Antonín Koláček si za privatizací Mostecké uhelné společnosti stojí dodnes. V rozhovoru ke svému tehdejšímu počínámí říká: „MUS jsme zachránili, restrukturalizovali a stát rozhodně nepoškodili. Vytvořili jsme nový stabilní a výkonný podnik.“
LIDOVÉ NOVINY: Už dva roky uplynuly od soudu v Bellinzoně, který vás nepravomocně posílá na 52 měsíců do vězení. Už víte, kdy bude odvolací soud?
KOLÁČEK: Velmi zvláštní věcí bylo, že písemný rozsudek z Bellinzony přišel až rok poté, co proběhl soud. Dokument měl 600 stran a na jeho přečtení a pochopení jsme měli 30 dnů. Překvapilo nás, že jsme byli odsouzeni za něco, co nebylo v žalobě. Původně jsme si mysleli, že odvolací soud rozhodne do poloviny roku 2015.
LIDOVÉ NOVINY: Věříte, že odvolací soud může zvrátit pro vás dosud nepříznivý vývoj?
KOLÁČEK: Odvolací soud může rozhodnout, že potvrzuje rozsudek z Bellinzony. Nebo může rozhodnout, že Švýcarsko není příslušné k šetření kauzy, anebo může případ vrátit k přezkoumání do Bellinzony. Mysleli jsme si, že soud rozhodne do poloviny uplynulého roku. Když jsem v listopadu hovořil se svým právníkem, říkal, že to vypadá minimálně ještě na rok. Byl bych nejraději, kdybychom už toto trápení měli za sebou. Bere nám to spoustu energie, pozornosti a času. Rád bych se už věnoval věcem, které mám rád – tedy aktivitám okolo Maitrey. Myslím, že máme dostatek dokumentů a důkazů, že jsme neporušili zákony ani Švýcarska, ani České republiky.
LIDOVÉ NOVINY: Smířil jste se s rozsudkem, který vás posílá do vězení?
Mě vlastně odsoudili k tomu, že budu muset žít dalších sto až dvě stě let a pilně pracovat, abych mohl Švýcarsku zaplatit dluh, který mi vyčíslili... |
KOLÁČEK: Rozhodně nesmířil. Nechápu ho a nepovažuji ho za spravedlivý. Nechápu vůbec, proč se Švýcarsko rozhodlo ingerovat do české kauzy. Rozumím tomu jen z pohledu touhy po penězích, které Švýcarsko požaduje, protože mě osobně soud odsoudil k zaplacení skoro deseti miliard korun Švýcarsku – a to přesto, že jsem nikdy tolik peněz na účtech ve Švýcarsku neměl. Je to téměř dvojnásobek toho, co jsem obdržel od Pavla Tykače.
LIDOVÉ NOVINY: Všechny tyto peníze by spolklo Švýcarsko? Nebo má Česká republika nárok na nějakou část z těchto peněz?
KOLÁČEK: Švýcarsko řeklo, že peníze, které mám zaplatit, jsou jejich. Mě vlastně odsoudili k tomu, že budu muset žít dalších sto až dvě stě let a pilně pracovat, abych mohl Švýcarsku zaplatit dluh, který mi vyčíslili...
LIDOVÉ NOVINY: Co jste na svou obranu v uplynulých dvou letech podnikl?
KOLÁČEK: Zpracovali jsme odvolání, které má asi 150 stránek. Já i můj právník ve Švýcarsku Michael Mráz si myslíme, že švýcarský soud není příslušný náš případ vůbec řešit. Základem je žádost, aby tento proces byl ukončen. Jinak se ale nemáme na koho obrátit a s kým komunikovat, žádný senát zatím u tamního soudu nebyl ustaven.
LIDOVÉ NOVINY: Podle informací LN jste v polovině roku 2014 podal trestní oznámení, ve kterém útočíte na některé tuzemské podnikatele, kteří vás měli obrat v rámci transakcí MUS o několik miliard korun. O co přesně jde?
