130 let
Digitální technologie.

Digitální technologie. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Nástroj na koronavirus: Inteligentní karanténa

  •   12:07
Česko má robustní systém datové analýzy, díky níž kontrolovaně řídí pandemii. Volba padla na tento scénář, protože snaha o její zastavení by znamenala umrtvit život v zemi. Od poloviny dubna se pak měly začít změkčovat plošné restrikce, aby se mohly obnovit zavřené provozy a služby. Bude to možné díky systému inteligentní karantény.

Fanoušci vědecko-fantastické literatury vědí, že nejhorší nepřítel je ten, který není vidět. Koronavirus je přesně takový, ale do boje proti němu nasadili zbraně fantastičtí vědci – Česko má robustní systém datové analýzy, díky níž pandemii kontrolovaně řídí. Volba podle hlavního epidemiologa Romana Prymuly padla na tento scénář, protože snaha o její zastavení by znamenala umrtvit život v zemi.

„Naší výhodou je, že jsme díky karanténním opatřením získali čas připravit se, až tu bude pandemie s plnou silou. Jsme schopni ji řídit a opatření budeme kombinovat, abychom při pandemii byli schopni žít a zároveň nedopustili přetížení kapacity zdravotnického systému,“ shrnul Prymula. Od poloviny dubna se podle něho začnou změkčovat plošné restrikce, aby se mohly obnovit zavřené provozy a služby. Bude to možné díky systému inteligentní karantény.

Nakažených přibude

Elektronicky, třeba přes data od operátorů, se mapuje, kde a s kým se nakažený uplynulých pět dnů úžeji stýkal, při následném pohovoru se to ještě upřesňuje. Vytipované osoby testuje i armáda. Trasování pohybu se děje vždy se souhlasem infikovaného. Hlavní nápor rozpuku nemoci je teprve před námi, podle odhadu zdravotních statistiků je teď 1500 Čechů, kteří nemoc mají, ale ani o tom nevědí. Potvrzených nakažených nevyhnutelně přibude, ale většina to lehce přestojí. Klíčové je, aby se Covid-19 lavinovitě nerozlil mezi nejstarší ročníky.

Zpravidla vyžadují hospitalizaci, a kdyby jich bylo příliš, nemusely by kapacity – technické ani lidské – ve zdravotnictví stačit. Zatím ale bohatě stačí. Volných lůžek pro intenzivní typ péče je teď v zemi více než 1600. Celkově špitály zvládnou až 33 tisíc pacientů s Covid-19. Predikce podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška zavdávají příčinu k mírnému optimismu, že nárůst nebude skokový, ale lineární.

Hlavní nápor rozpuku nemoci je teprve před námi, podle odhadu zdravotních statistiků je teď 1500 Čechů, kteří nemoc mají, ale ani o tom nevědí. Potvrzených nakažených nevyhnutelně přibude, ale většina to lehce přestojí. Klíčové je, aby se Covid-19 lavinovitě nerozlil mezi nejstarší ročníky.

Už proto, že kleslo reprodukční číslo, neboli kolik dalších lidí nakazí infekční jedinec. Na počátku pandemie to v Česku byly 2,6 osoby. Po 12. březnu, kdy se vyhlásil nouzový stav, a zavřely školy, číslo opadlo na 1,84, to je už podloženo tvrdými daty. Projekce ukazuje, že nyní už bychom měli být na hodnotě 1,2 nakaženého na jednoho původce. Opatření se budou uvolňovat a zpřísňovat, aby se růst nakažených udržel v linii – tedy neskákal –, případně aby klesal.

„Pokud se podaří pandemii uřídit, aby nevlétla nekontrolovaně do ohrožené slupiny, bude to velké vítězství. Ale je zbytečné honit se za každým případem, počet nakažených nevyhnutelně poroste. Nic to však nevypovídá o našem úspěchu či neúspěchu, o tom vypovídá, že uchráníme ohrožené skupiny obyvatel a nedojde k tlaku na jednotky intenzivní péče,“ uvedl Dušek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že jedním z cílů a prostředků, jimiž půjde pandemii uřídit, je co nejvyšší počet otestovaných Čechů. Podle modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by mělo být na konci dubna zhruba 15 tisíc potvrzených infikovaných. Ne však v jeden moment, mezi ně se počítají i ti, kdo už budou uzdravení, případně léčení doma s lehkými příznaky.

Aktuálně doplňované údaje

V systému, díky kterému lze modulovat vývoj, jsou aktuálně doplňované údaje od krajských hygienických stanic, z nemocnic, monitoruje se tam každá laboratoř i odběrné místo, je přehled o věku, pohlaví a stavu pacienta: jestli musel na plicní ventilaci, zemřel nebo byl propuštěný do domácího léčení, případně že se uzdravil. Díky údajům od zdravotních pojišťoven, a to zpětně do roku 2010, disponují manažeři krizového řízení i anamnézou pacientů, což je důležité, protože některé zdravotní faktory jsou rizikové.

V systému, díky kterému lze modulovat vývoj, jsou aktuálně doplňované údaje od krajských hygienických stanic, z nemocnic, monitoruje se tam každá laboratoř i odběrné místo, je přehled o věku, pohlaví a stavu pacienta: jestli musel na plicní ventilaci, zemřel nebo byl propuštěný do domácího léčení, případně že se uzdravil

Nejvíce cukrovka a vysoký tlak, zejména v kombinaci s léky na srdeční onemocnění, a také vysoký věk jako takový. Ředitel ÚZIS Dušek nabádá, aby se Češi nesoustředili tolik na celkový počet nakažených, zbytečně by podle něho klesali na mysli z důvodů, pro které to dělat nemusejí. To, že pandemie zemí projde, je nevyhnutelné, deset procent lidí ani nezaregistruje, že Covid měli v těle, protože jejich imunita jej zdolá hned v zárodku.

Podle Duška je třeba se soustředit na seniory. „Je lhostejno, kolik naměříme pozitivních jedinců, ta nemoc je infekční, populací prostě projde, to je příroda. Je důležité hlídat ji u osob jinak nemocných a seniorních, a to máme podchyceno,“ sdělil. V Itálii tvoří lidé nad 59 let skoro 48procentní segment nemocných, ve Španělsku třetinu. Téměř okamžitý přehled o počtech lůžek, lékařů a sester, o vývoji nakažených a stavu pacientů je důležitý, aby byl zdravotnický systém správně připravený a nestalo se, že zkolabuje pod případným náporem. Nic nenasvědčuje tomu, že by takové riziko Česku hrozilo.

„Často slyšíme, že vyspělé země mají vyšší počty lůžek intenzivní péče. Není to tak. Česko vychází lépe než Německo, z tohoto pohledu jsme na špici Evropské unie. Kapacity umělé plicní ventilace jsou také dobré, je jich 2080 bez započítání ventilátorů z dětských jednotek intenzivní péče a neonatologie. Technická dostupnost je tedy ještě podstatně vyšší,“ uvedl Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V Německu je 33,7 lůžka intenzivní péče na sto tisíc obyvatel; v tuzemsku 52,4.

Autor: Kateřina Surmanová