Ministr průmyslu Jan Mládek navrhuje, aby se schválilo jen pokračování těžby na Bílině, kterou vlastní Severočeské doly. O budoucnosti velkolomu ČSA a Horního Jiřetína se má rozhodnout až v roce 2020. „Jde o nejhorší řešení,“ má jasno Vladimír Buřt, jiřetínský starosta. Mládek svým plánem podle něj jen prodlouží nejistotu tamějších obyvatel. Stále nebude jasné, jestli jejich domy půjdou kvůli těžbě dolů.
„Otevírá se tím prostor pro další spekulanty,“ krčí Buřt rameny. Upozorňuje na fakt, že lidé mohou ztratit zbytky důvěry a budou víc nakloněni k odprodeji nemovitostí. Ty si mohou skoupit podnikavci a při odprodeji pozemků těžařům šroubovat cenu. Proto Buřt poslal do Prahy řadu připomínek. Zásadní je ta, aby se s linií limitů vůbec nehýbalo a zůstala tam, kde ji vláda stanovila už v roce 1991. Tedy v oblasti, kde těžba neohrožuje žádná obydlí.
Na vládu s rozpory
A nejasností ohledně vize ministerstva průmyslu panuje víc. Ostatním resortům, které měly zaslat svá vyjádření, Mládek vůbec neposkytl analýzu dopadů případného prolomení limitů na životní prostředí a lidské zdraví. K dispozici mají pouze studie vlivů na energetiku a ekonomiku, které jsou prolomení limitů nakloněny. Například ministerstvo životního prostředí, jak potvrzuje jeho mluvčí Petra Roubíčková, proto podalo zásadní připomínku a s návrhem nesouhlasí.
Materiál popisující dopady další těžby na životní prostředí vypracovává Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Jeho expert Vojtěcha Máca tvrdí, že ministerstvo průmyslu chce analýzu za několik dní.
Ostatním resortům, které měly zaslat svá vyjádření, Mládek vůbec neposkytl analýzu dopadů případného prolomení limitů na životní prostředí a lidské zdraví |
Proč tedy Jan Mládek neposlal svůj návrh do meziresortního připomínkování až ve chvíli, kdy bude i tato studie hotová? Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba odpovídá, že analýza bude k dispozici až při rozhodování na vládě. Kabinet bude mít ve věci limitů zásadní slovo.
A po jednání ve čtvrtek 27. srpna, kdy Mládkovi úředníci hodnotili reakce ostatních ministerstev, je jasné, že vládu čeká v druhé polovině těžká debata. „Některé připomínky se povedlo vysvětlit, některé jsme přijali a některé nikoliv. Materiál půjde do vlády s rozpory,“ přibližuje Kotrba.
Velmi pravděpodobně jde i o důsledek poměrně šibeničního termínu, který Mládkovi koaliční kolegové dostali na připomínky. Deset pracovních dnů, ještě během letních dovolených, podle některých není dost. „Na takový materiál je (stanovená doba) samozřejmě relativně krátká,“ pokyvuje hlavou Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí.
Ukáže prý upravená koncepce
Někteří zástupci průmyslu už dnes upozorňují, že uhlí z Bíliny nebude stačit. Je prý méně kvalitní a nepokryje požadavky elektráren a tepláren. |
Přestože odsunutí ortelu nad budoucností velkolomu ČSA patřícího Severní energetické vadí nejen obyvatelům okolních obcí, ekologům a těžařům, ministerstvo průmyslu si za svým plánem stojí. „Existují určitá rizika – příprava nových elektrárenských bloků, prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany či připravovaná evropská legislativa – a až po jejich vyloučení bude možné odpovědně říci, zda uhlí z ČSA bude třeba. Tak se stane při první aktualizaci Státní energetické koncepce v roce 2019,“ obhajuje postoj resortu František Kotrba.
Někteří zástupci průmyslu už dnes upozorňují, že uhlí z Bíliny nebude stačit. Je prý méně kvalitní a nepokryje požadavky elektráren a tepláren. A aby věc byla ještě složitější, dění sleduje i Evropská komise. Před několika měsíci poslala do Prahy analýzu. V ní Česku vyčítá přílišnou závislost na surovině z povrchových lomů a zastaralost některých provozů.
