Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Bude generál Sísí novým Mubarakem?

Blízký východ

  22:11

Pod pyramidami se etabluje nový vojenský vládce Egypta, který má k islámu blíž než jeho předchůdci.

foto: © ReutersČeská pozice

Generál Abdal Fatah Sísí, strůjce puče, který začátkem července sesadil vládu demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího a jeho Muslimského bratrstva, se minulý týden během živě přenášeného projevu k absolventům vojenské akademie stylizoval do role populistického vůdce lidu. Prostřednictvím kamer se obrátil k široké egyptské veřejnosti a vyzval ji, aby následující pátek vyšla do ulic dát přechodné vládě „mandát“ k zákroku proti „násilí a terorismu.“

Washington, který egyptskou armádu subvencuje částkou 1,3 miliardy dolarů ročně, v Sísího výzvě shledal nebezpečnou eskalaci už tak napjaté situace a Pentagon o několik hodin později oznámil pozastavení nasmlouvané dodávky čtyř stíhaček F-16.

Statisíce stoupenců červencového převratu Sísího výzvu nicméně vyslyšely a dorazily na káhirské náměstí Tahrír. V časných sobotních hodinách si ozbrojené složky vyslovený mandát vyložily tak, že zahájily ostrou střelbu do srocení příznivců svrženého islamistického prezidenta na jiném místě Káhiry, přičemž jich na 80 zabily.

Faraón osvoboditel

Po masakru zplnomocnil úřadující prezident Adlí Mansúr premiéra Házima Biblávího, aby udělil armádě pravomoc zatýkat civilisty. Islamisté se však nerozprchli, jejich odhodlanost se jen utvrdila. Nadále vycházejí do ulic, shromažďují zdravotnický materiál, verbují dobrovolníky, opevňují barikády.

Mnozí pochybují, že se Sísí stáhne zpátky do kasáren poté, co slyšel své jméno skandované statisíci stoupenců na egyptských náměstíchAni Sísí však nepolevuje. Generál, který si v přechodném kabinetu přibral k funkci ministra obrany ještě post prvního vicepremiéra, tvrdí, že nemá touhu vládnout, ale mnozí pochybují, že se stáhne zpátky do kasáren poté, co slyšel své jméno skandovat statisíce stoupenců na egyptských náměstích. Státní média „polního maršála lidu“ přirovnávají k faraonu Ahmosovi, který v 16. století před Kristem vypudil z Egypta hyksóské dobyvatele.

Sísího popularita je dokladem proměny jeho veřejného obrazu. Nejmladší člen Nejvyšší rady ozbrojených sil, jež vládla zemi po pádu Mubarakova režimu, vešel ve známost obhajobou „kontrol panenství“, které ozbrojené složky prováděly na zatčených demonstrantkách. „Procedura testu panenství se prováděla na ochranu dívek před znásilněním a na ochranu armády před obviněními ze znásilnění,“ hájil před pobouřenou veřejností zákrok, jehož existence byla do té doby mnohými zpochybňována jako výplod fantazie poškozených.

Postrach islamistů?

Sísí je známý jako hluboce věřící člověk, který do neformální konverzace vetkává verše z Koránu. Ještě zhruba před rokem, když ho Mursí jmenoval ministrem obrany, se proto spekulovalo, že má blízko k Muslimskému bratrstvu. Byl prvním ministrem obrany bez nejvyšší vojenské hodnosti polního maršála, což některé pozorovatele přimělo k domněnce, že jeho jmenování signalizuje profesionalizaci armády a počátek umenšení její role v politice, potažmo ekonomice.

Nyní mu Muslimští bratři pochopitelně nemohou přijít na jméno. Ovšem přestože svrhl islamistického prezidenta, někteří analytici nevylučují, že by se mohl odklonit od sekulární politiky dřívějších egyptských vojenských režimů pod vedením Gamála Násira, Anvara Sádáta a Husního Mubáraka a prosazovat jakousi armádní syntézu s islamismem.

Sísí zdůrazňuje potřebu respektovat ústřední roli náboženství v politice a předesílá, že sekularismus nebude příznivě přijat většinou lidí v regionu„Soudě podle myšlenek o vládnutí, které předestřel ve své diplomové práci, Sísí se možná nevidí ani tolik jako opatrovník demokratické budoucnosti Egypta, nýbrž se považuje za egyptskou verzi pákistánského generála Zijáula Haka, který v roce 1977 svrhl demokraticky zvolenou vládu v Islámábádu a záhy se jal prosazovat islamizaci státu a společnosti,“ píše Robert Springborg v časopisu Foreign Affairs.

Zmíněná diplomová práce, kterou Sísí obhájil na vojenské škole v Pensylvánii, nese název „Demokracie na Blízkém východě“. Sísí v ní zdůrazňuje potřebu respektovat ústřední roli náboženství v politice a předesílá, že sekularismus nebude příznivě přijat valnou většinou lidí v regionu. Springborgem zmiňovaný pákistánský generál Zijául Hak zavedl do právního řádu země prvky islámského práva šaría a zasloužil se o rozkvět státem subvencovaných náboženských škol (madras), jež se staly líhní Tálibánu.

Stoprocentní patriot

Vedle USA studoval Sísí na vojenské škole v Británii; později působil jako vojenský atašé v Saúdské Arábii, která puč proti Mursímu vřele uvítala. Před nástupem do Nejvyšší rady ozbrojených sil byl šéfem vojenského zpravodajství, kde v období po 11. září 2001 úzce spolupracoval se západními protějšky.

Pozorovatelé upozorňují, že navzdory pozdržení dodávek letounů F-16 se každoroční společné egyptsko-americké vojenské cvičení „Jasná hvězda“ bude konat jako obvykle. „Jestli hledáte, co je opravdu významné a symbolické, pak je Jasná hvězda opravdu významná a pozastavení dodávek stíhaček F-16 jen symbolické,“ upozorňuje analytik Jon Alterman z washingtonského think tanku CSIS.

Mluvčí politického křídla Muslimského bratrstva kdysi kvitoval, že na rozdíl od svého předchůdce v postu ministra obrany, který udržoval těsné styky s Washingtonem, je Sísí „stoprocentní patriot“. S ohledem na velikost americké finanční pomoci, jíž se egyptské armádě dostává, se jeví obzvlášť trefným citát předloni zesnulého britského publicisty Christophera Hitchense: „Egypt není země, která má armádu, ale armáda, která má zemi.“

Autor: