Sobota 30. března 2024, svátek má Arnošt
130 let

Lidovky.cz

Evropská máslová krize: Cena by se měla ustálit okolo 43 korun

  9:59
Cena másla dosáhla 55 korun za čtvrt kilogramu. Mírný pokles cen by čeští spotřebitelé měli pocítit na přelomu září a října. Pro nynější vysoké ceny másla je klíčovým útlum produkce mléka ze strany Evropské unie. Dále jde o silnější poptávku po živočišném tuku obecně ze strany českých spotřebitelů, ale i zákazníků například z Číny.

Máslo (ilustrační foto) foto: Shutterstock

České domácnosti trápí nejvyšší výdaje za máslo v historii, cena už dosáhla 55 korun za čtvrt kilogramu. A podobně je na tom celá Evropa. „Všude je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit,“ ohlásil minulý týden Peder Tuborgh, šéf dánské společnosti Arla Foods, která patří mezi největší mlékárny na světě. Krizi vyvolalo několik faktorů.

Loni kvůli nízké výkupní ceně mléka výrobci omezili výrobu. Letos je však kvůli vyšší poptávce cena mléka meziročně o 28 procent vyšší. Dalšími příčinami jsou nízká letní dojivost, poptávka z Číny, ale i preference spotřebitelů, které přešla chuť na rostlinné tuky a margaríny. Cholesterol děsí méně. Tuzemské řetězce ale hlásí plné regály.

Uklidnění

„Naši dodavatelé, kteří pocházejí především z Německa, mají v tuto chvíli másla dostatek, a naše prodejny jsou tak tímto sortimentem plně zásobeny,“ potvrdila LN Renata Maierl, mluvčí řetězce Kaufland. Další obchodníci se spoléhají i na dovoz z Polska. Ceny se podle odborníků zvyšovat už nebudou, spíše naopak. „Situace potrvá asi do října, pak se cena ustálí mezi 45 a 50 korunami za čtvrtku másla. Cenový vývoj se uklidní, protože výrobci začnou produkovat více mléka. To ale může trvat i několik let,“ odhaduje agrární analytik Petr Havel.

Cenový vývoj se uklidní, protože výrobci začnou produkovat více mléka. To ale může trvat i několik let.

Výrobci by navíc podle Havla vysokými cenami šli sami proti sobě. „Spotřebitelé by se pak obrátili na rostlinné tuky,“ doplňuje analytik, který tak u másla věří v cenový útlum. Nicméně potravináři si nynější cenu pochvalují. „Stav je konečně v normálu. Ceny másla 20 let stagnovaly a lidi nyní konečně chtějí máslo,“ říká za Potravinářskou komoru Miroslav Koberna.

Nynější vysoké ceny másla má na svědomí několik faktorů. Klíčovým je útlum produkce mléka ze strany Evropské unie; dále jde o silnější poptávku po živočišném tuku obecně ze strany českých spotřebitelů, ale i zákazníků například z Číny. „Hlavním důvodem je především nižší produkce syrového kravského mléka, která má spojitost s mléčnou krizí z období druhé poloviny roku 2014 až první poloviny roku 2016,“ potvrdil LN Radim Kaleta, obchodní ředitel Mlékárny Hlinsko, která vyrábí máslo pod značkou Tatra.

Odklon od rostlinných tuků

Mléčnou krizí má Kaleta na mysli sled několika událostí. Nejprve Rusko zavedlo embargo na dovoz mléka a mléčných výrobků z Evropy. Unie pak kvůli nadměrným přebytkům zasáhla dotacemi, jimiž chtěla zvýšit výkupní ceny. Ty se tehdy pohybovaly pod výrobními náklady. Takový postup označil český prezident Miloš Zeman na právě probíhajícím agrosalonu Země živitelka za „zvěrstvo“. Pokud máme vyplácet dotace, tak abychom něco vyrobili, a ne abychom výrobu zastavovali,“ upozornil na vyplacení dotací ve výši 559 milionů korun pro české chovatele nejen krav, ale i vepřů.

