Nejvyšší správní soud (NSS) 84 dní před vypršením mandátu Václava Klause otevřel cestu k přímé volbě příští hlavy státu, a tak je nejprve na místě připomenout si harmonogram. Tedy, ten, který nakonec nemusí platit.
- Ve volebních záležitostech funguje NSS jako soud volební, a proti jeho rozhodnutím nejsou opravné prostředky. Jinak řečeno, Vladimír Dlouhý, Tomio Okamura a dalších sedm stěžovatelů, jimž NSS nevyhověl, musejí jeho verdikt akceptovat už proto, že se nemají kam odvolat. Příslušná rozhodnutí vstoupila v platnost jejich vyvěšením na úřední desce NSS hned 13. prosince.
- Téhož dne ministerstvo vnitra zaregistrovalo kandidátní listinu Jany Bobošíkové, a tím je seznam devíti kandidátů na funkci hlavy státu kompletní.
- Hned 14. prosince mohla Státní volební komise vylosovat čísla, s nimiž se kandidáti budou ucházet o hlasy voličů, čili budou moci být dokončeny televizní a rozhlasové spoty kandidátů a včas vytištěny hlasovací lístky.
- Na Štěpána (26. prosince) obdržíme opožděný vánoční (anebo předsilvestrovský – jak je libo!) dárek, neboť se začne odvíjet čtrnáctidenní lhůta, v níž budou mít kandidáti vyhrazeno každý po pěti hodinách bezplatně poskytnutého vysílacího času v České televizi a v Českém rozhlase.
- Toto „matiné“ skončí 9. ledna. Do 14:00 hodin příštího dne lze pak ještě oznámit stažení kandidatury nebo odvolání kandidáta.
- 11. a 12. ledna se uskuteční první kolo volby prezidenta a o dva týdny později druhé kolo, do něhož postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Každý z nich dostane mezi 21. a 23. lednem k dispozici po jedné hodině vysílacího času jak ve veřejnoprávní televizi, tak v rozhlase.
Právně pochybný trest
Mezitím se však bude odvíjet jiná linie příběhu, která navozuje otázku, zda shora uvedený harmonogram bude nakonec platit. Dle očekávání vyvstala bezprostředně.
Oproti Vladimíru Dlouhému, který výrok Nejvyššího správního soudu respektuje víc, než je zdrávo, rozrušený Tomio Okamura prohlásil: „Ministerstvo vnitra udělalo maximum, aby vyřadilo nepohodlné kandidáty z voleb.“ Proto se prý rozhodl podat trestní oznámení pro podvod a maření voleb. Novopečený senátor Okamura stát, na jehož Ústavu a zákony přísahal, opravdu nešetří!
Trestat potenciálního kandidáta na prezidenta za něco, co nezavinil a čemu nemohl zabránit, je právně pochybné
Především však jedna z odmítnutých stěžovatelek, advokátka Klára Samková, už oznámila, že ještě do Vánoc podá ústavní stížnost na úpravu prezidentských voleb. U NSS uplatnila řadu argumentů proti zákonné úpravě přímé volby prezidenta. Nelíbila se jí například povinnost získat pro nezávislého kandidáta alespoň 50 tisíc podpisů na petičních arších anebo jen dvoudenní lhůta pro podání odvolání k NSS, pokud ministerstvo vnitra odmítne kandidáta zaregistrovat.
O ústavní stížnosti uvažují i právníci Vladimíra Dlouhého. Ten hodně doplatil na neúplné údaje, jež o sobě petenti poskytli, například na chybně uvedené místo trvalého bydliště. Věc má ovšem háček! Správnost potřebných údajů (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého bydliště) si shromažďovatelé podpisů na petičních arších nemohou včas ověřit, poněvadž nesmějí požadovat předložení občanského průkazu či jiného identifikačního dokladu. Trestat potenciálního kandidáta na prezidenta za něco, co nezavinil a čemu nemohl zabránit, je samozřejmě právně pochybné.
