Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše získal oficiální „štempl“, že jeho zaměstnanci a management jsou odolní vůči korupčnímu vábení a podvodům. Jeho vystavitelem je renomovaná norská společnost Det Norske Veritas (DNV).
Unikátní projekt zabývající se potíráním korupce uvnitř firem představili ve středu v Praze zástupci DNV za účasti norského velvyslance Jense Eikaase. „Snahou mé země je být evropským ideovým vůdcem v oblasti boje proti korupci. Velmi oceňujeme iniciativu společnosti Agrofert Holding a jsme rádi, že při tomto pilotním projektu bylo využito norského know-how,“ komentoval předání certifikátu o úspěšném absolvování zkoušky ambasador.
Podle výkonného ředitele DNV pro Českou republiku a Slovensko Tomáše Urbana je korupce je v současnosti frekventovaným pojmem nejen v souvislosti s veřejnou správou, ale stále častěji i se soukromým sektorem. „Přicházíme s konkrétní možností, jak se české firmy mohou bránit vnitřní korupci a podvodům. Zkušenosti z Norska prokázaly, že takzvaný protikorupční test je vysoce efektivním nástrojem, který pomáhá nejen zlepšit morálku a reputaci podniků, ale současně firmám ukazuje možnosti, jak omezit případné nekontrolovatelné úniky finančních prostředků,“ nabídl Urban řešení.
Protikorupční test
Det Norske Veritas je nadací založenou roku 1864, tehdy jako kontrolní orgán hodnotící stav norských dopravních lodí. Od té doby prošla vývojem a v současnosti se zaměřuje na certifikaci systémů řízení a společenské odpovědnosti. Poskytuje poradenský servis ke zvyšování účinnosti řízení rizik a nově nabízí interní audity spočívající v testu odolnosti proti korupci a podvodům. DNV se soustřeďuje především na energetický, potravinářský a zdravotnický průmysl a investuje do výzkumu i inovací v oborech IT, informačních procesech a budoucích energetických řešení. Společnost vlastní 300 kanceláří s více než 9000 zaměstnanci ve více než 100 zemích.
V roce 2007 vyvinula DNV nástroj zvaný Fraud & Corruption Resistance Profile, který slouží pro měření odolnosti organizace proti vlivům a dopadům korupce s ohledem například na hodnotu společnosti, její pověst či vnitřní kulturu. Základním nástrojem šetření jsou formální a neformální rozhovory se zaměstnanci společnosti, včetně vedoucích pracovníků, středního managementu, vedoucích a provozních zaměstnanců. Obsah těchto rozhovorů je soukromý, zveřejněny jsou jen celkové výsledky. Tvrzení zaměstnanců jsou následně ověřována.
Výsledkem „protikorupčního testu“ je soubor konkrétních doporučení, které mají za cíl zlepšit fungování firem a snížit výskyt korupce a podvodů. Záleží ale též na samotných firmách, jak s výsledky šetření naloží.
Každý podnik, který úspěšně absolvuje audit Det Norske Veritas, získá certifikát o absolvování ratingu Fraud & Corruption Resistance Profile. Ten byl v případě Agrofertu vůbec poprvé udělen mimo hranice Norska.
Tón shora a testování partají
Nástroj Fraud & Corruption Resistance Profile se zaměřuje na 12 základních oblastí firmy, z nichž nejdůležitější je podle Tomáše Urbana „účinnost vrcholového vedení firmy v boji proti korupci a podvodům“. Jinými slovy, šéf společnosti a vrcholný management podniku by měli jít zaměstnancům firmy příkladem. „Velmi mile jsem byl překvapen tím, jak dopadlo hodnocení v oblasti, která se nazývá ‚Tón shora‘, kde se jedná o určitou formu integrity našich manažerů, kteří prosazují protikorupční zásady směrem do společnosti. Pro mě je to signálem, že naši manažeři jdou příkladem a stejné chování vyžadují na svých podřízených,“ pochlubil se Babiš.
- O tom, jak se firmě a obecně společnosti vyplácí, když šéfové jdou zaměstnancům příkladem, hovořili v několika rozhovorech pro ČESKOU POZICI podnikatelé Martin Hausenblas, Luboš Drobík či Tereza Kalinová.
Zajímalo nás také, zda by protikorupční testy z dílny Det Norske Veritas mohly být aplikovány i na tuzemské politické strany. Tomáš Urban ČESKÉ POZICI odpověděl takto: „V České republice jsme státní sektor a politické strany zatím neoslovovali. V této oblasti je určitě větší zájem ze strany soukromníků, kteří chtějí mít všecko v pořádku. Musím se přiznat, že my se ani ve státní správě v České republice nepohybujeme, protože ta struktura je poměrně komplikovaná, a řekl bych, že převažují jiné zájmy. V Norsku byl tento projekt de facto vyvinut pro státní sektor, v České republice ale asi budeme mít větší váhu v soukromých firmách, které cítí výraznou potřebu bojovat s korupcí.“
S politikou to nesouvisí
Podnikatel Babiš během konference několikrát zdůraznil, že test odolnosti proti korupci nemíní žádným firmám vnucovat. Popřel také, že by získaný certifikát byl reklamou na jeho politické hnutí ANO 2011. Nabídku od nadace DNV prý Agrofert obdržel zhruba před rokem, tedy ještě před spuštěním své politické aktivity.
Pro každého manažera by bylo radostí, dát tuto zemi do pořádku, míní Andrej BabišUž to vypadalo, že se Babiš k české politice a jejímu stavu na tiskové konferenci vyjadřovat nebude. Ke konci ale neodolal: „Trápí mě, jak politici vedou náš stát. To, že zde je korupce, je všem jasné. Jenže z nás dělají pitomce a kretény, a to je nepřijatelné,“ řekl miliardář s typickou přímočarostí. Podle něho je Česká republika „firmou“ ve velmi špatném stavu, řídit by ji prý měli odborníci, kteří mají zkušenosti například s vedením úspěšných podniků. „Já kritizuji lidi, kteří řídí tuto zemi a o boji proti korupci jen mluví a nic nedělají. Nabízím proto myšlenku, že možná by bylo efektivnější, kdyby země byla řízena jako firma. Pro každého manažera by bylo radostí, dát tuto zemi do pořádku.“
„Paní Peake (Karolína Peake z Věcí veřejných je vicepremiérkou pro boj proti korupci–pozn. red.) je velmi příjemná paní a hezky mluví. Je reprezentantkou ‚protikorupce‘ Nečasovy vlády, přitom ale pochází z politické strany, která šla do politiky dělat byznys,“ opřel se Babiš po čase do Věcí veřejných. Podle velkopodnikatele bychom měli mít za příklad země jako Norsko, Švédsko či Švýcarsko. „Geneticky je potenciál Česka obrovský. Je škoda, že jdeme špatným směrem. Není to ale o tom, že já chci jít do politiky. V mém případě je to pouze o tom, nebát se říct pravdu nahlas. Žijeme přeci v demokracii, tak proč se dneska lidi bojí říkat pravdu?“