Cenu k nynějším 55 korunám za kostku másla vyhnala i poptávka spotřebitelů, kteří se odklánějí od rostlinných tuků. Ty byly ještě před pár lety propagovány jako zdravější než jejich živočišná konkurence.

Nynější situace je tak naprosto odlišná od roku 2009, kdy rozezlení zemědělci kvůli nízkým výkupním cenám vylévali desetitisíce hektolitrů mléka do polí. Cenu k nynějším 55 korunám za kostku másla vyhnala i poptávka spotřebitelů, kteří se odklánějí od rostlinných tuků. Ty byly ještě před pár lety propagovány jako zdravější než jejich živočišná konkurence. Nové studie o vlivu živočišných tuků na zdraví člověka ale lidi přivedly zpět k „poctivým“ produktům – rohlíkům s máslem, ke zmrzlině se smetanou a domácímu pečení.

Dalším faktorem tlaku na ceny je zájem asijských konzumentů, především z Indie nebo Číny, kde poptávku po evropském másle umocňuje slabé euro. Dobře to ilustruje nedávný obchod mlékárny Madeta, která v tuzemsku patří k největším producentům mléčných výrobků. Jihočeský podnik loni uzavřel smlouvu s čínským potravinářským koncernem Er Shang na vývoz především trvanlivého, ale i sušeného mléka za téměř 100 milionů korun. „EU tak dlouho podporovala vývoz, až se jí to podařilo. Jedinou možností je teď dovážet máslo například z Ameriky,“ doplňuje Koberna.

Snížená dojivost

Výrobci kromě vysoké poptávky viní z máslové krize také rozmary počasí. „Na vývoji cen se podepisuje i snížená dojivost. Velká vedra kravám neprospívají a v mléce se pak tvoří méně tuku,“ řekla LN Simona Sokolová, ředitelka mlékárny Olma. Zatím naposledy postihly trh s máslem výkyvy před třemi lety, kdy se ceny lehce přehouply přes 40 korun, nebo v roce 2007, kdy bylo možné kostku másla pořídit průměrně za 37 korun.

Na vývoji cen se podepisuje i snížená dojivost. Velká vedra kravám neprospívají a v mléce se pak tvoří méně tuku.

„Pokud se podíváme trochu do historie, začátkem tisíciletí stálo máslo 90 korun za kilo. V letech 2001 až 2009 se jeho cena pohybovala na úrovni 105 korun, v roce 2010 se cena zvýšila na 120 korun a v letech 2011 až 2016 jsme za kilo másla zaplatili v průměru 150 korun. Průměrná cena másla v letošním roce je zatím 178 korun,“ komentuje vývoj předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Stejně jako cena se – trochu paradoxně – zvyšuje i spotřeba másla. Zatímco před deseti lety zkonzumovali Češi průměrně 4,2 kilogramu na osobu, v roce 2015 to bylo 5,5 kilogramu. I tak ale v celkových výdajích domácností představuje čerstvé máslo poměrně zanedbatelnou položku. Ve spotřebním koši, který statistický úřad používá k měření cenové hladiny, zaujímá mezi potravinami pouhá 1,4 procenta. Pro srovnání: u masa tento podíl činí 23,7 procenta a u sýrů 6,6 procenta.

Máslo se už pod 40 korun nevrátí

Kdy skončí evropská „máslová krize“, která v Česku vyhnala ceny za čtvrtku másla až na 55 korun? Odborníci se shodují, že cena nespadne ani po krizi pod loňskou hranici 40 korun. „To rozhodně nečekejme. Byla to špatná cenotvorba a mlékárny na ní prodělávaly,“ říká v rozhovoru předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Podle něho se cena ustálí okolo 43 korun. České ceny jsou ovšem stále nízké v porovnání s německými. V tamních řetězcích prodávají čtvrt kila másla v přepočtu až za 60 korun.

