130 let
Čapí hnízdo.

Čapí hnízdo. | foto: Michal Šula, MAFRA

Kauza Čapí hnízdo: Zpráva OLAF nic světoborného nepřinesla

  •   19:07
Před zveřejněním zprávy OLAF se žonglovalo zejména se slovy podvod, Babiš a Faltýnek. A pokud něco přinesla, pak ve prospěch poslanců Babiše a Faltýnka, jež za podezřelé ze spáchání jakéhokoliv trestného činu nepovažuje. V tom se poslanci, kteří do zprávy mohli nahlédnout dříve, sekli.

Tak to máme konečně za sebou. Zpráva OLAF o projektu Čapí hnízdo, která byla od Vánoc v centru pozornosti všech médií v Česku, unikla na veřejnost. Teď už si ji může přečíst každý. Kauzu vyšetřuje i policie. Zjednodušeně lze říct, že jde o to, zda společnost Čapí hnízdo byla v době žádosti o dotaci zhruba 50 milionů korun malým a středním podnikem, jak tvrdila a tvrdí, nebo podnikem velkým, spojeným s kolosem Agrofert, jak tvrdí policie a nyní i OLAF.

Pokud by byla s Agrofertem spojena způsobem, který zákony nepřipouštějí, na dotaci by nárok neměla, a vzniká otázka, zda tím, že ji obdržela, někdo spáchal trestný čin, a zda je nutné dotaci vrátit. OLAF nemá v Česku žádnou výkonnou moc a jeho závěry jsou pouze doporučující, i když nepochybně závažné.

Formální chyba

Nebudu psát o tom, co ve zprávě nějakým způsobem potvrzuje názor, že Čapí hnízdo s Agrofertem spojené nepovoleným způsobem bylo, a to částečně z toho důvodu, že o tom píší všichni ostatní a v samotné zprávě žádný nový významný argument pro tuto tezi není. Zaměřím se na to, co naopak hovoří proti tomuto názoru – a o čemž se všichni ostatní zřejmě psát bojí.

OLAF píše, že ve věci se v ČR vede soudní řízení. To není pravda. Řízení, které se vede, je přípravné. Jde o formální chybu, ale právě takové formální chyby pak OLAF Čapímu hnízdu vytýká v dalších částech dokumentu.

Při čtení zprávy zarazí už první stránka. OLAF píše, že ve věci se v ČR vede soudní řízení (judicial proceedings v originále). To není pravda. Řízení, které se vede, je přípravné. Jde o formální chybu, ale právě takové formální chyby pak OLAF Čapímu hnízdu vytýká v dalších částech dokumentu.

Před zveřejněním zprávy se na webech i Twitteru žonglovalo zejména se slovy podvod, Babiš a Faltýnek. Tady zpráva hovoří jasnou řečí. Pánové Babiš a Faltýnek jsou ve zprávě mnohokrát zmiňováni, ale vždy jen ve veřejně známých souvislostech a nejsou osobami dotčenými, kterých se týkají závěry zprávy. V tom se někteří poslanci, kteří do zprávy mohli nahlédnout dříve, sekli opravdu kolosálně.

Opatrná slova

Slovo podvod se vyskytuje ve zprávě mnohokrát, ale většinou v citátech českých či evropských předpisů. Pokud se týká dvou dotčených fyzických osob, členů statutárního orgánu Čapího hnízda Jany Mayerové a Josefa Nenadála, zpráva OLAF sice o podvodu hovoří, ale v mimořádně opatrných slovech typu „OLAF zastává názor“ nebo „tyto činy mohou být stíhány“. Tedy žádné jednoznačné výrazy typu „a tím spáchal“ nebo podobné. Skoro se zdá, že se OLAF trochu bojí, aby ho někdo úspěšně nežaloval za křivé obvinění.

Zpráva OLAF sice o podvodu hovoří, ale v mimořádně opatrných slovech typu „OLAF zastává názor“ nebo „tyto činy mohou být stíhány“. Tedy žádné jednoznačné výrazy typu „a tím spáchal“ nebo podobné. Skoro se zdá, že se OLAF trochu bojí, aby ho někdo úspěšně nežaloval za křivé obvinění.

Používání teoretického termínu obecní princip transparentnosti v tomto typu dokumentu snad už ani okomentovat nelze. Zpráva obsahuje dosud veřejně neznámý, ale velmi zajímavý posudek znalce Františka Dvořáka, objednaný současným vlastníkem Čapího hnízda společností Imoba v roce 2016. Posudek se týká klíčové skutečnosti, zda Čapí hnízdo bylo, nebo nebylo při podání žádosti a čerpání dotace malým podnikem. Rok 2016 je důležitý, protože okolnosti kauzy byly už veřejně známé.

Znalec si byl nepochybně vědom, že jeho posudek bude podroben tvrdé oponentuře, přesto jednoznačně dospěl k závěru, že Čapí hnízdo podmínky splnilo. Posudek je i součástí spisu policie a ta bude možná postavena do obtížné situace v tom smyslu, že buď je posudek pravdivý, a stíhání by mělo být zastaveno, anebo by měl znalec být obviněn z podání nepravdivého posudku.

Ochrana obchodního tajemství

V závěrečném shrnutí uvádějí vyšetřovatelé OLAF pouze dva důvody, pro které by měly být zmiňované dvě dotčené fyzické osoby stíhány: zda byla správně provedena a prezentována jedna účetní operace před žádostí o dotaci a že Čapí hnízdo zatajilo určité části z úvěrové smlouvy. Zatímco první důvod si netroufám posoudit a dovoluji si odkázat na zprávu, nelze se ubránit dojmu, že tím vlastně OLAF říká, že při podání žádosti o dotace bylo už vše v pořádku.

Podle dostupných informací Čapí hnízdo nic nezatajilo, ale části smlouvy byly z důvodů ochrany obchodního tajemství začerněny. To byla jednak běžná praxe, jednak z logiky věci, když něco začerním, ten, komu to je určeno, jednoznačně vidí, že něco je začerněno, a dotaci by buď neměl přidělit, nebo dospěje k závěru, že to je pro přidělení irelevantní.

Druhý důvod považuji za zavádějící. Podle dostupných informací Čapí hnízdo nic nezatajilo, ale části smlouvy byly z důvodů ochrany obchodního tajemství začerněny. To byla jednak běžná praxe, jednak z logiky věci, když něco začerním, ten, komu to je určeno, jednoznačně vidí, že něco je začerněno, a dotaci by buď neměl přidělit, nebo dospěje k závěru, že to je pro přidělení irelevantní.Zpráva OLAF tak nic světoborného nepřinesla, a když ano, tak ve prospěch poslanců Babiše a Faltýnka, které za podezřelé ze spáchání jakéhokoliv trestného činu jednoznačně nepovažuje.

Ve zprávě je rovněž citován názor příjemce dotace, který se odkazuje na platné směrnice Evropské unie o případech vyšetřovaných OLAF a vyvozuje, že jakmile začne v některé členské zemi EU vyšetřování národních orgánů, nemělo by vyšetřování OLAF začínat, nebo by mělo být ukončeno. Tento právní názor si netroufám posoudit, ale pokud je správný, vyvstává minimálně otázka, kdo uhradí náklady vyšetřování, které nepochybně dosáhly desetitisíců eur.

Autor: Tomáš Hlaváč
  • Vybrali jsme pro Vás