Zprávu o řízení státního dluhu v roce 2019 ministryně financí Alena Schillerová okomentovala následovně: „Za jednoznačné pozitivum považuji skutečnost, že státní dluh v absolutním vyjádření zůstává stabilizován a v poměru k HDP setrvale klesá. Díky tomu je Česko jednou z nejméně zadlužených zemí Evropy.“ Státní dluh Česka se loni podle ministerstva financí (MF) zvýšil o 18,2 miliardy korun, a dosáhl 1,64 bilionu korun. Vzhledem k výši státního rozpočtu, jehož naakumulované schodky tvoří rozhodující část dluhu, je však loňské absolutní zvýšení velmi malé.
A při pohledu na čísla o vývoji zadlužení je zřejmé, že od roku 2013 dluh českého státu navzdory drobným výkyvům stále klesá. V roce 2013 dosahoval 1,683 bilionu, o 43 miliard korun více než na konci loňského roku. Ještě lépe vypadá vývoj našich státních financí v porovnání s ekonomickým růstem. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) naše zadlužení loni kleslo z 30,5 v roce 2018 na 29 procent. Ještě v roce 2012 přitom činilo 41,1 procenta HDP.
Lepší jen tři členské země EU
Lépe než Česká republika na tom loni byly z členských zemí Evropské unie jen Estonsko, jehož státní dluh vůči HDP činil na konci třetího čtvrtletí dle Eurostatu 9,2 procenta, dále Lucembursko (20,2 procenta) a Bulharsko (20,6 procenta). Pro srovnání, státní dluh Německa loni dosahoval 61,2 procenta a dluh Řecka 178,2 procenta. „Výsledek je dobrý. Vládě ale hraje do noty výhodná fáze cyklu,“ konstatuje hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková. Na mysli má skutečnost, že česká ekonomika od roku 2014 roste solidním meziročním tempem okolo tří procent.
V roce 2015 stoupl český HDP dokonce o 5,3 procenta a v roce 2017 o 4,4 procenta. Vysoký hospodářský růst jde společně s vysokou zaměstnaností a akcelerací růstu mezd, proto stát, města a obce na jedné straně nemusejí vydávat natolik velké prostředky na sociální „záchrannou síť“, na druhé jim jdou do pokladny vyšší příjmy. Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy však letos veřejné finance stojí před bodem zvratu, protože ekonomický růst začíná oslabovat.
Lépe než Česká republika na tom loni byly z členských zemí Evropské unie jen Estonsko, jehož státní dluh vůči HDP činil na konci třetího čtvrtletí dle Eurostatu 9,2 procenta, dále Lucembursko (20,2 procenta) a Bulharsko (20,6 procenta). Pro srovnání, státní dluh Německa loni dosahoval 61,2 procenta a dluh Řecka 178,2 procenta. |
„Letos se poprvé po letech projeví, jak dobře jsme se v dobrých časech dokázali připravit na časy horší. Důvodů k optimismu zase tolik není, vždyť letos státní rozpočet zřejmě skončí s vyšším než plánovaným schodkem, a sice ve výši 50 až 60 miliard, zejména kvůli zadrhnutí ekonomiky,“ říká Kovanda. Karina Kubelková se dívá ještě dál. „Z dlouhodobého hlediska jsou vidět neřešené problémy, například absence důchodové reformy, a z toho vyplývající obtížná udržitelnost veřejných financí,“ zdůrazňuje Kubelková.
Ke snižování zadlužení přispívá i fakt, že se daří dluh financovat za stále výhodnějších podmínek. Česko totiž pokrývá drtivou část svého dluhu vydáváním státních dluhopisů. Přičemž jejich úročení, tedy cena, za niž jsou investoři ochotni tento dluh nakupovat, se díky jejich víře v naši ekonomickou prosperitu snižuje. Desetiletý dluhopis, jeden z pilířů financování státního dluhu, se v loňském prvním pololetí dle MF prodával s průměrnou sazbou 1,8 procenta, ve třetím čtvrtletí za 1,3 procenta a v srpnu 2019 byli investoři ochotní se spokojit jen s 0,9 procenta ročního úroku.
Ministerstvo financí také loni otestovalo, že investoři nakupující v eurech jsou ochotní českému státu za to, že mu půjčí, dokonce zaplatit. V únoru spustilo prodej dluhopisů v eurech, u nichž už nasadilo záporný úrok. Chce se tím napojit na dluhopisový trh eurozóny, kde už u řady zemí záporné sazby jsou. Celkově se loni prodaly eurové dluhopisy za miliardu eur (25 miliard korun) s průměrnou úrokovou sazbou minus 0,21 procenta.
