veřejně plísnit. Datuje se to od doby převratu na magistrátu, kdy ODS doslova prodal TOP 09.
ČESKÁ POZICE: S primátorováním Pavla Béma jste byl coby člen pražské organizace ODS spokojen?
ŠŤASTNÝ: Co se týká Pavla Béma, přes dvě vítězné kampaně pod mým vedením, ani jednou jsem v minulosti nepřijal jeho nabídku na podílení se na řízení města. Na rozdíl od řady dnešních Svobodových spojenců, neseděl jsem na tučných židlích v orgánech městských společností v Bémově éře, neorientoval jsem se na komunální politiku. Béma jsem respektoval jako demokraticky zvoleného předsedu pražské ODS a (prvního) místopředsedu celé strany, který v Praze straně několikrát zřetelně vyhrál volby.
Roman Janoušek zase v určitých chvílích působil jako mediální poradce pohybující se v okolí magistrátu nebo v okolí Pavla Béma, vystupoval i v určitých poradních pozicích blízkých vedení pražské ODS v tu dobu.
ČESKÁ POZICE: Z jaké pozice to Janoušek ale činil? Jaký k tomu měl pouvoir?
ŠŤASTNÝ: To není otázka na mne, já byl zvolen do vedení pražské ODS poprvé v roce 2010 (nastoupil v červnu 2010, odstoupil po změně koalice v radě města v prosinci 2011 – pozn. red.), kdy jsem nahradil ve funkci Pavla Béma. Když mi byl doktor Janoušek před dávnými lety představen jako neformální mediální poradce v okolí Pavla Béma, příležitostně jsem s ním hovořil. Stejně, jako se dnes nikdo neptá pana Marka Hanče, co dělá pro primátora Svobodu a lidé v okolí primátora s ním běžně hovoří (Marek Hanč je oficiálním členem poradního týmu primátora Svobody – pozn. red.).
„Nikdy jsem nebyl ani minutu v žádné exekutivní pozici, kde bych rozhodoval o jediné koruně z veřejných zdrojů“
V mém případě prokazatelně není jediná věc, ve které já bych v minulosti mohl teoreticky ani prakticky panu Janouškovi vyhovět, neboť nikdy jsem nebyl ani minutu v žádné exekutivní pozici, kde bych rozhodoval o jediné koruně z veřejných zdrojů. Neseděl jsem ani na magistrátu. I kdyby po mně Roman Janoušek něco chtěl, což se nikdy nestalo, jednak bych mu byl k ničemu, také bych ho ale hnal svinským krokem.
Víte, v mé veřejné službě u Václava Klause (Šťastný byl poradcem Václava Klause v letech 2003 až 2006 – pozn. red.) jsem se naučil jedné věci. Pan prezident Klaus byl pověstný tím, že za sebe neposílal vyjednávat své lidi. Já se chovám úplně stejně. Nikdo nikdy za mě nic nemusel vyjednávat, stejně tak jsem já ve sněmovně pro nikoho nic nezařizoval. Každý se může podívat, jak jsem kdy hlasoval. Jsou to právě političtí oponenti, kteří si ve spolupráci s některými médii vymysleli, vymýšlejí a rádi používají laciná spojení.
ČESKÁ POZICE: Co konkrétně si média vymyslela?
ŠŤASTNÝ: Typickým příkladem je vámi zmiňované, tolik mýtizované setkání v Obecném domě. Opakovaně jsem v minulosti vydal tisková prohlášení, že šlo o pouhou manipulaci s veřejným míněním. Kupříkladu, ve chvíli, kdy Roman Janoušek opouštěl podle fotografií Blesku Obecní dům, já jsem se nacházel na vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici. Do Obecního domu jsem dorazil až dvě hodiny poté, co pan Janoušek i pan Bém podle Blesku z budovy odjeli. Mám na to svědky.
ČESKÁ POZICE: Nezajímalo vás někdy, kde Janoušek vydělal zhruba dvě miliardy korun, které prověřovala i švýcarská prokuratura?
ŠŤASTNÝ: Já s panem Janouškem nikdy o jeho obchodních aktivitách nehovořil, nejezdil s ním na dovolené, neplavil se nikdy na jeho jachtě, nelétal jeho tryskáčem, netrávil jsem s ním dny a večery, nechodil jsem s ním na golfy a nestavěl si haciendy v jeho sousedství. Takové hledejte opět jinde. Určitě jsem s ním také nikdy nediskutoval, co kdy kde dělal, a on po mně nikdy nic nechtěl. Mně by to ani nezajímalo, protože ten člověk mne, z hlediska práce, kterou dělám, nezajímal.„ODS rezignovala v zájmu vládnutí na dodržování elementárních principů pravicové politiky“
Já byl vždy ten, kdo bojoval za ODS. Po tom všem, co jsem udělal pro pražskou ODS, se na mě mračil dokonce i Pavel Bém, když jsem ho na předsednické pozici nahradil. Byl jsem to já, kdo politicky bojoval s lidmi, jako byl Milan Jančík. Byl jsem to já, kdo si ODS prošel od píky, od ulice, kde jsem v roce 1998 stranicky začínal. O mně nikdo nemůže říci, na rozdíl od lidí jako Bohuslav Svoboda, že mě někdo někam dosadil nebo mi dopomohl do exekutivní pozice. K tomu navíc jsem si vždy s sebou nesl nálepku Klausova muže, což v pražské ODS byl dlouhá léta cejch neoblíbenosti.