Vědci: Prolomení limitů se prodraží V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za limity vede přes dvě obce: Černice a Horní Jiřetín. Ministerstvo průmyslu a obchodu získalo poslední ze tří studií, na jejichž základě vláda bude ještě letos rozhodovat, jestli zachová limity povrchové těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Studie posoudila dopad na zdraví lidí a životní prostředí. Myšlenku prolomení limitů v dolech Bílina a ČSA rozhodně nepodpořila. „V případě zrušení limitů v obou těžebních lokalitách by dodatečné náklady za období 2015 až 2050 dosáhly až pětadvaceti miliard korun,“ komentuje výsledky Vojtěch Máca z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, které průzkum pro ministerstvo provedlo. Dodatečné náklady spojené se zdravím zahrnují výdaje za léčbu, ztrátu produktivity kvůli pracovním neschopnostem i blahobytu v důsledku předčasných úmrtí. Většina zdravotních potíží by byla způsobená výskytem škodlivých látek v ovzduší, jemnými prachovými částicemi, polétavým prachem a oxidy dusíku. „Prolomení limitů pouze v Bílině by znamenalo zkrácení lidských životů o 31 000 roků (v důsledku předčasných úmrtí - pozn. red.),“ říká Máca. Dále také 117 nových případů chronické bronchitidy, 3132 nových případů příznaků astmatu u dětí a téměř 60 000 dní pracovní neschopnosti. Kromě dopadu na zdraví se autoři dokumentu pokusili určit i vliv škodlivých látek na zemědělskou produkci. Dodatečné náklady za působení ozonu a dusíku na zemědělské plodiny a biodiverzitu by v případě, že by limity přestaly platit v obou dolech, činily 656 milionů korun. Ekonomicky nevýhodné Experti brali v úvahu čtyři možnosti těžby: zachování limitů, jejich zrušení v dole Bílina, prolomení v Bílině a části ČSA a nakonec i pokračování těžby „za čárou“ v obou lokalitách. Jen prolomení Bíliny by znamenalo o deset miliard korun vyšší náklady za období 2015 až 2050, než kdyby limity zůstaly zachovány. V případě jejich zrušení v Bílině i ČSA by se zvýšily o 180 procent, tedy až trojnásobně. „Studie jasně ukázala, že prolomení limitů není ekonomicky výhodné,“ tvrdí Josef Patočka z iniciativy Limity jsme my, která prosazuje jejich zachování. „Dopady jsou značné, a to i přesto, že ministerstvo při zadání studie některé důležité faktory vynechalo,“ říká Patočka a poukazuje zejména na to, že studie nezohledňuje dopad na zdraví obyvatel ze sousedních zemí, přitom emise ze spalování se v ovzduší vyskytují i v místech vzdálených tisíce kilometrů od uhelné elektrárny. Studie nebrala v úvahu ani dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích. Začít Bílinou Pokud by ke zrušení limitů došlo, v lokalitě Bílina bude možné vytěžit dalších asi 100 milionů tun uhlí. Důl by tak mohl zůstat v provozu o dvacet let déle. V případě prolomení limitů v lomu ČSA těžaři slibují navíc až 287 milionů tun uhlí a práci pro horníky na dalších čtyřicet let. Studie Centra pro otázky životního prostředí UK ale ukázala, že pokud rypadla budou pokračovat bez omezení, nabídka hnědého uhlí by převýšila poptávku. V případě prolomení Bíliny by na trhu nebylo uplatnitelných 13 procent vytěženého uhlí v období po roce 2040, pokud by se těžilo v obou lokalitách, šlo by až o více než polovinu suroviny. „Provedením studie ministerstvo splnilo úkol zadaný vládou a nyní je na ní, jak na základě výsledků rozhodne,“ vyjádřil se za ministerstvo průmyslu a obchodu jeho mluvčí František Kotrba. „V tuto chvíli považuje ministerstvo za nejlepší kompromis mezi potřebami českého teplárenství a sociálními, ekonomickými a environmentálními dopady prolomit limity ještě v tomto roce pouze na dole Bílina,“ řekl Kotrba. O osudu velkolomu ČSA by se rozhodovalo až v roce 2020. |
