Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Fischer odvolal Radka Šnábla, klíčového odborníka na arbitráže

  16:04

Aktualizováno. Důležitý spolupracovník exministra financí Miroslava Kalouska řídil spory se státem, ve kterých se hraje o desítky miliard. Jak dopadnou?

foto: © montáž ČESKÁ POZICEČeská pozice

Ministr financí Jan Fischer v pátek odvolal vedoucího oddělení Mezinárodní ochrany investic Radka Šnábla. „Jeho pracovní návyky a způsoby se neslučují se standardem zaměstnance Ministerstva financí,“ uvedl k tomuto kroku v tiskové zprávě Fischer. Zároveň pověřil interní audit, aby zahájil šetření fungování Šnáblova oddělení.

Sám Šnábl dle svých slov (viz níže obsáhlý rozhovor s ČESKOU POZICÍ) zatím o svém odvolání oficiálně informován nebyl: „Dozvěděl jsem se to tak, že mi tiskové oddělení ministerstva zavolalo a přečetlo mi zprávu z Aktuálně.cz. A když jsem následně volal do sekretariátu ministra, abych si to ověřil, zjistil jsem, že mám zablokované odchozí hovory.“

Ministerstvo financí přišlo o jednoho z nejkontroverznějších, ale zároveň také zřejmě nejschopnějších úředníkůMinisterstvo financí tímto krokem přišlo o jednoho z nejkontroverznějších, ale zároveň také zřejmě nejschopnějších úředníků. Na jednu stranu jde o člověka, který byl odsouzen za daňový podvod. Na stranu druhou byl poradcem několika ministrů a je považován za největšího odborníka na mezinárodní arbitráže.

Zároveň Šnábl vždy platil za jednoho z nejbližších spolupracovníků exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), přičemž z dosavadního vývoje na ministerstvu financí se zdá, že Fischer se zaměřuje právě na tyto lidi.

Aktualizace: Podle informací ČESKÉ POZICE v pátek zřejmě skončily i tři Šnáblovy podřízené: Sylvie Hošková, Marie Talašová a Markéta Filipová. Mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek ČESKÉ POZICI potvrdil, že jim byla oznámena překážka na straně zaměstnavatele s platností od pátku do konce srpna. Všechny tři se zabývaly agendou sporu mezi státem a provozovateli solárních elektráren.

„Je tím pádem odvolaný celý právní tým, který zastupoval Českou republiku ve sporu proti provozovatelům solárních elektráren,“ komentoval toto rozhodnutí Šnábl. Navíc jde o lidi, kteří po právní stránce připravovali text novely zákona o obnovitelných zdrojích, jenž v pátek prošel sněmovnou. „Jinými slovy, tyto čtyři lidi včetně mě spojuje jen spor s provozovateli solárních elektráren a práce na novele zákona o obnovitelných zdrojích,“ dodal Šnábl pro ČESKOU POZICI.

Desítky miliard ve hře

Šnáblova agenda nově přejde na náměstkyni Evu Anderovou, která šest let fungovala na ministerstvu financí jako ředitelka odboru pro mezinárodní vztahy a finanční politiku a nedávno na základě Fischerova rozhodnutí ve funkci nahradila náměstka Tomáše Zídka. „Veškeré soudní spory a žaloby vedené proti státu jsou naprosto pod kontrolou a odchod pana Šnábla nijak neohrozí jejich průběh ani výsledky,“ uvedla Anderová.

Skutečnost je ale podle všeho výrazně pestřejší. Šnábl totiž pracoval mimo jiné na dvou klíčových věcech, u kterých jsou v sázce desítky miliard korun ze státní kasy: na státních garancích za předprivatizační úvěry a na sporu mezi státem a provozovateli fotovoltaických elektráren.

Podivné dědictví po ČKA

Kauze státních garancí se ČESKÁ POZICE věnuje dlouhodobě. V čem spočívá? Začátkem 90. let stát v rámci privatizace prodával obrovské množství aktiv. Řada podniků ale byla nesmírně zadlužená, přičemž jejich závazky byly obvykle vůči bankám kvůli takzvaným úvěrům na trvale se obracející zásoby. Aby bylo vůbec možné podniky prodat, zanesli zákonodárci do zákona o velké privatizaci ustanovení, že za tyto pohledávky bude stoprocentně ručit stát.

