O odklad účinnosti nového občanského zákoníku, který má platit od začátku roku 2014, o jeden až dva roky žádají ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) krajští soudci. Obávají se prý, že legislativci nestihnou včas upravit všechny související zákony a veřejnost nebude mít čas se s obsáhlou normou seznámit.
„Občanský zákoník znamená totální změnu myšlení, uvažování, institutů, praxe a my se obáváme, že nejširší právnická i laická veřejnost ve zbývající lhůtě nemusí být na všechno připravena,“ uvedl minulý měsíc jménem Kolegia předsedů krajských soudů šéf Městského soudu v Praze Jan Sváček.
Vládou prošel návrh více než deset let připravovaného civilního kodexu loni v květnu, Poslanecká sněmovna pak předlohu schválila 9. listopadu 2011. Senát k němu nepřijal žádné usnesení, takže po 3. únoru 2012 byl návrh zákona přijat. Prezident republiky jej po určitém váhání podepsal 20. února 2012; ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 22. března 2012. Účinnost nového kodexu soukromého práva nastane 1. ledna 2014.
Jaký názor na odklad účinnosti občanského zákoníku mají právníci a advokáti oslovení v průzkumu ČESKÉ POZICE? Většina (58,5 procenta; 24 respondentů) z nich hlasovala pro odklad účinnosti, 41,5 procenta (17 respondentů) je pak proti tomuto návrhu.
Odpovídalo 41 právníků a advokátů.
Výběr odpovědí, které souhlasí s odkladem účinnosti nového občanského zákoníku:
- Jsem jednoznačně pro odklad účinnosti a rovněž bych se přikláněl k revizi tohoto základního civilního právního dokumentu, jelikož se zde prolínají moderní a podle mého názoru kvalitní pasáže s totálními archaismy a nejasnými, eventuálně rozpornými ustanoveními.
- Ačkoli nový „občan“ je podle mne kvalitní kodex a přispěl by k lepšímu právnímu i podnikatelskému prostředí, má jednu velkou nevýhodu: přináší ostrý zlom v kontinuitě práva a způsobuje obrovskou právní nejistotu. Bude trvat nejméně dalších 10 let, než se rozhodovací praxe soudů podle nového zákoníku „usadí“ a rozhodnutí budou předvídatelná.
Myslím tedy zkrátka, že je nový občanský zákoník velmi pěkný z akademického hlediska, ale pro praxi takřka úplně zbytečný. Já bych ho zrušil bez náhrady a v klidu žil s tím starým, nehezkým zákoníkem, který však už byl jednak dostatečně novelizován, jednak „dotvořen“ bohatou judikaturou. - Jedná se o tak zásadní změnu právního řádu, že příprava na ni zabere více času, než kolik bylo zatím poskytnuto zákonodárcem. Myslím, že prodloužení o rok by stačilo.
- Ano a nový občanský zákoník by se měl hlavně zrušit, protože je špatný.
- Účinnost nového občanského zákoníku by dle mého názoru měla být odložena, a to hned z několika důvodů. Nový občanský zákoník vyšel ve Sbírce zákonů 22. března 2012, účinnosti má nabýt 1. ledna 2014. Bezesporu lze v jeho případě hovořit o zásadní změně českého soukromého práva, která nemá po roce 1989 obdoby. Nový občanský zákoník má zcela novou koncepci související s odklonem od právního pozitivismu, novou systematiku, a stejně tak v řadě případů i (staro)novou terminologii.
Existuje odůvodněná obava, že se adresáti nového občanského zákoníku (tedy nejen soudci či advokáti, ale zejména široká laická veřejnost) nestihnou s jeho textem dostatečně seznámit a připravit se na všechny změny, které přináší, což je s ohledem na obecně platný princip „neznalost zákona neomlouvá“ jistě problematické. Legisvakační lhůta (doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy) u kodexu, který obsahuje celkem 3081 paragrafů a mimo jiné přímo ruší 238 dosud platných a účinných právních předpisů, by měla být už s ohledem na princip právní jistoty účastníků občanskoprávních vztahů jistě delší.
Dále je nutné pamatovat na to, že řadu předpisů, přestože nejsou novým občanským zákoníkem přímo rušeny, bude nutné novelizovat (daňové předpisy, občanský soudní řád atd.), případně přijmout zcela nově (zákon o obchodním rejstříku). I v tomto ohledu lze tedy souhlasit s obavou soudců krajských soudů, že tato navazující legislativa se nestihne projednat a přijmout včas, natož aby měla odborná i laická veřejnost dostatečný prostor se s těmito novými nebo novelizovanými předpisy seznámit.
A to již vůbec nezmiňuji skutečnost, že by si (ještě před účinností) novelizaci v určitých ohledech zasloužil i samotný nový občanský zákoník (minimálně například s ohledem na povinnost transpozice některých směrnic EU). Osobně se domnívám, že přiměřené prodloužení legisvakační lhůty by bylo o jeden až dva roky.