KOLÁČEK: S jistou nadsázkou mohu říct, že pokud bychom měli jít do vězení, tak v žádném případě tam nemůžeme jít sami. Vzhledem k tomu, že jsem neměl dost dobře možnost cokoliv dělat ve švýcarské kauze, která je v této chvíli ve fázi čekání, důkladně jsem se připravoval na řešení české linie a českých obvinění. Připravili jsme dostatek odborných posudků, které jednoznačně říkají, že jsme nepřekročili rámec českého práva a nikomu nezpůsobili škodu. To jsou dvě základní fakta. Po rozsudku v Bellinzoně jsem se dočkal nemilé záležitosti, že dva moji bývalí spolupracovníci a přátelé Vasil Bobela a Petr Pudil mi sdělili, že mi už žádné peníze nezaplatí. Přitom jsme byli domluvení, že Bobela s Pudilem mně a Lubošovi Měkotovi doplatí rozdíl prostředků, které získali za prodej Mostecké uhelné Pavlu Tykačovi. Jinými slovy, že nám vyplatí náš celý podíl na hodnotě společnosti, kterou jsme spolu privatizovali. Po Bellinzoně nám suše sdělili, že vše už je vyřešeno. Nyní se tedy zabývám i touto částí mého životního příběhu. Neříkal bych tomu ani kauza, ale součást mého životního příběhu a osudu, která mě hodně učí, to rozhodně je. Rozhodl jsem se, že půjdu daleko razantněji do obhajoby sebe samého. Ostatně všechny tři linie mého osudu mě dovedly k tomu, že se musím bránit daleko razantněji. Dříve jsem takový nebyl. Spíš jsem nechával věci plynout.
LIDOVÉ NOVINY: Hovoříte o tom, že jste s Pudilem a Bobelou byli přátelé. Šlo tedy o zradu? Myslel jsem, že jste se svého podílu v Mostecké uhelné s panem Měkotou v roce 2008 vzdali „na oko“ z důvodu, že vás prověřovala policie, a nechtěli jste tudíž společnost vystavovat tlaku a pozornosti vyšetřovatelů...
Na začátku roku 2008 nás Vasil Bobela s Petrem Pudilem požádali, abychom odešli z akcionářské struktury MUS, abychom nesnižovali její hodnotu. Dohodli jsme se na tom, že jim předáme naše akcie do správy. |
KOLÁČEK: Na přelomu let 2007 a 2008 vzniklo švýcarské obvinění. Na začátku roku 2008 nás Vasil Bobela s Petrem Pudilem požádali, abychom odešli z akcionářské struktury MUS, abychom nesnižovali její hodnotu. Dohodli jsme se na tom, že jim předáme naše akcie do správy a oni nám vyplatí zálohu na náš podíl ve výši dvou miliard korun. S tím, že naším společným záměrem je prodat Mosteckou uhelnou některému ze zájemců. Prvním byl Pavel Tykač, v druhé řadě třeba ČEZ nebo J&T. Tehdy se zajímal i italský Enel. Každopádně jsme byli domluveni, že v okamžiku prodeje získáme rozdíl oproti záloze, kterou jsme s Lubošem obdrželi za naše podíly. Tím se měl případ Mostecké uhelné mezi námi uzavřít.
LIDOVÉ NOVINY: Kolik peněz vám mají dlužit?
KOLÁČEK: Bez ušlých úroků, nákladů a ztrát to dohromady u mě a Luboše Měkoty dělá řádově devět miliard korun.
LIDOVÉ NOVINY: Jakým způsobem jste byli domluveni? Máte na to smlouvy? Nebo šlo o gentlemanskou domluvu?
KOLÁČEK: Situace je složitější. Na začátku jsme to vše papírově domluvené měli. Podepsali jsme kupní smlouvu s různými dodatky, například o tom, že se můžeme kdykoliv do společnosti vrátit, pokud se MUS neprodá. Ale naším společným záměrem bylo MUS co nejdříve prodat a nejsilnější zájem měla tehdy společnost ČEZ.
