130 let

Kolik příležitostí má ještě Řecko, než zbankrotuje?

Evropa
  •   6:41

Ministři financí eurozóny neschválili požadovanou půjčku a stanovili si několik dodatečných podmínek, čímž znervóznili finanční trhy.

Řecko poslední dobou sledovalo hru s názvem „Evropská dluhová krize“ poněkud zpovzdálí, ale v uplynulém týdnu nenechalo nikoho na pochybách, kdo v ní hraje jednu z titulních rolí. Jednání mezi tamními politickými špičkami se nakonec protáhlo až do čtvrtka a země si na mezinárodní scéně opět vylepšila pověst „spolehlivého partnera, který dodržuje termíny“. Za pět minut dvanáct se nakonec řečtí politici na škrtech požadovaných Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou (ECB) dohodli.

Jaké však asi bylo jejich překvapení, když na následném zasedání v Bruselu ministři financí zemí eurozóny požadovanou půjčku neschválili a stanovili si několik dodatečných podmínek. Další mimořádná schůzka je naplánovaná na příští středu. Atény čeká náročný víkend s generální stávkou a nedělním hlasováním tamního parlamentu o nových úsporných opatřeních. Pokud by země nezískala finanční pomoc, v březnu jí akutně hrozí bankrot.

Další klíčovou událostí týdne bylo čtvrteční zasedání ECB, která ponechala hlavní úrokovou sazbu podle předpokladů na jednom procentu. Pozornost však poutala především následná tisková konference s prezidentem Mariem Draghim, který za své krátké působení v této funkci již ukázal, že se nebojí dělat rázná rozhodnutí. Zájem trhů vzbudil především nestandardním nástrojem na poskytnutí dlouhodobé likvidity bankovnímu odvětví. Půl bilionu eur, které si banky tímto způsobem od ECB pořídily, však zatím nedistribuují formou úvěrů do reálné ekonomiky, což koneckonců ve čtvrtek připustil i Draghi.

Už koncem února si banky mohou zažádat o další tříletou injekci. Dopad této politiky se již částečně projevil na poklesu výnosů u italských a španělských státních dluhopisů, ale celkově lze tento krok hodnotit nejdříve na jaře.

Korunová houpačka

Na korunu by se v uplynulém týdnu hodilo pořekadlo „lehce nabyl, lehce pozbyl“. V první polovině česká měna razantně posilovala a dostala se vůči dolaru i euru na několikaměsíční maxima. V té druhé však byl vývoj přesně opačný. Koruna nejprve přišla o všechny týdenní zisky a během pátku dále dramaticky oslabovala.

K euru dosáhla na nejsilnější hodnoty ve středu odpoledne, kdy se dostala na dohled 24,70 koruny. V pátek odpoledne se obchodovalo kolem hladiny 25,30 koruny. Vůči americké měně byl vývoj téměř identický. Ještě ve čtvrtek ráno se koruna prodávala blízko kurzu 18,60 za dolar, v průběhu pátku již ale nad úrovní 19 korun.

Zajímavá data přišla i z domácí ekonomiky. Obchodní bilance skončila v loňském roce rekordním přebytkem 191,4 miliardy korun, který tím překonal dosavadní nejlepší výsledek z roku 2009. Číslo svědčí o vysoké konkurenceschopnosti českých firem a zahraničních podniků působících na našem území, pro něž je lákadlem zdejší levná a kvalifikovaná pracovní síla.

Zbylá data již tak optimistická nebyla. Lednová míra nezaměstnanosti vzrostla na 9,1 procenta, navíc ubylo volných pracovních míst. Na jedno místo nyní připadá 15,5 uchazeče, což není zrovna lichotivý poměr.

Autor: Miroslav Novák
  • Vybrali jsme pro Vás