Bývalá izraelská hlavní vědkyně Orna Berryová, která radí české vládě v otázkách výzkumu, vývoje a inovací, v rozhovoru říká, že vidí v České republice dobrou úroveň vědy a technologií, a doporučuje, abychom se do mezinárodní vědecké spolupráce začleňovali více v roli vedoucích výzkumu. Podle ní by se státu vyplatilo zefektivnit investice do vědy a nastavit priority.
LIDOVÉ NOVINY: V roce 2018 jste byla jmenována členkou mezinárodního poradního orgánu české Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Jak hodnotíte práci této instituce?
BERRYOVÁ: Když jsem byla nominována do tohoto výboru a přijela jsem do Prahy, měla jsem zcela jiné priority. Chtěla jsem se zapojit do plánování konkrétních kroků, které by na základě izraelských zkušeností posílily českou realitu a potenciálně zvýšily přinejmenším česko-izraelskou vědeckou spolupráci. Nikdo tehdy nebyl připraven na takovou mou aktivní roli. Ve výboru jsou nesmírně zajímaví lidé, ale z hlediska funkcionality není zaměřen na výsledky.
Zajímají mě výsledky, kdy se myšlenky realizují. To v mezinárodním poradním orgánu české Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace nevidím. Agenda je velmi rozsáhlá. Neexistují měřitelné výsledky. Nejsou žádné vybrané cíle, kterých by někdo chtěl dosáhnout. Je to pozitivní uskupení významných jednotlivců. Ale nesměřuje to k větší efektivitě vynaložených státních prostředků. |
Já jsem svou podstatou aktivistka. Zajímají mě výsledky, kdy se myšlenky realizují. To tam nevidím. Agenda je velmi rozsáhlá. Neexistují měřitelné výsledky. Nejsou žádné vybrané cíle, kterých by někdo chtěl dosáhnout. Je to pozitivní uskupení významných jednotlivců. Ale nesměřuje to k větší efektivitě vynaložených státních prostředků.
LIDOVÉ NOVINY: Co myslíte měřitelnými výsledky?
BERRYOVÁ: Nejjednodušší je podívat se například na publikace akademiků. Na procento výzkumníků, kteří publikují. Ale publikují především v nejlepších světových vědeckých časopisech a jsou i vedoucími výzkumných týmů, které publikují své výsledky. Jde o to, dosáhnout úspěchu nejen ve vlastních očích, ale i ve světové konkurenci. Záleží na množství citací, na oceněních…
LIDOVÉ NOVINY: Máte zkušenost s takto řízenými programy?
BERRYOVÁ: Poslední dva roky jsem v Izraeli vedla budování programu, který je zaměřen na kvantovou vědu a technologie. Program má velmi zkušeného manažera, předsedou poradního výboru je bývalý prezident Weizmannova institutu. Věci se mění. Množství výzkumných projektů, které byly oceněny, výrazně vzrostlo. Zájem o práci výzkumných skupin, které jsme definovali podle priorit, a dopad jejich práce jsou větší.
LIDOVÉ NOVINY: Jaké priority jste definovali?
Výbor není ze své podstaty zaměřen na provádění změn. Mluvila jsme jen o svém stylu práce, jak jsem zvyklá věci dělat. Z hlediska získání výhod zemí, které jsou si blízko jak geograficky, tak ve svých vědeckých kapacitách, může být uděláno mnohem více. |
BERRYOVÁ: Je to několik oblastí od kvantového počítání po kvantové materiály.
LIDOVÉ NOVINY: Takže k práci mezinárodního poradního výboru jste velmi kritická?
BERRYOVÁ: Ne. To byste mě špatně pochopil. Výbor není ze své podstaty zaměřen na provádění změn. Mluvila jsme jen o svém stylu práce, jak jsem zvyklá věci dělat. Z hlediska získání výhod zemí, které jsou si blízko jak geograficky, tak ve svých vědeckých kapacitách, může být uděláno mnohem více.
LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte českou vědu?
BERRYOVÁ: Co jsem viděla na univerzitách, na mě udělalo dojem. Máte některá skvělá vědecká centra a významnou úroveň vědy a technologií. Stáváte se normálním členem výzkumných a technologických programů Evropské unie a je třeba postoupit na vyšší úroveň v začleňování do této spolupráce.
LIDOVÉ NOVINY: Je možné zvýšit efektivnost státních investic do výzkumu a inovací?
Co jsem viděla na univerzitách, na mě udělalo dojem. Máte některá skvělá vědecká centra a významnou úroveň vědy a technologií. Stáváte se normálním členem výzkumných a technologických programů Evropské unie a je třeba postoupit na vyšší úroveň v začleňování do této spolupráce. |
BERRYOVÁ: Věřím, že ano. Když jsem se dívala na strukturu fondů, máte okolo jedenácti finančních toků bez jasných pravidel, jak se přijímají rozhodnutí. Z mého pohledu mají programy EU pro rozvoj výzkumu a technologií jasná pravidla. Jsou zde výzvy k účasti, programy excelence… Je zřejmé, jak budete posuzováni. Následně se můžete naučit, jak se adaptovat na pravidla, aby vaše účast byla efektivní. Ať již se zapojíte do konsorcia, nebo do programů excelence. Děláte pak výzkum, který není jen dobrým výzkumem, ale je i obecně dobře vnímán.