LIDOVÉ NOVINY: Tyto materiály máte k dispozici?
KOLÁČEK: Ano, dokumenty existují. Jenže! V roce 2009 jsem byl v Číně na dlouhodobém meditačním pobytu v pohoří Wu-dang. V době mé nepřítomnosti pánové z dosud neznámých a nevysvětlených důvodů nechali v Lichtenštejnsku zřídit nové anstalty (právnické osoby – pozn. red.), na které převedli všechny akcie Mostecké uhelné společnosti. Problémem je, že na ně už nepřevedli ty naše smlouvy. Ty naopak zůstaly na prázdných schránkách, odkud se na zmiňované nové anstalty převedla celá Mostecká uhelná.
LIDOVÉ NOVINY: Víte, na které anstalty byla MUS převedena?
KOLÁČEK: Dlouhou dobu jsem to nevěděl, ale vzhledem k tomu, že jsem na Pudila s Bobelou podal trestní oznámení, tak jsem se v rámci zahájeného vyšetřování a spisu názvy jejich nových anstaltů již dozvěděl.
LIDOVÉ NOVINY: Jak toto trestní řízení tedy probíhá?
Jedním z nejdůležitějších svědků, který byl u podpisů všech dohod, je doktor Camillus Braxator. Ten spravoval naše původní anstalty v Lichtenštejnsku. |
KOLÁČEK: Policie prověřovala celou situaci asi rok, ale neudělala přitom žádné zásadní kroky a pak nám sdělila, že vyšetřování se pro nedostatek důkazů zastavuje. Podal jsem odvolání a v této chvíli mi již nezbývá nic jiného, než abych si důkazy zajišťoval samostatně.
LIDOVÉ NOVINY: Rozjel jste vlastní detektivní činnost?
KOLÁČEK: Ano, objíždím různé svědky.
LIDOVÉ NOVINY: Máte už nějaké výsledky?
KOLÁČEK: Ano, získal jsem už různá písemná svědectví. Jedním z nejdůležitějších svědků, který byl u podpisů všech dohod, je doktor Camillus Braxator. Ten spravoval naše původní anstalty v Lichtenštejnsku a potvrdil vše, co jsme v trestním oznámení napadali.
LIDOVÉ NOVINY: Co si teď od vyšetřování vlastně slibujete? Není pro vyšetřování komplikací, že pan Braxator se dlouhodobě zdržuje v Panamě?
KOLÁČEK: Doufám, že orgány činné v trestním řízení budou konat. V tuto chvíli nijak nevadí, že pan Braxator je v Panamě. S ověřeným podpisem nám poskytl své svědectví. Je důležité, že potvrdil skutečnosti, které se v letech 2008 a 2009 skutečně staly. Věřím proto, že policie bude nyní aktivnější a bude konat.
LIDOVÉ NOVINY: Policie vám v rámci vyšetřování tunelování MUS obstavila ony dvě miliardy, které jste dostal jako zálohu za svůj podíl v roce 2008?
KOLÁČEK: Ano.
LIDOVÉ NOVINY: Co se děje se zbytkem peněz, které si za MUS nárokujete? Neměly by být také obstaveny?
KOLÁČEK: Ano, jsou to ty stejné peníze. Se zbytkem miliard pracuje Petr Pudil, Vasil Bobela a Honza Dobrovský ve svých firmách. Nerozumím tomu, proč dané peníze policie rovněž neobstavila.
LIDOVÉ NOVINY: Podnikatelé Pudil a Bobela se u švýcarského soudu domáhali od vás a vašich kolegů náhrady škody přes šest miliard...
Vůbec nerozumím tomu, jak lidé, kteří zadarmo získali deset procent Mostecké uhelné, mohou být poškozeni. |
KOLÁČEK: To mi hlava nebere. Vůbec nerozumím tomu, jak lidé, kteří zadarmo získali deset procent Mostecké uhelné, mohou být poškozeni.