Žádná lhůta pro rozhodnutí Ústavního soudu
Pokud by dotyčnou vadu v prováděcím zákonu k přímé volbě prezidenta někdo, komu NSS nevyhověl, skutečně pojal jako omezení svého ústavního práva být volen, mohla by z toho být ústavní stížnost. To jen pro příklad, poněvadž třeba předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský už před časem uvedl několik dalších vad a nejasností právní úpravy přímé volby, jež by se rovněž mohly stát předmětem ústavní stížnosti. Bohužel byl oslyšen.
Formálně či jinak nevyhovující stížnosti se může Ústavní soud odmítnout zabývat
V souvislosti s Ústavním soudem a jeho kompetencemi se vraťme k našemu volebnímu harmonogramu. Na podání stížnosti mají stěžovatelé podle zákona o Ústavním soudu 60 dnů od doručení rozhodnutí NSS – zhruba do poloviny února. Není stanovena žádná lhůta pro rozhodnutí, ale podle mluvčí ÚS Jany Pelcové „je samozřejmostí, že se budou soudci snažit rozhodnout rychle“. Aby měli soudci, bude-li toho zapotřebí, k dispozici všechny podklady pro další kroky, začne rozhodnutí NSS okamžitě zkoumat analytický odbor ÚS.
Formálně či jinak nevyhovující ústavní stížností se může ÚS odmítnout zabývat. Jinak každou stížnost dostane na starost soudce zpravodaj, ale rozhodovalo by o ní celé plénum – momentálně třináct, a od ledna, kdy vyprší funkční období Jiřího Muchy, dvanáct soudců, přičemž k přijetí usnesení je třeba souhlasu alespoň devíti z nich. Z toho, že prezident Václav Klaus navrhuje Senátu nepřijatelné kandidáty na ústavní soudce, a proto je Ústavní soud neúplný, logicky vyplývá, že devět soudců z dvanácti by hledalo shodu výrazně obtížněji než devět z patnácti, což má být plný stav soudců ÚS.
Řečeno ještě jinak, případné projednávání stížnosti na nesoulad prováděcího zákonu k přímé volbě prezidenta s Ústavou by nebyla záležitost několika dní, nýbrž několika týdnů či měsíců. Ústavní soud by s velkou pravděpodobností musel vydat předběžné opatření spočívající v odkladu prezidentské volby.
Tím by přestaly platit lednové termíny volby, předseda Senátu by musel vyhlásit nové, a dost možná by se jelo opět od začátku. Současní prezidentští kandidáti by od státu právem požadovali úhradu zbytečně vynaložených předvolebních výdajů a nastaly by i další komplikace, přičemž s mnoha z nich nynější právní úprava přímé volby prezidenta vůbec nepočítá.
Nezbývá než doufat, že na stížnost, jež by si vyžádala zevrubné projednání Ústavním soudem, nedojde
Nezbývá než doufat, že na stížnost, jež by si vyžádala zevrubné projednání Ústavním soudem, nedojde. Případně, že se sice v podatelně soudu nějaká stížnost objeví, ale bude to brzy a jasné „jako facka“, a proto soud bude moci rozhodnout rychle.
Jaké jsou šance u Ústavního soudu?
Co soudí renonovaní právní experti? Ústavní právník Jan Kysela se svěřil serveru iDnes.cz, že soudci volebního senátu NSS „velice podrobně brali v potaz jednotlivé námitky stěžovatelů a pokoušeli se s nimi vypořádat tak, aby jejich závěr byl ústavně konformní a současně v co největší míře respektoval vůli zákonodárce“.
