Petr Mach, zakladatel a předseda Strany svobodných občanů, patří v Evropském parlamentu mezi ty méně viditelné poslance. Vlastně se v evropské sněmovně ocitl tak trochu omylem. V roce 2010 napsal knihu Jak vystoupit z EU, kde mimo jiné popisuje, že kandidovat do unijního parlamentu s cílem změnit ho k lepšímu ani nemá cenu.
O čtyři roky později ho ale zájem voličů do eurosněmovny dostal. Mach, někdejší poradce Václava Klause, skončil ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kterou tvoří převážně britští euroskeptici ze Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) a Italové z Hnutí pěti hvězd.
Mach si ovšem na půdě Evropského parlamentu našel své místo. A jak je jeho zvykem, i tentokrát jde proti proudu. Koncem letošního března založil spolek Přátelé Judeje a Samaří. Jde o skupinu patnácti europoslanců, která poněkud klame svým názvem. Pojmenování, které jako by vypadlo z legendárního filmu Život Briana humoristické skupiny Monty Python, ve skutečnosti hraje významnou roli v obhajobě židovské osadnické politiky na Západním břehu Izraele. Napovídá tomu samotný název. Judea a Samaří jsou starozákonní pojmy, často ovšem používané těmi, kdo se chtějí vyhnout mezinárodně srozumitelnějšímu, ale ideologicky zatíženému pojmenování Západní břeh, které je pro zastánce šíření židovských osad až příliš spojené s intervencemi a politikou západu.
Netanjahu není dost vpravo
Zajímavou figurou je druhý ideový otec Přátel Judeje a Samaří. Tím se stal izraelský politik Josi Dagan. Předseda regionální rady Samaří, což je funkce odpovídající v českých reáliích hejtmanovi, byl jedním z nejviditelnějších odpůrců stažení Izraelců z pásma Gazy, které v roce 2003 dojednal tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron. Dagan proti ústupu z Gazy organizoval akce občanské neposlušnosti, na nichž se házelo kameny.
Dagan je zastáncem živelného šíření nových izraelských osad na Západním břehu a ani pravicová politika premiéra Benjamina Netanjahua a jeho strany Likud, která osadníky vesměs podporuje, pro něj není dost vstřícná. „Likud by měl zvážit jiného člověka na postu premiéra, kandidáta, který nebude jen mluvit o pravicové politice, ale také ji vykonávat,“ vyzval Dagan před dvěma týdny k Netanjahuovu svržení.
„Jedno z kréd, s nímž jsem vstupoval do evropské politiky, byla zásada, že volný obchod prospívá míru. A faktem je, že EU uvalila na zboží, které vzniklo v židovských osadách, prohibitivní clo.“ |
Kontroverzní izraelský politik, který se mimo jiné jako jeden z mála Izraelců zúčastnil inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa, přitom rád připomíná své „přátele z Evropy“, mezi něž řadí především Petra Macha a jeho spolek v Evropském parlamentu.
Sám Mach ale argumentuje, že mu o politiku vůbec nejde. „My jsme maličký spolek, který čelí obří mašinerii uvnitř EU. Rozhodně se nechci nijak vměšovat do vnitřních záležitostí Izraele,“ říká.
A proč si potom vybral jako partnera na izraelské straně zrovna propagátora osadnické politiky? „Jedno z kréd, s nímž jsem vstupoval do evropské politiky, byla zásada, že volný obchod prospívá míru. A faktem je, že EU uvalila na zboží, které vzniklo v židovských osadách, prohibitivní clo, zatímco palestinské výrobky nechává ve volném režimu,“ vysvětluje europoslanec Mach.
Jako neformální šéf spolku Přátelé Judeje a Samaří má ale Mach i politický program. Minulý měsíc třeba vyzýval kolegy europoslance, aby nepodporovali rezoluci o vytvoření palestinského státu a naopak doporučoval prosadit nápad zrušit rozdělení Jeruzaléma na židovskou a arabskou část a udělat z něj hlavní město Izraele.
Důvod je prý opět ekonomický. „Mráz mi běhá po zádech, když vidím, že peníze, které do Bruselu putují z peněz evropských daňových poplatníků, končí na účtech některých palestinských institucí, které podporují vrahy a teroristy,“ vysvětluje Mach. Které má na mysli? „Třeba Palestinskou advokátní komoru,“ doplňuje. Jenže ta se podle oficiálních zdrojů EU na podpoře terorismu nijak nepodílí a informace o jejím napojení na teroristy pocházejí z nedůvěryhodných izraelských webů.
Soukromé vlastnictví ctí, ale...
Není nakonec i zabírání půdy osadníky v rozporu s právem? „Já jako liberál samozřejmě ctím soukromé vlastnictví. V otázce pozemků a půdy se to ale v Izraeli těžko ověřuje,“ krčí rameny Mach.
Není to nakonec poslední paradox zaníceného libertariána a propagátora czexitu. Mach, který kdysi napadal EU jako nedemokratický spolek, už spřádá plány, jak spolek Přátelé Judeje a Samaří po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 rozšíří. „Zatím jsme neformální, ale kdo ví, třeba se k nám po volbách přidají další poslanci a vytvoříme parlamentní skupinu,“ uzavírá Petr Mach.
