Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Hra o Národní park Šumava. Tentokrát legislativní.

  20:48

Zdá se, že ministr Tomáš Chalupa si je vědom slabin svého návrhu zákona o Šumavě a nestojí o to, aby se mu v něm legislativci rýpali.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa nabídl zvětšení prvních a druhých zón národního parku výměnou za koridor pro lanovku a sjezdovku. To je ovšem v rozporu s prvotním posláním národního parku. foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Návrh zákona o Šumavě měl být podle slibu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy do konce ledna vržen do legislativního procesu. Jenže v seznamu vládou navržených právních norem na právě započaté schůzi Poslanecké sněmovny schází. Neprošel ani obvyklým připomínkovým vládním kolečkem a nebyl ani předložen k projednání Legislativní radě vlády.

Zdá se, že ministr Chalupa si je vědom slabin svého návrhu a nestojí o to, aby se mu v něm legislativci rýpali. V této souvislosti se uvažovalo i o krkolomné konstrukci prosadit Chalupův projekt jako komplexní pozměňovací návrh předem zavrhované verze téhož zákona předložené Západočeským krajem. Ta měla v programu sněmovny pevné místo. Jenže i tato cesta byla odmítnuta, když na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury si sněmovna odhlasovala vyškrtnutí tohoto bodu.

Nechce-li Tomáš Chalupa schvalování zákona o Šumavě odkládat, zbývá mu jediné: předložit návrh cestou poslanecké iniciativy.
K tomu podotýká místopředsedkyně vlády Karolína Peake, která je v čele Legislativní rady vlády, že předkládání zákonů připravených ministerstvy by se mělo řídit vládními legislativními pravidly. Je-li však ministr zároveň poslanec, nikdo mu nemůže upřít poslaneckou legislativní iniciativu.

Je-li ministr zároveň poslanec, nikdo mu nemůže upřít poslaneckou legislativní iniciativu

My můžeme jen čekat, jak to všechno dopadne. Nebude-li návrh odložen a zařazen do běžné přípravy. V opačném případě můžeme přemítat, zda je obcházení Legislativní rady vlády etické. A sledovat, jak se poslanci k Chalupově návrhu postaví.

Etiketní podvod

S Chalupovou verzí návrhu zákona o Národním parku Šumava je ta základní potíž, že nesplňuje základní předpoklad pro vyhlášení národního parku. Přírodovědci nadále trvají na v návrhu chybějící deklaraci ochrany přírody a krajiny před ostatními činnostmi a záměry. A to včetně rozvoje územně samosprávných celků. „Bez tohoto jednoznačně vyložitelného konstatování je ohroženo plnění cílů Národního parku Šumava (NPŠ) v kategorii národní park podle platné české i mezinárodní legislativy,“ trvá na svém Stínová vědecká rada podporovaná většinou přírodovědců.

Nesplnění této podmínky dělá z Chalupova prohlášení „mám za to, že jde o přijatelný, prospěšný a životaschopný kompromis, který má šanci vnést klid a stabilitu do NPŠ“ jen umně vyfabulovanou báchorku. Nelze se zřeknout bible a tvářit se jako křesťan.

Co si o návrhu zákona myslí vědci z pěti českých a moravských univerzit sdružení v konsorciu nazvaném Centrum pro výzkum biodiverzity? „Současný návrh zákona vytváří Potěmkinovu vesnici, v níž je za národní park vydáváno něco, co jím dle celosvětově uznávaných pravidel vůbec není,“ píše se ve stanovisku konsorcia podepsaném jeho předsedou profesorem Pavlem Kindlmannem.

Občanské sdružení Přátelé Šumavy se zase domnívá, že vyhlášení národního parku bez priority přírodních procesů je etiketním podvodem.

Rozmělňovací výbor

Takovýto nekonsolidovaný přístup k národnímu parku by se ovšem měl podle připravovaného zákona rozvíjet dál a dál prostřednictvím nově zřízeného rozhodovacího orgánu – Společného výboru národního parku. Vše je nastaveno tak, aby přírodovědci na chod parku ztratili jakýkoli vliv.

V devítičlenném výboru by měl být jeden jediný zástupce Akademie věd České republiky, tedy jeden jediný advokát kytek, brouků, tetřevů či celých ekosystémů. Další dva vysokoškolsky vzdělaní odborníci jsou taxativně určeni z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Vše je nastaveno tak, aby přírodovědci na chod parku ztratili jakýkoli vliv

Převládat ve výboru by měli zástupci úřadů a samospráv. Tedy reprezentanti všemožných zájmů. Jen ten hlavní zájem, ochranářský, je už na papíře návrhu zákona výrazně potlačen. Na Šumavě se buduje evropská anomálie, protože kdo jiný by se měl na směřování národního parku podílet víc než přírodovědci?

