Vysoké teploty nutí lidi pouštět větráky a stále častěji i klimatizace. Největší vliv na spotřebu elektrické energie má tropické počasí v Praze, kde je nejvíce prosklených kancelářských budov, klimatizovaných obchodů a podle odhadů i klimatizací v domácnostech. „Kvůli většímu využívání klimatizací pozorujeme v letních měsících oproti minulým letům mírný nárůst spotřeby elektřiny. Tento trend je patrný zejména ve velkých městech,“ popisuje Martina Slavíková ze společnosti E. ON.
Dodává ale, že ani ve městech nemá častější používání klimatizací, které souvisí s růstem životní úrovně i rostoucím standardem ve firmách a podnicích, významný vliv na zatížení rozvodné sítě. Spotřeba elektřiny je podle čísel Pražské energetiky při venkovních 30 stupních v hlavním městě zhruba o pět procent vyšší, než když je venku v létě běžnějších 25 stupňů. A každé další oteplování spotřebu zvyšuje.
Jako při 14 stupních
Vliv klimatizací na celkovou spotřebu v Česku během léta je ale podle mluvčího společnosti ČEZ Romana Gazdíka jen ve výši několika procent. Letní měsíce znamenají dlouhodobě tu nejnižší spotřebu elektřiny během roku. Naopak rekordní je v době největších mrazů. Spotřeba elektrického vytápění je násobně vyšší než u klimatizací. Také platí, že v zimě se vytápí mnohem větší prostory, než se během letních veder chladí. Dlouhodobě jsou pak v létě nároky na množství energie v rozvodné síti až o 40 procent nižší než v zimě.
Rozdíl se v době největších veder zmenšuje, ani tak se ale spotřeba zimnímu průměru nepřiblíží. Vliv má i to, že část podniků má kvůli dovoleným omezenou výrobu a lidé nebývají doma. Podle analýzy společnosti Amper Meteo je spotřeba při venkovních 30 stupních v Česku zhruba stejná jako při 14 stupních. To znamená, že tropický den je z pohledu energetiky stejně náročný jako běžný jarní či podzimní, kdy se pouze mírně přitápí. Každé větší horko nebo vetší zima znamenají vyšší spotřebu. Naopak nejnižší je při zhruba 22 stupních.
Při venkovních 30 stupních je spotřeba v Česku zhruba stejná jako při 14 stupních. To znamená, že tropický den je z pohledu energetiky stejně náročný jako běžný jarní či podzimní, kdy se pouze mírně přitápí. Každé větší horko nebo vetší zima znamenají vyšší spotřebu. Naopak nejnižší je při zhruba 22 stupních. |
„Fotovoltaika může vyšší spotřebu v horku částečně kompenzovat, protože při vysokých teplotách je většinou slunečno. Při rychlém nástupu bouřek, kdy ještě běží klimatizace, ale solární výkon často prudce klesá. To může znamenat nemalé výkyvy v síti,“ dodává hlavní meteorolog společnosti Amper Meteo Milan Šálek. Obecně ale platí, že nárůst spotřeby v horku dokáže z velké části kvůli intenzivnějšímu svitu vyšší výkon českých solárních elektráren pokrýt. Nevýhodou jsou vedle bouřek i horká pozdní odpoledne a večery, kdy slunce už na fotovoltaické panely nedopadá tolik.
Horko by na cenu elektřiny nemělo mít výraznější vliv, i když poptávka roste. Problém přichází až v momentě, kdy počasí omezuje její výrobu. Pokud jsou tropické teploty spojeny s nedostatkem deště, klesá výroba ve vodních elektrárnách. V zahraničí pak kvůli horku občas dochází k omezování výroby v jaderných elektrárnách, pokud jsou chlazeny vodním tokem. Stalo se to například loni ve Francii a ve Švédsku, kde jaderné elektrárny nešlo uchladit, aniž by byl ohrožen život v řekách.
V Česku se kvůli nedostatku vody snižuje výkon u uhelných elektráren. V posledních letech k tomu dochází například u elektráren v Poříčí či v Hodoníně. Na celou síť to má ale jen zanedbatelný vliv. „ČEZ disponuje širokým portfoliem výrobních zdrojů, proto může být omezení výroby v jedné části kapacit nahrazeno zvýšením produkce jinde,“ popisuje Gazdík.
