Bývalý detektiv protikorupční policie Václav Němec řekl v pondělí Právu, že ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Milan Komárek přesvědčoval podřízené, aby se vzdali vyšetřování úplatkářské kauzy s přesahem do politiky. Případ dle deníku souvisí s případem podezřelého financování prezidentské kampaně Jana Fischera. V Hospodářských novinách pak týž den Němec dodal na adresu vedení ÚOKFK: „Možná hledají někoho poslušného, kdo nebude dělat věci tak, jak je přesvědčený, že by se dělat měly. Ale tak, jak to po něm někdo chce.“
Na první pohledy by se tedy mohlo zdát, že u protikorupční policie není něco v pořádku. Jenže při zevrubnějším rozboru Němcovy kritiky a zejména při pohledu na jeho práci v útvaru získává jeho mediální zpověď, která nese charakter kampaně (v jeden den vyjdou dva články ve dvou denících se stejným příběhem), vážné trhliny.
Předání kauzy není zastavení vyšetřování
Němec, který v listopadu odešel do civilu, si u nadřízených stěžoval, že nemohl pokračovat ve vyšetřování závažné kauzy. Opominul však zmínit, o jaký případ se jednalo. Předpokládejme, že šlo o již zmíněné financování Fischerovy kampaně. Potom lze Němcovi v několika bodech oponovat.
- Ředitel protikorupční policie Komárek prověřování věci nezastavil, pouze požadoval, aby se případem zabýval jiný policejní orgán. Připomeňme, že v minulosti byla protikorupční policie kritizovaná právě za to, že se zabývá příliš velikým objemem kauz, což ochromovalo vyšetřování zásadních případů. Pokud tedy Komárek a jeho zástupce Jaroslav Vild chtěli útvar takzvaně odbřemenit, zasloužili by spíše pochvalu.
- Ředitel Komárek na základě Němcovy stížnosti podal prostřednictvím náměstka policejního prezidenta podnět, aby se případným nestandardním postupem při vyšetřování blíže nespecifikované aféry zabýval odbor vnitřní kontroly policejního prezidia. Na maření vyšetřování ze strany vedení ÚOKFK to tedy příliš nevypadá.
- A je tu rovněž sdělení obvodního státního zástupce z Prahy 7 Jana Lelka, jenž má podněty týkající se Fischerovy kampaně na starosti. „V současné době se provádí šetření a vyžadují se určité zprávy.“
Rozporuplná profesní minulost
Bývalému zástupci vedoucího odboru korupce na ÚOKFK Václavu Němcovi prošlo rukama mnoho citlivých kauz. V několika z nich média upozornila na nepříliš efektivní způsob vyšetřování.
- Poprvé se o Němcovi psalo v souvislosti s vyšetřováním kauzy nastrčené štěnice v bytu bývalé „véčkařské“ poslankyně Kristýny Kočí. Němec byl přítomen zásahu na místě. Později se ukázalo, že policisté opomněli zajistit cenné důkazy jako například záznamy z kamer, které objekt, v němž byl byt poslankyně Kočí, střežily. Znehodnocena byla i SIM karta ze štěnice.
Týdeník Respekt v červenci 2011 napsal: „Ten, kdo měl zájem nevyšetřit štěnici v bytě Kočí, tedy podle všeho hraje daleko vyšší hru s jasným cílem neprokázat korupci vysoce postaveného člena vládní strany (Víta) Bárty.“ Němec ani tehdejší ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec však pochybení v policejním postupu neshledali. - Druhým medializovaným případem byla kauza Opencard. Redaktor Respektu Jaroslav Spurný letos v září detektivovu roli okomentoval takto: „Na panu Němcovi třeba ulpěla podezření, že do jisté míry zmanipuloval vyšetřování případu Opencard. Nikdy se to neprokázalo, samozřejmě se o tom mluvilo a ono to ani nešlo pořádně prokázat.“
ČESKÁ POZICE z několika důvěryhodných zdrojů slyšela tvrzení, že se vyšetřování případu Opencard na pokyn nadřízených zbytečně protahovalo. A nakonec – přestože trestní oznámení Jany Ryšlinkové z konce roku 2009 směřovalo proti tehdejším politikům magistrátu – obviněni byli pouze úředníci. - Uložením věci skončila i kauza exministra životního prostředí Pavla Drobila, na niž policii upozornil bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí, dnes senátor Libor Michálek. Na přelomu září a října 2011 ho protikorupční policie vyrozuměla, že vyšetřování Drobilovy role v případu končí. Pod dopisem Michálkovi byl podepsán plukovník Němec.
Tím ovšem výčet nestandardních jevů v blízkosti detektiva Němce nekončí. Na jeho prazvláštní způsob jednání veřejně upozornil i jeho jiný bývalý kolega z protikorupční policie Miroslav Drahota. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI předloni uvedl, že Němec místo, aby se snažil vytvořit přijatelné podmínky pro práci podřízených, vyhledává jakékoliv důvody k jejich postihování. „Nepřipouští jiný názor na věc než svůj a podřízené vede spíše ke slepému vykonávání jeho vůle než k jejich vlastní aktivitě a zapálenosti pro práci,“ uvedl Drahota.
Pomalá obroda
Zkusme pro pořádek nastínit alternativní výklad toho, proč musel Václav Němec protikorupční policii opustit. Ačkoli exdetektiv tvrdí, že se nemohl smířit s poměry v útvaru po nástupu nového vedení, skutečnost může být opačná. Tedy že se nové vedení nemohlo smířit se způsobem fungování útvaru.
Protikorupční policie byla v době bývalého „véčkařského“ šéfa a ministra vnitra Radka Johna považovaná za hájemství Víta Bárty. Favorit Věcí veřejných Petr Lessy se v lednu 2011 stal policejním prezidentem. O dva měsíce později jmenoval Lessy ředitelem protikorupční policie Tomáše Martince. A právě v jeho éře se odehrály sporné kauzy Kočí a Drobil.Neskončil plukovník Němec v ÚOKFK kvůli tomu, že mu nové vedení útvaru vzhledem ke způsobu jím vyšetřovaných kauz jednoduše nevěřilo?
O provázanosti protikorupční policie a Věcí veřejných kolují legendy. Dosud však nebylo možné nic konkrétního dokázat. Jenže po zásahu Generální inspekce bezpečnostních sborů, jež předminulý týden zadržela Víta Bártu a vedoucího odboru analytiky a informatiky na ÚOKFK Jana Petržílka kvůli předávání informací, se z domněnek stala trestně-právní realita.
I nejzatvrzelejšího odpůrce spikleneckých teorií o spolupráci elitních detektivů s politiky poté musely napadnout otázky: Jak to v protikorupční policii za ředitele Martince fungovalo? Neskončil plukovník Němec v ÚOKFK právě kvůli tomu, že mu nové vedení útvaru vzhledem ke způsobu jím vyšetřovaných kauz jednoduše nevěřilo?