Vytváření kolektivní nezodpovědnosti

Podle představ navrhovatele Chalupy by poslanci měli výboru národního parku nadělit obrovskou pravomoc. Ministrem jmenovaný ředitel by měl rozhodovat ve všech záležitostech „s výjimkou věcí, ke kterým zaujímá stanovisko Společný výbor národního parku“. Protože výbor by měl mluvit prakticky do všeho, plánuje se tu neřiditelný moloch bez jakékoli operativy. A hlavně s nejasnou odpovědností. To se budou penízky místo na ochranu přírody koulet do různých stran! A kdo bude potrestán? Ředitel?

Nelze přece přenášet odpovědnost ze jmenovaného státního úředníka na klubko nehonorovaných vašnostů, kteří se nepochybně budou snažit získat parciální výhody pro skupinu, kterou ve výboru zastupují.

„Je to vytváření kolektivní nezodpovědnosti, která je jednou z příčin manažerských selhání, ekonomických problémů a zároveň i trestné činnosti, která se orgánům činným v trestním řízení velmi těžko prokazuje,“ upozorňuje občanské sdružení Přátelé Šumavy. Je to tak viditelná závada, že se nutně musí loudit otázka, není-li to tak naschvál.

Habaďůra s lanovkou

Chalupův „konsenzus“ si lze vyložit i jako kupčení se šumavskou přírodou. Ministr nabídl zvětšení prvních a druhých zón národního parku výměnou za koridor pro lanovku a sjezdovku. To ovšem je v rozporu s prvotním posláním národního parku. Ten potřebuje jak zvětšení a revizi dosavadních zón, tak zachování cenného lesa na Smrčině.

Ono „buď a nebo“ je na Šumavě postaveno jinak – buď bude Šumava národním parkem, který bude chránit přírodní hodnoty, nebo nastoupí cestu k parku zábavnímu a k hospodářskému využití lesů. Polistopadoví politici si velmi dobře uvědomovali svou odpovědnost k přírodě a přes už tehdy panující rozpory vyhlásili na Šumavě národní, nikoli zábavní park. Odpovědností současného ministra životního prostředí je národní park chránit, a ne nabízet kompromisy na úkor přírody. Měl by v něm podporovat měkkou turistiku, a ne dopravní prostředek, který by velmi narušil velice cennou část šumavské přírody.

Zařadit lanovku přímo do zákona o Šumavě je mazaný tah

Stínová vědecká rada upozorňuje, že koridor pro lanovku a „záchrannou“ sjezdovku by způsobil fragmentaci nejcennějších porostů v jižní části Šumavy. Otevření průseku by vyvolalo rozpad a degradaci těchto porostů a další negativní vlivy na celoevropskou soustavu Natura 2000. Mluvčí vědecké rady se vyjádřili příměrem: „Takový zásah není možno považovat za chirurgický řez, jak jej označil ministr Chalupa, protože, řečeno jeho výrazovými prostředky, tento řez povede k rozsáhlé nekróze okolní tkáně.“

Jak ČESKÁ POZICE už upozornila v článku Mechanismus zabíjení přírody: Na počátku je lanovka, s vybudováním zařízení na přepravu 1500 až 2700 osob vznikne už v den spuštění tlak na „salámové“ rozšíření požadavků na další zábory lesa a jiná omezení přírody.

Klasickým řízením by povolení lanovky mělo mizivou šanci. V dnešní době by se obtížně hledali posudkáři a úředníci, kteří by ochotně schválili v tak cenném prostředí výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny. Zařadit lanovku přímo do zákona je mazaný tah – v rozsáhlé diskusi, která jistě bude schvalování zákona předcházet, by se jeden z mnoha problémů mohl upozadit. Navíc o zákonu rozhodují politici a nepotřebují k tomu výjimku z jiného zákona. Schválením vybudování lanovky v zákoně by jistě byla snaha obejít normální schvalovací řízení. Na tuto habaďůru by si poslanci měli dát pozor. A když se rozhodnou schválit návrh přes všechny jeho do oči bijící nedostatky, lanovku by ze zákona měli rozhodně vyškrtnout.