Poptávka po nových bytech i kancelářích v Praze stále roste. Jenže nové developerské projekty znamenají také větší nároky na dopravní infrastrukturu a občanskou vybavenost. Peníze na to by mohly Praze plynout z fondu veřejných investic, o jehož založení usiluje Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), think tank sdružující odborníky z řad developerů, stavařů, architektů, právníků a ekonomů. Podstata fondu veřejných investic je jednoduchá. Developeři, kteří chtějí v Praze realizovat nějaký projekt, by do fondu přispěli dle předem stanoveného klíče.
Celková částka by se odvíjela od velikosti plánovaného projektu. Vybrané peníze by pak pražský magistrát použil na investice v těch městských částech, kde se staví. A to na chybějící dopravní infrastrukturu či na občanskou vybavenost, jako jsou třeba nové školy a školky. Dnes o těchto investicích většinou rozhodují jednotlivé městské části a vždy záleží na dohodě mezi developerem a radnicí, jak se o náklady podělí. V každé městské části postupují jinak. Developeři proto dopředu nevědí, co budou muset v souvislosti s chystaným projektem financovat.
250 milionů korun
S myšlenkou založit celopražský fond veřejných investic přišlo Sdružení pro architekturu a rozvoj. Dle SAR by příspěvek do fondu mohl například u rezidenčních staveb činit 500 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy bytu, to by v průměru odpovídalo 50 tisícům korun za byt. Jestliže se v Praze ročně prodá okolo pěti tisíc bytů, pro fond by to znamenalo 250 milionů korun.
Dle Sdružení pro architekturu a rozvoj by příspěvek do fondu mohl například u rezidenčních staveb činit 500 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy bytu, to by v průměru odpovídalo 50 tisícům korun za byt. Jestliže se v Praze ročně prodá okolo pěti tisíc bytů, pro fond by to znamenalo 250 milionů korun. |
„Role nás investorů je, že realizujeme kvalitní stavby a neseme všechny náklady a rizika výstavby na našem pozemku a v blízkém okolí. Další naší důležitou rolí je, že platíme daně. Budovat dopravní infrastrukturu a veřejnou vybavenost typu škol a školek je jednoznačně úkolem veřejné sféry,“ je přesvědčen Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group a člen SAR. Stejnou částku, s níž počítá SAR, již vybírají od investorů na Praze 7, a to na základě dokumentu Zásady finanční spoluúčasti investora na rozvoji městské části Praha 7.
V dokumentu se uvádí, že nové projekty, jak rezidenční, tak administrativní, vyvolávají náklady na občanskou vybavenost, protože kapacita té současné je na hraně možností. Investoři tak dle zásad uzavřou s Prahou 7 smlouvu a podílejí se na nákladech na vybudování nové občanské vybavenosti. V případě, že projekt počítá s více než 250 metry hrubé podlažní plochy, přispívají investoři městské části 500 korunami z každého metru čtverečního hrubé podlažní plochy.
Navýšení nákladů
„S takto nastavenými pravidly máme dobré zkušenosti. Od začátku projektu komunikujeme s developery. Máme tak jedno z nejrychlejších stavebních řízení v Praze a stačíme s kapacitou škol a školek,“ říká Jan Čižinský, starosta Prahy 7 (Praha 7 sobě) a pražský zastupitel. Starosta se domnívá, že by podobný princip spolupráce s developery mohl fungovat i na celopražské úrovni. „Je ale třeba, aby se to dostalo přímo do stavebního zákona, kde by měla být zakotvena spolupráce při výstavbě občanské vybavenosti,“ dodává Čižinský. Zda bude investiční fond zřízen, zůstává zatím otázkou.
Šlo by o další formu navýšení nákladů každého z developerů, kterou by v konečném důsledku museli bohužel zaplatit klienti. Představovalo by to dodatečné zdanění, kdy by navíc ani nebylo zcela jasné, na co konkrétně tyto prostředky půjdou. |
„Myslím, že by to mohlo fungovat, je ale nutná zákonná úprava,“ říká Petr Hlaváček, první náměstek primátora. Dodává, že zmiňovaných 500 korun z hrubé podlažní plochy je dle jeho názoru málo. „Fond je nápad, který je realizovatelný v praxi, musí se ale posunout výše částek,“ tvrdí Hlaváček. Ne všichni developeři se záměrem zřídit fond souhlasí.
„Šlo by o další formu navýšení nákladů každého z developerů, kterou by v konečném důsledku museli bohužel zaplatit klienti. Představovalo by to dodatečné zdanění, kdy by navíc ani nebylo zcela jasné, na co konkrétně tyto prostředky půjdou.Developer by tedy nemusel mít ani přehled, na jaké veřejné investice vlastně přispívá,“ říká jeden z kritiků Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.
