Devět let se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastnil mezinárodního srovnání antimonopolních úřadů. Z původně dobrého hodnocení před čtyřmi lety spadl až do nejhorší kategorie. Letos se špatnému výsledku vyhne. „Český antimonopolní úřad se hodnocení odmítl účastnit,“ napsal LN Pallavi Guniganti, editor Global Competition Review, která žebříček sestavuje. Důvod? ÚOHS tvrdí, že mezinárodní žebříček nelze považovat za relevantní.
Mezinárodního hodnocení Global Competition Review (GCR) se letos účastnilo 38 zemí z celého světa. Přesně o jednu méně než loni. Byl to právě zástupce Česka – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) –, kdo ze žebříčku dobrovolně vypadl. „Český antimonopolní úřad se letos odmítl hodnocení účastnit,“ potvrdil LN Pallavi Guniganti, editor GCR.
Reakce na osobní kritiku
Podle názoru úřadu totiž nelze mezinárodní žebříček považovat za relevantní. „Způsob hodnocení soutěžních úřadů považujeme za neobjektivní, neboť jsou v něm upřednostňovány subjektivní názory advokátů ovlivněné průběhem správních řízení, která u ÚOHS vedou,“ napsal LN Martin Švanda, mluvčí úřadu.
Antimonopolní úřad zrušením své účasti reagoval i na osobně laděnou kritiku vůči některým vrcholným představitelům – v loňském roce se hodnocení opřelo do staronového šéfa úřadu Petra Rafaje |
Data, ze kterých GCR hodnocení sestavuje, má více zdrojů. Od samotného úřadu společnost dostane detailní informace o jeho fungování. Například i průměrný věk zaměstnanců nebo výši platu samotné hlavy organizace. Úřad ale další spolupráci s GCR uťal. Dalším zdrojem je zpětná vazba na fungování úřadů zvenčí. GCR osloví specialisty, kteří s úřadem přijdou do styku – právníky, ekonomy nebo novináře. Závěrečná zpráva o fungování antimonopolních úřadů je pak uvozena slovním hodnocením, které obsahuje tyto osobní názory na fungování organizace.
Antimonopolní úřad zrušením své účasti podle Švandy reagoval i na osobně laděnou kritiku vůči některým vrcholným představitelům – v loňském roce se hodnocení opřelo do staronového šéfa úřadu Petra Rafaje. „Pozorovatelé uvnitř i vně soutěžního prostředí Rafajovi vyčítají jeho politickou minulost,“ uvádí hodnocení.
Propad mezi nejhorší
Rafaj je spjat s vládní ČSSD. Od roku 2009 oblékal jako poslanec oranžový dres. Za jeho nominaci na post šéfa antimonopolního úřadu právě ČSSD lobbovala a také ji prosadila, aniž by Rafajův životopis dokládal, že má potřebnou erudici. Před dvěma lety se o jeho opětovné jmenování zasadil přímo premiér Bohuslav Sobotka. Právě Rafajovo znovuzvolení vyvolalo kritické hlasy i mezi respondenty, které GCR zpovídalo.
ÚOHS se poprvé se mezinárodního hodnocení účastnil v roce 2009, když úřad vedl Rafajův předchůdce Martin Pecina. V silné konkurenci úřad obhajoval šest let tři z pěti hvězdiček. V roce 2014 se ale propadl mezi nejhůře hodnocené, k Indii nebo Rumunsku. I na domácí scéně se přitom vršila kritika, že antimonopolní úřad neřeší kartelové dohody. |
Vedle toho se mezinárodní žebříček zaměřil na objektivní ukazatele, počet vyřízených případů a délku jejich vyšetřování. Například na vyšetření kartelů potřebuje úřad průměrně 19 měsíců. „Žebříček vůbec nepřihlédl ke zlepšením, kterých úřad dosáhl, například k výraznému nárůstu kartelových případů,“ stěžoval si Švanda, že se úřadu nepodařilo za poslední dva roky posunout na lepší příčku. Antimonopolní úřad si přitom na začátku zapojení do srovnávání nevedl vůbec špatně.
Poprvé se hodnocení účastnil v roce 2009, když úřad vedl Rafajův předchůdce Martin Pecina. V silné konkurenci úřad obhajoval šest let tři z pěti hvězdiček. V roce 2014 se ale propadl mezi nejhůře hodnocené, k Indii nebo Rumunsku. I na domácí scéně se přitom vršila kritika, že antimonopolní úřad neřeší kartelové dohody a nechává se místo toho zahltit zkoumáním, jestli se veřejné zakázky odehrály v pořádku. Součástí kritiky je i to, že často celý tendr skončí zrušením, protože brněnskému úřadu trvá příliš dlouho, než rozhodne.
