130 let

| foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Mzdy na veřejných vysokých školách: Přísně tajné!

  •   16:10

Týdny po vypršení stanovené lhůty zatím zákon o svobodném poskytování informací nedodržela ani jedna z 26 veřejných vysokých škol.

Top secret! S tímto nápisem se setkáte, budete-li například v centrále scientologů v Novém Mexiku pátrat po informacích o mimozemském krutovládci Xenovi anebo když v Nevadě, nedaleko vyschlého jezera Groom Lake, narazíte na oplocené výzkumné armádní středisko s cedulí Area 51 na ostře střežené vstupní bráně. Přísně tajných je také spousta věcí v bondovkách...

V České republice, kde k jednomu z hlavních trendů současnosti patří také Open Government, byste se s predikátem Přísně tajné v podstatě setkat neměli – tedy rozhodně ne, pokud se náhodou nebudete zajímat o výši mezd a odměn vedoucích představitelů veřejných vysokých škol. Jakmile se však pokusíte zjistit, kolik na 26 univerzitách financovaných z veřejných zdrojů berou rektoři, kvestoři, prorektoři a spol., nejen vedení těchto institucí, ale i ministerstvo školství se začnou najednou chovat, jako byste z nich mermomocí chtěli vypáčit informace související s národní bezpečností.

Nedávno ČESKÁ POZICE informovala o studentovi Právnické fakulty Univerzity Karlovy a místopředsedovi České pirátské strany Jakubu Michálkovi, respektive jeho diplomové práci. Týká se primárně zveřejňování informací a Michálek se v jejím rámci rozhodl mimo jiné zaměřit na subjekty, které jsou známé coby notoričtí odpírači těchto údajů – a to i navzdory tomu, že jim zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ukládá je zveřejňovat. Největší péči Michálek věnoval právě vysokým školám.

Expert: Univerzity porušují zákon

Jejich postoj k informační politice mírně řečeno překvapil. Své žádosti Michálek odeslal 21. listopadu 2012. Z 26 veřejných vysokých škol se během patnáctidenní zákonné lhůty vůbec nevyjádřily čtyři, tři si nechaly prodloužit termín o deset dní a osmnáct vysokých škol se rozhodlo informace o platech svých zaměstnanců neposkytnout. Důvodem odepření byla ochrana osobních údajů. Jediná Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Michálkovi s několikadenním zpožděním přislíbila, že informace dodá.

Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek komentuje věc jasně: „Mluvíme-li o těch nejvyšších funkcionářích, tak žádný spor prostě není. Právně je to naprosto jasné a odmítání ze strany univerzit je porušení zákona,“ míní expert, dle kterého je k dispozici řada rozsudků, jež ve srovnatelných sporech jasně přikazují informace poskytnout.

24 odvolání a 2 stížnosti

Student Michálek se tedy rozhodl proti odpírání informací o mzdách, odměnách a dalších obdobných finančních výhodách poskytovaných vedoucím představitelům veřejných vysokých škol odvolat. V odvolání, které během prosince a ledna odeslal všem 26 veřejným univerzitám, mimo jiné píše:

„Veřejné vysoké školy jsou právnické osoby zřízené zákonem, které jsou ročně dotovány ze státního rozpočtu částkou přesahující 20 miliard korun. Za této okolnosti je z hlediska logiky svobodného přístupu k informacím nepředstavitelné, že by měly být odmítnuty informace o výše postavených představitelích veřejné vysoké školy, kteří jsou příjemci veřejných prostředků. V opačném případě by byl pojem svobodného přístupu k informacím prakticky vyprázdněn a reálná veřejná kontrola nakládání s veřejnými prostředky by nebyla možná.“

Odvolací instancí povinného subjektu je jeho nadřízený orgán. V případě vysokých škol roli nadřízeného orgánu plní ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Právě jemu měly univerzity Michálkovo odvolání společně se spisovou dokumentací během patnácti dnů předat. Ministerstvo školství má pak opět patnáct dnů na vydání rozhodnutí o odvolání. Ve valné většině případů již tedy ministerstvo mělo dávno rozhodnout. Jak to dopadlo?

