Diskuse k článku
Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
![]() |
Milan Vdivný výběr oborůZa fyziku jsou vybrány obory, které netvoří převážnou část publikací fyzikálního výzkumu. Teoretická fyzika, optika a lasery, biofyzika (a elektronika) tvoří tak maximálně třetinu fyzikálních publikací. Jinak mám podobnou zkušenost jako Pavel Hobza. Velmi citované práce nevycházejí převážně v "nejprestižnějších" časopisech typu Nature. Ale celkově lze říci, že publikační aktivita v kvalitních mezinárodních časopisech je u nás velmi dobrá, mnohonásobně vyšší než za bolševika. Na druhou stranu, ani za 26 let se nepodařilo nikomu to, co dříve Wichterlemu a Holému. To vidím jako největší nedostatek naší současné vědy (dobré vědy, jedno jestli základní výzkum či aplikace). Milan Vaněček |
![]() |
Z. Vrbaje to jen tunel na prachy a reálně nám dál svět unikáPointou pro nevědecké čtenáře je to, že za každý tento bod se platí z vládní podpory vědy a výzkumu kolem docela dost peněz. Takže díky tomu pár pisálků (omluva za ironii) dané škole vydělává prachy na přežití a reálný skutek utek (až na vyjímky). V USA investují stejné prachy i do aplikovaného výzkumu = vzniká hodně projektů, do kterých investují investoři, dochází k propojení vědy a praxe a k reálným ziskům a technologickému náskoku před ostatními. U nás končí výsledky v šuplíku, nebo se někomu prodají. Čest vyjímkám, jako jsou prof. Holý, kterých si nesmírně vážíme. Jenže já chci poměr 80 : 20 (spíše ještě hůře) pro aplikované realizace a reálný výzkum a ne 80 % pro psaní článků. Kéž se toho dočkáme. Pak nebude problém dávat na vědu a výzkum daleko více peněz. |
![]() |
Re: je to jen tunel na prachy a reálně nám dál svět unikáHolý prodal své léky v 80. letech a to ještě díky mimořádně pozitivní shodě okolností. Od té doby nic... |
![]() |
Jiri JanecekNo, nevím...... možná by stálo za to - když už má IDEA ta data - porovnat třeba vědeckou produkci a počet školených a doškolených PhD studentů na jednotlivých pracovištích. --- Jinak celkem nepochopil, jak to zatřiďování zohledňuje fakt, že většina časopisů patří do více kategorií (např. Fluid Phase Equilibria je celkem slušný časopis pro chemické inženýrství a zároveň asi trochu horší pro fyzikální chemii). |
![]() |
Re: No, nevím...RIV skončil. Takže je to celé labutí píseň hodnocení. Bělobrádek jel do východních Čech, kde bydlí, představit priority výzkumu na příští léta .... TAČR pod vedením Petra Očka z MPO se nabízí, že má kompletní alternativu k RIVu. Hádejte k čemu to celé směřuje.. Je to špatně nebo nakonec, u všech všudy, dobře? |
![]() |
Pořád ty nesmyslyPořád stejné nesmysly: Nejlepší článek je ten, který v prvních 10-15 letech téměř zapadl, poté byl znovuobjeven a je stále citován. Na takové hodnocení je ovšem každé volební období příliš krátké. Jediné, co funguje, je trvalá profesorská smlouva, tenure. PS: To nejsou kecy nějakého kafemlejnkově neúspěšného zhrzence. Byl jsem ředitelem Ústavu fyzikální biologie JU, který je i za období dva roky po svém zrušení druhý nejlepší v Biofyzice v ČR. Teď působím na té veleúspěšné rybářské fakultě a jsem spoluautorem tabulkově vůbec nejúspěšnějšího článku za poslední období. |