130 let
Michal Pěchouček

Michal Pěchouček | foto: Luděk Vokáč, Česká pozice

Chceme, aby se Praha stala centrem umělé inteligence

  •   8:28
„Umělá inteligence je v Česku už prakticky tradiční disciplína, v níž vynikáme. Rozhodně to není jen buzzword nebo trend, který se objevil a rychle opadne a zmizí,“ říká v rozhovoru profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů FEL ČvUT a Artificial Intelligence Center.

Nebude trvat dlouho a začnou se stavět černé továrny, kde nebude třeba oken ani světla, protože se obejdou bez lidí. Levná pracovní síla je přitom pořád jednou z hlavních výhod Česka, a pokud nebude třeba, mohou si výroby stavět velké koncerny doma, především v Německu. „To ale neznamená, že takové černé fabriky nemůžeme programovat my, Češi,“ předestírá v rozhovoru svou vizi pro naši ekonomiku profesor Michal Pěchouček, jeden z předních světových odborníků na umělou inteligenci (AI).

Úspěšný vědec, podnikatel a investor právě buduje na ČVUT v Praze nové centrum excelentního výzkumu Research Center for Informatics (RCI), které má vychovávat špičkové experty. „Věřím, že na skvělé lidi se budou nabalovat další, vzniknou díky nim nové firmy a celkově se posuneme dál,“ říká mimo jiné i jeden ze spoluautorů připravované vládní bílé knihy, která by měla Česku ukázat cestu ve věku AI. „Vědecká práce v této oblasti má přímý dopad na ekonomiku a mzdy,“ zdůrazňuje s tím, že investice do výzkumu jsou cesta, jak konečně přestat být levnou montovnou.

LIDOVÉ NOVINY: Co je cílem nového centra RCI na ČVUT?

Získali jsme grant od státu ve výši půl miliardy korun a využijeme jej, abychom se nejen rozvíjeli, ale především aby naše práce byla do budoucna udržitelná. Abychom se dalších deset let zlepšovali a nezjistili, že nám mladí lidé odešli za vyššími platy do soukromé sféry, nebo na zahraniční univerzity. Konkurence v této oblasti je totiž dnes obrovská, nástupní platy v IT jsou extrémně vysoké.

PĚCHOUČEK: Excelentní věda a výzkum na nejvyšší úrovni v oblasti umělé inteligence. Především ale nestavíme nic na zelené louce, navazujeme na to, co u nás už deset let máme, co jsme skoro 20 let s kolegy budovali. Získali jsme grant od státu ve výši půl miliardy korun a využijeme jej, abychom se nejen rozvíjeli, ale především aby naše práce byla do budoucna udržitelná.

Abychom se dalších deset let zlepšovali a nezjistili, že nám mladí lidé odešli za vyššími platy do soukromé sféry, nebo na zahraniční univerzity. Konkurence v této oblasti je totiž dnes obrovská, nástupní platy v IT jsou extrémně vysoké.

LIDOVÉ NOVINY: Jak udržíte kvalitní lidi na škole, když je tak usilovně přetahuje komerční sféra?

PĚCHOUČEK: Jde mi především o to, aby naši doktorandi byli nejlepší. Mohou odejít do zahraničí za zkušenostmi, pak by se ale měli chtít vrátit, a pro to musíme mít nejen špičkové projekty, na nichž budou chtít pracovat. Musejí za to dostat i dobré peníze, aby se jim mohli věnovat naplno, což se u nás daří. Společnost obecně musí ohodnotit špičkovou vědeckou práci, protože z ní má obrovský užitek.

LIDOVÉ NOVINY: Jak sem přilákat špičkové vědce a výzkumníky?

PĚCHOUČEK: Naší významnou výhodou je Praha. Město, které každý na světě zná a chce nejen navštívit, ale i v něm žít. Má skvělou pověst, unikátní lokaci, koncentraci univerzit a firem a je atraktivní i pro mladé vědce. Chceme, aby se stala centrem talentů v oblasti umělé inteligence a na to navázaných startupů a firem.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli v tom má hrát centrum RCI a váš výzkum AI?

Jde mi především o to, aby naši doktorandi byli nejlepší. Mohou odejít do zahraničí za zkušenostmi, pak by se ale měli chtít vrátit, a pro to musíme mít nejen špičkové projekty, na nichž budou chtít pracovat.

PĚCHOUČEK: Umělá inteligence je v Česku už prakticky tradiční disciplína, v níž vynikáme. Rozhodně to u nás není jen buzzword nebo trend, který se objevil a zase rychle opadne a zmizí. Zvětšujeme to, co tady máme, abychom se udrželi na špici.