- Určitě ano. A jsem si jist, že kromě doktora Pospíšila, který si již za svého ministrování připravil vehikl, jak se na uvádění nového zákona stát ještě slavnějším a ještě zbohatnout, by pro odklad hlasovali všichni právníci v zemi. Akorát hrozí, že by po odkladech lidem konečně došlo, jaký je to nesmysl, a mohli by to zrušit navždy.
- Novou normu vítám, je to krok vpřed. Ale již detailnějším studiem jsme narazili na celou řadu nesrovnalostí, často i chyb, které se musejí opravit. Technická novela bude nutná. Kategoricky mi vadí názvosloví, staré pojmy. Je to skutečně staré Rakousko-Uhersko. Bohužel, komunistický zákoník se čte mnohem lépe z hlediska gramatiky a názvosloví. Zákoník sám o sobě jde správným směrem, ale je nutno zvážit jak a co dále. Je to vše šité horkou jehlou, některé chyby mohou být fatální.
- Ano, přičemž vzhledem ke stávající podobě dané právní normy bych dále též plédoval pro její podstatnou změnu, ne-li přímo zrušení. Zákon č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník (dále jen „NOZ“), jenž by měl aktuálně nabýt účinnosti od 1. ledna 2014, představuje naprosto zásadní právní normu soukromého práva s dalekosáhlými dopady do každodenního života všech – ať už jednotlivců či rozmanitých právnických osob. Je bezesporu pravdou, že stávající občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) formulovaný v 60. letech minulého století a překotně (a mnohdy též nekoncepčně) novelizovaný řadou navazujících právních předpisů, je poznamenán množstvím chyb a nedostatků, které rozhodně volají po nápravě (za všechny jmenovitě nadbytečná dualita občanskoprávních a obchodněprávních závazkových vztahů, alespoň kterouž NOZ odstraňuje). Mám však za to, že konkrétní zvolená cesta této nápravy – tak, jak ji provádí NOZ – není cestou šťastnou, respektive správnou. K tomuto závěru mne přitom nevede neochota „zvykat si na něco nového“, což už je nevyhnutelným osudem právnické profese, ale přesvědčení, že náprava současného neuspokojivého stavu obecné úpravy soukromého práva mohla a měla být provedena lépe.
Předestřená otázka uvažovaných (respektive již schválených) naprosto zásadních změn soukromého práva přitom dle mého názoru není otázkou ani tak politickou, jako spíše profesní – odbornou. Řada odborníků pak vůči NOZ vznášela nevyslyšené, byť relevantní výhrady, ať už jde o nepřehlednost NOZ, neopodstatněnou změnu doposud užívané terminologie, archaismy, a s tím související velmi pravděpodobné výkladové problémy, či konečně nepropracovanost, respektive neexistenci, řady významných prováděcích předpisů, na což bylo poukazováno právě ze strany představitelů krajských soudů.
NOZ se dotkne právní sféry každého z nás a přinese zásadní změny. Prodloužení legisvakanční lhůty vnímám jako nezbytné minimum pro to, aby byla posílena právní jistota občanů, respektive aby alespoň právní veřejnost měla možnost dostatečně se seznámit s touto všeobjímající právní normou a navazujícími právními předpisy (stihnou-li být tyto vůbec připraveny). Vzhledem pak ke všem shora uváděným důvodům mám osobně vůči NOZ řadu výhrad, jejichž společným jmenovatelem je obava, že tato právní norma ve své stávající podobě nenaplní svůj hlavní cíl, jímž by mělo být zjednodušení právního řádu a posílení právní jistoty, ale naopak, že může dosáhnout cíle zcela opačného. Neštěstím pak není to, že bude zapotřebí danou obsáhlou právní normu detailně nastudovat a vyložit, ale fakt, že velmi reálné problémy s její aplikací dopadnou primárně na ty, jimž měla život ulehčit.
Výběr odpovědí, které nesouhlasí s odkladem účinnosti nového občanského zákoníku:
- Tlak na odložení účinnosti nového občanského zákona mi připomíná starý vtip: „Proč vedl Mojžíš židy z Egypta do země zaslíbené tak dlouho? Čekal na to, až umře ten poslední, který si pamatoval, jak se v Egyptě měli.“ Obávám se, že převážná většina právníků, kteří tlačí na odložení účinnosti, je ve stejné situaci jako biblický Mojžíš. Nejraději by počkali, až zemře poslední právník, který se učil podle starého občanského zákona, a praktikovat podle nového by měli ti, kterým byl již na fakultě přednášen. Je třeba si uvědomit, že „lejno“ nelze vyleštit a stejně je na tom starý občanský zákoník – sebevětší novela z něj jeho „socialistický“ původ nesejme. Takže pléduji za to, že nový občanský zákoník by měl začít platit co nejdříve, a to i přesto, že jsem důchodového věku a budu se jej muset také na pár let naučit.
