Lidovky.cz

Ministr Fiala. Politik, jaký by měl (a neměl) být.

  4:11

Nový ministr školství se zatím k resortu nevyjadřuje, ale na jeho budoucí kroky se lze dívat prizmatem jeho idejí i napsané knihy.

Petr Fiala se stal v roce 2002 prvním profesorem politologie v ČR, dlouhé roky vedl Masarykovu univerzitu a nyní se ujímá těžkého úkolu řídit celé školství. foto: © ČTKČeská pozice

Petr Fiala coby tanečník v minovém poli. Tak označil nového ministra školství publicista Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se zabývá vzdělávacími tématy. A několika větami v Hospodářských novinách vystihl, jak těžké bude „tančit“ ve školství, do nějž Fialův předchůdce nastražil různě třaskavé rozbušky – nedotaženou verzi státních maturit, zaseklé evropské fondy i rozpracovanou reformu terciárního vzdělávání.

„Odborná, ale i rodičovská veřejnost jsou předem pozitivně naladěné vůči každému jen trochu rozumně působícímu ministrovi. Po dvou letech bojů s chaotickým Josefem Dobešem si přejí stabilitu, rozumnou domluvu a dostatek srozumitelných informací o tom, co se na ministerstvu děje a jaké jsou jeho plány. Nikdo od Fialy nečeká zázraky, jen zcela obyčejné věci. Tedy že bude naslouchat a rozhodovat se s rozmyslem,“ napsal Feřtek.

Ministr Fiala, dlouholetý rektor Masarykovy univerzity, přichází s puncem odborníka, konzervativního muže-manažera, jenž nabízí nejen práci, ale i ideje. Nadšení pochopitelně nesdílejí úplně všichni – to nejde ostatně nikdy –, ale startovní pozici má někdejší předseda České konference rektorů (ČKR) věru slušnou. Brzy se dočkáme i jeho mediálních vyjádření k tématům, jež české školství souží, neboť se chýlí ke konci čtrnáctidenní lhůta „bobříka nemluvení“, kterou si Fiala vymínil a po uvedení do funkce vytýčil.

Jak zdatným politikem se známý politolog stane? Co od něho můžeme vůbec čekat? Další publicista, tentokrát Bohumil Pečinka z Reflexu, ho ve čtvrtek zařadil do družstva „politiků-parašutistů“. Tedy těch, kteří ač nestraníky, byli shozeni na nepřátelské území a někdy i uspěli. Kritéria úspěchu prý bývají trojí: parašutista musí být dospělý (a nečinit dětinská gesta), mít za sebou slušivou kariéru ve svém původním oboru a být produktivní.

Politik poměřovaný svými knihami

Podobný úhel pohledu, s nímž ČESKÁ POZICE koncipovala v průběhu týdne tento článek, připomíná i Pečinka. „Nevýhodou je, že jeho (Fialovy) politické kroky budou poměřovány principy, které hlásal ve svých knihách. Bude se nad ním vznášet přízrak jiného politologa, Petra Pitharta, jenž se v praktické politice vyprofiloval jako totálně neproduktivní teoretik, což je jen o něco málo lepší než korupčník,“ píše komentátor Reflexu.

Ministr Fiala: Elita dala od politiky ruce pryč a stále více ji přenechává lidem, pro něž není politika službou veřejnosti...Krátce po posledních parlamentních volbách, v nichž zazářila i véčkařská kometa, vydal Fiala útlou, ale řádně promýšlenou knížku s titulem Politika, jaká nemá být (Brno 2010). Je určena čtenářům, kteří mají pocit, že v naší zemi není s politikou něco v pořádku, že se „pokazila“, že je jiná a že se v ní neřeší ty problémy, které jsou podstatné...

„Výsledky českých parlamentních voleb z května 2010 jsou výrazem širší ztráty důvěry vůči politické reprezentaci a tradičním politickým stranám a naznačují mírné posuny i v tom, jaký typ politika jsou lidé připraveni tolerovat,“ píše v úvodu Fiala. Nyní se ukazuje, nejen po ostudném kolotoči „politiků“ Věcí veřejných, že česká společnost – naštěstí – není ochotná tolerovat zase tak úplně všechno. Že by se raději spolehla i na dobré parašutisty.

