Otázka, jak na webu, kde je údajně vše zadarmo, vydělat peníze, straší v digitálním světě od samotného zrodu internetu. V posledních letech však zapeklitý problém začíná mít řešení. Crowdfunding je jedno z těch nejoblíbenějších.
Systém Pay-what-you-want (zaplať, kolik chceš) zase to nejnovější – tedy alespoň v případě elektronických knih. A funguje! Nedávno to internetové komunitě názorně předvedl projekt The Humble eBook Bundle (HeB).
Peníze tvůrcům i na charitu
Princip je prostý. Projekt HeB, jenž odstartoval 9. října a trval dva týdny, nabídl uživatelům výběr románů populárních současných spisovatelů vědeckofantastické literatury. Balíček třinácti knih, jehož součástí jsou například díla Neila Gaimana, Coryho Doctorowa či Lauren Beukesové, by zájemce běžně přišel na několik tisíc korun. Jenže v případě HeB si fanoušci mohli sami zvolit, kolik jsou ochotní za sbírku sci-fi lahůdek zaplatit. A jako bonus obdrží e-knihy bez takzvaných Digital Rights Management, tedy různých omezení používání.
Je to velkolepý, bláznivý experiment, jehož prostřednictvím dostaneme knihy k novým čtenářům,“ prohlásila ještě před začátkem pokusu Lauren Beukesová. Ta za román Zoo City loni obdržela prestižní ocenění Arthur C. Clarke Award, jež je ve Velké Británii každoročně udělováno nejlepšímu dílu žánru science fiction.
Během čtrnácti dní se prodalo 84 219 knižních „balíčků“ a lidé za ně dobrovolně zaplatili neuvěřitelných 1 202 881 dolarů
„Co kdyby zkušenost kolem koupě elektronických médií byla přetvořena tak, aby zákazník měl pocit, že mu důvěřují a opravdu si ho váží? Co kdybyste věděli, že lví podíl peněz, které jste za elektronická média utratili, dostali tvůrci? Co když vaše poctivost bude jednoduše odměněna?“ ptal se ve svém článku pro britský Guardian internetový aktivista a spisovatel Cory Doctorow. Úspěch experimentu může Doctorowovi posloužit jako odpověď. Internetová komunita důvěru ocenila. Během čtrnácti dní se prodalo 84 219 balíčků a lidé za ně dobrovolně zaplatili neuvěřitelných 1 202 881 dolarů.
„Neočekávala jsem, že se tímto způsobem dostaneme na úroveň prodejů knih z žebříčku bestsellerů The New York Times. Pro nás méně známé autory to znamená, že jsme v minulých dvou týdnech prodali víc knih než kdykoliv před tím tradiční cestou,“ prohlásila Beukesová. A dodala, že lidé rovněž ocenili možnost libovolnou část sumy věnovat na charitu.
Možnost podpořit například organizaci Electronic Frontier Foundation či Child’s Play Charity však nezůstala jedinou motivací pro uživatele, proč utratit co nevyšší možný obnos. Tvůrci webu využili rovněž oblíbené herní mechanismy:
- Veřejná výsledková tabule. Hrstka uživatelů se předháněla, kdo za knihy zaplatí víc. Zvítězil uživatel #SaveCoH. Za sbírku vědeckofantastické literatury dal 1238 dolarů.
- Bonus (další kniha) pro každého, kdo zaplatí víc než průměr. Průměrná částka zaplacená za knihy tím neustále rostla. Nakonec dosáhla 14,28 dolaru.
- Skupinová soutěž. Konkurovali si uživatelé operačních systému Windows, Mac a Linux. Nejštědřejší byli paradoxně uživatelé volně šiřitelného softwaru Linux. V průměru za knihy zaplatili 16,24 dolaru. Za skrblíky byli „windowsáci“, kterým Doctorow a spol. průměrně nestáli za víc než 13,39 dolaru. To fanoušci Applu za balíček knih dali 15,64 dolaru.
Lekce alternativy
Dle jednoho z manažerů společnosti Humble Bundle Roberta Martineze bude mít tento projekt, který se určitě co nevidět dočká pokračování, velký dopad na trh s digitálními knihami. „Námi nastolenou alternativu už teď nemůže nikdo ignorovat,“ zdůraznil Martinez. Nutno podotknout, že zatímco v případě e-knih šlo o první vlašťovku, platforma Humble Bundle již v minulosti slavila srovnatelné úspěchy s prodejem videoher či muziky.
