Ministerstvo financí vyslalo signál, že by stát měl v příštím roce šetřit více než letos. Správce státní pokladny totiž vyhlíží příští rok o něco pesimističtěji než na jaře a snižuje odhad růstu české ekonomiky, na němž bude postaven plán příjmů a výdajů státního rozpočtu. Nicméně vzhledem k situaci evropské ekonomiky, jejíž jsme součástí, je míra ministerského pesimismu malá. Snížení očekávaného růstu o 0,1 procentního bodu z 2,4 na 2,3 procenta je totiž na pozadí špatných zpráv, které k nám proudí z Německa, jen kosmetickou změnou.
„Vývoj druhé největší evropské ekonomiky je nyní velkou neznámou. A riziko, že se německému hospodářství nebude dařit tak dobře, jak čeká ministerstvo financí, tedy že se nenaplní jeho predikce, tady je,“ řekla LN předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podhodnocení situace by vzhledem k velmi vysokému podílu takzvaných mandatorních, tedy ze zákona povinných výdajů, znamenalo, že vláda nebude schopna udržet plánovaný schodek státních financí, což by například zdražilo státní půjčky a ohrozilo rating České republiky.
Provázanost s německou ekonomikou
Obrovskou provázanost německé a české ekonomiky zdůrazňuje i ekonom a bývalý centrální i komerční bankéř Pavel Kysilka. Pokud se Německo dostane do recese, která bude způsobena poklesem domácí poptávky, může nás to i minout anebo přijít se značným zpožděním. „Ale pokud by německá recese nebo krize byla způsobena obchodní válkou čili oslabením exportní schopnosti německého průmyslu, dostaneme přímý úder stejně jako Němci. A dostaneme ho hodně rychle, během týdnů,“ upozorňuje.
„Když se podíváte na posledních 30 let české ekonomiky, propad z desetiprocentního růstu do minus pěti trvá klidně pouhé dva tři měsíce. Jde to strašně rychle,“ dodává. Právě oslabení exportní schopnosti země je dnes hlavní hrozbou, která nad Německem visí. Loni se jen těsně vyhnulo recesi kvůli snížení odbytu aut na čínském trhu. A o zhoršování situace hovoří nejen tvrdá čísla, jako třeba pokles zakázek, ale i stále klesající indikátory, které odrážejí propadající se náladu především mezi firmami.
Státní pokladna získává peníze zejména z odvodů na sociální pojištění a z daně z přidané hodnoty, tedy z nákupů, respektive spotřeby. Kolik lidí bude zaměstnaných a jaké budou mít platy na utrácení, záleží významně na situaci německé ekonomiky, především automobilového průmyslu. |
Na tom se podepisuje především nejistota kolem vývoje americko-čínského obchodního konfliktu a potenciálního odchodu Spojeného království z Evropské unie. Z materiálu ministerstva financí však vyplývá, že jeho analytici nechávají zmíněné nálady stranou. A například odchod Británie z EU bez dohody do predikce zahrnut není. Německá centrální banka Buba, jak ji důvěrně nazývají analytici, však před pár dny snížila odhad meziročního růstu hrubého domácího produktu pro letošní rok téměř o dvě třetiny, z prosincových 1,6 procenta na 0,6 procenta.
Pro příští rok zkorigovali centrální bankéři očekávaný růst z 1,6 na 1,2 procenta. Odhad vývoje evropské ekonomiky ve středu 31. července zhoršil také statistický úřad EU Eurostat. Státní pokladna získává peníze zejména z odvodů na sociální pojištění a z daně z přidané hodnoty, tedy z nákupů, respektive spotřeby. Kolik lidí bude zaměstnaných a jaké budou mít platy na utrácení, záleží významně na situaci německé ekonomiky, především automobilového průmyslu.
Ostatně ministerstvo financí v příloze k prognóze píše, že automobilový průmysl (z drtivé většiny Škoda Auto, dceřiná firma společnosti Volkswagen) se loni podílel na zaměstnanosti 8,3 procenta. A pokles konečné poptávky po motorových vozidlech o jedno procento – tedy ve finančním vyjádření zhruba o 12 miliard korun – by podle něho vedl ke snížení produkce v celé české ekonomice o 0,13 procenta. To představuje pokles o 16,4 miliardy korun a také snížení zaměstnanosti o čtyři tisíce osob.