Potíž ale je, že do balíků pohledávek se vinou (zda nepozorností, nebo úmyslem, šetří policie) ČKA dostaly i pohledávky ze sta procent garantované státemA to je jádro celého letitého problému. Krátce po přijetí zákona sice mnohým došlo, že takovéto ručení by mohlo státní kasu zcela zruinovat, a zákon byl proto několikrát novelizován, přesto však existují právní názory podpořené i rozhodnutími soudu, že za závazky některých privatizovaných podniků (rozhodující je, v jaké době byly privatizovány) ručí stát.

Řada pohledávek byla zcela nedobytná a nakonec skončily v České konsolidační agentuře (ČKA). Ta z nich dělala různé balíky, které pak prodávala za zlomky nominální hodnoty pohledávky, přičemž noví majitelé pohledávek je měli zkusit vymoci po vlastní ose. Potíž ale je, že do balíků pohledávek se vinou (zda nepozorností, nebo úmyslem, šetří policie) ČKA dostaly i pohledávky ze sta procent garantované státem. A jejich noví majitelé tak za zlomek ceny získali skutečná zlatá vejce, o která se teď soudí se státem.

Stát v pasti

Byl to právě Šnábl, kdo tento spor za stát vedl a kdo se snažil dosáhnout dohody o narovnání. Jinak totiž státu hrozí ztráta desítek miliard korun, neboť jeho manévrovací prostor je značně omezený. V podobných případech už existují i soudní rozhodnutí, kdy soud uznal, že stát musí zaplatit nejen celou hodnotu pohledávky, ale i úroky z prodlení, které v námi popisovaných případech dosáhly 17 procent ročně.

Další klíčovou osobou v tomto sporu byl bývalý náměstek Zdeněk Zajíček, kterého už Fischer stihl rovněž odvolat. Zajíčkova agenda spadla na jeho nástupce Lubomíra Tomana, o kterém již ČESKÁ POZICE rovněž informovala.

Co se týče kauzy se solárními elektrárnami, jejich provozovatelé žalují český stát za uvalení zvláštní daně z výnosů z těchto elektráren, které byly zavedeny v reakci na „solární boom“ v roce 2010. Spor je o částku v řádu jednotek miliard korun, přičemž v něm na straně státu dosud opět velmi výrazně figuroval právě Šnábl.

„Moje práce byla ve vymýšlení strategií. A ty nosím v hlavě.“

Rozhovor ČESKÉ POZICE s Radkem Šnáblem nejen o okolnostech jeho pátečního odvolání.

ČESKÁ POZICE: Ministerstvo financí tvrdí, že jste měl na dnešní den na deset hodin sjednanou schůzku s ministrem Fischerem, ale bez omluvy jste na ni nepřišel. Předmětem schůzky mělo být vaše odvolání, ale jelikož jste nedorazil, podepsal ho ministr bez vaší přítomnosti. Je to pravda?

ŠNÁBL: K tomu vám mohu říct jen to, že skutečně nevím, kdy ta schůzka měla být svolána. Včera jsem z práce odcházel asi v sedm večer a ještě včera jsem opakovaně mluvil s ředitelkou kabinetu ministra (Veronika Kramaříková – pozn. red.), přes kterou si ministr sjednává schůzky. A jelikož jsem s ní domlouval podpis asi patnácti smluv, které měl ministr podepsat, a opakovaně jsem řešil, kdy to pan ministr bude podepisovat, tak předpokládám, že kdybych s ním měl mít schůzku, asi by mě na to někdo upozornil. Místo toho jsem se fakt, že mám být dnes v deset u ministra Fischera, dozvěděl dnes v 10:07. A dozvěděl jsem se to tak, že mi tiskové oddělení ministerstva zavolalo a přečetlo mi zprávu z Aktuálně.cz. A když jsem následně volal do sekretariátu ministra, abych si to ověřil, zjistil jsem, že mám zablokované odchozí hovory.

Jinými slovy, ani pořádně nevím, co k tomu mám říct. Oficiálně totiž nic nevím.