Global Competition Review je mezinárodně uznávanou platformou. Soutěžní úřady jsou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií. Mezi dlouhodobě nejúspěšnější patří zástupci z Francie, Německa a USA. Z našich sousedů je na tom nejlépe Polsko. „Žebříček má vysokou prestiž. Je škoda, že náš antimonopolní úřad strká hlavu do písku před tím, co mu ukazuje zrcadlo,“ řekl LN Robert Pelikán (ANO), ministr spravedlnosti. Pod jeho resort a ministerstvo průmyslu hospodářská soutěž spadá.
Práce ÚOHS nemá zastání ani domaKaždý školák ví, že když se nebude dobře učit, dostane špatné známky. Na principu hodnocení kvality antimonopolních úřadů je založen i mezinárodní žebříček Global Competition Review (GCR). Poslední tři roky z něj vůbec nevycházel dobře český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kvůli údajné neobjektivitě se rozhodl prestižního hodnocení nadále neúčastnit. Úřad si stěžoval hlavně na část závěrečné zprávy, ve které subjektivní názory na fungování instituce vyjadřují experti na soutěžní právo, kteří s úřadem pracují téměř na denní bázi. „Jejich názory nelze považovat za objektivní, neboť se často jedná o právní zástupce firem, s nimiž úřad vede správní řízení,“ reagoval Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Kritika v hodnocení padala především na hlavu šéfa úřadu Petra Rafaje. Právníci nesouhlasili hlavně s jeho opětovným jmenováním. Úřad povede Rafaj, jenž byl sedm let poslancem za ČSSD, dvanáct let. Nízká předvídatelnost Rafajův úřad mezinárodně uznávaný žebříček podezírá z toho, že GCR má přehled jen o velkých trzích. ÚOHS je nespokojen s tím, že se do hodnocení nepromítly jeho úspěchy. „Žádný dopad nemělo ani odhalení a odstíhání největšího kartelového případu v dějinách úřadu,“ zmínil Švanda. Případ, kterým se úřad pyšní, je kartel stavebních firem, ve kterém ÚOHS udělil historicky největší pokutu, přesahující dvě miliardy. Háček je ale v tom, že rozhodnutí koncem května zrušil Krajský soud v Brně. Soud měl za to, že ÚOHS prováděl některá místní šetření neoprávněně. Následující den podal Rafajův úřad kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který má o věci brzy rozhodnout. Podle informací LN musel ÚOHS podání doplňovat a lépe zdůvodnit. Výhrady proti činnosti úřadu nemá jen GCR, nespokojenost se projevuje i na trhu. „Jako problém vnímáme nízkou předvídatelnost rozhodovací praxe úřadu, s čímž souvisí jeho nízké zapojení do metodické podpory zadavatelů,“ uvedl Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu. Firma by podle Kostihy uvítala, aby ÚOHS více přispíval k utváření dobré praxe, nikoliv pouze řešil chyby. Úřadu se také často vyčítá, že se málo věnuje problematice kartelů. Podle výroční zprávy vydal loni 13 rozhodnutí k zakázaným dohodám, většinu času trávil na zkoumání zakázek. Zmatečné rozhodnutí Na rozhodování antimonopolního úřadu se podíval i Nadační fond proti korupci. Za „šnečí fintu“ označil postup, kdy ÚOHS ve dvouměsíční lhůtě nestihne rozhodnout o stížnosti proti výběru vítěze tendru. Po této lhůtě smí zadavatel smlouvu s vítězem podepsat tak jako tak a všechny námitky spadnou pod stůl. Fond uvádí, že se tak zastavily stovky stížností u zakázek za 25 miliard. Své o zdlouhavém rozhodování úřadu ví i ministerstvo průmyslu. Pomalé tempo ÚOHS přispělo k tomu, že za Nečasovy éry nebyl spuštěn fond rizikového kapitálu, který by víc podpořil malé a střední podniky. Ministerstvo pak muselo samo zadávací řízení zrušit, protože mu docházel čas, kdy mohlo dotace čerpat. Brněnskému úřadu trvalo víc než rok, aby rozhodl. Studenou válkou by se dal nazvat vztah ÚOHS s ministerstvem dopravy. Prakticky všechny zakázky, které ministerstvo pod vedením Dana Ťoka (za ANO) uzavřelo či to zkusilo, antimonopolní úřad zrušil. „V mnoha případech neumí ministerstvo dopravy vypisovat zakázky, mají v nich chyby,“ řekl před časem v rozhovoru pro LN Rafaj. Ťok vrátil úder loni v lednu, když rozhodnutí ÚOHS o poradenství s mýtem označil za podivné a zmatečné. „Pan předseda Rafaj by měl věnovat více času studiu zákona, na jehož zachovávání má jeho úřad dohlížet,“ napsal. |
