130 let
Česká vlajka.

Česká vlajka. | foto: Shutterstock

Jak uchránit a rozvíjet český národní stát i v budoucnu

  •   1:01
Stanislav Balík a Vlastimil Podracký ve své knize Idea českého národního státu třetího tisíciletí formulují český národní úděl jako kulturní zachování, přičemž vycházejí z odkazu Tomáše Garrigua Masaryka.

Kniha Stanislava Balíka a Vlastimila Podrackého Idea českého národního státu třetího tisíciletí nabízí alternativy k současnému většinovému společenskému diskurzu, přičemž není odborná ani popularizující. Jejich svébytné názory se promítají i do formy, již nelze zařadit do obvyklých kategorií. Tím, že používají prameny i informace poměrně volně, se vzdalují akademickým normám, současně však mají vlastní metodu, systém a jsou myšlenkově konzistentní.

V úvodu se Balík a Podracký věnují vývoji ideje českého národního státu a následně ji zařazují do širších souvislostí geopolitických (Rusko, Evropa, globalizace) i ideových (neoliberalismus, postkomunismus, postmoderna). Poté obšírně pojednávají o struktuře a uspořádání českého národního státu ve 3. tisíciletí a v závěru se zabývají vztahem Česka a Evropské unie.

Osobní přesvědčení

Velkou Balíkovu a Podrackého předností je hledání a předkládání vlastních postojů a řešení. Tato tendence je nejsilnější v části, v níž se pokoušejí definovat ideu českého národního státu. Vyzvedávají zejména národní sounáležitost prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937) a zdůrazňují teze jeho humanismu. V českém národním zájmu by se dle nich mělo odrážet zachování fyzické a kulturní existence národa a jednoty samostatného českého státu.

Balík a Podracký se domnívají, že Čechy jsou všichni, kdo se jimi cítí, a považují se za ně. Idea českého národního státu dle nich vychází z identity, jeho občany nemusejí být pouze Češi, protože větší roli hraje osobní přesvědčení.

Balík a Podracký často ztotožňují český národ a stát, čemuž současná národnostní skladba České republiky odpovídá. Kritizují sice vstřícné postoje k migraci, ale současně hájí tu za prací. Balík a Podracký se hlásí k odkazu TGM, a proto se věnují současným i budoucím vztahům Česka a Slovenska. Československo se dle nich nemohlo jako státní útvar udržet kvůli geopolitickým okolnostem a nedostatečné síle. Za perspektivní považují konfederaci s Polskem, což vyžaduje korekci jeho proamerické a protiruské orientace.

Neprosazují však druhý extrém, novodobé všeslovanské rusofilství. Domnívají se, že s Ruskem je třeba mít korektní, nepříliš úzké vztahy. Vyhýbají se krajním možnostem a snaží se být realisty. Každá koncepce národního státu se musí vyrovnat s moderním nacionalismem, i ta Balíkova a Podrackého. Především odmítají zjednodušující a v současnosti často převažující postoj, který ztotožňuje vlastenectví s primitivním a agresivním šovinismem.

Zdravý nacionalismus je pro ně patriotismus, přičemž se vymezují proti nezdravému a vše zpochybňujícímu univerzalismu. Považují český stát za národní, když státní a národní idea splývají. Nabízí se otázka, jaký postoj zaujmout k příslušníkům jiných národů, kteří v České republice žijí a mají její státní občanství. Balík a Podracký se domnívají, že Čechy jsou všichni, kdo se jimi cítí, a považují se za ně. Idea českého národního státu dle nich vychází z identity, jeho občany nemusejí být pouze Češi, protože větší roli hraje osobní přesvědčení.

Ekologický domov

Balík a Podracký se hlásí k Masarykovu pojetí národa jako součásti lidstva, kdy každý národ představuje jeho zvláštní a nezastupitelnou část. A tímto postojem umlčují kritiky, kteří by je chtěli zařadit mezi extrémisty. Co z toho vyplývá pro český stát, společnost a národ ve 3. tisíciletí? Dle Balíka a Podrackého je podstatné zachování národa, vlasti a přírody. Není možné se z vlastní země nechat vytlačit migranty, kteří své problémy nezvládli a vyvážejí je k nám. To není nesnášenlivost, ale přirozená touha po přežití.

Trvale udržitelný ekologický domov musí být skromný, nízkonákladový a bez přehnaných energetický nároků. Zdroje je třeba hledat v okolí obce, maximálně ve vlastním státu.

Trvale udržitelný ekologický domov musí být skromný, nízkonákladový a bez přehnaných energetický nároků. Zdroje je třeba hledat v okolí obce, maximálně ve vlastním státu. Základ tvoří rodina s přirozenými reprodukčními schopnostmi, jež žije ve zdravém životním prostředí bez velkého cestování a s maximálním využitím informačních technologií. Nový způsob života nesmí být založen na konzumu, ale na jeho kvalitě.

Balík a Podracký formulují český národní úděl jako kulturní zachování, přičemž vycházejí z odkazu Tomáše Garrigua Masaryka a jeho pojetí humanismu. Zdůrazňují návrat k národní pospolitosti a k obranným mechanismům, jež se vyvinuly v průběhu jejího vývoje a nesmějí být zapomenuty kvůli současnému univerzalismu a multikulturalismu. Podle Balíka a Podrackého má hledání nových cest potenciál český národní stát uchránit a rozvíjet i v budoucnu.

Stanislav Balík, Vlastimil Podracký, Idea českého národního státu třetího...

Idea českého národního státu třetího tisíciletí

AUTOŘI: Stanislav Balík, Vlastimil Podracký

VYDAL: Bodyart Press 2020

ROZSAH: 224 stran

Autor: Stanislav Polnar