LIDOVÉ NOVINY: Desetinu MUS zadarmo?
KOLÁČEK: Oni se spolupodíleli na privatizaci MUS a všichni čtyři (Koláček, Měkota, Pudil a Bobela – pozn. red.) jsme se dohodli, že založíme společnou firmu Severočeská uhelná, ve které budu mít já 40 procent, Měkota 40 procent a Pudil s Bobelou po deseti procentech. Dostali jsme od ČSOB půjčku šest miliard korun a MUS jsme za tyto peníze společně koupili od Appianu (firma, jež získala menšinový podíl MUS v roce 1999 od státu – pozn. red.). Půjčku od ČSOB jsme pak splatili z prostředků MUS. Stejný model byl použit v případě manažerské privatizace Sokolovské uhelné.
LIDOVÉ NOVINY: Kritizujete, že privatizaci MUS vyšetřuje Švýcarsko. Jak si to vy sám vysvětlujete?
KOLÁČEK: Myslím si, že je k tomu někdo ponoukl. Na začátku celého vyšetřování stál obchodní spor mezi pány Jacquesem de Groote (Belgičan zastupoval Appian v Česku a roku 2013 byl spolu s Koláčkem a spol. v Bellinzoně rovněž odsouzen, ale jen k peněžitému trestu – pozn. red.) a švýcarským obchodníkem Alainem Aboudaramem. V jednom okamžiku mě navštívil Aboudaram s Ivanem Morozem, který podle mých informací v minulosti spolupracoval se státní bezpečností a i po revoluci je prý stále aktivní – spolupracovat má s různými zájmovými subjekty ve Švýcarsku a jiných zemích...
LIDOVÉ NOVINY: Naznačujete, že kauza byla popoháněna tajnými službami?
KOLÁČEK: Na počátku to tak vypadalo a určitě tomu tak i bylo, protože vyšetřování bylo zahájeno na základě trestních oznámení, která na sebe podávali pánové de Groote a Aboudaram. K jednomu oznámení Aboudaram připnul ve Švýcarsku dlouhý soupis informací o privatizaci MUS. Další vyšetřování ale už poháněla hlavně energie, kterou případu dodaly peníze od Pavla Tykače a změny akcionářské struktury MUS. Jsem přesvědčený, že z velké části Pudil a Bobela zahájili nenápadnou hru systémem „rozděluj a panuj“. V rámci naší naivity a důvěřivosti jsme se s Lubošem Měkotou dostali do situace, že MUS se stala civilním účastníkem vyšetřovacího a soudního procesu. Myslím, že zájem na získání našich devíti miliard korun byl silnou motivací k rozehrání velké hry.
LIDOVÉ NOVINY: Šlo o odvedení pozornosti?
KOLÁČEK: Přesně tak.
LIDOVÉ NOVINY: Tato kauza je jen jedním z řady kontroverzních privatizačních příběhů, přesto působí jako exemplární trest a tečka za privatizační dekádou. Jak si vysvětlujete, že výběr padl zrovna na MUS, a ne třeba na OKD?
Byli jsme pro všechny snadnou kořistí. Většinou jsme se nebránili mediálním útokům, protože jsme si věřili, že jsme neporušili žádné právní předpisy. |
KOLÁČEK: Tím hlavním důvodem bylo to, že jsme pro všechny byli snadnou kořistí. Většinou jsme se nebránili mediálním útokům, protože jsme si věřili, že jsme neporušili žádné právní předpisy, a hlavně jsme věděli, že jsme nikdy nikoho neokradli. Věděli jsme, že jsme nikomu nezpůsobili škodu, a tudíž jsme si byli jisti tím, že nemáme nepřítele, který by po nás chtěl něco vymáhat.
LIDOVÉ NOVINY: Užila policie podle vás k vyšetřování dvojí metr?
KOLÁČEK: V Česku to nedokážu zatím zcela vyhodnotit, ale ve Švýcarsku máme velmi silné indicie, že probíhala nestandardní komunikace některých lidí z Česka s tamní prokurátorkou Graziellou de Falco.