- Zákon byl přijat, platí a účinnost je od 1. ledna 2014. Soudy, právníci i široká veřejnost má na seznámení více než 1,5 roku. To, že jsou soudci líní si nastudovat novou normu, je jejich problém. I kdyby měli tři roky, tak budou tvrdit, že norma je moc obsáhlá. Obdobné obavy byly u trestního zákoníku a nakonec to dopadlo. Já osobně bych soudce ještě nechal přezkoušet z toho, že si nový zákon osvojili a znají jej. Pokud by neuspěli, krátil bych jim plat a po druhé neúspěšné opravě bych je zbavil taláru. Co je nebezpečnějšího než zákona neznalý soudce? Povolání soudce je nejkonzervativnější v této zemi. Všichni v této zemi se museli uskromnit a sáhnout si na platy, jen soudci si prosadili své, a nyní, když za ty peníze po nich něco chceme, tak ještě řvou, že mají málo času. Je potřeba se sebevzdělávat. Platí to u všech, tak proč ne u soudců.
- Rozhodně ne, platnost od 2014 je více než vhodná. Legisvakance dva roky je až dost. Je zapotřebí nastavit standardní fungování dědictví a ochranu vztahu obdobně jako v Rakousku a Německu. Volání soudců krajských soudů je nejen absurdní, ale ani nesvědčí o schopnosti nahlédnout na skutečnou situaci v mezinárodním srovnání. ČR má vážný problém, že není ničím zajímavá a vše je problém a vše je jinak, což vychází také ze samé podstaty současného občanského zákoníku.
- Není k tomu naprosto žádný důvod. Doprovodná legislativa se připravuje podle plánu. Právnická veřejnost se stejně začne občanským zákoníkem zabývat pouze pár měsíců předtím, než vstoupí v účinnost. Jakýkoli odklad na tom nic nezmění, právní praxe nemá čas se zákony „učit“ rok či dva dopředu. Teď je jasně stanovený termín účinnosti, všichni s ním počítají, na nový zákon se začínají připravovat a jakákoli změna povede pouze ke znejistění, protože po jednom odkladu může přijít druhý, třetí, čtvrtý, až nakonec zákon nikdy v účinnost nevstoupí. A to by byla škoda. Je to kvalitní a potřebný zákon. Snahu odložit jeho účinnost považuji za skrytou snahu odpůrců nového občanského zákoníku (a že jich mezi soudci i jinými právnickými profesemi není zas tak málo) toto dílo na poslední chvíli ještě torpédovat. Doufám, že k tomu nedojde.
- Mají-li krajští soudci opravdu pádný důvod, pak ano. V opačném případě spíše ne. Určitě je však nutno s přijatým zákonem stále pracovat, připravit srozumitelné komentáře, šířit jeho znalost mezi odbornou a laickou veřejností (tam pokud možno mnohem intenzivněji než dosud) a odstranit případné vady ještě před jeho účinností. Skutečnost, že se jej soudci nestačili zatím naučit, nepovažuji za důvod. V článku, na nějž je odkazováno, vlastně žádný důvod uváděn není. Jde proto patrně spíše o politický názor. To však neznamená, že na novém občanském zákoníku není co zlepšovat a vyjasňovat.
- Představa, že se veřejnost začne s novým občanským zákoníkem seznamovat dříve než půlroku před nabytím účinnosti, je naivní, takže zbývá dost času. A pokud se nepletu, pan předseda Sváček říká, že soudci budou připraveni tak jako tak.
- Nový občanský zákoník je předpisem, proti jehož podobě mohou mít mnozí z nás výhrady. Legisvakance však byla v jeho případě dostatečně dlouhá, a všichni tak měli (a stále ještě mají) dostatek času připravit se na jeho účinnost. Mnozí se již také na jeho účinnost připravovat začali, v důvěře, že schválené datum platí a je možno je brát vážně – jejich přípravy by navrhovaným odložením účinnosti byly zmarněny, včetně nákladů vynaložených na přípravu, o důvěře nemluvě...
Bylo by dle mého názoru velmi nešťastné, pokud bychom u takto zásadní normy půl roku po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů měnili datum účinnosti, s nímž již adresáti normy počítali. Došlo by tak dle mého názoru k narušení principu právní jistoty a k jeho relativizaci, stát by po takovéto změně mohl stěží očekávat, že jeho právní normy budou brány vážně, a nikoli jako něco, co „se stejně ještě změní“. Navíc důvody uváděné krajskými soudci jsou zčásti spekulativní (související předpisy se možná nestihnou schválit), zčásti pak nereálné – je dle mého názoru zcela iluzorní předpokládat, že dostane-li nejširší veřejnost dva roky navíc, bude se po ony dva roky pilně připravovat na účinnost nového občanského zákoníku.
Kromě toho je také nutno si uvědomit, že to bude právě soudní judikatura, která bude nový občanský zákoník výrazným způsobem „dotvářet“. Zcela bez ohledu na to, jak dlouhá bude legisvakance, nepochybně teprve praktická aplikace tohoto předpisu odhalí řadu problémů, které bude nutno překlenout výkladem soudů. Budeme-li odkládat jeho účinnost, pouze tím prodloužíme dobu celkové nejistoty.