Zažil jsem, že jsme celé měsíce stáli od pěti ráno u metra a rozdávali v kampani lidem buchty. Nebo jsme po nocích vylepovali plakáty na sloupy. Zažil jsem, že jsme po nocích lepili tisíce obálek a roznášeli je do schránek. Zažil jsem entuziasmus a nasazení v rámci dosažení nějakých ideových cílů. Dnes vidím jen boj o moc a o křesla, která se však lidem rozpadávají pod zadkem. Nevidím vizi, nevidím lídrovství, nevidím zájem lidi stmelovat, ale jen rozdělovat. ODS v Praze se sice občas sejde, ale lidé se pak rozcházejí psychicky zdevastovaní, bez nadšení, bez nějaké naděje. To se stalo v posledním zhruba roce. S tímhle nelze jít do voleb.
Když si děti hrají s telefonem
ČESKÁ POZICE: Funkce v ODS jste si poctivě odchodil a odseděl, v Praze vám chybí programové a ideové ukotvení strany. Opět se tedy musím zeptat, co vám brání v kandidatuře ať už na primátora, nebo do celostátního vedení strany?
ŠŤASTNÝ: Nejen v Praze, celá ODS se posunula do středu, kde na nás číhá smrt, jak píše Petr Hájek ve své knize. ODS rezignovala v zájmu vládnutí na dodržování elementárních principů pravicové politiky, na dodržování našich ideových cílů, a stala se tak pro naše voliče zcela nečitelnou.
Do komunální politiky jsem se ale nikdy nehnal, vždy jsem měl touhu dělat velkou zdravotnickou politiku, tedy na úrovni parlamentu, což se mi podařilo. Prakticky jsem zůstal jediným zdravotnickým expertem v ODS v parlamentní funkci. Byť ministerstvo zdravotnictví ovládá TOP 09, svou roli coby předseda zdravotnického výboru plním. Co se týká celostátního vedení strany, zvažoval jsem kandidaturu na místopředsedu na posledním kongresu. V určitou chvíli jsem však férově v zájmu ODS řekl Petru Nečasovi, že nechci být opoziční místopředseda. Opravdu, na rozdíl od stávajících místopředsedů bych já byl tvrdým opozičním místopředsedou předsedy Nečase.
ČESKÁ POZICE: Není škodlivější, když do ODS pálíte zvenčí přes média?
ŠŤASTNÝ: Nechci do nikoho pálit, ani nikomu oponovat. Pouze říkám své názory a postoje, jak si myslím, že by se věci měly dělat správně. Uvnitř strany je říkám mnohem silněji než v médiích. Trápí mě, že strana ustupuje od svého pravicového programu, že nám mizí preference. Že to někdo nechce slyšet a nebojujeme za změnu, to je trochu frustrace. Nedá se ale nic dělat, Petr Nečas byl demokraticky zvolen šéfem strany, stejně jako Bohuslav Svoboda předsedou pražské ODS. Respektuji to, což však neznamená, že se nemohu kriticky vyjadřovat k tomu, s čím nesouhlasím. Přece své názory nebudu tajit. Jsme politická strana, ne tajná služba. A nejsme ve volební kampani.
ČESKÁ POZICE: Nejmenovaný politický podnikatel a stranický kolega mi na vás prozradil, že prý máte ve straně přezdívku „levný body“. Údajně to vzniklo tak, že vás takhle v minulosti po delší dobu někdo po nocích prozváněl na telefon. Už jste z toho měl být tak vynervovaný, že jste požádal o pomoc policii či bezpečnostní složky. Při „zákroku“ se zjistilo, že vás prozváněly malé děti, které hrály jakousi hru, jejímž cílem bylo získat co nejvíce bodů. Hra měla bodovací pravidla – body děti získávaly za zvednutí telefonu, za nadávky a podobně. Vám se prý vždy dovolaly, a tím vyhrávaly. Kvůli tomu jste mezi těmi dětmi dostal přezdívku „levný body“…
ŠŤASTNÝ: Tak to je kachna od politického podnikatele! Ale pravda je, že telefon beru vždy a všem lidem, i když je neznám, takže jestli to někdo boduje, tak takové body mne těší.