ČESKÁ POZICE: Podle našich informací jste se zabýval především státními garancemi za předprivatizační úvěry a spory mezi státem a provozovateli fotovoltaických elektráren...

ŠNÁBL: Mojí agendou oficiálně jsou mezinárodní spory. Po úpravě organizační struktury ministerstva v posledním roce a půl dělalo moje oddělení několik věcí. Hlavně mezinárodně právní spory a sjednávání agend, dále řešilo zahraniční pohledávky České republiky a sloužilo jako expertní místo v případě systémově významných sporů, které ministerstvo financí vedlo i ve vnitrostátní rovině. Také to bylo místo k projednávání případných dohod o narovnání. Prakticky se tedy jednalo o spory a narovnání, které z různých důvodů procházely ministerstvem financí.

ČESKÁ POZICE: Jaký tedy bude další vývoj těchto záležitostí? Zejména v oblasti fotovoltaiky?

ŠNÁBL: To je otázka spíš na toho, kdo mě odvolal. Mě to ale překvapuje proto, že když pan Fischer nastoupil, tak moje první věta při našem úvodním rozhovoru byla, že samozřejmě respektuji právo nadřízeného vybrat si spolupracovníky, a nabídl jsem mu, že skončím. Ten rozhovor se mimochodem podařil až na popáté, protože první čtyři schůzky pan ministr nestihl. Když mi tedy dnes někdo říká, že jsem zmeškal schůzku, o které jsem nevěděl, tak já mohu říct jen tolik, že když jsem měl úvodní rozhovor s panem ministrem, tak se to povedlo až na popáté; byť uznávám, že on je nadřízený a může si diář upravovat, jak chce.

„Upozorňoval jsem na to, že pokud mám odejít, tak musím vědět, kdo mě má nahradit, abych svému nástupci mohl jednotlivé strategie vysvětlit“Pan ministr nicméně můj návrh odmítl. Důvod, proč jsem mu to nabízel, byl primárně ten, že na rozdíl od řady jiných agend ministerstva financí je ta má komplikovaná v tom, že stojíte ve sporu proti někomu, kdo se snaží o pravý opak toho, o co se snažíte vy. Upozorňoval jsem na to, že v řadě sporů, včetně sporů s provozovateli solárních elektráren, mám strategii v hlavě. A pokud mám odejít, tak musím vědět, kdo mě má nahradit, abych svému nástupci mohl jednotlivé strategie vysvětlit.

Ministerstvo používá externí advokáty a externí znalce, probíhala komunikace s partnerskými orgány, Evropskou komisí a řadou dalších institucí a byla tam řada komplikací, o kterých z loajality nebudu hovořit. Jinými slovy, já nemám problém skončit. Ale z povahy mé agendy bych očekával, že někdo bude mít zájem vybudovanou strategii převzít, protože já ji mám celou v hlavě a nikde na papíře to není. Řada věcí se navíc konzultovala ad hoc, jako například průběh schvalování legislativy k obnovitelným zdrojům, která je nyní ve sněmovně. Jak chce nyní ministerstvo financí zajistit kontinuitu, je dobrá otázka, ale na druhou stranu. Já to opravdu nevím.

ČESKÁ POZICE: Naznačujete, že vaše zastupitelnost na ministerstvu financí není příliš velká?

ŠNÁBL: To je právě problém. Zadat někomu něco vypracovat je celkem jednoduché, ale moje práce byla ve vymýšlení strategií. To znamená, že musíte vědět, komu co zadáváte a proč. Jak to pak chcete použít a řada dalších věcí. A to jsem měl vždycky v hlavě, žádné záznamy o tom nejsou.

Teď je to tak, že různé právní kanceláře mají zadanou nějakou práci a řada expertů má zadané vypracování nějakých posudků. Ale chybí koordinační prvek, který ví, kdy a jak se výstupy z těchto činností použijí. A to je přesně to zásadní, co někdo musí převzít. Když si převezmete výstup z právní kanceláře, tak taky musíte vědět, co s ním hodláte dělat. Řada věcí se totiž dělá tak, že testujete hypotézy protistrany a děláte si posudky toho, s čím přichází protistrana. A když nevíte, která věc byla zadána ve prospěch a která proti, tak se můžete lehce splést. Navíc běží řada lhůt a spousta věcí je rozjednaná. Hraje se o desítky miliard a personální diskontinuita je nesmírně nebezpečná.

