Namísto plynovodu Nabucco West si ázerbájdžánské konsorcium spravující plynová pole Šach Deniz II. vybralo pro přepravu plynu do Evropy Transjadranský plynovod (TAP). Podle analytiků se těžaři nakonec rozhodli pro TAP, jenž povede od tureckých hranic přes Řecko a Albánii do Itálie, z důvodu nižších investičních nákladů a vyšších cen plynu na jihu. Co z rozhodnutí konsorcia plyne?
- Především velmi pravděpodobná stopka plynovodu Nabucco, což znamená velkou ránu pro rakouskou firmu OMV, jež stála v čele tohoto projektu. Stejně tak to znamená prohru pro Evropskou unii a Spojené státy, které Nabucco preferovaly.
- Vedle ztráty potenciálních příjmů se tato otázka citlivě dotýká také tranzitních zemí na plánované trase Nabucca, tedy Bulharska, Rumunska i Maďarska, neboť vybudování plynovodu a s ním spojená diverzifikace zdrojů exportu zemního plynu by těmto zemím nezanedbatelným způsobem uvolnily ruce.
- Kromě jižních států se naopak z rozhodnutí může radovat i Rusko, neboť původním záměrem iniciátorů plynovodu Nabucco bylo vymanit Evropu ze závislosti na Gazpromu.
Měla OMV zrušit projekt už dříve?
Zatímco v Baku spěšně oznámili, že představitelé státního koncernu SOCAR a dceřiné společnosti British Petroleum BP Azerbaijan odcestují do Řecka, aby o svém rozhodnutí osobně informovali premiéra Antonise Samarase, tábor těch, kteří měli zájem na výstavbě Nabucca West, lituje. Společnost Nabucco Gas Pipeline International vyjádřila své politování nad tím, že její plynovod, jenž měl podle plánů sloužit k transportu 10 miliard metrů krychlových plynu ročně z naleziště Šach Deniz do Evropy, nemůže být realizován, v důsledku čehož čelí evropský trh i nadále výzvě v podobě zajištění diverzifikace.
Konsorcium azerských plynových polí Šach Deniz II. tvoří britská společnost BP, azerský SOCAR, francouzský TOTAL a norský energetický gigant Statoil. Z polí odkrytých konsorciem Šach Deniz II. bude možné podle střízlivých odhadů těžit 20–25 miliard metrů krychlových ročně, a sice zhruba od roku 2018–19 po dobu až padesáti let. Část plynu bude určena pro spotřebu Turecka, které by s pomocí Ázerbájdžánu vybudovalo Transanatolský plynovod (Trans-Anatolian Gas Pipeline, TANAP) spojující Ázerbájdžán s Evropou. Konsorcium uzavřelo s akcionáři obou rivalizujících plynovodů, Nabucca West i Transjadranského plynovodu (TAP), dohodu o možnosti odkupu akciového podílu až do výše padesáti procent.
Transjadranský plynovod (Trans Adriatic Pipeline, TAP) je společným podnikem švýcarské společnosti EGL, norského Statoilu a německé společnosti E.ON Ruhrgas. Měl by vést od turecko-bulharských hranic přes Řecko do Itálie a bude zhruba o 500 kilometrů kratší než Nabucco West. Potrubím, které je zatím ve fázi plánování, by se podle současného rozhodnutí přivádělo do Itálie 10 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Rakouský ministr pro hospodářství a energetiku Reinhold Mitterlehner hovořil o přetrvávající závislosti na Rusku. Z hlediska dalšího zásobování je však Rakousko i nadále v bezpečí. OMV považuje projekt plynovodu Nabucco v jeho současné podobě prozatím za uzavřený, zároveň však nevylučuje postavení jiného plynovodu vedoucího přes Balkán k jejímu vlastnímu černomořskému nalezišti, kterým by do Evropy přiváděla zemní plyn z vloni objevených pohádkových zásob u břehů Rumunska.