Dle Coryho Doctorowa je trh s e-knihami naprosto rozvrácený hádkami o cenovou politiku a správu digitálních práv
Nelze se divit. Dle Coryho Doctorowa je totiž například trh s e-knihami naprosto rozvrácený hádkami o cenovou politiku a správu digitálních práv. Digital Rights Management neboli DRM dle spisovatele bere čtenáři moc rozhodovat se svobodně, jak s knihou naloží. Je tedy jen logické, že spotřebitelům neuniklo, že digitální obsah lze v dnešní době získat i bez placení. „Pirátské kopie jsou nadosah několika málo kliků a pravděpodobnost, že vás kvůli stahování budou soudně stíhat, je stejná, jako že vás trefí blesk. Navíc jsou pirátské kopie bez omezení, jež doprovázejí DRM,“ míní Doctorow. Lekce je tedy prostá: za víc peněz dostanete méně muziky. Přitom dle Doctorowa právě projekt The Humble eBook Bundle demonstroval, že i na internetu většina lidí udělá správnou věc, když tu možnost dostane.
V Česku chybí páka
Že bychom si však tímto způsobem již brzy nakupovali literaturu i v Česku, pochybuje spoluzakladatel největšího českého portálu s elektronickými knihami eReading.cz Martin Lipert. Dle něho takový projekt v českých podmínkách nemá šanci uspět. Důvod je prostý: nedostatek zákazníků. Lipert poukazuje například na neúspěšný pokus v centru Prahy etablovat restauraci „Zaplať, kolik chceš“.
Navíc má náš trh má dle Liperta jednu velkou nevýhodu. Elektronické knihy musejí zaplatit čeští čtenáři. „Nikdo jiný to neudělá. Když vydáte hudbu, třeba i českou, máte možnost, že si ji koupí i lidé v zahraničí. Jazyková vazba je tam mnohem slabší. Ale dostat se z České republiky na světový trh v oblasti knih je nesmírně těžké a vyhrazeno pouze pro několik málo vyvolených,“ vysvětluje Lipert.
V současné chvíli je ČR, co se týká elektronických knih, dle Liperta minimálně pět let za USA. „My to dítě teprve učíme chodit,“ říká Lipert. Věří však, že je český čtenář dál než běžný konzument hudby a uvědomuje si, že trh musí podporovat. Ani to však nemusí vždy stačit. Teprve nedávno s Lipertem ukončilo spolupráci jedno z největších českých nakladatelství. „Na pěti posledních e-books prodělali, a proto se rozhodli, že už žádnou další nevydají,“ konstatuje Lipert s tím, že zájem v Česku sice je, jenže natolik mrňavý, že si každý byznysman dvakrát rozmyslí, bude-li riskovat a investovat i do elektronické verze knihy.
Každý byznysman v Česku si dvakrát rozmyslí, jestli bude-li riskovat a investovat i do elektronické verze knihy
To, že by výroba e-knihy byla levnější, je dle podnikatele totiž velká fáma. „Autor, rukopis, grafik, sazeč, redakční práce – je přece úplně jedno, zda to vydáváte elektronicky či v tištěné podobě. Navíc je u e-knih v současné chvíli několikanásobně dražší distribuce. Investice do technologií byly velmi nákladné a prostě zatím neprodáváme ročně 20 milionů kusů,“ nastiňuje Lipert tvrdou realitu českého trhu. A dodává, že v podstatě neexistuje důvod, proč by e-kniha měla být levnější. Dotované jsou prý i ceny Amazonu, který se tímto způsobem snaží udržet dominantní podíl na trhu.
Respekt už „flattruje“
Alternativní možnosti placení v kyberprostoru se navzdory tomu začínají pozvolna prosazovat i u nás. Od poloviny tohoto roku je v češtině například dostupná švédská mikroplatební služba Flattr.com, jež svým uživatelům slibuje „velkou změnu pomocí malých plateb“. Cílem projektu je internetovým uživatelům nabídnout jednoduchou cestu, jak finančně podpořit tvůrce obsahu, který je nějakým způsobem zaujal.
Uživatel si sám nastaví měsíční částku, kterou je ochotný svým oblíbeným autorům a projektům celkově přispět. Pak už pouze kliká na tlačítka Flattr umístěná na jednotlivých webech. Mikrodárcovství na internetu se tím stává podobně jednoduché jako klikání na facebookové tlačítko „Líbí se mi“. Na konci měsíce se všechna kliknutí sečtou a autoři se o uživatelem nastavenou částku podělí rovným dílem. Tento měsíc Flattr na svém webu zavedla například redakce časopisu Respekt. Mikroplatby putují na jeden společný účet a posléze se rozdělí mezi jednotlivé autory a blogery stránek.
Průkopníkem této formy obživy na českém webu se před časem stal filmový kritik František Fuka, jenž provozuje web FFFilm. Ten si pomocí Flattru měsíčně přivydělá zhruba dva tisíce korun. Od svých podporovatelů ale rovněž přijímá dary prostřednictvím klasického převodu na účet, platebního systému PayPal a dokonce i digitální měny BitCoin. Například v říjnu si tímto způsobem celkově přivydělal slušných 23 310 korun.