Co ÚOHS kritizuje, to si jiní pochvalujíKdyž letos vyšel prestižní mezinárodní žebříček antimonopolních úřadů Global Competition Review (GCR), český zástupce v něm chyběl. Po deseti letech se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodl hodnocení neúčastnit. Důvod? Údajná zaujatost. „Považujeme způsob hodnocení soutěžních úřadů za neobjektivní, neboť jsou v něm upřednostňovány subjektivní názory advokátů, ovlivněné průběhem správních řízení, která vedou s úřadem,“ napsal LN Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Hodnocení antimonopolních úřadů je totiž složeno ze dvou částí: ze statistických dat a z názorů zkušených odborníků na fungování úřadu. A právě osobní názory právníků antimonopolnímu úřadu leží v žaludku. ÚOHS se navíc v posledních dvou letech propadl do nejhorší kategorie. Z pěti možných hvězdiček dostal jen dvě a půl. Negativní zkušenost i na Slovensku Podle ÚOHS mají negativní zkušenosti se způsobem hodnocení jiné státy. „Připojili jsme se ke Slovensku a dalším státům, které se hodnocení z mnohdy obdobných důvodů neúčastní,“ dodal Švanda. LN proto oslovily jedenáct evropských soutěžních úřadů s dotazem, jak se na mezinárodní žebříček dívají. Začneme u Slovenska, na jehož odchod z mezinárodního žebříčku se ÚOHS výslovně odkazuje. Tamní antimonopolní úřad se hodnocení GCR účastnil jen dva roky. V letech 2011 a 2012 skončil s pouhými dvěma hvězdičkami v nejhorší kategorii. Opuštění prestižního žebříčku podle úřadu nemá se špatnou známkou nic společného. „Rozhodnutí se dále nezapojovat vyplývá z odlišných priorit naší politiky na úseku zahraniční agendy,“ řekla Adriana Oľšavská, mluvčí Protimonopolného úradu Slovenskej republiky, a zdůraznila, že shromažďování dat navíc úřad neúměrně zatěžovalo. Za hranicemi Česka a Slovenska ale soutěžní úřady na adresu mezinárodního žebříčku volí diametrálně odlišnou rétoriku. Užitečné subjektivní pohledy „Je pro nás ctí být součástí každoročního hodnocení soutěžních úřadů. Jde o součást uznání pro naše kolegy, kteří vysokou mírou integrity a profesionality přispívají k rozvoji kultury hospodářské soutěže,“ napsal LN Toms Noviks, šéf komunikace antimonopolního úřadu v Lotyšsku. Tři hvězdičky, které lotyšský úřad letos potřetí získal, Noviks považuje za silný signál pro mezinárodní investory, kteří zohledňují splnění závazků vlády zajistit férové hospodářské prostředí. Subjektivní pohledy expertů na soutěžní právo, které ÚOHS tolik odsuzuje, naopak rakouský antimonopolní úřad hodnotí jako užitečné. „Názory ostatních zúčastněných stran a právníků na naši práci jsou velkou výhodou GCR. Fakt, že je hodnocení anonymizováno, dovoluje větší otevřenost odpovědí,“ napsala Sarah Fürlingerová, mluvčí rakouského soutěžního úřadu. Stejně jako slovenský úřad potvrzují Rakušané náročnost při přípravě podkladů pro mezinárodní žebříček. Od roku 2008 se v GCR objevuje i jméno polského antimonopolního úřadu. Dosud se se třemi hvězdičkami drží v kategorii „good“. Podle mluvčí Agnieszky Majchrzakové Poláci věří, že se jejich práce časem odrazí i na lepším hodnocení. „Jde o velmi užitečnou službu, která nám poskytuje informace o současných trendech soutěžního práva v různých zemích světa,“ dodala na adresu GCR Majchrzaková. Švýcaři, kteří z původních čtyř hvězdiček klesli na tři, účast v GCR vnímají spíš vlažně. „Umístění v žebříčku pro nás není zas tak důležité. Za zásadní naopak považujeme, jak na naše rozhodnutí reagují tuzemská média,“ řekl Patrik Ducrey, zástupce ředitele Soutěžní komise ve Švýcarsku. Německý soutěžní úřad si od roku 2012 drží nejvyšší hodnocení. S pěti hvězdičkami spadá do kategorie „elite“. Participaci na mezinárodním žebříčku Němci považují za samozřejmost. „Nevidíme žádný důvod, proč bychom neměli s GCR sdílet informace,“ podotkl Michael Detering, mluvčí německého antimonopolního úřadu. Z jedenácti oslovených úřadů si nikdo na neobjektivnost GCR nestěžoval. K závěru opustit žebříček tak došlo jen Česko a Slovensko. |
Žebříček Global Competition Review je sestavován od roku 2001
Hodnocení – maximum je 5 hvězdiček
2016 – srovnání
|
Předseda antimonopolního úřadu
|
Jak ÚHOS rozhodoval v roce 2016Kartelové dohody 13 rozhodnutí Zneužití dominantního postavení 3 rozhodnutí Dozor nad orgány veřejné správy 1 rozhodnutí Spojování soutěžitelů 47 rozhodnutí Veřejné zakázky 943 rozhodnutí v 1. stupni |