Mírný pokles cen by čeští spotřebitelé měli pocítit na přelomu září a října, kdy se počítá se zvýšením tuku v mléce dojnic. Horké léto mu neprospívá a způsobuje nižší obsah mléčného tuku, tak potřebného pro výrobu másla. Vánoce ale opět s cenami zahýbou. Podle šéfa mlékárenského svazu, bývalého technologa a ředitele podniku Madeta, jde o běžný jev, s nímž se musejí zákazníci smířit každý rok.

Aktuální krizi podle Kopáčka zapříčinilo zvýšení cen syrového mléka o 29 procent. Dražšímu máslu nahrává i návrat spotřebitelů k tomuto živočišnému tuku, ale i poptávka po dalších mléčných produktech. Výroba tvarohů nebo sýrů ukrojila z mléčného tuku tolik, že se nyní na máslo nedostává.

LIDOVÉ NOVINY: Kostka másla zdražila za poslední tři měsíce o čtvrtinu a prodává se v průměru za více než 52 korun. Výrobci hlásí, že je nedostatek mléčného tuku na výrobu, přesto mají obchodní řetězce plné regály. Kde je pravda?

KOPÁČEK: Mléčného tuku je skutečně méně. Nejen v Evropě, ale i na celém světě. Že šla cena másla nahoru, jednoznačně souvisí s růstem ceny syrového mléka. Ta meziročně v Evropské unii narostla o 29 procent, v Česku pak o 41 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou další důvody?

KOPÁČEK: Na máslo se v tuto chvíli nedostává smetana. V minulosti tu byl mléka přebytek a EU sáhla k opatřením, aby vytvořila rovnováhu na trhu. Mimo jiné udělala dobrovolné podpůrné programy pro zemědělce, kteří výrobu mléka ukončí. Někteří na to přistoupili, ale objem, o který se produkce snížila, je téměř nevýznamný. V Evropě je nyní přibližně o 1,5 procenta méně mléka než loni. To představuje asi 600 milionů litrů, což je poměrně velký objem. Jde sice o střípky, ale mají v tukové bilanci význam.

LIDOVÉ NOVINY: Prezident Miloš Zeman označil na letošní Zemi živitelce zásah EU za „zvěrstvo“.

KOPÁČEK: EU měla během pěti let přebytek mléka 15 miliard litrů, což je více než pět Českých republik. Nevěděla si rady a jednou z možností bylo nabídnout zemědělcům, kteří se dobrovolně vzdají podnikání, náhradu ztráty. V Česku toho část zemědělců využila, ale objem mléka, který jsme na tom ztratili, je zanedbatelný. Samozřejmě že to zní paradoxně – dotace na nevýrobu, jak to pan prezident nazval. Ale takhle to měl možná kritizovat v době, kdy opatření platilo. Dnes už toto omezení není na pořadu dne.

LIDOVÉ NOVINY: Pomohlo by ke snížení cen másla rozšíření chovů?

KOPÁČEK: V Česku jsou stavy dojnic již tři roky stabilizované. Máme jich asi 370 tisíc. Průměrná dojnice dá 8060 litrů za rok, což nás řadí na čtvrté místo v Evropě. V létě sice dojí velký objem, ale množství mléčného tuku a mléčných bílkovin je nepatrně nižší než v zimě. To by se mohlo napravit s přicházející podzimní sezonou, protože někdy v září a říjnu tučnost mléka stoupá.

Nicméně mléko má dvě stránky – nejen tukovou složku, ale i bílou mléčnou plazmu, která se používá k výrobě sušených mlék, především sušeného odstředěného mléka. A to je dnes komodita, která je celosvětově neprodejná. EU ho má na zásobách 450 tisíc tun a láme si hlavu, jak si s těmito zásobami poradit.

Hlavními odběrateli sušeného mléka totiž byly země vyvážející ropu. A ty mají nyní oslabenou koupěschopnost, což souvisí s poměrně nízkou cenou ropy. Když tedy dnes někdo namítne, zda je mlékárenský průmysl schopen operativně řešit nedostatek másla tím, že zvýší výrobu mléka, pak výrobu mléka nezvýší z týdne na týden. Je to otázka řádově jednoho roku nebo dvou let. A i kdyby se nám povedlo rychle zvýšit produkci mléka, pak sice možná více tuku vyrobíme, ale zase si zaděláme na problém, co se zásobami sušeného odstředěného mléka.

