Následky koronavirové pandemie mění situaci ve školství. Na jaře příštího roku se proto promění i podoba přijímacích a maturitních zkoušek. „Veškeré změny mají za cíl zohlednit výjimečnost epidemiologické situace v České republice nejen v tomto školním roce, ale i ve druhé polovině roku předešlého a reagovat tak na dopady do vzdělávání žáků, které jsou s tím spojené,“ říká ministr školství Robert Plaga a dodává, že se změnami souhlasí také ředitelé škol, s nimiž resort návrh konzultoval.
Přijímací řízení bude jiné především v tom, že u čtyřletých oborů s maturitou si bude moci ředitel školy sám rozhodnout, zda pro tvorbu přijímaček využije jednotnou přijímací zkoušku Cermatu, či připraví pouze školní přijímací zkoušku. Maturit se pak týkají zejména změny související s novelizací školského zákona a maturitní vyhlášky. Ne všechno se ale mění. Například uchazeči o studium na víceletých gymnáziích podle všeho zatím mohou počítat se standardním průběhem přijímacího řízení.
A to nejen co se týče termínu pro podání přihlášek, ale i konání jednotné přijímací zkoušky Cermatu a zachování dvou termínů, které jsou nyní vypsány na 14. a 15. dubna. V případě čtyřletých oborů s maturitní zkouškou uchazeči jako vždy podají přihlášku na dvě školy, ředitel však bude mít možnost rozhodnout, zda se na jeho škole bude v rámci přijímacího řízení konat jednotná přijímací zkouška z dílny Cermatu, nebo jen školní přijímací zkouška, či dokonce od obou zkoušek za stanovených podmínek ustoupí.
Výzva ministerstva školství
„MŠMT v tomto školním roce nebude trvat na zahrnutí jednotné přijímací zkoušky do přijímacího řízení a umožní ředitelům škol nahradit ji školní přijímací zkouškou,“ vysvětluje ministr školství Robert Plaga s tím, že tato podoba přijímaček je zamýšlena pouze pro školní rok 2020/21. Pokud se stane, že počet podaných přihlášek nebude převyšovat předpokládaný počet přijímaných uchazečů, bude moci ředitel školy následně sám určit, zda přijímací zkoušky na své škole uspořádá.
Může tedy rozhodnout o přijetí uchazečů bez přijímaček. Tuto variantu budou volit školy, o něž je ze strany studentů menší zájem. Naopak ty s velkým převisem zájemců budou nuceny vybírat, a tudíž i nějakou formu výběrového testování zvolit. „Míváme velký počet uchazečů, takže zkoušky pořádat musíme. Neumíme vytvořit validní přijímací testy jako Cermat, nejsme testologové,“ říká ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
Ke konci školního roku 2019/20 ministerstvo školství vyzývalo školy, aby při hodnocení braly ohled na to, že se žáci vzdělávali nestandardně, apelovalo, že není žádoucí, aby na vysvědčení dostali horší známku než v pololetí, a hodnocení výchov označilo za zbytné |
V podobné situaci je i ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík: „Nevíme sice, kolik budeme mít letos přihlášek, ale vzhledem k tomu, že jsme měli loni i předloni nejvíce přihlášek ze všech středních škol, které nabízejí čtyřleté maturitní obory, předpokládáme i letos větší převis. Zkoušky Cermatu proto chceme využít. O jejich podílu na celkovém hodnocení nyní přemýšlíme.“
A dodává, že testy od Cermatu zařadí i proto, že podle něho podávají zprávu o jistých znalostech a dovednostech uchazečů, a také kvůli tomu, že se letos nedají příliš využít známky ze základní školy jako jedno z kritérií. Pomocí školní části zkoušek (například ve formě odborného testu či pohovoru) se pak chystají ověřovat i další studijní předpoklady studentů. Jak zmínil ředitel Střední průmyslové školy a gymnázia Sáblík, změna nastane i v tom, nakolik budou moci střední školy brát v potaz známky z minulých vysvědčení.
Ke konci školního roku 2019/20 ministerstvo školství (MŠMT) vyzývalo školy, aby při hodnocení braly ohled na to, že se žáci vzdělávali nestandardně, apelovalo, že není žádoucí, aby na vysvědčení dostali horší známku než v pololetí, a hodnocení výchov označilo za zbytné. Výsledky na vysvědčení za minulá dvě pololetí výrazně poznamenala či poznamená výuka na dálku, proto MŠMT dává středním školám pravomoc rozšířit okruh vysvědčení, jež budou v rámci přijímacího řízení zohledňovat, z tradičních minulých tří pololetí na více.
Stejný výběr maturitních předmětů
Kritéria přijímacího řízení u škol vyhlásí jejich ředitelé ve standardním termínu do 31. ledna 2021 s tím, že školní přijímací zkouška může proběhnout také distančně. Přihlášku pro první kolo musejí žáci podat do 1. března 2021. Na talentové zkoušky u uměleckých oborů, například konzervatoří, dostanou školy více času, a to od 4. do 31. ledna 2021. Původní termíny byly u těchto oborů vzdělávání zhruba o polovinu kratší.
