Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Měli by učitelé znát ministra školství, nebo je to putna?

  22:13

Čeští kantoři zažili za dvě dekády již čtrnáct ministrů školství, čekají patnáctého, zatímco třeba Němci a Rakušané měli během té doby jen čtyři.

Dalibor Štys zatím vedl na ministerstvu školství odbor výzkumu a vývoje. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto MŠMTČeská pozice

Být ministrem ve „vládě odborníků“ bez důvěry – a navíc v demisi – není žádné terno. Kolegové z Aktuálně.cz přišli v první školní den s minianketou, v níž na čtveřici pražských škol zjišťovali, zda učitelé znají svého ministra školství. Titulek článku – K žákům mluví přízrak? Jen ministr, kterého nikdo nezná – sice přehání, pár znalých výjimek se prý i našlo, ale většinovou odpovědí bylo „Nevím“ a „Neznám“.

Dalibor Štys, tak se totiž pan ministr jmenuje, na sebe zatím výrazněji neupozornil (snad jen kromě odvolání šéfky České školní inspekce). Už při nástupu avizoval, že bude navazovat na předchůdce Petra Fialu a nechystá ani revoluci, ani personální zemětřas. Profesor Štys, o jehož nástupu na ministerstvo jako první informovala ČESKÁ POZICE, je čtrnáctým šéfem tohoto resortu v dějinách České republiky, takže není od věci nadhodit otázku, zda (a jak) si dané ministry pamatujeme a jestli je „ministerská neviditelnost“ věcí Štysovou, anebo učitelů, které už to časté střídání úředníků logicky ani nezajímá...

Úvodem malý kvíz. Která ze zemí našeho regionu zažila v posledních dvaceti letech největší průvan na ministerstvu školství, jímž se politici vždy zaklínají jako tou nejprvořadější prioritou? Ano, hádáte správně. Česko je se čtrnácti ministry lokálním přeborníkem!

Přehled českých ministrů školství:

  1. Petr Piťha (3. 7. 1992 – 27. 4. 1994)
  2. Ivan Pilip (2. 5. 1994 – 2. 6. 1997)
  3. Jiří Gruša (3. 6. 1997 – 2. 1. 1998)
  4. Jan Sokol (3. 1. 1998 – 17. 7. 1998)
  5. Eduard Zeman (22. 7. 1998 – 12. 7. 2002)
  6. Petra Buzková  (15. 7. 2002 – 4. 9. 2006)
  7. Miroslava Kopicová (4. 9. 2006 – 8. 1. 2007)
  8. Dana Kuchtová (9. 1. 2007 – 3. 10. 2007)
  9. Martin Bursík (2. 11. 2007 – 4. 12. 2007)
  10. Ondřej Liška (4. 12. 2007 – 8. 5. 2009)
  11. Miroslava Kopicová (8. 5. 2009 – 13. 7. 2010)
  12. Josef Dobeš (13. 7. 2010 – 31. 3. 2012)
  13. Petr Fiala (2. 5. 2012 – 10. 7. 2013)
  14. Dalibor Štys (od 10. 7. 2013)
V Rakousku a Německu jen čtyři

Slováci měli za dvacet let dvanáct ministrů, Poláci jedenáct, Maďaři při dělení a sdílení resortů kolem desítky, ale například Rakušané za stejnou dobu jen čtyři (Scholten, Busek, Gehrerová, Schmiedová) stejně jako v Německu (Rüttgers, Bulmahnová, Schavanová, Wankaová), přičemž německá ministryně školství Annette Schavanová rezignovala až letos v únoru kvůli obvinění z plagiátorství své dizertační práce.

Petr Fiala: Když mluvím s resortními kolegy z evropských zemí, nechápou, že je vůbec možné něco v resortu udělat, když mandát k výkonu není čtyřletý...„Když mluvím s resortními kolegy z evropských zemí, nechápou, že je vůbec možné něco v resortu udělat, když mandát k výkonu není čtyřletý. Co stihnete za rok?“ řekl v červencovém interview pro ČESKOU POZICI končící ministr Fiala, když mimo jiné hovořil o našem nepříliš stabilním politickém systému.

Někteří čeští ministři školství, byť bývají jen krátce v úřadu, zůstanou kantorům dlouho v paměti. Nezapomenutelným je Eduard Zeman (ČSSD, nově i člen SPOZ), který přišel s počítačovým projektem Indoš, dále zmatená Dana Kuchtová za Stranu zelených a také akční Josef Dobeš (VV), jehož exprezident Václav Klaus blahé paměti označil za našeho „nejlepšího ministra školství“.

A patnáctý ministr už se chystá...

Aby si ministra Štyse všimlo více lidí z řad (odborné) veřejnosti, bylo by třeba více vystoupení nebo vizí, s nimiž však ministr chodí do médií zřídka. Asi i kvůli zkušenostem a ohlasům na své první vystoupení v České televizi (Události, komentáře) nebo aktuálně na pondělní HydePark ČT24, kdy jeho počínání na Facebooku kupříkladu zkritizoval Jiří Zlatuška, někdejší rektor Masarykovy univerzity: „Názory Dalibora Štyse na MŠMT jsou asi fakticky nepříliš zajímavé. Má teď sice příležitost ještě chvíli vyhazovat peníze, ale to, že vlastní agendu nemá a že jen realizuje to, co mu tam nechal Petr Fiala, nikdy nezastíral. Včerejší Hyde Park s ním byl děsivý způsobem, kterým plaval i ve věcech třeba specifických potřeb dyslektiků při písemném zkoušení...“

Bylo by nefér chtít po Štysovi, aby se za dva tři měsíce služby – navíc v nestandardní Rusnokově-Zemanově vládě – nějak výrazněji zapsal do školství a dějin úřadu. Zvláště když už do něj pomalu míří ministr patnáctý, možná Marcel Chládek (ČSSD). Místo střídání politických panáčků jako na orloji by učitelé ocenili trvalejší směr resortu a pozitivní osobnost, jejíž jméno nebudou muset dobývat z nejzazších záhybů paměti.