LIDOVÉ NOVINY: Zvyšují cenu másla i spotřebitelé, kteří mu dávají přednost před margarínem a dalšími rostlinnými ruky?

KOPÁČEK: Prodej másla prožívá renesanci. Časopis Time před třemi lety publikoval článek, jak se vědci mýlili v hodnocení másla, jak vůbec není pravda, že je nezdravé. Spotřebitelé dobře vědí, že chuť másla je v porovnání s jinými typy tuků jedinečná. A více věří mléčným výrobkům. Proto se začalo dělat i mnoho jiných produktů s mléčným tukem.

Vyrábíme meziročně o 3,5 procenta více sýrů, o 8,2 procenta více tvarohů, o procento více fermentovaných mléčných výrobků a jogurtů. Pro export se vyrobilo o 14,5 procenta více sušeného plnotučného mléka. Suma sumárum, v Česku se meziročně vyrobilo o 5,2 procenta másla méně. V EU to číslo představuje 6,5 procenta. A to už je velký objem.

LIDOVÉ NOVINY: Máslo také začalo chutnat čínským spotřebitelům...

KOPÁČEK: Dovoz másla do Číny se výrazně zvýšil. Po předchozích krizích, kterými tato země prošla a dovoz mléčných výrobků omezila, se její trh oživuje a letos Čína za půl roku dovezla o 16 procent více másla. Na dovozu do Číny se ale nepodepsala EU jako exportér. Vzhledem k tomu, že má másla méně, nemůže ho ani vyvážet. Naopak meziročně snížila export másla o 25 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Mají na vysokou cenu másla vliv i marže řetězců?

KOPÁČEK: Před třemi týdny jsem v jednom z nich viděl sedm značek másla a všechny byly za 49,90 koruny. Nevěřím, že by sedm různých mlékáren dodávalo řetězci za jednu cenu. Maloobchodní přirážky se sice různě liší od 30 do 60 procent a máslo je velmi silná komodita, je ale třeba si uvědomit, jak velký podíl výrobků se prodává v akcích. Pak marže nejsou relevantní. Stejně to nakonec zaplatí výrobce, nikoli prodejní síť.

Na začátku předminulého týdne jsem kontroloval ceny másla v Německu, kde jsou výrazně vyšší než u nás. Pohybují se od 1,94 do 2,50 eura (50,60 až 60,20 koruny – pozn. red.). Akční máslo za 1,79 eura (46,70 koruny). Ale co je zarážející, že jsem tu samou akci viděl v různých řetězcích a všude byla stejná. Možná to jsou dohody, za kolik se bude prodávat nejméně.

LIDOVÉ NOVINY: Dotkne se vyšší výkupní cena mléka i dalších produktů – smetany nebo jogurtů?

KOPÁČEK: Mlékárny mají s obchodními systémy dlouhodobé smlouvy, většinou roční, které jim často nedovolí udělat velkou změnu. Ale očekávám, že se zvýšení cen dotkne i dalších výrobků, protože pokud se zvedla cena mléka o 40 procent, projeví se to i na ostatních produktech. Je absurdní, že konzumní smetany a šlehačky jsou stále na stejných cenových hladinách. Nebo sýry – jejich ceny se sice výrazně nezvýšily, ale už tu jisté signály z mezinárodních trhů jsou, že k tomu dojde. Sýry jsou navíc desetinásobným koncentrátem mléka.

LIDOVÉ NOVINY: Dánská firma Arla Foods před třemi týdny oznámila, že Evropa bude na Vánoce bez másla. Co si o tom myslíte?

