130 let
Novým majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady bude od roku 2024 skupina...

Novým majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady bude od roku 2024 skupina Sev.en Energy. | foto: ČTK

ČEZ musí investovat do elektrárny Počerady. Kvůli ekologickým normám

  •   10:34
Uhelnou elektrárnu Počerady má v roce 2024 převzít společnost SEV.en Pavla Tykače. Elektrárna však za uplynulý rok do ovzduší vypustila zhruba 229 kilogramů rtuti, přičemž toto množství je třeba kvůli novým limitům Evropské unie výrazně snížit. Problém ČEZ nemůže přenechat novému majiteli, neboť limity začnou platit už v srpnu 2021.

Největší český znečišťovatel rtutí změní majitele. Firma ČEZ prodá uhelnou elektrárnu v Počeradech miliardáři Pavlu Tykačovi. Stane se tak v roce 2024, protože ČEZ do konce loňského roku nevyužil možnost od dříve podepsané smlouvy odstoupit. Počerady podle posledních údajů za uplynulý rok do ovzduší vypustily zhruba 229 kilogramů rtuti. Její množství je kvůli novým limitům Evropské unie třeba výrazně snížit. Problém ale ČEZ nemůže přenechat novému majiteli. Limity začnou platit už v srpnu 2021 a současný vlastník bude muset do splnění investovat.

„Vybíráme nejlepší řešení,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jednoduché to není, na konkrétní typ uhlí není na trhu odzkoušená technologie. Navíc je třeba Počerady připravit i na přísnější limity dalších látek. Uhelné elektrárny mají stejně jako větší teplárny problém nové normy splnit a jejich majitelé hovoří, že budou žádat o výjimky. Tvrdí, že termíny navzdory snaze nestihnou. Ekologové bojují, aby se v limitech neustupovalo. A kritizují ministerstvo životního prostředí, že znečišťovatelům vychází vstříc, když umožnilo odchylku měření ve výši 40 procent.

Správné měření

„Dnes znečišťovatelé vypouštějí do ovzduší emise rtuti bez jakéhokoli omezení,“ říká mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Stanovení odchylky je podle ní důležité i kvůli případným sporům, protože s přesností měření zatím nejsou zkušenosti. Energetické společnosti nyní musejí jednou za rok rtuť změřit, odhadnout celoroční číslo a to zapsat do výkazu. Proto tyto údaje prakticky neodpovídají skutečnosti a rok od roku se skokově mění podle toho, který den se měřilo. Nově budou muset měřit rtuť kontinuálně a vejít se do nízkého limitu.

Největší tuzemští znečišťovatelé rtutí, tedy ČEZ i Tykačův SEV.en, se reálně až v poslední době učí rtuť správně měřit a posunuli se ve výběru technologií, které by pro její zachytávání mohli použít. ČEZ testuje různé technologie, jež jako polostátní podnik musí následně soutěžit. Proto už ví, že to nemůže do srpna 2021 stihnout.

Největší tuzemští znečišťovatelé rtutí, tedy ČEZ i Tykačův SEV.en, se reálně až v poslední době učí rtuť správně měřit a posunuli se ve výběru technologií, které by pro její zachytávání mohli použít. „Jde nám o získání času na náročné testování sofistikovaných technologií, které spolu pohromadě nikdy nebyly, takže od stolu není možné ověřit, jak budou fungovat,“ říká mluvčí SEV.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Ladislav Štěpánek, člen představenstva ČEZ, který má na starosti právě uhelné elektrárny, na podzim v rozhovoru s LN vysvětloval, že snížení nebude jednoduché. „Po spalování máme obsahy rtuti kolem 15 nebo 20 mikrogramů na kubík zplodin, takže to musíme srazit velmi významně,“ říkal s tím, že nový limit je sedm mikrogramů, tedy polovina až třetina současného množství. Menší zdroje do 300 megawattů výkonu mají limit vyšší – deset mikrogramů.

ČEZ testuje různé technologie, jež jako polostátní podnik musí následně soutěžit. Proto už ví, že to nemůže do srpna 2021 stihnout. „Jedna věc je to zkoušet nějakým dávkovacím zařízením a něco jiného je to mít v průmyslovém nasazení 24 hodin denně,“ popisuje Štěpánek možné další potíže. Že jim něco dává smysl při testech, ještě neznamená, že je to vhodná technologie pro finální nasazení.

Přísné evropské cíle

Pro každou elektrárnu se navíc hodí odlišná metoda zachycování rtuti. Mají zjednodušeně jiné spalování a také uhlí s různým obsahem jak rtuti, tak dalších látek, které výsledné emise ovlivňují. ČEZ odhaduje, že například dávkování aktivního uhlí by náklady každé elektrárny zatížilo asi stovkou milionů ročně. SEV.en zase ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech nasadil technologii zachytávání rtuti látkovými filtry v Teplárně Kladno. Nyní chtějí ověřit, zda by stejná technologie fungovala i v elektrárně Chvaletice. Energetici vysvětlují, že testování a vyladění systémů zabere čas.

Limity jsou tak přísné, že řešení se podobá aplikovanému výzkumu. Připomínají, že podmínkou výjimky je doložení a dokládání vynaloženého úsilí na splnění nových norem. Tykačův SEV.en považuje evropské cíle za přísné a odkazuje na USA. Tam loni Agentura na ochranu životního prostředí rozhodla, že nedává smysl nižší limity rtuti od uhelných elektráren vyžadovat. Benefity z nižších emisí tohoto kovu se podle závěrů úřadu nevyrovnají nákladům.

Tykačův SEV.en považuje evropské cíle za přísné a odkazuje na USA. Tam loni Agentura na ochranu životního prostředí rozhodla, že nedává smysl nižší limity rtuti od uhelných elektráren vyžadovat. Benefity z nižších emisí tohoto kovu se podle závěrů úřadu nevyrovnají nákladům.

Energetické společnosti by za splnění utrácely ročně sedm až deset miliard dolarů, výhody pro životní prostředí byly spočítány na čtyři až šest milionů dolarů, tedy tisíckrát nižší. Jenže Američané na nátlak Donalda Trumpa změnili metodiku, co lze do přínosů omezení rtuti zahrnout. Za vlády Baracka Obamy jim vycházelo, že benefity pro společnost jsou vyšší než náklady energetických společností. Problém se v Evropě týká prakticky všech zemí. Například uhelné elektrárny v Bulharsku nebo Polsku mají před sebou větší problém než ty české.

Důvodem je, že se u nich tolik neinvestovalo do nových technologií, a čeká je proto výraznější skok. I v sousedním Německu energetické společnosti volají po delším času. V létě se oborové svazy obrátily na tamní vládu s tím, že nedisponují žádnou použitelnou technologii, kterou by mohly ve velkém nasadit, a trvale by fungovala. Nejde o málo, pokud nezískají čas, hrozí odstavování elektráren, na kterých německá energetika stále stojí. Navíc s postupným ukončováním jaderných zdrojů je uhlí klíčové. K dopisu vládě se proto k energetikům připojily i průmyslové svazy, obchodní komora a odbory.

Rtuť je nebezpečná látka způsobující fyzické i psychické potíže. Výjimkou není ani smrtelná otrava. Člověk je zodpovědný zhruba za třetinu rtuti v životním prostředí, především prostřednictvím spalování fosilních paliv. Velký vliv má i těžba zlata nebo výroba cementu. Lidé nebezpečný kov do těla dostávají i z ryb, v jejichž tělech se rtuť vyskytující se ve vodě ukládá.

Autor: Roman Šitner
  • Vybrali jsme pro Vás