Já osobně vidím mimořádný význam výzkumu v této oblasti pro českou ekonomiku a firmy. Už dnes je jasné, že umělá inteligence bude mít v budoucnu zásadní vliv, a zatím je spolupráce našeho výzkumu s firmami spíše malá. Jedním z mých osobních cílů je pomoci našemu průmyslu připravit se na budoucnost a uspět v technologické revoluci, která už začíná.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tedy bude vypadat ekonomika budoucnosti?

PĚCHOUČEK: Bohaté a úspěšné budou země se silnou výzkumnou základnou v oblastech, jako je umělá inteligence. Budou to především země, jako jsou USA, Velká Británie, Izrael nebo Švýcarsko, kde je na špičkové úrovni výzkum a připravují se na další transformaci ekonomiky. Neexistuje žádná země na světě, která by byla v takové pozici a neměla v oblasti AI silnou vědu a výzkum, prostě to nejde oddělit.

Už dnes je jasné, že umělá inteligence bude mít v budoucnu zásadní vliv, a zatím je spolupráce našeho výzkumu s firmami spíše malá. Jedním z mých osobních cílů je pomoci našemu průmyslu připravit se na budoucnost a uspět v technologické revoluci, která už začíná.

V Číně jsou dnes už také skvělí vědci, hodně do toho investují a rozhodně je nemůžeme podceňovat. Zkrátka, pokud chce Česko projít úspěšně proměnou ekonomiky díky umělé inteligenci, robotizaci a automatizaci, musí investovat do vědy a výzkumu v těchto oblastech a být velmi silné ve vědě.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je vaše vize pro Česko a jeho ekonomiku?

PĚCHOUČEK: Díky kvalitnější vědě pomoci průmyslu posunout se od montoven k vyšší přidané hodnotě, což pomůže celé společnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to ale bude vypadat v praxi, co budeme dělat, až se budou stavět robotické továrny přímo v Německu?

PĚCHOUČEK: My budeme ty továrny stavět. Samozřejmě, že přijdou takzvané černé továrny, které nebudou potřebovat lidi, ale Česko může být klidně zemí, která je bude umět vyrábět a stavět nejlépe. A bude je dodávat do celého světa. Ostatně i v oblasti vývozu takzvaných průmyslových celků máme slušnou tradici.

LIDOVÉ NOVINY: U nás se ale příliš robotů nevyrábí...

PĚCHOUČEK: Ano, ale vyrábět roboty neznamená jen, že někdo sestavuje stroje. Klíčové je jejich naprogramování, návrh, design celé továrny a výrobního procesu. To má mnohem vyšší přidanou hodnotu. Někdo bude skvělý v rozpoznávání obrazu, což je robotická schopnost důležitá například pro samořiditelná auta.

Pokud chce Česko projít úspěšně proměnou ekonomiky díky umělé inteligenci, robotizaci a automatizaci, musí investovat do vědy a výzkumu v těchto oblastech a být velmi silné ve vědě

Třeba teď vznikl v Rumunsku startup UiPath s ohodnocením více než miliarda dolarů, který je asi nejlepší na světě v oblasti automatizace procesů, tedy manuální práce za klávesnicí. Nikdo neříká, že jakýsi centrální mozek výroby nemůže vznikat u nás. Pokud se dokážeme chopit této příležitosti a zaměřit se na výrobu jako celek, může se takříkajíc v budoucnu karta přidané hodnoty obrátit v náš prospěch.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký je tedy recept pro Česko a naši ekonomiku?

PĚCHOUČEK: Vzhledem k průmyslové tradici i silnému autoprůmyslu se nabízí, abychom se snažili propojit právě umělou inteligenci a výrobu. V tom můžeme být skutečně dobří a máme k tomu i všechny předpoklady. S tím určitě souvisí doprava a celkově mobilita a perspektivní je i oblast kybernetické bezpečnosti.

Obecně je třeba investovat peníze do inovací v oblasti obrany a bezpečnosti, kde máme dobré jméno díky firmám, jako je Avast, ale i spolupráci například s USA, která se rozvíjí i u nás na fakultě. Propojení umělé inteligence bude i tady mimořádně významné a důležité nejen byznysově, ale i politicky.

LIDOVÉ NOVINY: Co pro to musíme udělat?

Vyrábět roboty neznamená jen, že někdo sestavuje stroje. Klíčové je jejich naprogramování, návrh, design celé továrny a výrobního procesu. To má mnohem vyšší přidanou hodnotu.