KOPÁČEK: Z vyjádření generálního ředitele Pedera Tuborgha jsem byl lehce zděšený a přišlo mi to spíše jako spekulace. Před svátky jako Velikonoce a Vánoce se vždy spotřebuje více másla. I když svého času stála čtvrtka 30 korun, před Vánoci se vyšplhala i na 37 korun. V předvánoční sezoně bude máslo opět dražší. Také je třeba říci, že Arla Foods je družstevní společnost vlastněná zemědělci, a čím bude cena másla vyšší, tím bude vyšší i cena mléka.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy máslová krize skončí?

KOPÁČEK: Mírného uklidnění dozná zkraje podzimu, protože spotřebitelé už nyní zvažují, zda máslo za cenu 55 korun vůbec koupit. Rozhodně ale nečekejme, že by se do budoucna mělo prodávat pod 40 korun. To byla špatná cenotvorba a mlékárny na tom prodělávaly. Cena za čtvrt kila nad 43 korunami je naprosto normální, a na to si musíme zvyknout.

LIDOVÉ NOVINY: Jak české mlékárny ovlivnily ruské sankce?

KOPÁČEK: Ruský trh byl pro české mlékárny důležitý. Rusové milují „galuboj syr“ (modrý sýr – pozn. red.) a sami jej nevyrábějí. Náš svaz tam za 3,8 milionu eur uskutečnil velký propagační program, do nějž jsme zapojili tři mlékárny. Snažili jsme se tam proniknout s čerstvými mléčnými výrobky, které jsou blízké ruskému jídelníčku – tvarohové produkty, pomazánky, tradiční české pomazánkové máslo. Když byl obchod dobře rozjetý, v srpnu 2014 přišlo embargo.

Pan prezident sice na Zemi živitelce říkal, že chystá do Ruska velkou podnikatelskou misi a chce se pokusit o změnu, ale je to politikum, nikoli věc odbornosti. Českým výrobcům se zatím nepodařilo plně nahradit tuto chybějící destinaci. Ale hledá ji celá Evropa, pro kterou to představovalo sice 1,5 procenta evropského objemu mléka, ale z pohledu tonáže, která do Ruska šla, to jsou větší objemy, než vyrobí celá Česká republika za několik let.

LIDOVÉ NOVINY: Které destinace mohou být pro české mlékárny zajímavé?

KOPÁČEK: Mluví se o Číně. Nyní se náš svaz orientuje na Blízký a Střední východ. Obdobný projekt jako v Rusku nyní máme ve Spojených arabských emirátech, Libanonu a v Saúdské Arábii. Samozřejmě tam narážíme na velkou konkurenci z dalších zemí. Chtěli bychom se prosadit i čerstvými výrobky, kde nás ale brzdí doba spotřeby. Musely by být dopravovány letecky, čímž se výrobky nesmírně prodraží a stáváme se nekonkurenceschopnými. A nové teritorium vidím v oblasti Afriky. Je to pole neorané, kde je nejnižší spotřeba mléčných výrobků.

Celosvětová spotřeba mléka na hlavu je asi 112 kilogramů, v Česku 246 a evropský průměr je 280 kilogramů. Ale Afrika má jen 48 kilogramů. Samozřejmě má černošská populace problémy s intolerancí laktózy. Není jednoduché tam dovézt potraviny, které tento kontinent dříve nekonzumoval. Ale ve výživě chybějí určité minerály a vápník, takže mléko tam bude potřeba. Navíc z hlediska koupěschopnosti je Afrika pořád ještě chudým regionem a při cenách suroviny to zatím vypadá spíše na dovoz pro bohaté.

Jiří Kopáček

  • V roce 1981 absolvoval obor mléko-tuky na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
  • Na přelomu osmdesátých a devadesátých let působil jako technolog a později i ředitel závodu Madeta v Plané nad Lužnicí.
  • V letech 1994 až 2003 řídil českou a slovenskou pobočku holandské sýrařské společnosti Leerdammer Company.
  • V čele Českomoravského svazu mlékárenského působí od roku 1994.
  • Je také předsedou Českého komitétu Mezinárodní federace mlékárenského průmyslu (International Dairy Federation), členem speciálního výboru Evropské mlékařské asociace a představenstva evropského svazu výrobců tavených sýrů.