Desatero o tom, jaká politika nemá být

V knize, v jejímž jádru je též cítit stesk po tom, že skutečná „elita dala od politiky ruce pryč a stále více ji přenechává lidem, pro něž politika není službou veřejnosti“, užívá nynější ministr často pojmů jako hodnota, ctnost, řád, odpovědnost, ale i etika. „Bez tradičních věcí, kterých se postupně tak snadno zbavujeme a jež jsou možná někdy pro společnost zábavy až nepříjemné, přestane mít, obrazně řečeno, stavba demokracie pilíře, které ji drží, a postupně se zhroutí,“ píše profesor Fiala.

Politolog, jenž svůj otevřený vstup do politické funkce jistě hodně zvažoval (byť se o něm už v minulosti několikrát v souvislosti s ODS spekulovalo), v deseti oddílech ukazuje, jaká politika být nemá. Podívejme se proto, co můžeme od osobnosti Petra Fialy očekávat, pakliže se bude držet postupů jím samým kritizovaných; a tudíž i opaků nepřímo požadovaných.

1. Politika nemá být nepřetržitým hlasováním

Fiala píše, že cílem demokratické politiky „nemůže být uspokojit za všech okolností všechny, ale v delší časovém úseku (preferováním dlouhodobě většinových zájmů) vytvářet takové prostředí, jež je pro všechny pokud možno příznivé a spravedlivé“. Většinový názor je důležitý, ale jen v delší době jako korekce pro určení směru, nikoli jako podnět pro každodenní výkon. Pro školství by to byla dobrá zpráva – myslet dopředu, dokonce i s vizí a nechrlit každý den nový nápad, jen aby se ministr té které části veřejnosti zalíbil.

2. Politika nemá být rozhodování všech o všem

Dle Fialy je nebezpečná myšlenka, že všichni máme rozhodovat o všem, že na vše máme mít názor a že podle toho, kolik z nás má týž názor, se bude politika utvářet. „Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, aby se například o tom, jaké nakoupíme zbraně a jak zabezpečíme stát, rozhodovalo na základě většinového mínění občanů,“ míní Fiala. Pokud se toho bude držet, dají se očekávat rozhodnutí na základě odbornosti, byť takové věci vzbudí i odpor a nebudou populární. Malý tip ČESKÉ POZICE: náměstci na misterstvu školství (MŠMT) dostanou též více kompetencí a ministr se nebude chovat jako balkánský král.

3. Politika nemá být zábavou

„Politika, v níž o všem stále rozhodujeme, nebo si to alespoň myslíme, jež je založena na slibech všeho pro všechny a která je součástí velké reality show, v níž všichni hrajeme a současně hlasujeme o protagonistech, začala postupně proměňovat i politiky... Politici se stále více stávali buďto herci nebo členy komparzu,“ uvádí Fiala s tím, že se politici stali svého druhu baviči a celebritami, které musí být vidět. Takový ministr určitě nebude; vsaďte se o nějakou pěknou knihu, že se Fiala nebude prodírat do televizí a novin, a když už někde promluví, bude si přát, aby se z toho stala událost s velkým U.

4. Politika nemá být žurnalismem

Politický diskurz je stále více ovlivňován tím, jaké problémy média řeší. Média formují i veřejná vyjádření politiků. Jsou mocná. Nastolují agendu. „Politik už nesděluje své ideje a nevysvětluje problémy v jejich pravdivosti a složitosti, ale vyjadřuje stále stručnější hesla a emoce, je nucen být neustále v konfrontaci, aby to bylo zajímavé,“ tvrdí brněnský politolog, jenž se v těchto dnech stává politikem. Ačkoli jde o hezké přání, hovořit lépe a komplexněji, složité akademické debaty profesora Fialy nemusejí veřejnost zaujmout.

