Začínající učitelka Aneta Hrdinová v rozhovoru mimo jiné říká: „V programu Učitel naživo jsem narazila na dobré takzvané „provázející“ učitele, kteří mi celou dobu pomáhali. Vysvětlovali mi, jak nejlépe zaujmout žáky. Přípravy na hodiny jsme procházeli podrobně. Nikdy jsem neslyšela, že něco dělám špatně. Šli cestou pozitivní motivace. Stane se mi ale i nyní, že ne každá hodina je dobrá.“
LIDOVÉ NOVINY: Jak jste se k učitelství dostala?
HRDINOVÁ: Vystudovala jsem přírodovědeckou fakultu UK se zaměřením na vliv radioaktivních látek na růst rostlin. Nastoupila jsem ještě na doktorát, ale brzy jsem ho zanechala. Mojí sestře se narodila dcera, se kterou jsem trávila hodně času. Docvaklo mi, že se chci věnovat dětem. Jsem z velké rodiny a všichni mi již dávno říkali, že stejně nakonec skončím jako učitelka. Měli pravdu.
LIDOVÉ NOVINY: Neměla jste obavy vzhledem k tomu, co všechno s sebou tato profese nese? Hovoří se, že děti více zlobí, společenská prestiž učitelů je nízká.
Které povolání je dnes ve společnosti prestižní? Nikdy se nezavděčím každému. Pro mě je důležité, aby mě práce bavila. |
HRDINOVÁ: Které povolání je dnes ve společnosti prestižní? Nikdy se nezavděčím každému. Pro mě je důležité, aby mě práce bavila.
LIDOVÉ NOVINY: Pak jste se přihlásila do programu Učitel naživo?
HRDINOVÁ: Dělala jsem v té době pedagogické minimum a chtěla jsem zkusit ještě nějaký kurz k tomu. O Učiteli naživo jsem se dozvěděla dva dny před tím, než se uzavíraly přihlášky. Byla to náhoda.
LIDOVÉ NOVINY: Když jste procházela touto přípravou, překvapilo vás něco na práci učitele? Zvládnout látku, zaujmout žáka, zároveň myslet na rámcové vzdělávací programy – tedy že toho není málo?
HRDINOVÁ: V programu Učitel naživo jsem narazila na dobré takzvané „provázející“ učitele, kteří mi celou dobu pomáhali. Vysvětlovali mi, jak nejlépe zaujmout žáky. Přípravy na hodiny jsme procházeli podrobně. Nikdy jsem neslyšela, že něco dělám špatně. Šli cestou pozitivní motivace. Stane se mi ale i nyní, že ne každá hodina je dobrá.
LIDOVÉ NOVINY: Teď u sebe ale nemáte provázejícího učitele, který by vám pomohl. Jak řešíte nějakou nejistotu?
Mám spoustu kolegů, za kterými můžu přijít kdykoliv pro radu |
HRDINOVÁ: Mám spoustu kolegů, za kterými můžu přijít kdykoliv pro radu.
LIDOVÉ NOVINY: Jak nabitý máte rozvrh?
HRDINOVÁ: Učím na druhém stupni zeměpis, přírodopis a výchovu ke zdraví. A u jedné třídy na prvním stupni mám i tělocvik.
LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho trvá, než se na jednu vyučovací hodinu připravíte?
HRDINOVÁ: Kolem čtyř hodin. Jednou jsem ale přípravou strávila celý víkend.
LIDOVÉ NOVINY: Máte nyní vůbec volný čas?
HRDINOVÁ: Někdy neděle. (smích)
LIDOVÉ NOVINY: Stává se, že se žáci začnou ptát na věci, se kterými jste nepočítala, a strhnou hodinu jiným směrem?
Zjišťuji, že když se připravuji moc podrobně, tím horší to ve výsledku je. Když nechám volný prostor sobě i žákům, baví nás ta hodina všechny více. |
HRDINOVÁ: Ano, třeba u té hodiny zeměpisu, na kterou jsem se připravovala dva dny. Nakonec dobře nedopadla. Spoustu věcí jsem podcenila. Zjišťuji, že když se připravuji moc podrobně, tím horší to ve výsledku je. Když nechám volný prostor sobě i žákům, baví nás ta hodina všechny více.
LIDOVÉ NOVINY: Co se nepovedlo v té hodině zeměpisu?
HRDINOVÁ: Rozdělila jsem třídu do skupin a připravila jsem pro ně různé úkoly. Šli jsme ven, protože bylo hezké počasí. Na zahradě školy máme pěkné ořešáky. A žáci po sobě začali házet ořechy a už bylo těžké získat zpět jejich koncentraci. Potřebovala jsem zjistit, proč je práce nebavila, proto jsem se jich zeptala. Říkali mi, že je bavila jen první část, že jim některé úkoly přišly moc jednoduché. Také že měli málo lepidel a museli dlouho čekat, než si listy nalepili. A byl vítr, který jim listy rozfoukával.
LIDOVÉ NOVINY: Po častější práci ve skupinách volá nejen Česká školní inspekce. Nezanevřete na ni po této zkušenosti?
