Ve středu 2. května přijde v Poslanecké sněmovně na přetřes několik důležitých zákonů, mezi nimi druhé čtení vládního návrhu zákona na vyrovnání státu s církvemi. Právě téma církevních restitucí bude „šok-testem“ stability a vůbec životaschopnosti nového koaličního slepence. Ze 105 poslanců, kteří vyjádřili minulý pátek vládě důvěru, již dva zákonodárci uvedli, že se současným návrhem restitucí budou mít problém.
Kromě Dagmar Navrátilové, bývalé místopředsedkyně Věcí veřejných a nyní členky tábora Peakovců, která vidí problém ve finanční části vyrovnání (což je skutečně relevantní téma k diskusi), zazněla mnohem ostřejší slova od poslance VV Otto Chaloupky. Ta stojí za podrobnější reakci. Soustřeďme se na dvě pasáže z jeho rozhovoru pro Lidovky.cz.
Kdo patří do kriminálu
Otto Chaloupka: „V současné podobě je to tunel, za který by někdo měl jít do kriminálu. Je to, jako kdybychom se domluvili na ceně domu, a vy jste mi za něj zaplatil, aniž byste věděl, jak vypadá. To jsou církevní restituce. Pan Kalousek zkrátka zkouší, co je schopen protlačit sněmovnou a co je tento národ schopen snést. Každý, kdo to odmávne, patří do kriminálu.“
Chaloupkova slova v neděli kritizoval místopředseda KDU-ČSL a bývalý předseda Legislativní rady vlády Pavel Svoboda, který se v blogovém příspěvku Poslanecké právní bezvědomí odvolal na nález Ústavního soudu (ÚS) z roku 2009, který upozornil na dlouhodobou nečinnost parlamentu ve vztahu k otázce církevních restitucí. „Stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného ustanovení zákona o půdě ohledně církevního majetku, splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení,“ píše se v nálezu ÚS.
Svoboda pak poslanci Chaloupkovi vzkázal: „Poslanec Chaloupka nejenže zjevně porušuje ústavu a svůj slib, když se zjevně odmítá podřídit Ústavnímu soudu, nejenže nabádá k jeho neuposlechnutí další poslance, ale dokonce se snaží rozvrátit poslední zbytky českého právního vědomí. Měl by být okamžitě zbaven poslaneckého mandátu; doufám naivně, že příslušné orgány sněmovny budou neprodleně konat.“
Co se bude vracet
Ještě jednou poslanec Chaloupka: „Církve měly dostatek času vypracovat přesné seznamy a doložit každou jednotlivou nemovitost potřebnými dokumenty. Až budou tyto seznamy majetku, který měly po válce a po roku 48 jim ho komunisté zabavili, budu první, kdo jim to půjde předat. A ne, že si někdo u kafe nebo panáka mešního vína domluví, že je potřeba dostat pár set miliard a posléze na to napasuje nějaké majetky,“ řekl dále v rozhovoru pro Lidovky.cz. V další odpovědi dodal: „Trvám na tom, aby církve vše doložily, stejně jako všechny rodiny, které chtěly v 90. letech vrátit majetek.“
Poslance Chaloupku je nutné v jeho slovech trochu korigovat.Co se týká takzvané naturální části vyrovnání s církvemi, žádosti o navrácení majetku by měly podávat jednotlivé církevní subjekty – farnosti a kláštery. Budou muset dokázat svůj nárok na vrácení konkrétního majetku a vycházet se tedy bude z reálných dokumentů.
Česká biskupská konference tento postup dále upřesňuje: „Stát pak případ od případu přezkoumá, zda na to má dotyčný subjekt nárok. Po případném úspěšném završení souvisejícího legislativního procesu budou dotčené církve muset předložit výčty majetku a vlastnictví konkrétních movitostí a nemovitostí (jednotlivých položek) před rokem 1948 prokázat a požádat o jeho vydání. Až na základě této procedury může dojít k průkazným změnám ve vlastnictví zmiňovaného majetku.“
Sněmovní počítání
K odsouhlasení vládního návrhu církevních restitucí nyní ve sněmovně bude stačit souhlas většiny přítomných poslanců. Vzhledem ke kritice ze strany ČSSD a většině této strany v horní komoře parlamentu lze předpokládat, že Senát tento „meganávrh“ zamítne. Pak by o zamítnutém návrhu hlasovala opět sněmovna, k „odklepnutí“ zákona však Nečasova vláda bude potřebovat „stojedničkovou“ většinu poslanců. A tam už se bude počítat každý hlas.
S návrhem vlády na majetkové vyrovnání s církvemi by ze současných „provládních“ poslanců mohli mít problém nejen někteří Peakovci či členové VV, ale i další nezařazení poslanci – jako například Pavel Bém či Michal Doktor.