Na gymnáziích se sportovní přípravou se pak budou talentové zkoušky konat od 2. ledna do 31. března s tím, že původně byl termín jen do poloviny února. „Předpokládáme, že to těmto školám umožní dostatečný prostor pro hodnocení práce či výkonu uchazečů s tím, že zkoušky budou rozloženy v čase do delšího období,“ vysvětluje Plaga. I maturity budou v jarním období roku 2021 trochu jiné.
Model maturitní zkoušky zaznamenal na základě novelizace školského zákona řadu výrazných změn. Zůstal však stejný výběr maturitních předmětů: povinně se maturuje z českého jazyka a literatury, v druhém předmětu si studenti mohou vybrat mezi cizím jazykem a matematikou (na povinnou maturitu z matematiky nakonec nedošlo), další dva předměty jsou volitelné. |
Termín pro konání didaktických testů společné části této zkoušky je sice nyní stanoven na období od 3. do 7. května, ale může se vzhledem k aktuální epidemiologické situaci ještě změnit. Redukce jakékoliv části maturit se ale zatím neplánuje. Ministerstvo školství však avizuje, že je připraveno zohlednit situaci žáků s nařízenou pracovní povinností ve zdravotnictví a sociálních službách, například navýšením počtu možných termínů maturit.
„Počítáme s tím, že prostřednictvím Cermatu a České školní inspekce bude žákům, kteří se budou na zkoušku připravovat, poskytnuta maximální podpora, ať už formou výukových videí, či zpřístupnění testů z minulých let, a to ve zvýšené míře, než tomu bylo doposud,“ říká Plaga a ujišťuje, že v případě nepříznivé epidemiologické situaci se školy stejně jako letos na jaře dočkají metodické podpory.
K samotné maturitní zkoušce je třeba dodat, že její model zaznamenal na základě novelizace školského zákona řadu výrazných změn. Zůstal však stejný výběr maturitních předmětů: povinně se maturuje z českého jazyka a literatury, v druhém předmětu si studenti mohou vybrat mezi cizím jazykem a matematikou (na povinnou maturitu z matematiky nakonec nedošlo), další dva předměty jsou volitelné.
Ověření minimální úrovně znalostí
Ke slovu se však dostane nový způsob hodnocení státních maturitních testů. Ty se už nebudou známkovat, nýbrž hodnotit pouze slovy „uspěl(a)“ či „neuspěl(a)“ s procentuálním hodnocením úspěšnosti. Hranici úspěšnosti v testech určí Cermat, jenž má státní maturity na starosti. V profilové části maturitní zkoušky, která se odehrává na školách, se ale nadále známkovat bude. Výsledná známka z maturitního předmětu tedy bude tvořena jen hodnocením ze školní ústní, písemné a případně praktické zkoušky.
Ministerstvo školství uvedlo, že testy by měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Stanou se proto jen vstupní branou ke školní, známkované části maturit, jež ověří konkrétní znalosti a dovednosti maturanta. „Výsledek společné části maturitní zkoušky nebude do celkového hodnocení maturity zahrnut v podobě klasifikace, ale jako nezbytná podmínka pro její složení. Celkový prospěch u maturity bude dán hodnocením z maturitních profilových zkoušek,“ vysvětluje mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Ministerstvo školství uvedlo, že testy by měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Stanou se proto jen vstupní branou ke školní, známkované části maturit, jež ověří konkrétní znalosti a dovednosti maturanta. Reakce na chystaný odklon od známkování testů jsou různé. Někteří pedagogové změnu vítají a považují ji za rozumný krok od zbytečné akcentace testování a stresujícího srovnávání, jiní ji vnímají jako demotivující. |
Resort chce tímto krokem posílit profilaci středoškolských oborů. Jinými slovy tím, že by se známkovala jen školní část maturit, nabude na významu to, co se studenti učí v různých oborech vzdělávání. Reakce na chystaný odklon od známkování testů jsou různé. Někteří pedagogové změnu vítají a považují ji za rozumný krok od zbytečné akcentace testování a stresujícího srovnávání, jiní ji vnímají jako demotivující (studentům bude stačit, když splní test na hranici úspěšnosti). Jak to bude se známkováním profilové části maturit?
Především se od letošního školního roku hodnocení slohů opět vrací do kompetence škol. Celkovou známku z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohové písemné práce a z 60 procent z ústní zkoušky. U slohu z češtiny by ředitelé měli stanovit čtyři témata, z nichž si maturant bude moct vybrat. Dosud jich Cermat vypisoval šest. Doba na napsání slohů se nezmění, u češtiny bude 110 minut, u cizího jazyka 60 minut. Rozsah prací z češtiny by měl být alespoň 250 slov a v cizím jazyce 200 slov.
S matematikou je to složitější, protože z tohoto předmětu se píše pouze test. Pokud si žák zvolí matematiku ve společné (státní) části, bude mít na vysvědčení napsáno „uspěl“ a procentuální vyhodnocení. Jestliže si ji zvolí v rámci profilové části maturit (když ředitel školy zkoušku z matematiky vypíše), získá za úspěšné složení zkoušky známku i na vysvědčení.