ČESKÁ POZICE: Podle mých informací je ministerstvo průmyslu na září pozváno k Evropské komisi, aby vysvětlilo okolnosti kolem sporu s provozovateli solárních elektráren. Tam jste měl být důležitou osobou.

ŠNÁBL: Jsou to dva týdny, kdy Vláda ČR na svém mimořádném zasedání zavedla desetiprocentní odvod z fotovoltaiky na dalších dvanáct let. Já jsem byl tím, kdo ještě před tímto hlasováním vlády komunikoval s premiérem, a prosil jsem ho, ať se neudělá odvod na rok 2009, který se nakonec neudělal. Udělal se odvod na rok 2010, přičemž všechny expertní výpočty má ministerstvo financí. Já jsem je osobně zadával a určoval jsem strategii. A na základě toho mě příslušný náměstek ministra průmyslu požádal, abych v září byl součástí zmíněné delegace, protože je nezbytné to u Evropské komise vysvětlit a ministerstvo průmyslu ty potřebné výpočty nemá.

Tudíž máte pravdu – má role skutečně byla dost důležitá. Ale jak to bude dál, to opravdu netuším. Ministerstvo průmyslu pochopitelně nějaký přehled má, ale jsou to hrubá čísla. Detailní čísla má ministerstvo financí, a proto lidé z ministerstva průmyslu stáli o mou účast na tomto jednání.

ČESKÁ POZICE: Dalším důležitým tématem jsou státní garance za předprivatizační úvěry. V tom jste se rovněž hodně angažoval, ještě spolu s bývalým náměstkem Zdeňkem Zajíčkem, přičemž teď to vypadá, že už jste pryč oba...

ŠNÁBL: To je pravda. Ale musím říct, že celá agenda těchto sporů je posunutá do režimu vyhrazené. Tím pádem k tomu opravdu nemohu nic říct. Zhruba dva roky jsem to připravoval, doporučil jsem nějaké řešení, ale to je skutečně tak všechno, co k tomu mohu říct.

ČESKÁ POZICE: A když se zeptám v obecné rovině: Hrozí tam nějaký zásadní problém?

„Moje oddělení se nazývalo ,samostatné‘ i proto, že jsem řadu kroků diskutoval přímo s ministrem a radili jsme se mezi čtyřma očima“ŠNÁBL: Oficiální pozice ministerstva je takováto: na rozdíl od jiných sporů, které vzešly z nějakých smluv či rozhodnutí, tak tady se jedná o garanci ze zákona. To znamená, že existuje řada míst, která jsou velmi problematická. Z hlediska nároku vůči státu v určité chvíli čelíte nároku argumentu, že jde o ručení ze zákona a v zákoně je to explicitně řečeno. A je k tomu navíc rozsáhlá judikatura. Tím samozřejmě máte jen velmi omezený argumentační prostor. Víc k tomu opravdu říct nemohu.

 ČESKÁ POZICE: V tiskové zprávě paní náměstkyně Anderová dodává, že veškeré soudní spory jsou naprosto pod kontrolou a váš odchod jejich výsledky nijak neohrozí. Podle toho, co říkáte, to tak moc nevypadá.

ŠNÁBL: Jistě, paní náměstkyně nic jiného říkat nemůže. Tomu rozumím. Ale na druhou stranu ona nikdy u žádného jednání nebyla. Vyjma jednoho před deseti dny, které se týkalo vnitrostátního sporu. O tom zbytku prakticky nic neví, je to podobné, jako kdybych já tvrdil, že je ohrožena výroba lokomotiv.

Moje oddělení se navíc nazývalo „samostatné“ i proto, že jsem řadu kroků diskutoval přímo s ministrem a radili jsme se mezi čtyřma očima. A s panem Fischerem jsem si domluvil stejný postup, že bude-li nějaká klíčová záležitost, tak to budu říkat přímo jemu. Jinými slovy, veškeré zásadní informace jsem paní Anderové nikdy neřekl, neboť jí to jednoduše nepříslušelo. Měl jsem takovou dohodu s minulým i současným ministrem.

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha