Bývalý premiér Bohuslav Sobotka a někdejší ministr financí Andrej Babiš byli jako italská rodina. „Oje*al český stát,“ vyčítal šéfovi ANO Sobotka. „Je to zbabělec, utíká z boje,“ prohlašoval Babiš. Zdálo se, že mezi ANO a ČSSD už nikdy žádná vládní koalice nevznikne. Nyní je všechno naopak. Jedním z hlavních důvodů, proč se oba subjekty přibližují ke společné vládě, je podle informací LN fakt, že lídři Jan Hamáček a Andrej Babiš našli společnou chemii. Oba předsedové se nezdráhají veřejně pochválit. „Určitě si rozumíme mnohem více. Pan Hamáček normálně komunikuje, drží slovo,“ řekl LN šéf ANO.
„Pokud spolu jednáme o společném projektu, nešlo by to bez základní důvěry. Myslím, že s panem Babišem se nám to povedlo. Absolvovali jsme spolu mnoho hodin jednání. Vše, na čem jsme se kdy dohodli, platilo. Jsem rád, že to takto zatím funguje,“ souhlasí Hamáček. Pokud ČSSD schválí v referendu vstup do koalice, právě naladění mezi nimi bude klíčem ke stabilitě.
Domluva s Milošem Zemanem
„Je to pragmatický vztah z obou stran. Andrej Babiš ví, že potřebuje vládu s důvěrou, takže nemůže vedení ČSSD urážet. Vedení ČSSD si zase uvědomilo, že téma Antibabiš nefunguje. Vědí, že pokud se mají strany proti sobě vymezovat, tak programově,“ míní politolog a Hamáčkův poradce Pavel Šaradín. Zdroje LN blízké vedení ČSSD se shodují, že klíčem je neformální lidská komunikace, „small talk“, která chyběla mezi Sobotkou a Babišem.
Výhodou Andreje Babiše a Jana Hamáčka je i to, že oba umějí mluvit s prezidentem Milošem Zemanem. Minulou vládu pozičně vyčerpávalo, když její předseda Sobotka musel neustále manévrovat před hradními výpady. Teď je situace jiná: prezident podruhé jmenoval Babiše premiérem a Hamáčka podpořil tím, že doporučil členům ČSSD hlasovat pro vstup do vlády s hnutím ANO. Oba se primárně mohou věnovat vládní spolupráci. |
„Vídali se jen na oficiálních schůzích a jednáních. Měli úplně odlišnou povahu. Hamáček si uvědomuje, že nechce-li v Babišově vládě shořet, musejí s Babišem najít společnou řeč,“ řekl LN zdroj z vedení strany. Jejich výhodou je i to, že oba umějí mluvit s prezidentem Milošem Zemanem. Minulou vládu pozičně vyčerpávalo, když její předseda Sobotka musel neustále manévrovat před hradními výpady. Teď je situace jiná: prezident podruhé jmenoval Babiše premiérem a Hamáčka podpořil tím, že doporučil členům ČSSD hlasovat pro vstup do vlády s hnutím ANO. Oba se primárně mohou věnovat vládní spolupráci.
Bývalá ministryně spravedlnosti a současná poradkyně prezidenta Marie Benešová je přesvědčená, že Babiš s Hamáčkem mají šanci vytvořit vládu, ze které by mohly těžit body obě strany. Klíčové podle ní bude, aby se Babiš Hamáčkovi neutrhl z řetězu a nenavyšoval skóre jen na svůj účet. „Pokud budou schopní najít společnou řeč, mohla by vláda být dobrá, i když v ní ČSSD bude hrát menší roli. Pokud si nebudou rozumět, a on je pan Babiš komplikovaná osobnost, je zvyklý na ‚sám si vařím, sám si peru‘, nemusí se s ostatními dvakrát radit,“ řekla LN Benešová, bývalá nejvyšší státní zástupkyně.
Dlouhodobý pozitivní vztah
Podobně uvažuje i politolog Pavel Šaradín. Aby vláda mohla fungovat, její lídři musejí být v souladu. Až první krize však ukáže, o jak pevné pouto jde. „Je obrovským handicapem, pokud si politici nesednou lidsky. Nepochybně v tomto směru mají Andrej Babiš a Jan Hamáček k sobě blíž. Nechci to ale přeceňovat, protože po první větší krizi se vztah může změnit,“ řekl Šaradín, který nyní vedení ČSSD pomáhá mimo jiné s vyprofilováním ideového směru strany. Podle pedagoga z Univerzity Palackého v Olomouci je patrné, že Hamáček nechce opakovat napjatý vztah po Sobotkově vzoru.
Hamáček byl jedním z těch sociálních demokratů, kteří s Babišem vycházeli i v minulém volebním období. Šéf ANO si toho všímal a dlouhodobě o Hamáčkovi tvrdil, že si ho dokáže představit v budoucí vládě například ve funkci ministra obrany. |
„Jan Hamáček se ponaučil. Mohu ho pozorovat a vidím, že se snaží v grémiu i na předsednictvu se všemi komunikovat. Kvůli referendu nyní objíždí regiony, snaží se se straníky diskutovat. Ví, že se stranou se musí mluvit, nic jiného mu nezbývá. V tom vidím posun oproti minulému vedení,“ dodal Šaradín. Hamáček byl jedním z těch sociálních demokratů, kteří s Babišem vycházeli i v minulém volebním období. Šéf ANO si toho všímal a dlouhodobě o Hamáčkovi tvrdil, že si ho dokáže představit v budoucí vládě například ve funkci ministra obrany.
Místopředseda Poslanecké sněmovny se dle svých slov snažil s Babišem budovat konstruktivní vztah již v době, kdy ještě řídil dolní komoru parlamentu. „I když jsem byl v čele sněmovny v uplynulém období, i tehdy jsme s panem Babišem spolu mluvili na korektní úrovni,“ říká šéf ČSSD. Dodává, že vyhrocený vztah Sobotky a Babiše je pro něho jistým mementem. „Bez komunikace žádná spolupráce nefunguje. Naučil jsem se už jako předseda sněmovny s politiky hovořit. Tyto zkušenosti se mi nyní ve vyjednávání o vládě vyplácejí. Zatím mám pocit, že nám to s Andrejem Babišem funguje,“ vysvětluje Hamáček.
Sobotka přeřvaný dobouVyhrál volby, ale přesto jeho politická kariéra visela na vlásku. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se celý život chystal na usednutí do premiérského křesla, po volbách v říjnu 2013 ho však z trůnu chtělo vystrnadit křídlo kolem úhlavního soupeře Michala Haška. Za Sobotku se tehdy část strany postavila a na jeho podporu vystrojila demonstrace. Rozhodující slovo však tehdy měl Andrej Babiš, jehož hnutí ANO skončilo ve volbách těsně druhé. Haškovci se tehdy Babiše pokoušeli přetáhnout na svou stranu, Babiš ale nakonec ukázal na oficiálního šéfa ČSSD. Díky tomu, že mohl nabídnout reálnou šanci na vznik většinové koalice s ANO a lidovci, vnitrostranickou válku Sobotka ustál a zanedlouho se stal premiérem. Vypadalo to, že mezi Sobotkou a Babišem vznikne politické i lidské pouto. Střet Když Sobotka skládal kabinet, přistoupil na zrušení povinnosti dodat čisté lustrační osvědčení u ministrů. Jinak by Babiš, který je vedený ve svazcích StB, nemohl do vlády (Babiš se u soudů zatím neúspěšně snaží dokázat, že se jeho jméno ve svazcích objevuje neoprávněně – pozn.red.). Jejich příznivý vztah ale vydržel jen dočasně. Oba muži se postupem času rozešli tak, že ani nebyli schopni spolu vydržet v jedné místnosti. Babiš dodnes nemůže zapomenout, že Sobotka, kterému před pěti lety do vlády pomohl, ho z ní o čtyři roky později coby ministra financí vyhodil. „Tehdy jsem se tak rozhodl, protože byl předsedou ČSSD, a to jsem