OMV nevylučuje postavení jiného plynovodu vedoucího přes Balkán k jejímu vlastnímu černomořskému nalezišti u břehů RumunskaGenerální ředitel Gerhard Roiss OMV dále podotkl, že to bude předmětem jednání s akcionáři projektu Nabucco v následujících týdnech. Jak prohlásil, alespoň by tak nepřišly zcela nazmar dosavadní náklady na projekt ve výši 50 milionů eur, neboť v daném případě by bylo možné plány použít na jiný plynovod. Vybudování dalšího plynovodu však analytici nedávají příliš velké šance, případné rozhodnutí v této otázce může navíc padnout nejdříve za rok až za rok a půl, kdy budou dokončeny průzkumy zásob plynu v Černém moři.
„Fakt, že místo plynovodu Nabucco, na jehož plánování věnovala společnost 15 milionů eur, bude postaveno potrubí v jižní Evropě, je pro OMV velkým nezdarem. Hlavním dodavatelem Rakouska navíc tak i nadále zůstává prostřednictvím zastaralého a zrezivělého potrubí Rusko,“ zhodnotil důsledky rozhodnutí rakouský politolog a specialista na Rusko Gerhard Mangott, podle nějž se OMV držela tohoto projektu příliš dlouho.
Naopak Maďarsko již déle než rok postupně snižovalo svůj podíl a od projektu ustupovalo a je třeba dát chování vlády, jež tehdy připadalo mnohým překvapivé, za pravdu. Státní tajemník odpovědný za energetiku a vnější ekonomické vztahy Péter Szijjártó nyní vyzdvihl, že očekávané zastavení projektu Nabucco zvýší význam ostatních investic na poli energetiky v tomto regionu. Konkrétně zmínil maďarsko-slovenský interkonektor, chorvatský terminál na zkapalněný zemní plyn, o který už se ostatně zajímá i Ukrajina, nebo plynovod South Stream. Jak však podotkl, plynovod Nabucco by přesto hrál důležitou roli z hlediska zvýšení energetické bezpečnosti Maďarska i celého středoevropského regionu.
Unie nezdar vítá, Moskva rovněž
Přestože podle odborníků znamená pro Evropskou unii pravděpodobný nezdar tohoto dlouho hýčkaného projektu ztrátu prestiže, Evropská komise rozhodnutí konsorcia Šach Deniz vítá. Komise dále podotýká, že spolu s realizací tureckého Transanatolského plynovodu (TANAP) tak bude vytvořena infrastruktura, díky níž vznikne přímé spojení Evropy s Kaspickým mořem.
„Z hlediska zajištění energetické bezpečnosti se jedná o milník a společný úspěch Evropy,“ přivítal rozhodnutí předseda komise José Manuel Barroso, jenž zároveň vyjádřil naději, že v rámci strategické dohody uzavřené s prezidentem Ázerbájdžánu se bude moci k realizaci jižního plynovodu přistoupit co nejdříve a časem bude snad i možné zvýšit jeho kapacitu. Přestože se o tom nyní nezmínil, v souvislosti s vyostřením rivality mezi TAP a Nabucco West Brusel již dříve naznačil, že se bude snažit vynahradit zemím, které ze soutěže vyjdou jako poražené, jejich ztrátu prostřednictvím jiných projektů za účelem zvýšení jejich energetické bezpečnosti. EU se bude snažit vynahradit zemím, jež ze soutěže vyjdou jako poražené, jejich ztrátu jinými projekty za účelem zvýšení jejich energetické bezpečnosti
Co se týče Moskvy, nijak se netají tím, že ji rozhodnutí potěšilo. „Nabucco už není, jsme svědky pohřbívání celého projektu,“ prohlásil na tiskové konferenci po valné hromadě akcionářů Gazpromu jeho prezident Alexej Miller. V odpovědi na dotaz novinářů šéf ruského státního plynárenského gigantu vyjádřil svou spokojenost, když řekl, že se alespoň konečně vyjasnila situace. Jak dále sdělil, financování plynovodu South Stream, který by měl podle plánů dopravovat do Evropy ruský plyn od konce roku 2015, je naprosto v bezpečí a nepodléhá žádným rizikům. Gazprom svým partnerům dodá tolik plynu, kolik budou chtít, a podle plánů bude jeho podíl na evropském trhu do roku 2030 činit 33 procent.