Česká republika má řídit své programy, aby domácí výzkum vzkvétal, alespoň na evropskou úroveň. Smysl má i komfortní zóna domácích programů. Ale národní programy by měly podporovat rozvoj konkurenceschopnosti. Přičemž kritéria pro úspěch musejí být globální. Podmínky musejí být nastaveny tak, aby vedly v případě průmyslu k posílení jeho exportu.
U publikací musí jít o využívání publikovaných výsledků, kvůli tomu je přece vydáváte. Národní programy by měly pomáhat rozvíjet konkurenceschopnost. Konkurenceschopnost má stejná pravidla jako přežití. Musíte stále zlepšovat své dovednosti. To samé děláte ve výzkumu. Není to jen pro zábavu, že rádi děláte s přístroji.
LIDOVÉ NOVINY: Po období ekonomických těžkostí Izrael v devadesátých letech rozvinul svou konkurenceschopnost. Jak se stalo, že se hi-tech stal důležitou součástí exportu?
Konkurenceschopnost má stejná pravidla jako přežití. Musíte stále zlepšovat své dovednosti. To samé děláte ve výzkumu. Není to jen pro zábavu, že rádi děláte s přístroji. |
BERRYOVÁ: Z pohledu vládní politiky šlo o podporu výzkumu a rozvoje. Již existovala poměrně dobrá akademická infrastruktura. Do určité míry i výzkum a rozvoj obranného průmyslu zaměřený na potřebná řešení. Byla to součást moderního sionismu, aby izraelské hospodářství bylo globálně konkurenceschopné. Následně byly zásadní granty.
Počátkem devadesátých let byly extrémně důležité dva programy, které šly mimo běžný rámec podpory konkurenceschopnosti. Šlo o program 24 inkubátorů původně vymyšlený pro emigranty z Ruska, kteří neměli jazykové dovednosti, aby se hned zapojili do práce univerzit a firem. Měli mít přístup ke grantům, které měly prokázat, že jejich nápady jsou financovatelné a komercionalizovatelné.
Nakonec byla lidí z Ruska asi jen polovina. Když byl program otevřen, mohli se do něj hlásit všichni. Zapojili se rovněž arabští podnikatelé, ortodoxní židovští podnikatelé, do Izraele se vraceli lidé, aby se pokusili uskutečnit své nápady. Program vyvolal ve společnosti velkou hrdost na podnikání, které se stalo téměř národním sportem. Finančně to celé bylo jen deset procent rozpočtu kanceláře hlavního vědce.
LIDOVÉ NOVINY: Jak jste měřili úspěch programu?
Z pohledu vládní politiky šlo o podporu výzkumu a rozvoje. Již existovala poměrně dobrá akademická infrastruktura. Do určité míry i výzkum a rozvoj obranného průmyslu zaměřený na potřebná řešení. Byla to součást moderního sionismu, aby izraelské hospodářství bylo globálně konkurenceschopné. Následně byly zásadní granty. |
BERRYOVÁ: Jelikož šlo o program pro začínající podnikatele, o úspěchu rozhodovala schopnost účastníků získat peníze od investorů. A ty tvořily několikanásobky státních prostředků.
LIDOVÉ NOVINY: Jaký byl ten druhý důležitý program?
BERRYOVÁ: Neméně důležitý byl program Yozma. Šlo o vládní iniciativu vytvořit prostředky rizikového kapitálu, kam dal stát 100 milionů dolarů. Získal dalších 200 milionů dolarů od institucionálních investorů, kteří byli především z USA, ale někteří i ze Singapuru a Evropy. Vzniklo 12 fondů rizikového kapitálu.
Jestli si to správně pamatuji, výnos prvního cyklu po pěti letech pro investory byl šestinásobný a stát dostal ke svým investovaným penězům navíc 50 procent. Potom byly fondy privatizovány. Tento program je základní kámen celého úspěchu. Byla jsem tehdy mezi prvními podnikateli, do jejichž firmy bylo investováno.
LIDOVÉ NOVINY: Žijeme v roce pandemie covidu19. Jak změnila svět a ekonomiku?
BERRYOVÁ: Hodně softwarových služeb a firem zažívá ohromný rozmach. Svět je v ekonomické krizi. Hodně lidí bude muset změnit svá povolání. Jsou různé úrovně dovedností, které chcete automatizovat. Protože je rozdíl, když hledáte práci pro 100 tisíc lidí, nebo pro milion.
LIDOVÉ NOVINY: Izrael má 21procentní nezaměstnanost.