HRDINOVÁ: Podruhé již ve skupině pracovali krásně. Spolupráce i ve velmi různorodých skupinách je zásadní. Žáci ji budou muset ovládat i v budoucím povolání. Moje chyba byla, že jsem jim poprvé nedala jasné zadání.
LIDOVÉ NOVINY: Máte nějaké motto?
Spolupráce i ve velmi různorodých skupinách je zásadní. Žáci ji budou muset ovládat i v budoucím povolání. |
HRDINOVÁ: Chtěla bych více učit venku, když učím přírodní předměty. V přirozeném prostředí.
LIDOVÉ NOVINY: Jak se vám známkuje?
HRDINOVÁ: Známky dostávají i za práci ve skupinách. Protože musejí svůj výrobek prezentovat spolužákům. Nechávám žáky hodnotit se navzájem. Od sebe informace berou lépe než od učitele.
LIDOVÉ NOVINY: Pamatujete si, kdy jste si koupila první červenou propisku?
HRDINOVÁ: Ještě jsem si ji nekoupila. Mám stále jen modrou. Dětem ale říkám a píšu jen slovní hodnocení, abych jim dala větší zpětnou vazbu.
LIDOVÉ NOVINY: To znamená, že i na vysvědčení budou mít slovní hodnocení?
Dětem říkám a píšu jen slovní hodnocení, abych jim dala větší zpětnou vazbu. Kdybych si psala jen známky, těžko bych viděla pokroky. žáka v různých oblastech |
HRDINOVÁ: To ne, známku. Kdybych si psala jen známky, těžko bych viděla pokroky žáka v různých oblastech.
LIDOVÉ NOVINY: Jak vás žáci přijali? Neříkali si, „mladá paní učitelka, ta bude hodná“?
HRDINOVÁ: Některé třídy to tak stále berou. Já jsem si ale stanovila minimum, které chci. A často jdeme dál, než je v učebnici. Nejsem si jistá, jestli mě za vyloženě hodnou považuje i třída, ve které dělám třídní. U té jsem zjistila, že musím být tvrdší.
LIDOVÉ NOVINY: Načala jste téma učebnic. Držíte se jedné, kterou mají žáci k dispozici?
HRDINOVÁ: Zeměpis a biologie mi dávají prostor, abych využívala různé zdroje. Většinou mám k dispozici čtyři různé učebnice a ráda používám i encyklopedii, která vysvětluje jevy ještě trochu jinak než obyčejné texty. Využíváme v hodinách ale i internet, aby se žáci naučili hledat informace.
LIDOVÉ NOVINY: Jak se vypořádáváte s rámcovými vzdělávacími programy (RVP)? V tuto chvíli se řeší jejich možná revize, podle některých se do RVP dostalo příliš mnoho látky a je třeba jej zredukovat.
Stanovila jsem si minimum, které chci. A často jdeme dál, než je v učebnici. Nejsem si jistá, jestli mě za vyloženě hodnou považuje i třída, ve které dělám třídní. U té jsem zjistila, že musím být tvrdší. |
HRDINOVÁ: Naopak. Nesouhlasím s tím, že by byly RVP zeměpisu a biologie přeplněné. Nenutí mě, abych šest hodin v kuse jen vykládala u tabule látku a pak dala žákům psát test. Jsem schopná zařazovat do výuky různé aktivity a prohlubovat různé kompetence žáků.
LIDOVÉ NOVINY: Studenti se v poslední době zaměřili na téma ochrany klimatu. Vzhledem k předmětům, které učíte, budete s nimi toto téma o to více probírat?
HRDINOVÁ: Je důležité to s nimi probírat. Plánuji to s devítkou. V Česku je řada organizací, jež vypracovaly materiály, které mohou klidně používat i školy. Děti by mohly jít, co se ochrany planety týče, dospělým příkladem. Koukala jsem, že žáci bez problému třídí odpad.
LIDOVÉ NOVINY: Jste připravená na komunikaci s rodiči?
HRDINOVÁ: To je jediná věc, které se trochu obávám.
LIDOVÉ NOVINY: Vybavujete si ze své školní docházky nějaký negativní moment s kantory, kterému se ve své praxi chcete vyhnout?
Zeměpis a biologie mi dávají prostor, abych využívala různé zdroje. Většinou mám k dispozici čtyři různé učebnice a ráda používám i encyklopedii, která vysvětluje jevy ještě trochu jinak než obyčejné texty. Využíváme v hodinách ale i internet, aby se žáci naučili hledat informace. |
HRDINOVÁ: V rámci programu Učitel naživo jsem byla jednou z výjimek, která měla jen pozitivní vzpomínky na školu. Zažila jsem učitelky, které měly přirozenou autoritu a v životě na nás nezakřičely.
LIDOVÉ NOVINY: A otázka na závěr: Jak dlouho podle vašeho odhadu vydržíte být kantorkou? Podle průzkumů totiž nemalé procento začínajících učitelů končí do dvou let.
HRDINOVÁ: První dva roky, i když zkušební, mám za sebou díky programu Učitel naživo. Doufám, že vydržím do důchodu.