PĚCHOUČEK: Zaměřit se hlavně na vzdělání. Dnešní model je poplatný současným, aktuálním potřebám průmyslu, ale může to být cesta do slepé uličky. Potřebujeme vidět víc do budoucna a připravovat studenty na práci budoucnosti, a především na to, že se bude měnit. O tom, jak bude vypadat, máme navíc jen velmi matnou představu.

Musíme je připravovat na práci, která neexistuje. Učit děti programovat už od základní školy, pracovat s daty, zaměřit se na výuku matematiky a vést je ke kreativitě a tvořivosti. Nestačí učit fakta, potřebují se umět hlavně učit a rozhodovat se, čemu se budou část svého školního času věnovat. Jde o specializaci, flexibilitu, tvořivost a kritické myšlení, ale také podnikavost. Jedna práce vám už nevydrží na celý život a školy vás na to musí připravit.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký bude mít centrum RCI vliv na vzdělávání v této oblasti obecně?

PĚCHOUČEK: Naše centrum je zasazeno do fakult ČVUT a je propojeno přímo s doktorandskou i magisterskou výukou. Na rozdíl od kolegů z CIIRC (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky – pozn. red.), který je separátní a nezapadá do tradičních s výukou propojených akademických struktur, má centrum RCI přímý vliv na studenty a jejich výuku. Významný je v tom i faktor jejich motivace díky možnosti spolupracovat s excelentní vědou.

Nikdo neříká, že jakýsi centrální mozek výroby nemůže vznikat u nás. Pokud se dokážeme chopit této příležitosti a zaměřit se na výrobu jako celek, může se takříkajíc v budoucnu karta přidané hodnoty obrátit v náš prospěch.

Navíc se náš vliv rozšiřuje i do bakalářských programů a zprostředkovaně i na střední školy. Díky špičkovému programu otevřená informatika vidíme, jak student prochází vzdělávacím procesem. Je o něj takový zájem, že za námi dokonce chodí i učitelé ze středních škol, například z PORGu, a radí se, jak mají učit například matematiku, aby jejich studenti uspěli u přijímaček. Připravujeme studenty a následně absolventy, kteří budou konkurenceschopní. Klíčové je tady mít špičkové studenty i akademiky, kteří pak mohou pozitivně ovlivňovat prakticky všechny úrovně vzdělávací soustavy.

LIDOVÉ NOVINY: Jste tedy schopni jedním centrem pomoci tomu, aby u nás bylo více špičkově kvalifikovaných lidí?

PĚCHOUČEK: Máme 250 magisterských studentů, což se nemusí zdát moc, ale jsem přesvědčen, že právě díky průmyslu a podnikatelské sféře se jejich efekt může výrazně násobit. Především mu můžeme vysvětlit, kam se může posunout, můžeme mu ukázat, jak se dá efektivně spolupracovat s akademickou sférou, a v důsledku může vytvářet to správné podhoubí a ovlivňovat zpětně i samotné univerzity.

Například mohou firmy začít požadovat určitou úroveň absolventů v oborech, které budou do budoucna perspektivní a potáhnou celou ekonomiku i je samotné. Jednoduše tak ovlivníme stranu poptávky, což se zatím v praxi v Česku moc nedaří.

LIDOVÉ NOVINY: Koho tady na škole vychováváte?

Potřebujeme vidět víc do budoucna a připravovat studenty na práci budoucnosti, a především na to, že se bude měnit. O tom, jak bude vypadat, máme navíc jen velmi matnou představu.

PĚCHOUČEK: Hlavně absolventy, kteří uspějí na trhu práce. A to dnes i v budoucnu při všech jeho změnách za deset, dvacet let bude vypadat úplně jinak a chci, aby na to byli moji studenti připravení. Například dobří programátoři se mnohem jednodušeji rekvalifikují. Z manuálního pracovníka už datového vědce neudělám, z programátora to nejspíš půjde. Nejde ale rozhodně jen o programování, chci především, aby naši absolventi měnili současný byznys, ekonomiku a společnost. Aby oni byli těmi, kdo bude přetvářet trh práce.

Michal Pěchouček (46)

  • Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT a umělou inteligence na univerzitě v Edinburghu.
  • Řádným profesorem se na ČVUT stal v roce 2010.
  • Založil zde a vede Centrum agentních technologií.
  • Dále založil startup Cognitive Security, který koupil světový obr Cisco.
  • Spoluzaložil startup AgentFly Technologies, specializující se na řízení letového provozu bezpilotních prostředků, a firmu BlindSpot Solutions, jež vyvíjí průmyslové aplikace umělé inteligence.
Autor: Jan Klesla
  • Vybrali jsme pro Vás