Kreml směruje plynové ambice Ruska zpět do Evropy. Právě Kreml je totiž třeba hledat za každým rozhodnutím ruského plynárenského gigantu Gazprom – většinově ovládaného ruským státem. Moskva usiluje zvláště o zdvojnásobení kapacity podmořského plynovodu Nord Stream, který vede pod vodou přímo do Německa.
Rusové podle všeho pochopili, že spoléhání se na Čínu coby odbytiště ruského plynu silně pokulhává. Číňané na jedné straně dokážou Rusům nadiktovat své podmínky, na druhé straně poptávka po plynu v říši středu může vzhledem k tamnímu ekonomickému vývoji spíše klesat.
Číňané na jedné straně dokážou Rusům nadiktovat své podmínky, na druhé straně poptávka po plynu v říši středu může vzhledem k tamnímu ekonomickému vývoji spíše klesat. |
„V Kremlu si uvědomují, že Čína není žádná magická trumfová karta,“ říká Thane Gustafson, odborník na ruskou energetiku z konzultační firmy IHS Energy. „Evropa v dohledné budoucnosti zůstane pro Rusy hlavním trhem,“ dodává Gustafson podle citace listu Financial Times.
Jedna věc je jistá. Navzdory obavám mnoha Evropanů nemá ruský Gazprom v EU nouzi o velmi ochotné partnery. Na konci minulého týdne Rusové konečně dokončili významnou dohodu s německým koncernem BASF. Gazprom díky ní získá větší přístup k evropskému obchodu i zásobníkům plynu. A navíc poloviční podíl na těžbě ropy a plynu v Severním moři, kterou zatím měla zcela pod kontrolou společnost Wintershall – dcera koncernu BASF. Němci se na oplátku mají podílet na těžbě plynu ve dvou západosibiřských nalezištích.
Co řeknou Britové?
Rusové si nyní otestují, jak velký odpor je kvůli této dohodě čeká. Hodně bude záležet na britské ministryni energetiky Amber Ruddové. Její předchůdce Ed Davey, podpořený úřadem premiéra Camerona, už dříve znemožnil těžbu plynu v britských vodách ruskému miliardáři Michailu Fridmanovi. Tento oligarcha, který nyní kupuje československou banku s rakouskou licencí Zuno, musel tamní aktiva prodat. Britové se obávali, že těžba pod ruskou kontrolou by v době napjatých vztahů mezi Západem a Moskvou přinášela jen samé komplikace. Zvlášť když stále platí evropské hospodářské sankce vůči Rusku, byť ani Fridmana, ani Gazprom přímo nezasahují.
Ujednání Gazprom–BASF by ale mělo být jen předehrou k jinému velkolepému projektu – zmíněnému vybudování dalších dvou potrubí plynovodu označovaného za Nord Stream 2. Celková kapacita těch dvou současných činí 55 miliard metrů krychlových ročně, v budoucnu by tedy Gazprom mohl přepravit 110 miliard. Kdyby k tomu přidal ještě plánovaný plynovod Turkish Stream na jihu Evropy, Rusové by se úplně obešli bez tranzitu plynu přes Ukrajinu, jejíž strategický význam by výrazně klesl. Stejně jako význam Slovenska. A právě to vyvolává obavy jak mnoha Evropanů, tak bezpečnostních stratégů ve Washingtonu.
Gazprom nemá nouzi o partnery – konkrétně jde o německé společnosti E.ON a BASF, rakouskou OMV, francouzskou Engie a nizozemsko-britskou Shell. |
Gazprom ani v tomto případě nemá nouzi o partnery – konkrétně jde o německé společnosti E.ON a BASF, rakouskou OMV, francouzskou Engie a nizozemsko-britskou Shell. Americká soukromá zpravodajská firma Stratfor ve své analýze dochází k závěru, že dohoda těchto firem o Nord Streamu 2 má také přímou podporu německé vlády.
Na druhé straně má ale v Evropě také hodně odpůrců. Svým výrokem „dělají z nás idioty“ o strůjcích dohody ohledně Nord Streamu 2 proslul slovenský premiér Fico. Protestovali Poláci i český premiér Bohuslav Sobotka. Za zbytečný a riskantní označil tento projekt místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.
Gazprom nemá sílu
Kromě možnosti, že se Brusel postaví razantně proti, mohou odpůrci plynovodu živit i další naděje. Ratingová agentura Fitch uvedla, že Gazprom ve skutečnosti nemusí mít finanční sílu na to, aby celý projekt financoval. Rusové se přitom na výstavbě potrubí mají podílet celkově 51 procenty. Pro Gazprom může být složité získat úvěry. „Západní sankce významně brání mezinárodnímu financování ruských korporací, i když je přímo nezasahují,“ uvedla agentura Fitch.
Proti Gazpromu hovoří i oslabené postavení v samotném Rusku. Kreml tlačí dopředu konkurenční firmy a podle všeho hodlá Gazpromu odebrat monopolní právo na vývoz suroviny plynovody. Analytici Stratforu v tom nicméně hledají spíše ruskou vychytralost. Rusové by údajně mohli zapojením dalších firem jako Novatek či Rosněfť obejít přísná pravidla, která omezují Gazprom jako dodavatele suroviny v přístupu k evropským plynovodům.
Ať tak, či onak, klíčové bude, jak se zachová německá vláda. Pokud bude Berlín protlačovat projekt Nord Stream 2 navzdory odporu dalších zemí i Bruselu, napětí ve vztazích Německa se střední Evropou – silně ovlivněné nynější uprchlickou krizí – dál poroste.
Podíly v projektu Nord Stream 2
|