respektoval. Nechtěl jsem ho podrazit, nehrál jsem hry, což jsem mohl – Hašek mi nabízel, že bych uhrál více ministrů. Skončilo to tím, že mě Sobotka o několik let později vyrazil z vlády,“ řekl LN současný premiér v demisi, který si libuje, že našel porozumění s novým šéfem ČSSD Janem Hamáčkem. Dodal, že se Sobotkou se nebyli schopni normálně bavit. „Pan Sobotka nekomunikoval a dělal podrazy. Nikdy jsme spolu vlastně normálně nemluvili, mezi sebou jsme se bavili jen dvakrát,“ uvedl Babiš. Sobotkův předchůdce v čele strany i vlády Vladimír Špidla míní, že Sobotka si s Babišem nerozuměl z důvodu, že politika pro něho byla záležitostí idejí a programu ČSSD. „Bohuslav Sobotka je hluboce přesvědčený sociální demokrat s pevnou zásadovou představou, zatímco u Andreje Babiše jsem skutečný filozofický a politický základ nepozoroval. To je podle mě důvod, proč si ti dva nerozuměli,“ řekl LN expremiér Špidla. Osobnostní rysy Sobotkův blízký přítel a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda je zase přesvědčený, že rozpor mezi Sobotkou a Babišem spočíval v jejich osobnostních rysech. Zatímco Babiše je takzvaně plná místnost a k ostrému či vulgárnímu slovu nejde daleko, Sobotka je podle Šmardy introvert, co rád čte a libuje si ve fantasy literatuře. „Slávek je inteligentní a trpělivý. Umí být empatický. Dokáže se vcítit do člověka. To znamená, že dokáže pochopit emoce ostatních. Díky tomu dokázal udržet pohromadě dobře fungující vládu. On nekřičí, není vulgární,“ řekl LN Šmarda před časem. Sobotkovi podle něho scházely emoce. „Dnešní doba je o silných emocích. On je vždy spíše tlumil, čímž neodpovídal lidem na jejich potřebu. Lidé se potřebují vztekat a hledají lídry, kteří dokážou jejich vztek nejhlasitěji vyřvat. Popularitu začal ztrácet někdy v roce 2010, kdy společnost začala hrubnout. Tehdy ztratila zájem o politiky, kteří emoce tlumí a hledají konsenzus. Slávek se stal symbolem člověka přeřvaného dobou,“ doplnil starosta Šmarda. Vedle toho, že Sobotka a Babiš byli povahově protipólní, hrály– možná mnohem důležitější – roli kauzy a zákulisní boje, především v bezpečnostní oblasti. Studené období začalo na podzim roku 2015. Tehdy policisté zahájili operaci Vidkun, v níž mimo jiné uvízl olomoucký hejtman Jiří Rozbořil. Bylo to poprvé od zadržení exhejtmana Davida Ratha v roce 2012, kdy se vysoce postavený politik ČSSD dostal do křížku s policií. Hned na začátku roku 2016 se hackeři prolomili do Sobotkovy soukromé e-mailové schránky, kde řešil pracovní i privátní záležitosti. Sobotkovo okolí mělo podezření, že za útokem stáli lidé blízcí Babišovu Agrofertu. Policejní reorganizace Definitivním hřebíčkem do vztahu mezi Sobotkou a Babišem byla policejní reorganizace, která propukla přesně před dvěma lety. Z celé záležitosti se stala bitva o vliv uvnitř policie, ANO i ČSSD se osočovaly ze snah ovládnout bezpečnostní sbory. Na podzim 2016 ČSSD drtivě prohrála krajské volby, což jen dále prohloubilo vzájemnou nesnášenlivost. V roce 2017 přišly na scénu Babišovy kauzy korunových dluhopisů, Čapího hnízda a tajemných odposlechů s novinářem Markem Přibilem, které ve výsledku daly Sobotkovi sílu vyhodit Babiše z vlády. O chvíli později Sobotka rezignoval na funkci předsedy ČSSD a na podzim 2017 sociální demokracie zaznamenala historický volební debakl. Byla to definitivní tečka za vztahem dvou politiků, kteří ještě před necelými pěti lety působili dojmem, že si na nějakou dobu mezi sebou rozdělí moc ve státě. |
