To bylo řečí, že transportní letadla Casa česká armáda kupovat nemusela, že jsou nefunkční a že jsme je navíc koupili zbytečně draze! V pondělí dorazila do redakce ČESKÉ POZICE tisková zpráva Omnipolu, která všem kritikům vyráží trumfy z rukou. „Letoun CASA C-295M české armády, jenž má za sebou úspěšný transport čtyř klisen koně Převalského z Prahy, přes ruská města Kazaň a Novosibirsk, až do mongolského Bulganu, je zpět v České republice. Výsledek této náročné mise dokládá výborné letové schopnosti strojů CASA.“
Tak to se mi ulevilo. Protože ty údajně předražené Casy, kvůli kterým policie stíhá exministryni obrany Vlastu Parkanovou, „zvládly let bez problémů včetně obtížného přistání na nezpevněné letištní ploše v mongolském Bulganu“, jak se dozvídáme dále. Tamní letiště se totiž využívá jen sezónně, letadla tu mohou přistávat pouze na uválcovaném štěrku a „při manévru může dojít například k poškození trupu, anebo i proražení pneumatiky“. To se Casám nestalo, a tak můžeme jen spekulovat, zda díky umu pilotů, nebo kvalitnímu pancéřování...
K čemu verze vojenská?
„Ano, letouny Casa existují pod trochu jiným označením i v civilní verzi, ale co to vypovídá o ceně a ocenitelnosti těchto strojů ve verzi vojenské, která je opancéřovaná, má prvky pasivní a aktivní ochrany, je vybavena speciální navigační technikou a mimo jiné i zařízením pro převoz zraněných?“ slyšeli jsme od poslankyně Vlasty Parkanové předminulý týden (to když pronášela svou obhajobu před hlasováním o tom, zda ji poslanci kvůli kauze nákupu letadel Casa zbaví imunity).
Tak trochu se nabízí jízlivá otázka, co o potřebě zrovna vojenské verze letounů vypovídá jejich přispění „ke zdaru programu návratu koně Převalského do volné přírody“, jak aktuální transportní úspěch komentoval generální ředitel Omnipolu Michal Hon...
Ale abychom byli spravedliví, uvádíme i Omnipolem v tiskové zprávě vypíchnuté dosud „realizované přepravní úkoly letounů CASA C-295M“:
- přeprava koní Převalského do Mongolska (Khovd – červen 2011, Bulgan – červenec 2012),
- přeprava humanitární pomoci po záplavách v Albánii (Tirana – prosinec 2010),
- přeprava humanitární pomoci po občanské válce v Libyi (Tripolis – říjen 2011),
- přeprava usmrcených hokejistů po katastrofě v Jaroslavli (Moskva – září 2011),
- přeprava sportovců na zimní univerziádu v Turecku (Erzurum – leden 2011),
- přeprava ženské basketbalové reprezentace na ME v Polsku (červenec 2011),
- lety pro tělesně postižené v rámci Handicap days Hradec Králové (každoročně),
- přepravní lety pro policii ČR (URNA) do Bagdádu (5krát) a Tripolisu (3krát).
Co zapomněli dodat v Omnipolu, připomněl již v pátek server iDnes.cz. Tedy neuskutečněné mise, z nichž jedna je jedním z důvodů, proč se Casy kupovaly:
- Plánované nasazení v Afghánistánu – podle vojskových zkoušek totiž nemají Casy plně funkční systém vlastní ochrany (DASS). Ten je prý tvořen výmetnicí klamných cílů a výstražnými systémy sloužícími k varování před ozáření radarem a řízenými střelami. (Až přijde od Omnipolu tisková zpráva, že „výsledky této náročné mise dokládají výborné vojenské schopnosti strojů CASA“, provoláme Sláva!)
Buďme tedy vděční alespoň za ty koně Převalského. Piloti si na takovýchto misích odlétají potřebné hodiny výcviku (letouny Casa již dle Omnipolu nalétaly v rámci operací Armády České republiky dohromady přes 2500 hodin). A pak: hlavní činností letounů Casa je přeprava příslušníků Armády ČR, což se děje (podílely se například na stahování českých jednotek z Kosova). Nebo českých ústavních činitelů, což se také děje – Casy se podílely například „na přesunu delegace Poslanecké sněmovny PČR do francouzského Štrasburku“, jak rovněž píše Omnipol.
A tak když jsem četl pondělní slova poslance Michala Babáka (VV), jak je mu „z posledních dní a týdnů z celé politické scény dost smutno (...) taková nervozita a agresivita tady ale od některých politiků dosud nebyla“, možná by se našlo jiné řešení, než Babákovo složení poslaneckého mandátu.
Do čtyř letounů Casa by se všech 200 poslanců v pohodě vměstnalo a třeba zrovna v národním parku Gobi by řada z nich mohla v klidu a mimo zraky znavené veřejnosti svou nervozitu a agresivitu vybít (jen aby se ale při cigárpauzách během dvou mezipřistání nerozutekli!).
P.S.: Vyloženě ozdravný účinek by pak mělo jedno dodatečné mezipřistání v italském Monte Argentariu, kde by se pár adeptů na výlet do mongolských stepí také našlo (jen těžko říct, jestli s nárokem na zpáteční letenku).