Hodně softwarových služeb a firem zažívá ohromný rozmach. Svět je v ekonomické krizi. Hodně lidí bude muset změnit svá povolání. Jsou různé úrovně dovedností, které chcete automatizovat. Protože je rozdíl, když hledáte práci pro 100 tisíc lidí, nebo pro milion. |
BERRYOVÁ: Když máte milion lidí nezaměstnaných, pro 100 tisíc můžete udělat program, ale 900 tisíc jich zůstane bez práce. Musíte se dívat do budoucna a investovat. Jsou lidé a profese, kde je možná adaptace. Třeba lidé s akademickým vzděláním mohou být přeškoleni na učitele, protože nyní potřebujeme menší třídy.
Můžete vzít lidi z leteckého palubního personálu, kteří o to mají zájem, a přeškolit je na zdravotnický personál. Můžete vzít bezpečáky z letiště, kteří se umějí ptát lidí, aby byli součástí epidemiologických týmů pro trasování. Když věci systematizujete a hledáte klíčové kvality, můžete dělat více s méně lidmi. Jsou ale lidé, kteří se nedokážou rekvalifikovat. To je pak problém pro stát.
LIDOVÉ NOVINY: Jsou v Izraeli viditelné i další dopady?
BERRYOVÁ: Jsme v cyklu. Viděli jsme první dopady, kdy byli lidé posláni domů. Neviděli jsme druhou vlnu. Začínají být patrné dopady na dodávky a export klesá. Optimisté věří, že pokles letošního HDP bude deset procent. Nějak tak to bude. Bude třeba investovat a podpořit byznys do doby, kdy bude možná imunizace. Podpořeni musejí být nejen jednotlivci, ale i byznys a vzdělávání.
Jsou lidé a profese, kde je možná adaptace. Třeba lidé s akademickým vzděláním mohou být přeškoleni na učitele, protože nyní potřebujeme menší třídy. Když věci systematizujete a hledáte klíčové kvality, můžete dělat více s méně lidmi. Jsou ale lidé, kteří se nedokážou rekvalifikovat. To je pak problém pro stát. |
Když se podíváte na vzdělávací systém, absolventi vysokých škol mají nyní malou šanci získat dobré zaměstnání. Pokud mají možnost získat vyšší vzdělání, měli by pokračovat. Jsou situace velkých krizí, kdy je pro lidi nejlepší strategií investovat do vzdělávání a co nejrychlejšího získání nových dovedností.
LIDOVÉ NOVINY: Co pro Izrael dnes znamená propojení s trhy USA, Evropy a Asie?
BERRYOVÁ: Trhy se zmenšují a nevíme, jak to dopadne. USA jsou pro Izrael významným partnerem. V Izraeli máme hodně amerických firem. Odešla jsem z Dellu dva roky poté, co získal EMC, kde jsem pracovala. Když se podíváte na prodej počítačů, kvůli většímu využívání digitalizace vzrostla poptávka. Byl problém s výrobou, ale ne proto, že není poptávka, ale protože byly pomalé dodávky. Některé trhy zůstanou, a dokonce porostou. Poptávka po digitalizaci a cloudech potřebuje také hodně hardwaru. Nemůžete navyšovat kapacity bez potřebné infrastruktury a middlewaru.
Americké firmy, jako je Google, Microsoft, Intel a další, mají u nás silnou pozici a jejich zapotácení se projevuje i tady. Některé firmy mají problémy, zatímco jiným se daří. Evropa a východ (Asie) jsou v našem exportu na druhém místě. Všechny změny, jež vidíte v Evropě, se dějí i tady. Dovážíme z Číny mnohem více než dříve. Vše – od roušek, ochranných obleků až po některé ventilátory. Některé ventilátory byly z USA, některé byly vyrobeny v Izraeli obranným průmyslem. Svět se mění a není jasné, jak to dopadne.
Bude třeba investovat a podpořit byznys do doby, kdy bude možná imunizace. Podpořeni musejí být nejen jednotlivci, ale i byznys a vzdělávání. Jsou situace velkých krizí, kdy je pro lidi nejlepší strategií investovat do vzdělávání a co nejrychlejšího získání nových dovedností. |
Jsme závislí na exportu, který tvoří něco kolem 50 procent naší průmyslové produkce. Stejně jako klesá spotřeba doma, klesá všude kolem. To vše bude mít dopad. Jestliže budeme mít vakcínu v roce 2021, pravděpodobně se všemi dobrými podporami bude třeba dalších dvou let, než se dostaneme tam, kde jsme byli v roce 2019.
LIDOVÉ NOVINY: Kde vidíte příležitost pro česko-izraelskou spolupráci?
BERRYOVÁ: Obecně v každé oblasti, kde máte výzkum, který je propojen s průmyslem. V oblasti umělé inteligence, autonomního řízení procesů, strojového vidění. Vím, že Škoda Auto má zastoupení v Izraeli. Vím, že Izraelci jezdí do ČR hledat partnery…
LIDOVÉ NOVINY: Například se u nás vyrábějí vrtule pro izraelské drony.
BERRYOVÁ: Důležitou oblastí je medicína a zdravotnictví. Máte prvotřídní doktory. Skvělou infrastrukturu pro medicínskou turistiku. Myslím, že může být mnohem více uděláno právě v této oblasti i díky vysoké úrovni vědeckých výsledků.
Orna Berryová
|
