Globalizace je často spojovaná se zánikem tradičních hospodářských center. Prostor hraje v globální ekonomice druhořadou roli, protože internet umožňuje mít odkudkoliv na světě přístup k informacím. Nejen sociologům se tento trend nelíbí. Nahrazují-li totiž export přímé investice v cílových zemích odbytu a jsou-li místo produktů nabízené služby, narůstá význam globálních měst.
Saskia J. Sassenová, profesorka sociologie na Kolumbijské univerzitě a aktivistka hnutí Occupy Wall Street, ve své knize Cities in a World Economy (Města v globální ekonomice) v protikladu k tvrzení, že globalizace napomáhá decentralizaci, uvádí, že díky ní se v globálních městech soustřeďují hospodářské a finanční aktivity. Nová struktura ekonomické síly a služeb přesahuje hranice států, čímž se vytvářejí nadnárodní propojení, jež mají pro světovou ekonomiku větší význam než dosavadní státní centra mezinárodního obchodu.
Finanční centra
Globálním městem nemusí být jen mnohamilionový New York, ale i mnohem menší švýcarský Curych nebo Miami na Floridě, přičemž nejvíce záleží na tom, zda dokážou vyhovět potřebám mezinárodní ekonomiky.
Globální města jsou především finančními centry, ve kterých sídlí manažerské zázemí nabízející infrastrukturu
Tato globální města jsou především finančními centry, ve kterých sídlí řídící, kontrolní a manažerské zázemí nabízející infrastrukturu firmám, jež chtějí proniknout na národní trhy, ale nemají potřebné zkušenosti s jejich právními systémy. Navíc vytvářejí síť, z níž lze vstoupit na národní trhy, čímž propojují výrobu na celém světě.
Specializované právnické, finanční a organizační služby v těchto globálních městech disponují informačním kapitálem, který není pouhým souhrnem znalostí expertů, ale komplexním know-how, který spojuje regionální, národní a mezinárodní ekonomiky ve světové hospodářství. Řečeno jinak, vzniká v nich globalizace.
Omezené služby daňových rájů
Většina ze sta největších globálních měst je na severní polokouli – v čele s New Yorkem, Londýnem a Tokiem. Navíc je jejich podobnost větší, než je tomu v případě měst zemí, v nichž se nacházejí. Elity těchto globálních měst se ztotožňují spíše s kosmopolitní vyšší střední třídou než s regionálním nebo národním patriotismem. Kvůli svému působení v ekonomice na různých místech světa a mezinárodním zájmům mají jen malé lokální zakořenění.
Služby daňových rájů mohou vypadat sebelákavěji, ale současně je třeba politická stabilita, pevná měna a vymahatelnost práva ve vyspělých zemích
Globální města sice mají celosvětový význam a nadnárodní koncerny v nich fungují mezinárodně, ale z toho nevyplývá jejich naprosté odtržení od domovských států. Často totiž propojují legální ekonomiku s offshorovými centry a daňovými ráji. Ty jsou používané k finančním transakcím a službám nebo kvůli nízkým daním či úniku, pokud by se národní vlády rozhodly finanční trhy více regulovat.
Služby daňových rájů mohou vypadat sebelákavěji, ale současně je třeba politická stabilita, právní stát, pevná měna a vymahatelnost práva ve vyspělých zemích. Burza na Wall Street funguje dobře jen díky dolaru a demokratické ústavě. A finanční centra v Londýně a Tokiu by nenabyla světového významu, kdyby neexistovala politická a právní stabilita.
Změna složení obyvatel
Růst vlivu globálních měst na světovou ekonomiku doprovázejí urbánní a sociologické změny. Po úbytku obyvatel v sedmdesátých letech 20. století, převážně střední třídy, jež se stěhovala se ze středu města na předměstí, začala jejich populace opět růst, a to především díky lidem ze zahraničí.
Mexiko, které v roce 1994 uzavřelo s USA a Kanadou dohodu o volném obchodu (NAFTA), se muselo vyrovnat s novou konkurencí. Narostl sice jeho vývoz čerstvého ovoce a zeleniny, ale současně drobné pěstitele likviduje produkce obilí, fazolí a kukuřice mezinárodními potravinářskými koncerny.
Globalizace také vede k nadnárodnímu městu a mění složení jeho obyvatel
Obyvatelé agrárních oblastí, kteří přišli o možnost výdělku, se pak stěhují do hlavního města Mexika, měst na severu nebo ilegálně do USA. Populace Mexika, severomexických měst Tijuana a Ciudad Juarez i Los Angeles a Houstonu se kvůli tomu prudce zvyšuje.
Podobné to je v bohatých Spojených arabských emirátech nebo gigantických městských aglomeracích na čínském pobřeží. V této oblasti jde buď o levné pracovní síly z chudých asijských zemí, nebo o venkovany z čínských provincií. Globalizace tedy také vede k nadnárodnímu městu a mění složení jeho obyvatel.
Problematický sociální smír
Uvnitř měst pak globalizace vyvolává polarizaci a nové rozdělení. Zánik tradičních hospodářských odvětví a vznik nových, například finančnictví, nejen mění uspořádání města, rozdíly v příjmech a požadavky na pracovní sílu, ale i způsobují přeskupení sociálních tříd.
Globální města ve vyspělém i v rozvojovém světě jsou rozpolcená. Na jedné straně vzniká relativně silná vrstva vysoce kvalifikovaných a finančně zajištěných odborníků požadujících kvalitnější služby, na druhé roste počet minimálně vzdělaných a špatně placených imigrantů, kteří v těchto službách pracují. Tento trend významně poškozuje střední třídu – základy její existence se rozpadají, přičemž na ni neustále narůstá sociální tlak.
Udržet bezpečnost a sociální smír je problematické, protože ti, kdo v globální soutěži uspěli, sousedí s poraženými
Nové obyvatelstvo je značně motivované a vzhledem k nepříznivým životním podmínkám v zemích, odkud přichází, je ochotné akceptovat horší pracovní a finanční podmínky než místní populace. Důsledkem je rozpad střední vrstvy, již doprovází růst rozdílů v příjmech bohatých a chudých.
Udržet bezpečnost a sociální smír je pak problematické, protože ti, kdo v globální soutěži uspěli, sousedí s poraženými. Úspěchu a prohry se nacházejí v těsné blízkosti a New York má čtvrtě jakoby ze třetího světa a Káhira naopak výstavní. Na rozdíl od minulosti dnes ghetta chudých nepředstavují sociální integrací a postupný ekonomický vzestup, ale konečnou stanici.
Stalo se z Prahy nepostradatelné centrum globální ekonomiky, nebo se ocitá na její periferii? V případě sociálních trendů, ten, kdo jel městskou dopravou z centra do některých částí Žižkova, dá Sassenové za pravdu.
Cities in a World Economy
(Města v globální ekonomice)
AUTOR: Saskia J. Sassen
VYDAL: SAGE Publications 2011
ROZSAH: 424 stran