LIDOVÉ NOVINY: Šel byste do privatizace MUS i z hlediska morálního znovu? Nebo trváte na tom, že vše proběhlo tak, jak mělo?
KOLÁČEK: Stojím si za tím, že MUS jsme zachránili, restrukturalizovali a stát rozhodně nepoškodili. Vytvořili jsme nový stabilní a výkonný podnik. Dnes jsou všichni rádi, že MUS existuje, zaměstnává tisíce lidí a dodává uhlí. Tehdy tomu tak nebylo. Kdybych ale já měl celý proces opakovat, postupoval bych už na základě všech nabytých zkušeností rozhodně jinak. Určitě jsme měli vše co nejotevřeněji komunikovat. Když se však na scéně objevili pánové Aboudaram a Moroz, začali jsme si myslet, že jsme se dostali do centra pozornosti zájmů různých rozvědek a lóží, a začali jsme se bát. Domnívali jsme se, že jde o nějaké vlivové geopolitické zájmy v České republice. Byl to však omyl a bylo to asi daleko prostší. Šlo jednoduše o to, že nám někdo chtěl a stále chce vzít peníze, které jsme na privatizaci MUS vydělali.
LIDOVÉ NOVINY: Byli jste považováni za dravé finančníky, ne za naivky...
Stojím si za tím, že MUS jsme zachránili, restrukturalizovali a stát rozhodně nepoškodili. Vytvořili jsme nový stabilní a výkonný podnik. Dnes jsou všichni rádi, že MUS existuje. |
KOLÁČEK: Když se zpětně zamyslíte nad všemi okolnostmi, které případ MUS doprovázely, tak sice uvidíte novináře, kteří chtěli odhalit něco velikého, švýcarské vyšetřovatele, kteří nezbytně potřebovali úspěch, nebo české politiky, kterým se kauza hodila v jejich předvolebním boji při získávání voličských hlasů, ale ve skutečnosti to nebyly dostatečně silné motivy. Hlavním motivem byly a stále jsou peníze. A bylo při tom snadné využít našeho strachu a situace, že jsme se nebránili. Bylo příliš snadné si do nás kopnout. Nyní už je ale docela zřetelné, že na celé kauze někdo skutečně vydělal velké peníze a kdo to je. Už jsou jasně vidět lidé, kteří se celou dobu pečlivě schovávali a tvářili se nenápadně a důvěryhodně, a přitom celou dobu s námi všemi, a tím myslím i novináře, politiky a vyšetřovatele, nenápadně manipulovali.
LIDOVÉ NOVINY: V březnu 2013 zemřel na golfovém hřišti váš kolega Luboš Měkota. Mělo jít o zástavu srdce. Pět let předtím se zase pádem z posedu zmrzačil lobbista Pavel Musela, který disponoval informacemi o privatizaci MUS. Jak na vás tyto tragické události působily?
KOLÁČEK: Tehdy mi volal Lubošův blízký spolupracovník, byl velice vyděšený. Těžko říci, spekulace ohledně smrti pana Měkoty kolují různé, třeba že něco dostal do kávy. To ale nelze potvrdit, nejsou důkazy.
LIDOVÉ NOVINY: Rozjel jste vlastní pátrací činnost ve snaze získat svědectví a dokumenty. Strach nemáte?
KOLÁČEK: Strach, strach? Zemřít může člověk kdykoliv...
LIDOVÉ NOVINY: Vydíral vás někdo?
KOLÁČEK: No to se občas děje. Dva týdny poté, co pan Měkota zemřel, jsem na autě za stěračem našel vzkaz: „Pozdravuje tě Luboš.“ Jindy za mnou přišel nějaký člověk se složkou, ve které byly moje fotografie z okolí domu, kde bydlím, jak jdu do práce, k lékaři a tak dále. Nabízel mi pomoc. Raději jsem to však celé předal policii k vyšetření, ale stejně nic nevyšetřila.
