Ve svém článku Všimněme si, svět funguje i bez EU. Přišel čas pacifické oblasti! popisoval spolupracovník ČESKÉ POZICE Bohumil J. Studýnka trend, který lze vypozorovat od druhé poloviny osmdesátých let – totiž že těžiště světového ekonomického vývoje se přesouvá z atlantické do pacifické oblasti. Důležitou roli v tom dnes hraje Asijsko-pacifické hospodářské společenství (APEC), jehož součástí je i Jižní Korea. V následujícím textu se podrobněji věnuje úspěšnému počínání této země ve světové ekonomice.
Asijsko-pacifické hospodářské společenství (APEC) dnes zahrnuje téměř vše, co v uplynulých čtyřiceti letech světu přinášelo dynamiku, ať už bipolárnímu nebo dnešnímu zmateně polárnímu. V bipolárním mocenskopolitickém světě to byl vztah USA a SSSR, za kterým se dříve v pozadí a nyní v popředí tyčila Čína. Sedmdesátá léta minulého století stavěla ekonomický růst na provozování tří „světových lokomotiv“ – USA, Spolkové republice Německo a Japonsku. Pro 80. léta byli symptomatičtí „čtyři asijští tygři“ – Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a Hongkong.
Z nich se pak nejdominantnějším symbolem ekonomického a společenského růstu stala dnešní Jižní Korea. Skromně, bez plýtvání, bez většího hluku a publicity, o to více překvapující svojí silou a robustností přítomnosti ve světě (včetně České republiky a nejen v automobilovém průmyslu).
Není dnes ve spektru vyspělých technologií snad žádná, kterou by tato země neměla osvojenu a nehrála v ní významnou roli. Ať už jde o vesmírné technologie, jadernou energetiku, výrobu špičkových elektronických zařízení či o sofistikovaný (nejen) letecký zbrojní průmysl, stavbu lodí, vyspělé hutnictví, ocelářství, telekomunikace, chemický průmysl. Země se uživí sama vlastní potravinářskou produkcí, pílí a zodpovědností.
„Západní“ problémy
Stát s témeř 50milionovou populací a vysokou hustotou osídlení (486 osob na kilometr čtvereční) se musí a umí kreativně a efektivně otáčet. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 60,5 procenta. Vyspělost ekonomiky je demonstrována i klasickým postindustriálním rozdělením do sektorů zaměstnanosti:
Vysoké tvůrčí angažovanosti obyvatel odpovídá i relativně nízká míra nezaměstnanosti 3,4 procenta (prakticky na úrovni obvyklé západní „skutečné nuly“). Korejské obyvatelstvo je z 83 procent urbánního typu.
Tamní společnost je zatížena i adekvátními „západními“ problémy s nízkou porodností a stárnutím obyvatel. Se statisticky jednou z nejvyšších délek předpokládaného dožití (79,3 roku) a nízkou porodností (1,23 dítěte na jednu ženu) je ekonomika nikoliv nepodobně v pasti problémů důchodového systému. Řeší je ale produktivitou i úsilím a intenzivní ekonomickou činností. Nikoliv bědováním a alibismem elit hospodářské politiky a jednoduchým myšlením plošného zařezávání důchodů.
Součást elity
Etnicky a národnostně je země téměř homogenní (s výjimkou zhruba 30 tisíc Číňanů). Nemá potíže s imigrací legální ani ilegální a může se soustředit na svůj autentický rozvoj. Nemá ani náboženské problémy – nejvíce věřících je křesťanů 26,3procenta celkové populace (19,7 procenta protestanti a 6,6 procenta katolíků). Pacifističtí buddhisté tvoří 23,2 procenta obyvatelstva; bez víry je 49,3 procenta.
Země s hrubým domácím produktem ve výši 1,574 bilionu dolarů je na 12. místě ve světovém žebříčku podle parity kupní síly a 14. v nominálním kurzovém přepočtu. V roce 2011 vykázala tempo růstu HDP zhruba 3,6 procenta; s průměrným HDP 32 100 dolarů na jedince obsadila 40. místo na světě. Státní rozpočet v roce 2011 byl přebytkový ve výši 2,3 procenta HDP. Veřejný dluh obnášel pouze 33,6 procenta hrubého domácího produktu, míra inflace činila čtyři procenta.
Devizové a zlaté rezervy – deváté nejvyšší na světě – představují ekvivalent 306,4 miliardy dolarůJižní Korea je součástí elitních světových ekonomických skupin – kromě G20 je také členem OECD (kde je citována jako průmyslově nejvyspělejší člen vůbec). V pacifické kooperaci APEC je aktivním zakládajícím členem. Ekonomika je mimořádně zainteresovaná na mezinárodní výměně a efektivní dělbě práce – v celosvětovém exportu je šestá, v importu pak desátá absolutně nejvýkonnější.
Korejský ekonomický zázrak v multinásobcích procent se odehrával od počátku 60. let. Z ruin korejské války se země kombinací řízeného státního kapitalismu a podporou exportu (zprvu zaměstnanecky náročných lehkých průmyslových odvětví) postupně přesunula až k dnešní charakteristice značně liberalizované úspěšné tržní ekonomiky špičkové ve všech oborech. Nastoupila podpora těžkého průmyslu, chemie, elektroniky a automobilní produkce.
Vývoj ovšem nebyl bez problémů. Asijskou měnovou krizi let 1997 až 1998 země řešila s pomocí Mezinárodního měnového fondu – věcně, operativně, bez nářků a otálení. Devizové a zlaté rezervy – deváté nejvyšší na světě – představují ekvivalent 306,4 miliardy dolarů. Korejská měna won (KRW) je velmi kurzově vyvážená vůči USD zhruba okolo úrovně 1000 wonů za dolar.
Žádné snění
V mezinárodní ekonomické výměně a spolupráci Jižní Koreje tvoří jádro pacifická oblast, zejména obchod s USA. Nově se opírá o dohodu o volném obchodu mezi oběma státy s účinností od letošního 15. března. Podobné dohody vyjednává země s Novým Zélandem a Kanadou.
Na bázi dohody o volném obchodu z loňského července se uskutečňuje i výměna s EU. Jižní Korea je pro unii osmým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Naopak EU je druhým největším pro Koreu.
Prioritou rozvoje ekonomiky a společnosti země je vzdělávání (zejména podpora státu až do výukové délky 16 školních let), výzkum a vývoj technologií. Opět jsou to známé kosmické technologie, robotika, biotechnologie, genetika, farmaceutický průmysl a další. Přímé zahraniční investice a jejich podpora nejsou objevem od včerejška. Požívají dlouhodobé podpory vlády.
Jižní Korea je a bude jedním z klíčových hráčů a objektivních činitelů dalšího rozvoje ekonomické oblasti takzvaného pacifického lemu s aktivním využíváním všech možností kooperace s evropskými státy. V APEC ani v Jižní Koreji není prostor ani čas na dekadenci a sebelitování. A už vůbec ne na odkládání řešení fatálních problémů či snad nějaké bájné snění.