Dvě vysoké školy se od zaslání žádosti o informace 21. listopadu 2012 zatím ještě nevyjádřily vůbec:

  • Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
  • Janáčkova akademie múzických umění v Brně

V obou případech Michálek zaslal stížnost na postup při řešení žádosti a několik urgovacích dopisů.

Na Michálkovo odvolání vůbec nereagovalo devatenáct vysokých škol:

  • Akademie múzických umění v Praze
  • Akademie výtvarných umění v Praze
  • Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Masarykova univerzita v Brně
  • Mendelova universita v Brně
  • Ostravská univerzita v Ostravě
  • Slezská univerzita v Opavě
  • Univerzita Hradec Králové
  • Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
  • Univerzita Karlova v Praze
  • Univerzita Palackého v Olomouci
  • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
  • Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava
  • Vysoká škola ekonomická v Praze
  • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
  • Vysoká škola technická a ekonomická v Č. Budějovicích
  • Vysoké učení technické v Brně
  • Západočeská univerzita v Plzni

Je mezi nimi i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která původně slibovala, že informace poskytne, později si to však zřejmě vedení rozmyslelo. K exotičtějším reakcím, které Michálek obdržel, patří například odpověď Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Za to, že oficiálně sdělí, že informace neposkytne, chtěla zaplatit 1600 korun. „V té době ale neměli na stránkách sazebník. Jestliže povinný subjekt sazebník úhrad nevydá vůbec, pak se zbavuje možnosti žádat úhradu nákladů. Univerzita sazebník zveřejnila až poté, co jsem jim poslal infožádost. Takže jsem podal rovněž stížnost na postup při vyřizování žádostí,“ míní Michálek.

Tři vysoké školy rozhodly o odvolání samy – dle nich předchozí rozhodnutí odmítnout informovat, je v pořádku:

  • Technická univerzita v Liberci
  • Univerzita Pardubice
  • Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

V jejich případě Michálek poslal na ministerstvo školství návrh na vyslovení nicotnosti rozhodnutí, jelikož k jeho vydání nebyly školy věcně příslušné.

Pro jakýsi kompromis se rozhodlo vedení Českého vysokého učení technického v Praze.

Rektor Václav Havlíček sice nejprve odmítl informace poskytnout. Po Michálkově odvolání však přistoupil ke zveřejnění mezd rektora (Václav Havlíček) a kvestora (Jan Gazda) ČVUT, které naleznete v přílohách. Platy dalších zaměstnanců Havlíček s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů poskytnout odmítl. I v tomto případě Michálek poslal na ministerstvo návrh na vyslovení nicotnosti rozhodnutí. 

Standardní postup dodržela pouze Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Přesně 15 dní po obdržení odvolání (tedy 2. ledna) vedoucí kanceláře rektora Hana Pospíchalová Michálkovi oznámila, že jeho odvolání společně se spisovou dokumentací předala ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako odvolacímu orgánu.

Co na to ministerstvo?

Zajímalo nás tedy, jak se k celé věci postaví samotné ministerstvo školství. Otázka, kterou jsme jeho řediteli odboru vnějších vztahů Marku Zemanovi poslali, byla jednoduchá: Zveřejňovat platy vedoucích zaměstnanců veřejných vysokých škol – ano, či ne? Odpověď překvapila. „Do doby, než budeme mít k dispozici text odvolání, nejsme schopni se k tomu relevantně vyjádřit,“ napsal ČESKÉ POZICI Zeman v pátek 1. února.

Ze Zemanova sdělení plynou dva závěry zároveň:

  1. Ministerstvo školství zatím neobdrželo žádné odvolání. (Ani to, které mu Vysoká škola polytechnická v Jihlavě prostřednictvím datové schránky poslala 2. ledna 2013?)
  2. Ministerstvo školství zřejmě zatím nemá na celou kauzu názor.

Těžko říct, který z nich je skandálnější.

Autor: Petr Matějček
  • Vybrali jsme pro Vás