Vypadalo to jako veletoč: hlavní epidemiolog Roman Prymula v DVTV řekl, že mladí a zdraví Češi by se měli nechat výhledově koronavirem promořit. „Když se podaří ošetřit skupinu rizikových, zbytek by se s nemocí měl v nějakém čase setkat a prokázat, že je imunní,“ uvedl. Jako by po „všichni dovnitř“ zaznělo „všichni ven“. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se proti zbrklé změně strategie ohradili.
„Je to velice riskantní, jdeme tu cestou chytré karantény,“ uvedl Babiš. Hamáček řekl, že by šlo o nejvážnější rozhodnutí v rámci současného stavu, od něhož není návratu. Prymula ale nemínil, že mají všichni vyjít hned a bez roušek: normál se začne vracet nejdřív za čtyři až pět týdnů. Rozvolnění plošných restrikcí bude doprovázet chytrá karanténa a relevantní data o skutečném počtu nakažených.
Tři způsoby
Potřebná data má poskytnout otestování reprezentativního vzorku lidí z Prahy, dříve izolovaného Litovelska a regionu s předpokládanou menší nakažeností. Celkem více než 17 tisíc dobrovolníků vybraných tak, aby odráželi českou společnost. „Měli bychom se díky tomu dozvědět, kolik lidí se s virem potkalo a neměli žádné příznaky. To je cenná informace, jež může i říct, že vážně nemocných je třeba méně než jedno procento infikovaných,“ sdělil LN Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která má mít na starosti reprezentativní studii promořenosti v Praze.
Jsou tři způsoby, jak se mohou lidé poprat s nemocí, pokud nemají navěky sedět doma. Je na ni lék. Je na ni očkování. Na covid-19 ani jedno není a dlouho nebude, zhruba rok, ale i víc. Zbývá proto jen ten třetí: zdravé a mladé lidi pozvolna pouštět ven, do běžného života, aby virus populací prošel a vytvořila se kolektivní imunita. To je to, co se má stát, a co se schovává za strašlivým termínem „plošné promoření. |
Prymulova zmínka zapadá do chystané exitové strategie. Čili co bude dál, protože plošná karanténa, v níž je Česko pátý týden, nemůže trvat příliš dlouho, to by lidé byli bez práce a bez peněz. „Nejsme schopni v sevřených podmínkách karantény vydržet další měsíce. Zároveň s tím musí jít chytrá karanténa,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Jsou tři způsoby, jak se mohou lidé poprat s nemocí, pokud nemají navěky sedět doma. Je na ni lék. Je na ni očkování. Na covid-19 ani jedno není a dlouho nebude, zhruba rok, ale i víc. Zbývá proto jen ten třetí: zdravé a mladé lidi pozvolna pouštět ven, do běžného života, aby virus populací prošel a vytvořila se kolektivní imunita. To je to, co se má stát, a co se schovává za strašlivým termínem „plošné promoření“, který vypustil hlavní epidemiolog Roman Prymula.
„Přísná opatření zabrala, nákaza u nás nemá exponenciální charakter. Teď řešíme filozofii, co dál. Až bude připravena ochrana zranitelné části populace, začneme režim zvolna uvolňovat,“ upřesnil. Nelze říci, že by rizikoví byli senioři jako takoví. S věkem riziko roste, ale především proto, že starší člověk častěji trpí různými chorobami. Zejména cukrovka a vysoký tlak se ukazují nebezpečné v kombinaci s koronavirem. Mladý diabetik může být ohroženější než relativně zdravý sedmdesátník.
Reprezentativní testování
Vláda nechystá rapidní vystavení nákaze, nic jako dětské večírky s neštovicemi. Jak se bude ulevovat v restrikcích, v jednu chvíli se nevyhnutelně stane, že se lidé viru vystaví. Až budou zpět v práci, až se potkají v obchodech, na ulicích. Jisté je, že nošení roušek na veřejnosti a hromadné akce odpadnou úplně poslední. Tím se ono promoření zpomalí.
Důležitou oporou budou vedle chytré karantény i výsledky reprezentativního testování na více než 17 tisících dobrovolnících – takový krevní průzkum veřejného mínění, jen se místo názorů zjistí, jak velký podíl Čechů už koronavir prodělal, a je-li díky protilátkám imunní |
„Nebude žádné živelné promoření. Jsme velmi obezřetní, ustavil jsem skupinu epidemiologů, která bude u každého rozvolnění posuzovat dopady. A mezi jednotlivými kroky bude časový rozestup, aby se daly vyhodnotit,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Důležitou oporou budou vedle chytré karantény i výsledky reprezentativního testování na více než 17 tisících dobrovolnících – takový krevní průzkum veřejného mínění, jen se místo názorů zjistí, jak velký podíl Čechů už koronavir prodělal, a je-li díky protilátkám imunní.
„Bojujete-li s virem, musíte znát promořenost. Musíme mít data, jsem rád, že konečně budou. Výhrada zní, že už měla být dávno,“ řekl LN člen Ústředního krizového štábu a stomatolog Roman Šmucler. Populace se i dle něho musí v jednu chvíli, a on by ji neoddaloval, promořit, jinak jen oddalujeme konec pandemie. Za příklad dává Německo, jež hned kalkulovalo s tím, že mnoho lidí se infikuje, a pak uvalilo restrikce. Část Němců už tou dobou virus zdolávala svou imunitou.
Debatu o uvolnění režimu pro zdravé a mladé rozčeřily i pochyby o datech z Číny; Prymula řekl, že se ukazují nespolehlivá. Tamní vláda podhodnocuje počty nakažených, provincie mají centrálně nařízeno, ať drží křivky poblíž nuly. Když to nejde léčením, musí to jít výkaznictvím. Česká vláda v rámci opatrného přístupu otevřela malý díl zavřených provozoven, byť se uvažovalo o širším okruhu.