5. Politika nemá být obchodem

Střet idejí se odehrává už jen v několika málo politických sférách, jinde je předstírán a z ostatních se vytrácí. Kšeftuje se spíše s ekonomickými zájmy. „U běžné politické agendy není uzavření výměnného obchodu příliš složité: ,My podpoříme váš návrh, vy náš, nějak se domluvíme.‘ Domluvit se je velmi snadné, zájmy jsou převážně horizontální, jsou velmi podobné a politické dohodě nepřekážejí ani ideová vymezení,“ píše Fiala o situacích, do nichž může být vmanévrován rychleji, než bude chtít. Jak to zvládne mezi matadory?

6. Politika nemá být kompromisem

„Neexistuje žádné objektivně dobré politické řešení a není žádná objektivně dobrá politika, které by šlo dosáhnout tím, že se všichni nějak domluví. Politika je mimo jiné ideový střet... Pokud není demokratická politika střetem idejí, programů, koncepcí, osobností a mocenským zápasem, ztrácí smysl,“ napsal současný ministr přede dvěma roky. Pro premiéra Petra Nečase (ODS) jde o pozitivní vzkaz, že Fiala – alespoň na papíře – nechce mlžit, kličkovat a neobává se rozhodnutí, pakliže o nich bude dostatečně přesvědčen.

7. Politika nemá být byrokracií

Když se neodehrává onen boj idejí, dostává se stále většího prostoru administrativě. Sílí byrokracie. „Jedním ze zájmů administrativy je společenské problémy neřešit nebo je řešit nekontroverzním způsobem, vytvářet komplikovaný alibistický systém, v němž se vyzná jen kvalifikovaný byrokrat... Byrokratický aparát funguje dobře, pokud má politické zadání,“ tvrdí Fiala, jenž upozorňuje, že v Česku bývají nejoblíbenějšími politiky zpravidla ti, kteří se k ničemu kontroverznímu nevyjadřují a „snaží se působit jako kompetentní úředníci“. Půjde nestranický Fiala ve stopách nemastného Jana Fischera, anebo zvolí jasně ideologicky ukotvenou pozici a bude nahlas říkat i nepříjemné věci?

8. Politika nemá být právem

Politika bez idejí přináší regulaci téměř všeho, složitou změť zákonů a předpisů, jenže právní systém „se tak zkomplikoval, že je nepřehledný, bez výkladu nesrozumitelný a nelze v souladu s ním správně jednat“, uvádí Fiala jeden z důsledků. A dodává jasně: „Zákony mají sloužit lidem a pomáhat jim dobře žít, nikoliv je svazovat a komplikovat jim život.“ Na to, aby se ministr neztratil v houštině právních šlahounů, má v zádech svého nedávno povýšeného prvního náměstka Jiřího Nantla, s nímž chce proměnit školskou legislativu. Ostatně spolu napsali i několik odborných článků ke vzdělávací politice.

9. Politika nemá být účetnictvím

Politika dnes není ovlivňována jen právníky, ale i ekonomy. Jenže: „Vlastně vliv ekonomů by byl ještě docela přijatelný, jenže politiku dnes často ovlivňují účetní. Politika se ale nemá řídit nějakými statistikami, čísly či náhodnými výkyvy. I v hospodářské, finanční a dalších ekonomicky podmíněných politikách platí základní premisa, že politika není objektivně dobrá, ale její kvalita je určována politickou ideou, cílovou představou, a jejím prosazením,“ píše Fiala a akcentuje dlouhodobá opatření. Bude zábavné sledovat, jaké debaty povede na vládě třeba s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09).

10. Politika nemá být globální

Politika musí vyrůstat ze společnosti, v níž a pro níž se uskutečňuje. Musí být srozumitelná. „Podstatné je, zda (problémy) odrážejí pociťované, artikulované a agregované zájmy v rámci jednoho politického systému. Pokud ne, přináší ,globální‘ politika další rozpor a neporozumění mezi politickou elitou a občany, což vede k oslabování demokracie,“ napsal Fiala, který předpovídá i důsledky: odcizení, znechucení, nedůvěru a lhostejnost. Jako ministr by tedy měl mít dostatečně na paměti kroky, které se týkají našeho obyvatelstva.

Dvě věštby z tištěných novin

Tolik Fialovo „desatero“, jež se pokusí naplnit v praxi. Jeho jasné názory i „hodnotovou čitelnost“ chválil už leckdo; například analytička Lidových novin Lenka Zlámalová, která ho srovnávala s „antipolitickým“ ministrem zdravotnictví.

