Nejbohatší člověk světa se snaží posunout lidstvo na jiné planety, v závěsu druhý s ním sdílí tento cíl, navíc díky němu existuje svět e-commerce s doručováním až do domu, který se v uplynulém roce mimořádně hodil. Třetí pak má nespornou zásluhu, že spolu můžeme i v lockdownu mluvit z každého obýváku. Jejich bohatství stojí na hodnotě jejich společností na kapitálových trzích, přičemž to nejsou žádní tlustí kocouři z Wall Street, burzovní spekulanti, kteří nic reálného nepostavili. Potud je vše v pořádku a kapitalismus funguje.
Má to jen jeden háček. Jak se ukazuje, ten nejbohatší, Elon Musk, je zároveň králem spekulací. Poslední kousky zakladatele a šéfa elektromobilů Tesla, vesmírného SpaceX i futuristického Neuralinku dokázaly, že je typický charismatický lídr, který umí strhnout davy. Nejdříve s tou správnou špetkou populismu podpořil hnutí malých investorů na platformě Robinhood, kteří vytlačili do nebes akcie upadajícího obchodu s hrami GameStop. Jako odvetu velkým kapitalistům a přitom šťastní za podporu toho největšího.
Hlavní pozitivní efekt
Pak si přes sociální síť Twitter otestoval svůj vliv v oblasti populárních kryptoměn, a to na jedné, co je v podstatě vtip. Dogecoin s psíkem ve znaku vystřelil na více než osminásobek hodnoty. A zatím největší kousek předvedl s bitcoinem. Podobně jako dříve Steve Jobs, umí Musk získat pozornost milionů lidí, to nejcennější v dnešní globální digitální společnosti, a pohnout díky tomu cenou jakéhokoliv aktiva. Otázka zní, proč to dělá.
Hlavní pozitivní efekt pro Muska je další zviditelnění sebe sama a svých značek ve skupině, ze které se rekrutují jeho zákazníci. Proto používá Twitter, který patří mezi největší sociální sítě, ale chodí na něj jeho cílová skupina, nebo z něj citují média. Proto investuje do kryptoměn, jejíž fanoušci budou pravděpodobně mít rádi i elektroauta. |
Investice 1,5 miliardy dolarů z kasičky Tesly do bitcoinu může znít jako pěkná suma, ve skutečnosti je to mnohem významnější pro kryptoměnu než firmu a jejího zakladatele. V přepočtu jde o přibližně 1,5 dolaru na jednu akcii, které se obchodují zhruba za 800 dolarů za kus. Samotné oznámení investice „kouzelníka Elona“ pak vystřelilo cenu firmy o osm miliard dolarů a zvýšilo jeho osobní jmění o miliardu. Při celkové hodnotě majetku více než astronomických 175 miliard dolarů to ale těžko zaznamenal.
Samotný bitcoin pak vzrostl o pěkných 90 miliard, tedy o zhruba desetinu a přiblížil se k hranici 50 tisíc dolarů za jeden. Ještě větší efekt ale mělo oznámení Mastercardu a nejstarší americké banky BNY Mellon v pátek 12. února o podpoře nejslavnější kryptoměny. Fakt, že za elektrický sporťák od Tesly lze zaplatit v bitcoinech, také není zásadní průlom ani pro jednu stranu. Mimochodem tuto kryptoměnu dávno přijímá třeba největší český e-shop Alza.
Hlavní pozitivní efekt pro Muska je další zviditelnění sebe sama a svých značek ve skupině, ze které se rekrutují jeho zákazníci. Proto používá Twitter, který patří mezi největší sociální sítě, ale chodí na něj jeho cílová skupina, nebo z něj citují média. Proto investuje do kryptoměn, jejíž fanoušci budou pravděpodobně mít rádi i elektroauta. Každý kousek, jako bylo na první pohled nesmyslné vykouření jointu marihuany v rádiovém interview, a sliby, které nepodloženě pohly cenou akcií, přispívají ke kultu Muska.
Investice do technologického pokroku
Díky němu jeho Tesla neplatí ani jediný dolar na marketingu, její zakladatel to vše obstará sám a mnohem efektivněji. Nejde ale jen o úspory, Musk ví, co dělá, a přemýšlí dlouhodobě. Financím a trhům velmi dobře rozumí, první velké peníze vydělal na platebním systému PayPal s právníkem Peterem Thielem, šedou eminencí Silicon Valley. Zlí jazykové proto mohou tvrdit, že i celý humbuk kolem vesmírných raket je jen marketing, tady ale Musk vidí nejspíš opravdu mnohem dál.
Hromadění peněz, proti kterému se s Muskovou podporou postavili drobní investoři, může mít dobrý účel, když se následně investují do technologického pokroku |
Jak napsal jeho životopisec Matthew Vance, Musk je z generace, které na přelomu tisíciletí slibovali létající auta, přičemž dostali pohyblivé obrázky na webu za miliardy dolarů. A on se je rozhodl postavit. Rozdíl mezi Facebookem a Teslou či SpaceX bije do očí. Dítko Marka Zuckerberga nic moc užitečného nedělá a dle mnohých dokonce škodí demokracii, i když jeho vliv se zejména v našich končinách dost přeceňuje.
Oproti tomu Muskovým výsledkem jsou v podstatě samořídící se auta nebo vracející se vesmírné rakety. Zatímco jeden na internetu a technologickém pokroku v podstatě parazituje strojem na peníze z reklamy, druhý marketing a sociální sítě využívá k vydělávání peněz na reálné inovace. Dokonce na plnění klukovských snů miliard lidí.
Samotné hromadění peněz, proti kterému se s Muskovou podporou postavili drobní investoři, proto může mít dobrý účel, když se následně investují do technologického pokroku. Nabízí se otázka, jestli by se stejnou mocí nemohl přijít někdo jiný, získat obdobnou moc a buď jí zneužívat k manipulaci, nebo jen bohapustě vydělávat na spekulacích. Mohl, jen co vystřelí raketu k Marsu.
