Prvotní entuziasmus většiny sněmovních komisí se časem vytratí. Ta nynější, jež zkoumá stíny v příběhu privatizace OKD, hodlá přijít s tvrdším vyústěním. Ve finálních návrzích, o nichž budou pátrající poslanci hlasovat, jsou tři trestní oznámení. Na expremiéra Bohuslava Sobotku, bývalého ministra průmyslu Milana Urbana (oba ČSSD) a na neznámého pachatele. Na někdejší špičky ČSSD míří komise za prodej menšinového státního podílu černouhelné firmy v roce 2004. Kvůli podezření, že se ledacos zapomnělo započíst a Sobotka s Urbanem věděli, že republika dává podíl pod cenou.
První byl v předmětné době ministrem financí, druhý průmyslu. Kvůli „podstřelené“ ceně mohl stát přijít o miliardy. „Oni byli ti, kteří připravovali materiály vlády a kteří si měli pohlídat celý privatizační proces. Oni dva byli ti, kteří měli na starost celou privatizaci. Tudíž celý proces včetně výsledného stěžejního hlasování byl na jejich bedrech,“ řekl Radiožurnálu, který s informací přišel, předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti). Stačí, aby trestní oznámení chtěla podat většina z devíti členů komise, a dvousethlavé plénum sněmovny o tom hlasovat nebude.
Neznámý pachatel
Předseda komise Lukáš Černohorský míní, že po více než rok trvajících slyšeních, načítáních a hromadění faktů se většina z devíti sněmovních pátračů na závěrečném resumé shodne. Je to pravděpodobné, zástupce ČSSD v ní není ani jeden. Piráta v čele doplňují Dominik Feri (TOP 09), Pavla Golasowská (KDU-ČSL), Josef Hájek (ANO), Václav Klaus mladší (dříve ODS, nyní nezařazený), Leo Luzar (KSČM), Petr Pávek (STAN) a Lubomír Volný (dříve Úsvit, nyní nezařazený).
Kde nedovede komise ukázat prstem přímo, jako věří, že to jde u Sobotky s Urbanem, spokojí se s trestním oznámením na neznámého pachatele. Pachatel bude nepojmenovaný třeba u trestně oznamovací otázky, zda bylo v pořádku, jak vláda v devadesátých letech přišla o podíl majoritní, když se snížil základní kapitál firmy. |
Kde nedovede komise ukázat prstem přímo, jako věří, že to jde u Sobotky s Urbanem, spokojí se s trestním oznámením na neznámého pachatele. Pokud jde o skutky, je z čeho vybírat; jak říká Černohorský: „Historie OKD je dlouhá.“ Pachatel bude nepojmenovaný třeba u trestně oznamovací otázky, zda bylo v pořádku, jak vláda v devadesátých letech přišla o podíl majoritní, když se snížil základní kapitál firmy. Tehdy byl premiérem Miloš Zeman. V roce 2004, kdy se prodával minoritní podíl OKD, vedl kabinet Stanislav Gross (oba ČSSD).
Finální zprávu musí komise předložit sněmovně do 12. října. Bude-li součástí trestní oznamování, připadne role podávajícího šéfovi komise. Poslanci vyrazili na pomyslný výlet do minulosti loni 6. února, aby zkusili vypátrat, co se v privatizačním osudu pokazilo, respektive kdo to pokazil a jestli to dělal úmyslně. V roce 2004 stát dovršil podměrečně zaplacený převod těžařské firmy do soukromých rukou, které ve výsledku patřily Zdeňku Bakalovi. Vybraným kupcem menšinového balíku akcií byl Karbon Invest, za nějž při akvizici vystupovali podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava.
Zvadlé impérium
Po dvou měsících od nabytí OKD prodali investiční skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou. Proto žije podezření, že to tak bylo vymyšlené od počátku. A že proto to přišlo tak lacino – na 4,1 miliardy. Po letech, kdy se dařilo, a dividendy z OKD pádily za hranice, zbyla krachující společnost, sociální napětí a 44 tisíc bytů, jež nepatří lidem, kteří v nich žijí, slibům navzdory. A v neposlední řadě náklady státního rozpočtu, který teď zvadlému impériu dotuje útlum a hasí emoce havířů. Mezi těmi, s kým si devět laických vyšetřovatelů chtělo popovídat, byl skoro každý, kdo do příběhu vstoupil.
Po letech, kdy se dařilo, a dividendy z OKD pádily za hranice, zbyla krachující společnost, sociální napětí a 44 tisíc bytů, jež nepatří lidem, kteří v nich žijí, slibům navzdory. A v neposlední řadě náklady státního rozpočtu, který teď zvadlému impériu dotuje útlum a hasí emoce havířů. Mezi těmi, s kým si devět laických vyšetřovatelů chtělo popovídat, byl skoro každý, kdo do příběhu vstoupil. |
Ne každý ale pozvánku vyslyšel – třeba Bakala. „Je mým nezpochybnitelným právem nevypovídat před komisí za situace, kdy je s ohledem na chování některých osob, zejména politiků, včetně některých členů komise, zřejmé, že by má výpověď mohla být jimi zneužita ke zvýšenému tlaku na nezávislé rozhodování policie, státního zastupitelství a soudů,“ sdělil v dopise. Soud, na nějž Bakala narážel, už má závěr. Odvolací instance osvobodila bývalé místopředsedy Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurku i znalce Rudolfa Douchu, jenž vypracoval posudek k ceně státního podílu v OKD.
S odůvodněním, že jim vláda zúžila manévrovací prostor, čímž je hnala do pasti odfláknuté práce. Političtí aktéři chodili k tomuto soudu coby svědci. Ještě ale nemusí být konec, šéfžalobce Pavel Zeman využil práva dovolání a ještě se na věc podívá Nejvyšší soud. V dotyčné kauze se zkoumá podezření, že stát v roce 2004 přišel o 5,7 miliardy, protože do ceny nezahrnul řadu aktiv, která na vybraný Karbon Invest prodejem převáděl. Například těch zhruba 40 tisíc hornických bytů.
Převedení pozornosti od úředníků
Oba úředníci i znalec opakovaně zdůrazňovali, že tehdejší ministři od nich věděli všechno, co pro svůj politický výrok potřebovali. Včetně toho, že Douchův posudek vyčísluje pouze cenu akcií, nezahrnuje dceřiné společnosti, nemovitosti ani havířská obydlí. Poslanci zkoumali pozadí a souvislosti všech tří klíčových okamžiků, které historii OKD provázejí.
(Minimálně) trojice trestních podání, s nimiž komise hodlá vyrukovat, by převedla pozornost z úředníků na ty, kdo skutečně rozhodovali |
Prvním byla ztráta většinového podílu v těžařské společnosti za premiéra Zemana. Druhý je prodej menšinového balíku akcií Karbon Investu. Sérii uzavírá tři roky starý úpadek OKD, toho času už v anonymním vlastnictví britských investičních fondů. A to kvůli zmíněnému odlivu dividend – zda to celé nesměřovalo k ponechání hladové jámy, která se vrátila státu, když bylo jisté, že už tam nic k braní nezbylo.
(Minimálně) trojice trestních podání, s nimiž komise hodlá vyrukovat, by převedla pozornost z úředníků na ty, kdo skutečně rozhodovali. Sobotka Seznamu řekl, že se nebojí. „Mám čisté svědomí. Trestní oznámení pokládám za výhradně politicky motivované a zcela nepodložené,“ uvedl.