„Ministra zdravotnictví a školství spojuje i to, že díky dosavadní kariéře dokážou být partnery i oponenty silných profesních lobby ve svých úřadech... Petra Fialu samozřejmě politika zajímá mnohem víc než Leoše Hegera. Nedá se proto úplně vyloučit, že se mu v ní zalíbí a bude se snažit popularitu využít k nové kariéře. Tahle osobní motivace by oslabovala jeho motivaci říznout do českého školství. Fialův jasný ideový profil ale zatím mluví spíš pro hegerovský než fischerovský scénář,“ prorokuje Zlámalová.

I politolog Lukáš Jelínek si v deníku Právo opatrně zavěštil, když prorektora Masarykovy univerzity nejprve chválil jako humanitního vědce, učitele i zdatného manažera. „Do vlády v něm ale hlavně přichází kovaný katolický konzervativec (někdejší sympatizant Bendovy Křesťanskodemokratické strany, jež v devadesátých letech vplula do ODS), kterého na politice nezajímají peníze a posty, nýbrž myšlenky. Zkrátka ideolog – s teoretickými vědomostmi i jasnou představou, jak má politika vypadat,“ tvrdí Jelínek.

Premiér Nečas tak prý „názorově sobě blízkého“ Fialu neangažoval coby spásu školství, ale především jako muže, který posílí českou pravici znemožněnou pestrými šíbry. Může prý zasypat příkopy mezi ODS a TOP 09, školit konzervativce a bude s ním zřejmě spokojen i prezident Václav Klaus. „Kdyby byla vládní pravice ochotná Petru Fialovi pozorně naslouchat, levicová opozice by se mohla ještě zapotit,“ shrnuje Jelínek.

Nejprve ale úkoly ve školství!

Očekávání a naděje vkládané do Fialy jsou značné. Teď ještě aby cimrmanovský „prvek očekávání“ nebyl záhy vystřídán „prvkem zklamání“. Než předvídat velkou politickou kariéru, zůstává před ministrem spousta restů na MŠMT. Kromě vymetení zapomenutých veverek se rýsují především tyto úkoly, jak je akcentovala organizace EDUin:

  • Jasně informovat veřejnost o stavu přípravy evropských projektů a rizicích na pozastavení financování, které může zasáhnout mnoho škol.
  • Posoudit účelnost a smysluplnost projektu testování žáků na základních školách.
  • Zvážit zkvalitnění prací na úpravách rámcových vzdělávacích programů a jejich prodloužení o rok.
  • Vyhodnotit, jak prakticky reagovat na závěry zprávy OECD o stavu hodnocení na školách, a informovat, jaká doporučení zprávy realizovat.
  • Zadat nezávislou analýzu prvních dvou ročníků státní maturity a uvažovat o případných změnách maturitního modelu.
  • Pracovat na přípravě zákonů upravujících vzdělávání na vysokých školách.

Kritizovat nového ministra bude neskonale těžší než jeho předchůdce Dobeše, jenž s Vítem Bártou českou politiku obohatil o nebývalý příval tragikomických prvků. Že není česká politika v dobrém stavu, ví nejen občané, ale i ministr Fiala, jenž ve své knížce vyzývá k většímu občanskému zájmu o politiku, k aktivnímu zapojování: „To, že obecně převládá pocit znechucení politikou a politiky, je věc, kterou musíme připočíst tomu, jak společnost politiku pojímá, jak ji ponechala ,samu o sobě‘ a jak ji postupně opouští v čele s elitou.“

Nyní se do politiky sám zapojil a jako reprezentant té pravé elity na sebe bere těžký, velmi těžký úkol, který může předznamenat i rozhodování dalších. Takže ještě poslední citát z Fialovy knihy Politika, jaká nemá být: „Pracovat, věnovat se podnikání, bádání, vlastním aktivitám je možné jen tehdy, pokud pro to existují dobré podmínky. Ty vytváří především politika. Opustit ji znamená ohrozit svět, v němž se dá slušně žít.“

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.