Autem, autobusem, vlakem, letecky. Takové je u nás pořadí ve výběru dopravního prostředku na dovolené nebo služební cesty. I do poměrně vzdálených destinací jedou Češi raději svým vozem, než letí letadlem. V celém evropském měřítku automobil také vede, ale na druhém místě je letecká doprava.
Alespoň tak to uvádí červnová analýza evropského statistického úřadu Eurostat, která nicméně vychází z údajů za rok 2017. Jak české cestovní zvyklosti ovlivnil boom levných aerolinek, se tedy možná teprve ukáže. Častěji než Češi, kteří volí osobní vůz nebo karavan ve skoro 80 procentech cest s minimálně jedním přenocováním, vyrážejí vlastním dopravním prostředkem na dovolenou a služební cesty jen Portugalci a úplně nejvíc Slovinci.
Ekonomika a letité zvyklosti
Oblibě plechového miláčka odpovídají i údaje o českém turistickém ruchu. V pořadí u samotných cestovek spíš převládá letecká přeprava, ale při započtení individuální dopravy, a to po Česku i do ciziny, volí ročně lidé jízdu autem pro 3,5 milionu z celkových 5,5 milionu dovolených. „Vysoký počet dělají hlavně naše nejvíc využívané destinace Chorvatsko a Slovensko, kam jsou turisté dlouhodobě zvyklí jezdit často vlastním autem,“ říká Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří.
Ale i v rámci Evropy se turisté a lidé na služebních cestách přemisťují hlavně autem. V necelých 64 procentech z 1,3 miliardy všech evidovaných výjezdů s aspoň jedním přenocováním. „Motorová vozidla, ta soukromá nebo pronajatá, jsou hlavním dopravním prostředkem pro více než dvě třetiny všech cest ve dvanácti zemích,“ uvádí na základě hlášení členských států Eurostat, statistický úřad Evropské unie. Největší podíl má Slovinsko (85 procent cest), Portugalsko (80 procent), Česko (necelých 80 procent), Španělsko a Bulharsko (obě země 77 procent).
Obliba cestování po silnici vlastním vozem je podle řady lidí daná ekonomikou – tři nebo čtyři lidé v autě třeba při cestě k Jadranu výrazně ušetří oproti nákupu letenek –, ale i letitými zvyklostmi z doby cestování do Jugoslávie nebo bulharských Zlatých Písků. Cena je na prvním místě. Jsme na ni i při dovolené citlivější než lidé na Západě, což souvisí i s menší kupní sílou u nás. |
Na druhé straně nejméně se autem cestuje na Kypru, v Irsku a v Norsku. Tam je lidé k delším cestám využívají v méně než polovině případů. Nepřekvapí přitom, že naopak o leteckou dopravu, kterou v Česku využívá pouze necelých šest procent cestovatelů, je největší – výrazně nadpoloviční – zájem na ostrovní Maltě. Nejméně často pak letadlem cestují Rumuni. Vlakem jezdí nejčastěji Švýcaři, Francouzi a Němci, nejméně Řekové. Cestování autobusem zůstává největším hitem v Rumunsku, nejmenším na Kypru.
Obliba cestování po silnici vlastním vozem je podle řady lidí daná ekonomikou – tři nebo čtyři lidé v autě třeba při cestě k Jadranu výrazně ušetří oproti nákupu letenek –, ale i letitými zvyklostmi z doby cestování do Jugoslávie nebo bulharských Zlatých Písků. „Cena je na prvním místě. Jsme na ni i při dovolené citlivější než lidé na Západě, což souvisí i s menší kupní sílou u nás,“ uvádí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. „Ale možná hraje roli i stereotyp nebo národní zvyk z doby, kdy nebylo snadné si na výlety v okolí půjčit vůz v místě dovolené,“ dodává.
Podle marketingového ředitele cestovní kanceláře Alexandria Petra Šatného se však od roku 2017 situace viditelněji obrací víc k letecké dopravě. „Což souvisí i s lepší ekonomickou situací. Lidé mají víc peněz a všímáme si, že během roku mnozí vyrážejí na dovolenou víckrát. Letecky k moři a pak třeba v zimě autem na hory,“ uzavírá Šatný.