Projekt nikdy nestál na pevných základech
Plynovod Nabucco, jehož posláním bylo snížit energetickou závislost Evropy na Rusku, není však pouze energetickým, ale také geopolitickým projektem. Není náhoda, že jeho největším politickým podpůrcem jsou na principu „z cizího krev neteče“ Spojené státy. Ovšem americká podpora byla pouze politická, z komerčního hlediska projekt ve skutečnosti nikdy nestál na pevných základech. V neposlední řadě také proto, že po celou dobu nebylo jasné, z jakých zdrojů bude vlastně čerpat. Kromě Íránu, Iráku a jiných blízkovýchodních zdrojů byla postupně řeč i o plynu z Turkmenistánu, zatímco poslední dobou vkládalo konsorcium veškeré naděje do plynu z Ázerbájdžánu.
Plynovod Nabucco měl být dlouhý 1300 kilometrů a v návaznosti na potrubí TANAP, které překonává Anatolii, měl přivádět plyn od turecko-bulharských hranic přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko až k distribučnímu uzlu v rakouském Baumgartenu. Současnými účastníky projektu Nabucco jsou rakouská OMV, bulharský BEH, maďarský MOL, turecký Botas a rumunský Transgaz. Od projektu letos odstoupila německá společnost RWE, OMV však v květnu oznámila, že se o akcie RWE přihlásil nový zájemce, francouzská energetická společnost GDF Suez. Cílem podniku bylo snížit evropskou závislost na ruských zdrojích zemního plynu. Realizovaný plynovod by přepravoval ročně minimálně 10, maximálně 23 miliard metrů krychlových plynu, což představuje vzhledem k celkové roční spotřebě EU ve výši 300 miliard metrů krychlových dosti významný podíl.
Jeho hlavním rivalem byl nejprve ruský Blue Stream, později South Stream, a zatímco všichni soustředěně sledovali ruské plány, odhadovaná cena Nabucca se nejdříve zdvojnásobila, aby nakonec došlo ke zkrácení celého projektu, a vznikl tak Nabucco West, k němuž mělo stejně jako k Transjadranskému plynovodu přivádět plyn transanatolské potrubí TANAP. To vše zjevně posiluje pozice Ankary.
Ve světle skomírání Nabucca se zdá před pár lety tak urputné (rétorické) soupeření Nabucca a South Streamu až směšnéV poslední době ovšem bylo čím dál jasnější, že rivalem Nabucca už není ani tak ruský South Stream jako spíše druhý a z hlediska nákladů efektivnější evropský projekt TAP vedený jižní cestou, pro nějž se nakonec rozhodlo i konsorcium Šach Deniz II. Ve světle toho se zdá před pár lety tak urputné (rétorické) soupeření Nabucca a South Streamu až směšné.
Moskva si nyní může pooddechnout, jelikož na jihu jí sice rival neodpadl, zato však může dále posilovat své pozice ve vztahu ke střední Evropě. Očekávaný konec Nabucca navíc zpomalí tempo výstavby transkaspického potrubí, a Evropa tak může alespoň prozatím zapomenout na plyn z Turkmenistánu. Plyn z kaspického regionu se sice na unijní trh zanedlouho přece jenom dostane, ovšem půjde pouze o plyn azerský, který po uvážení nákladů a návratnosti, stejně jako geopolitických faktorů napomůže diverzifikaci Řecka a Itálie.
