Petr Kraus se v půlce května vydal na standardní „výjezd“ do Švýcarska za svým tamním advokátem. Když však v Ženevě opouštěl palubu letounu, přišlo nepříjemné překvapení. Zadržela ho policie a převezla do věznice ve Fribourgu. Tam si má podnikatel a někdejší uhlobaron odsedět 16měsíční trest, který mu soud pravomocně udělil za privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS) .
Kraus je tedy prvním „mosteckým privatizátorem“, jenž se ocitl za mřížemi. Nad manévrem švýcarské policie však visí otazníky. Proč do vězení zamířil zrovna Kraus, a nikoliv i ostatní odsouzení manažeři někdejšího státního důlního kolosu?
Podle vyjádření své české advokátky Karoliny Besser Zelenkové Kraus dosud neobdržel od švýcarské justice výzvu k nástupu do vězení. Bez potíží se tedy účastnil soudních líčení v Praze, kde městský soud rozmotává tutéž kauzu a v níž Kraus sedí na lavici obžalovaných. „Od doručení rozsudku nebyl formálně vyrozuměn o termínu nástupu k výkonu tohoto trestu ani nebyl k tomuto kroku švýcarskými úřady žádným způsobem vyzván. Formální soudní obsílku, která datum nástupu k výkonu trestu odsouzeným závazně sděluje, neobdržel ani jeho právní zástupce,“ tvrdí advokátka Besser Zelenková.
Postup Švýcarů považují Kraus a jeho právnička za nezákonný. Obávají se, že nástupem do švýcarského vězení Kraus přijde o možnost bránit se u českého soudu obžalobě. „Tímto postupem bylo Petru Krausovi upřeno ústavní právo na obhajobu v procesu, který v současné době probíhá u Městského soudu v Praze,“ dodala advokátka.
Nikdo neví, jak se situace vyvine. Soudkyně Silvie Slepičková může v případu rozhodovat už bez Krausovy účasti. „Píšu přípis Městskému soudu v Praze a budu žádat, aby soud zajistil účast klienta v hlavním líčení,“ uvedl další z Krausových advokátů Petr Balcar. Otázkou je, jak by následně postupovaly švýcarské úřady.
Zaskočený Koláček
Zvláštní je, že švýcarská justice nepostupovala u všech šesti odsouzených v kauze MUS stejným způsobem. Jediným, koho Švýcaři v uplynulých měsících vyzvali k nástupu výkonu trestu, byl Antonio Koláček. Ten vzhledem k soudnímu líčení v ČR požádal, aby za mříže v alpské zemi nemusel hned nastoupit a mohl se hájit před soudem v Praze. Švýcaři mu to umožnili. „Kdybych nastoupil ve Švýcarsku do vězení, ztratil bych poslední možnost se plně obhájit, protože by český soud byl pravděpodobně zastaven. Není to sice jednoduchá cesta a stojí mě dost sil, protože je nutné se vrátit o 20 let zpět a trpělivě vysvětlovat lidem, co se tenkrát doopravdy dělo a co bylo mým skutečným záměrem v Mostecké uhelné,“ řekl Koláček v rozhovoru pro LN loni v prosinci.
Zvláštní je, že švýcarská justice nepostupovala u všech šesti odsouzených v kauze MUS stejným způsobem. Jediným, koho Švýcaři v uplynulých měsících vyzvali k nástupu výkonu trestu, byl Antonio Koláček. |
Koláčka, jednoho z mozků privatizace MUS, při níž dle švýcarských vyšetřovatelů podnikatelé a manažeři poškodili český stát o 2,2 miliardy korun, zadržení Krause překvapilo. „Neměl povolení jako já, protože ho ani nepotřeboval. On totiž ještě ani nedostal pozvání k nástupu do vězení. Asi mu ho doručili osobně na tom letišti,“ napsal LN Koláček, kterého zpráva o Krausovi dle jeho slov zastihla na semináři o propojování vědomí zvířat s vědomím lidí.
Další kolo české větve případu privatizace Mostecké uhelné má u Městského soudu v Praze pokračovat od 10. června.
Časová osa kauzy1993 – Mostecká uhelná společnost (MUS) vzniká spojením několika státních důlních podniků. Část připadla občanům v kuponové privatizaci, část městům a obcím. Státu zůstala necelá polovina společnosti. 1997–1998 – „Nestátní“ akcie skoupilo několik firem pro švýcarskou společnost Investenergy, která zastupovala neprůhlednou americkou investiční společnost Appian Group. 1999 – Appian ovládá většinu firmy a vláda Miloše Zemana jí prodává zbývající podíl státu za 650 milionů korun. Bývalý výkonný šéf MMF Jacques de Groote při privatizaci MUS propůjčil své jméno společnosti Appian Group. 2004 – MUS od Appianu kupuje Antonín Koláček (40 %), Luboš Měkota (40 %), Vasil Bobela (10 %) a Petr Pudil (10 %. 2005 – Švýcarská policie začíná vyšetřovat, zda nebyly z MUS nelegálně vyvedeny peníze a následně „vyprány“ ve Švýcarsku. 2006 – Byznysmen Pavel Tykač získává 40 % MUS. V roce 2008 Koláček a Měkota kvůli policejnímu vyšetřování předávají své podíly Bobelovi a Pudilovi. V roce 2010 Tykač plně ovládl MUS, zaplatil za ni přes 20 miliard korun. 2013 – Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými exmanažery Jiřího Diviše, Antonia Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého. Luboš Měkota v březnu toho roku zemřel. 2017 – Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu na šest mužů kvůli tunelování MUS a privatizačnímu podvodu. Kromě pěti aktérů švýcarské větve je obžalován exnáměstek ministra průmyslu Robert Sýkora kvůli údajnému přijetí úplatku. Prosinec 2017 – Nejvyšší soud Švýcarska rozhodl o odvoláních. V hlavních bodech je odmítl, o trestech tří obžalovaných musel znovu rozhodovat soud v Belinzoně, výši trestů upravil. Tresty pro Koláčka a Krause platí. Listopad 2018 – Městský soud v Praze začal rozplétat případ MUS. Květen 2019 – Ve Švýcarsku byl zadržen tamní policií Petr Kraus. Nastoupil do výkonu trestu. |
