Jednu z největších současných kauz, v níž jsou majitelé firmy Oleo Chemical podezřelí z účelového vyvádění peněz, začnou soudy rozplétat letos na podzim. Již řadu týdnů sílí tendence interpretovat případ jako politicky motivovaný. Cílem konkurence, mimo jiné například firem z impéria Andreje Babiše, je údajně položit petrolejářskou firmu na lopatky.
Jak ale zjistily LN, Nejvyšší soud takový pohled přinejmenším zkomplikoval. Soudci rozhodli, že bude pokračovat insolvenční řízení, respektive že se tento proces vrátí do fáze, ve které se nacházel v roce 2012. Znamená to, že finanční kondice Olea skutečně nebyla dobrá a je nutné vyřešit jeho vztahy s věřiteli.
Soudci rozhodli, že bude pokračovat insolvenční řízení, respektive že se tento proces vrátí do fáze, ve které se nacházel v roce 2012. |
Příběh začal v roce 2008. Majitelé Olea Chemical se dostali do finančních problémů. Peníze na investice do modernizace technologie poskytl manažerům Kamilu Jirounkovi a Michalu Urbánkovi známý výrobce bazénů a koupelen Ravak.
Finanční zdroje se ale nevracely a Ravak se v roce 2012 připojil do insolvenčního řízení, které už rok předtím nastartovala britská společnost Shadbrook Enterprise Limited (kvůli milionové pohledávce), které mělo Oleo rovněž dlužit peníze. Ravak požadoval vrátit částku 160 milionů korun plus 3,8 milionu eur.
Nepřátelské převzetí?
Aby se dlužník (Oleo) dostal do úpadku, dle zákona musí být splněno hned několik podmínek – například to, aby se přihlásili minimálně dva věřitelé. To v roce 2012 splněno bylo a zdálo se, že se začne u soudu řešit, jakým způsobem úpadek provést – ať už konkurzem, nebo reorganizací.
Jenže soudy na argumenty věřitelů neslyšely. Prvoinstanční a posléze i odvolací Vrchní soud v Praze koncem roku 2012 insolvenční návrh zamítly, neboť neuznaly pohledávku zmiňované britské společnosti. Tím celé řešení zapeklité finanční situace liberecké firmy spadlo pod stůl. Soudy také řekly, že Oleo Chemical není předluženou firmou, tedy že jeho závazky nejsou vyšší než jeho majetek. Tím se vlastníci Olea Jirounek a Urbánek dostali na koně, neboť na základě rozsudků mohli argumentovat, že Ravak je tím hráčem, kdo chce Oleo hnát do insolvence a případného konkurzu.
Loni v říjnu v deníku Právo uvedli, že Ravak chce svými kroky firmu zlikvidovat. V týdeníku Euro zase Jirounek připustil, že pád Olea může souviset s konkurenčním bojem ze strany Andreje Babiše (majitel společnosti Mafra, která vydává i LN) a jeho firem zabývajících se výrobou biopaliv.
Prvoinstanční a posléze i odvolací Vrchní soud v Praze koncem roku 2012 insolvenční návrh zamítly. Tím tehdy řešení zapeklité finanční situace liberecké firmy spadlo pod stůl. |
„Nepřátelské převzetí jim (míněni majitelé Ravaku Jindřich Vařeka a Jiří Kreysa – pozn. red.) však zatím nevyšlo, a proto se snaží obracet vše naruby,“ napsal Jirounek LN loni v červenci a dodal: „Pokud jde o škody, které pánové svým jednáním společnosti a jejím akcionářům způsobili, ty jsou obrovské.“ Jirounek s Urbánkem nechali vypracovat posudek na vypočítání škody, kterou jejich společnost tahanicemi kolem insolvence měla utrpět. Znalkyně Pavla Císařová stanovila její výši na 775 milionů korun. „Společnost Oleo byla v určitém okamžiku postavena do situace, kdy nebyla schopna z vlastních prostředků financovat běžný provoz a bylo jí zamezeno získat jiné zdroje financování. Činnost firmy tím byla zcela zásadně omezena, či spíše zastavena,“ vysvětlovala v roce 2013 Císařová ve svém posudku pro Oleo Chemical.
Po dvou letech však případ nabral opačný směr a obrátil se v neprospěch Olea. Proti usnesení pražského vrchního soudu totiž podala britská firma Shadbrook dovolání, které Nejvyšší soud nyní vyslyšel. Brněnští soudci svým pražským kolegům vytkli, že nezkoumali, zda seznam majetku Olea splňuje zákonné náležitosti. Právě tímto seznamem Oleo dokládalo, že jeho majetek je vyšší než dluhy. „Za takové situace je dle dovolacího soudu právní posouzení věcí odvolacím soudem neúplné a nesprávné,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. Jeho argumentaci dal odvolací Vrchní soud v Praze za pravdu a věc poslal k dalšímu projednání prvoinstančnímu soudu. Kauza se tak vrátí do roku 2012, kdy věřitelé (Shadbrook a Ravak) usilovali o to, aby byl ustaven insolvenční správce a provedena předběžná opatření.
Linka Oleo–Rittig
Spory o stamiliony korun (celkem 750), které Ravak v letech 2008 až 2011 Oleu napůjčoval, ovšem odstartovaly kauzu mnohem rozsáhlejší. V inkriminovaných letech potřebovali manažeři Olea nejen peněžní injekce, ale i zakázky. Při jejich shánění se dostali i do blízkosti vlivného podnikatele Iva Rittiga. Na celou skupinu se posléze zaměřila policie a loni v září došlo i na obvinění Rittiga a jeho právníků.
I kvůli tomuto propojení se k případu Oleo Chemical upírá zvýšená pozornost politických a podnikatelských kruhů. Jak se někdejší šedá eminence ODS v příběhu ocitla? Majitelům Ravaku Jindřichu Vařekovi a Jiřímu Kreysovi vadilo, že Oleo Chemical peníze nevrací. Vymínili si tedy vstup do vedení firmy.
„Majitelé Olea rozhazovali peníze, kudy chodili – kupovali si porsche, moc stály nevyužívané kanceláře, pronajímaly se skyboxy v O2 areně.“ |
A v polovině roku 2011 se dostali k důležitým dokumentům. „Získali jsme přístup k informacím o společnosti, díky čemuž jsme zjistili, kam přesně jaké peníze tečou. Majitelé Olea rozhazovali peníze, kudy chodili – kupovali si porsche, moc stály nevyužívané kanceláře, pronajímaly se skyboxy v O2 areně,“ řekl LN Kreysa, spoluzakladatel koupelnového impéria z Příbrami. Vedle toho objevili v Oleu dokumenty směřující k významným postavám českého politicko-podnikatelského světa. „Odmítli jsme například vyplácet provize karibské společnosti Cokeville Assets. Pokud Oleo vyhrálo zakázku na dodávku biopaliva pro pražský dopravní podnik, nebyl důvod jí vyplácet provize,“ pronesl Kreysa.
O půl roku později se tyto a další dokumenty ukazující na karibskou schránku Cokeville Assets a Iva Rittiga objevily v rukou Nadačního fondu proti korupci. Od té doby Rittig a jeho spolupracovníci čelí trestním stíháním.
