Hlavní hygienička Jarmila Rážová v rozhovoru říká: „Celkové počty výskytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, typu domovů pro seniory, domovů s pečovatelskou službou, jsou ve srovnání s loňským rokem nižší. Navzdory tomu v současné době jde o jedny z nejčastějších míst výskytu, což není nic neobvyklého, a je tomu tak i v ostatních evropských zemích.“
LIDOVÉ NOVINY: Česko nyní bojuje s britskou mutací. Co všechno její příchod mění?
RÁŽOVÁ: Je agresivnější především v tom, že se šíří rychleji. Určitě je nutné ještě více klást důraz na dodržování opatření a především mít na paměti dodržování 3R, tedy nošení roušek, ideálně respirátorů, dodržování rozestupů a pravidelné mytí rukou. Občané by proto neměli situaci podceňovat a daná opatření dodržovat. Případy s podezřením na britskou mutaci se nyní trasují přednostně. Pravděpodobně dojde v této souvislosti také ke změnám v aplikaci eRouška.
LIDOVÉ NOVINY: Jak by změny měly vypadat? Bude zkrácená epidemiologicky významná vzdálenost a doba setkání?
Občané by proto neměli situaci podceňovat a daná opatření dodržovat. Případy s podezřením na britskou mutaci se nyní trasují přednostně. Pravděpodobně dojde v této souvislosti také ke změnám v aplikaci eRouška. |
RÁŽOVÁ: Je to téma, o kterém se diskutuje. Zkracovat vzdálenost na méně než dva metry je nesmyslné. Navíc platí, že definice epidemiologicky významného kontaktu nebyla v poslední době měněna, a to ani ze strany WHO, ECDC či CDC (Světová zdravotnická organizace a centra pro kontrolu a prevenci nemocí – pozn. ed.).
LIDOVÉ NOVINY: Platí stále, že nákaza britskou mutací nemá horší průběh? Ze začátku se o tom tak hovořilo, později ale některé státy upozorňovaly, že při nákaze britskou mutací je i horší průběh nemoci, a tudíž i vyšší úmrtnost.
RÁŽOVÁ: Britská mutace je charakterizována především zvýšenou schopností šíření, což může přispět ke zvýšené incidenci onemocnění, vyššímu počtu hospitalizací a tlaku na zdravotní systém. Předběžné studie nenaznačují, že je tato mutace spojena s výraznější závažností infekce v postižení určitých věkových skupin oproti klasickému viru. Stále je však v souvislosti s touto mutací mnoho nejasností.
LIDOVÉ NOVINY: Jak nyní dále naložit s opatřeními, když se ukazuje, že nefungují? Má smysl zpřísnit postihy, nebo je jiná cesta?
RÁŽOVÁ: Nadále budu dokola opakovat, že je nutné, aby každý zodpovědně a maximálně důsledně dodržoval veškerá protiepidemická opatření. To je základ. A dále, aby se občané nechali očkovat. Očkování je cesta, jak se z této situace můžeme dostat opět do normálu.
LIDOVÉ NOVINY: Má ale smysl zakazovat styk s lidmi, kteří nejsou součástí jedné domácnosti, když se ukazuje, že lidé nejsou ochotní to dodržovat?
Zkracovat vzdálenost na méně než dva metry je nesmyslné. Navíc platí, že definice epidemiologicky významného kontaktu nebyla v poslední době měněna. |
RÁŽOVÁ: Omezení setkávání je jedním z důležitých opatření, jež může ovlivnit šíření onemocnění. Už jsem to říkala několikrát, ale je na každém z nás, s jakou zodpovědností k opatřením přistupujeme. A není to tak, že by všichni lidé opatření nedodržovali. Je mnoho občanů, kteří se chovají zodpovědně. Není tedy možné takto paušalizovat, že to stejně nikdo nedodržuje. Tak to není.
LIDOVÉ NOVINY: Je nějaké opatření, které nyní postrádá smysl? Něco, co by se mělo zrušit?
RÁŽOVÁ: Diskutujeme o návratu žáků do škol. To by mělo být podmíněno testováním.
LIDOVÉ NOVINY: Co by případný návrat maturantů do škol znamenal? Týkalo by se to asi 130 tisíc lidí. Dalších 150 tisíc, pokud by se vrátili i učni a studenti praktických škol. Jaké epidemiologické riziko by to znamenalo?
RÁŽOVÁ: Snahou je rizika minimalizovat. Proto se zvažuje případné testování studentů a žáků ve školách. To by mohlo pomoci, aby se nákaza nešířila a rizika se tak minimalizovala.
LIDOVÉ NOVINY: Jedním z problémů je, že lidé nenahlašují svoje kontakty. Vy sama jste před časem řekla, že důvody těch lidí chápete. Co by se mělo změnit? A je představa, kolik kontaktů v průměru člověk nenahlásí?
Předběžné studie nenaznačují, že je britská mutace spojena s výraznější závažností infekce v postižení určitých věkových skupin oproti klasickému viru. Stále je však v souvislosti s touto mutací mnoho nejasností. |
RÁŽOVÁ: Nyní je omezeno setkávání se mezi lidmi a většina lidí pracuje z domova, tedy průměrně je hlášen jeden kontakt. Je nutné, aby lidé své kontakty hlásili, aby bylo možné všechny vytrasovat a nákaza se dále nešířila. Proto se připravují motivační programy, které by v tom mohly pomoci.
LIDOVÉ NOVINY: Přestože se zde očkuje, se nákaza šíří v některých domovech pro seniory. Čím to je?
RÁŽOVÁ: Celkové počty výskytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, typu domovů pro seniory, domovů s pečovatelskou službou, jsou ve srovnání s loňským rokem nižší. Navzdory tomu v současné době jde o jedny z nejčastějších míst výskytu, což není nic neobvyklého, a je tomu tak i v ostatních evropských zemích, kdy za nejčastější místa výskytu jsou označena mimo rodinu a pracoviště zdravotnická zařízení a zařízení poskytovatelů sociálních služeb.
LIDOVÉ NOVINY: A důvod?
Omezení setkávání je jedním z důležitých opatření, jež může ovlivnit šíření onemocnění. není to tak, že by všichni lidé opatření nedodržovali. Je mnoho občanů, kteří se chovají zodpovědně. Není tedy možné takto paušalizovat, že to stejně nikdo nedodržuje. Tak to není. |
RÁŽOVÁ: Je to primárně dáno tím, že jde o místa, kde se onemocnění šíří snadněji kvůli charakteru prostředí, nemožnosti nastavení určitých opatření u klientů a také z toho důvodu, že v těchto zařízeních jsou umístěny většinou imunitně oslabené osoby vzhledem k věku a častokrát přidruženým nemocem.
Riziko proto zde nelze nikdy zcela eliminovat, zejména když probíhá komunitní šíření a máme vysoký počet asymptomatických – bezpříznakových – případů. Z tohoto důvodu je vysoce důležité proočkování co nejvyššího počtu zaměstnanců a klientů, aby byli co nejvíce chráněni.
