Do poloviny roku chce ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) spolu s ministerstvem školství předložit vládě desetiletý program na zvýšení počtu studentů lékařských fakult. Spustit se má už v příštím školním roce. „Počty mediků je třeba navýšit o deset až patnáct procent. Situace je natolik vážná, že už není na co čekat,“ řekl LN Vojtěch. Vláda už něco podobného chystala předloni, tehdy se uvažovalo o miliardě navíc pro mediky ročně. Plán má přitom už několikaleté zpoždění. Zásadní pokles v počtu lékařů kvůli odchodu do důchodu má totiž začít podle statistiků už příští rok.
Úskalím plánu je také to, že asi 15 procent mediků studujících v Česku zdarma jsou Slováci. Loni jich z celkem 13 tisíc studentů všeobecné medicíny bylo 2150. A právě o stejné množství stát potřebuje navýšit počty českých studentů. Lze přitom očekávat, že se tím zvýší i počty studujících Slováků, protože vysoké školy je nemohou u přijímacího řízení diskriminovat.
Fakulty ale chtějí víc než 15procentní finanční navýšení. „Výuka jednoho medika stojí za šest let zhruba milion, stát na to dává jen asi dvě třetiny peněz,“ řekl LN děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo. Stát by proto měl své výdaje na studenty nejprve dorovnat.
Lékaři stárnou a je potřeba je omladit nejméně o dekádu, upozorňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. |
Lékaři stárnou a je potřeba je omladit nejméně o dekádu, upozorňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Již v roce 2020 bude lékařská péče ve 32 procentech závislá na lékařích starších než 60 let a tento podíl bude dále významně narůstat,“ přiblížil modelovou situaci. Celkem tedy přes 12 tisíc doktorů z asi 41 tisíc bude mít za dva roky 60 a více let.
Největší propad v počtech lékařů lze podle něj předpokládat už v příštích třech letech, potom bude pokles postupný, ale s vlnami. Jeden demografický vrchol bude tvořit odchod do důchodu lidí, kterým je v současné době kolem 55 let. Další, větší se očekává při odchodu dnešních čtyřicátníků.
Podle statistiků přitom reálně nastoupí do zdravotnictví asi 860 z 1100 absolventů z loňského roku. Lékařské fakulty by proto měly navýšit počet přijímaných o 16 procent, aby se negativní trend podařilo zastavit. Optimální by bylo navýšení počtu studentů o 20 až 25 procent a udržet ho deset let. „To by vytvořilo rezervu 1500 až 2000 lékařů,“ dodal Dušek.
Každý třetí medik je cizinec
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce udělat maximum pro to, aby peníze lékařským fakultám zajistil. „Nejde o to, kolik lékařům dáme peněz, ale o to, že tady prostě fyzicky nebudou, protože si je nevychováme,“ řekl LN.
Podle něj jsou jen dvě možná řešení situace. Buď se navýší počty studentů, nebo je třeba lékaře získat ze zahraničí, tedy hlavně z Ukrajiny. „To ale může být problém z hlediska zachování kvality péče. Takže vždycky je lepší varianta fakulty rozšířit,“ uvedl.
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že každý třetí medik je cizinec. V případě oboru všeobecného lékařství je tento poměr ještě větší. V roce 2017 bylo z celkového počtu 13 tisíc studentů tohoto studijního programu celkem 44 procent cizinců. |
V tom ho podporuje i třeba Česká stomatologická komora. Její prezident Roman Šmucler upozorňuje, že ukrajinských zubních lékařů je už teď v Česku asi 800, tedy každý desátý, což v zemích Evropské unie vůbec nemá obdoby. A potvrzuje i slova o horší kvalitě péče. „Na Ukrajince máme třikrát víc stížností než na Čechy. Nemaluji čerta na zeď, ty problémy tady skutečně jsou,“ prohlásil před časem.
Podle něj je proto potřeba systémově řešit hlavně vysoký počet Slováků na českých lékařských fakultách. „V minulosti to bylo tak, že tady Slováci zůstávali a republika na tom vydělala. Takzvaně ukradla chytré mozky Slovensku. Ale teď všichni odcházejí, protože pojišťovny tam platí víc a lidé si můžou doplácet. Takže máme problém, že naše vysoké školy jsou přetížené, ale neberou české občany,“ tvrdí.
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že každý třetí medik je cizinec. V případě oboru všeobecného lékařství je tento poměr ještě větší. V roce 2017 bylo z celkového počtu 13 tisíc studentů tohoto studijního programu celkem 44 procent cizinců. Tedy téměř každý druhý. Důvod je hlavně ten, že fakulty dostanou na provoz jen asi dvě třetiny potřebných nákladů. Zbytek si musí samy vydělat, například anglickými studijními programy.
Pro více studentů chybí vedle peněz také učitelé i lékaři, kteří školí absolventy při specializačním vzdělávání. Mladé lékaře působení na fakultách neláká. |
Ministerstvo školství přitom upozorňuje, že vysoké školy ani nemohou na slovenské studenty uvalit poplatky za studium. „Studium v českém jazyce je podle zákona bezplatné a navíc je třeba přistupovat ke všem občanům EU stejně jako k domácím občanům,“ sdělilo LN ministerstvo. Lékařské fakulty si navíc slovenské studenty pochvalují. „Vnímáme to, že slovenských studentů je tady hodně. Oni jsou ale velmi dobří. Tím, že musí jít za studiem dál, tak jsou motivovanější. Velká část z nich ovšem odchází zpátky,“ řekl LN předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Proto chtějí děkani prosadit řešení, které jim umožní rozšířit celkový počet studentů.
Pro více studentů ale chybí vedle peněz také učitelé i lékaři, kteří školí absolventy při specializačním vzdělávání. Mladé lékaře působení na fakultách neláká. „Učitelé medicíny mají poloviční příjmy než jejich kolegové v praxi,“ dodal Šedo. Asistent na fakultě má nástupní plat kolem 22 tisíc, později se může přiblížit ke 30 tisícům. Profesor bere kolem 50 až 60 tisíc korun. Pro srovnání, průměrný plat lékaře specialisty ve státních nemocnicích byl předloni přes 71 tisíc korun.