Podle děkana pražské právnické fakulty Aleše Gerlocha „NSS (…) potvrdil názor mnoha expertů, že postup ministerstva vnitra při interpretaci příslušného ustanovení zákona (sčítání procent chybovosti namísto jejich zprůměrování – pozn. red.) nebyl správný“, čili že se „jedná (…) o sporný výklad ministerstva vnitra, což je problém, který se může vyskytnout, a od toho je tu přezkum Nejvyšším správním soudem.“
Kysela i Gerloch se shodují, že jakous takous šanci u Ústavního soudu mají pouze Okamura a Dlouhý, ale soud by musel rozhodnout, zda znění kritizovaného prováděcího zákona je skutečně protiústavní, nebo – jak to pro iDnes.cz zformuloval Kysela – pouze nešťastné. Vůbec žádnou šanci nemají prý podle Gerlocha Klára Samková a možná další, kteří jako ona předložili petiční archy s méně než 50 tisíci podpisů (konkrétně Samková zhruba jen s tisícovkou!). „Je to, jako by se domáhal někdo, komu je 15 let, že chce volit, ale Ústava říká, že to jde až od 18 let,“ říká děkan Gerloch.
Pokud by se kterýkoli z ústavních soudců veřejně ozval, musel by být z rozhodování o stížnosti na přímou volbu prezidenta pro podjatost vyloučen
Dodejme, že podmínka minimálně 50 tisíc identifikovatelných údajů petentů je stanovena přímo v Ústavě a s ní soudy nepolemizují, považujíce ji za projev vůle ústavodárců. Tak to poslanci a senátoři chtěli, a tak to prostě je… Známé úsloví však říká, že dva právníci (a také lékaři) mají nejméně tři odborné názory. Už jsme se zmínili o varovných výhradách Pavla Rychetského a člověk by se vsadil, že mezi ústavními soudci není jediný.
Ctihodní ústavní soudci samozřejmě nyní mlčí jako hrob, poněvadž kdokoli z nich by se veřejně ozval, z případného rozhodování o ústavní stížnosti týkající se přímé volby prezidenta by musel být pro podjatost vyloučen. Pro volební senát NSS to už neplatí, neboť ve čtvrtek 13. prosince již rozhodl. Fakt, že sedmičlenný senát nebyl ani zdaleka jednotný, ba že jen nejtěsnější většinou byli přehlasováni soudci Jan Passer, Radan Malík a Josef Baxa, předseda Nejvyššího srpávního soudu, je však více než výmluvný.
Je, či není stížnost beznadějná?
„Od začátku jsme přesvědčeni, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem, vykazuje závažné deficity, věc se měla předložit Ústavnímu soudu ke zrušení konkrétních ustanovení přímé volby,“ konstatoval Baxa jménem trojice soudců, kteří uplatnili takzvaná odlišná stanoviska. Volby by se měly odehrávat podle jiných pravidel, protože jinak se stanou karikaturou. „Často cesta k popření principů právního státu bývá lemována patníky demokratických voleb. Je mi líto, že se to odehrává 20 let od schválení Ústavy ČR,“ sdělil Baxa Novinkám.cz.
Pro další přímé volby prováděcí zákon i příslušnou novelu Ústavy raději domysleme a opravme
„To, na co upozorňuje to menšinové stanovisko, míří spíš na to, že zákon měl zkrátka vypadat jinak. Což je možné, ale nevím, jestli se s tím dá něco dělat,“ komentoval Baxův, Passerův a Malíkův odlišný právní názor již citovaný Jan Kysela. Samková nicméně prohlásila, že odlišná stanoviska členů volebního senátu NSS zahrne do své ústavní stížnosti.
Uvidíme, bude-li taková stížnost beznadějná, jak se domnívá děkan Gerloch, anebo bude-li tomu (také díky Baxovu renomé) jinak. Každopádně je prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta nepovedená rychlokvaška a o mnoho líp na tom není ani příslušná novela Ústavy. Projdeme-li s nimi navzdory tomu bez úrazu první přímou prezidentskou volbou, považujme to za úspěch. Pro další přímé volby je však raději domysleme a patřičně opravme.
