Životní příběh světoznámé britské architektky iráckého původu Zahy Hadid se nečekaně uzavřel v jejích nedožitých 66 letech. Ve čtvrtek 31. března ráno totiž renomovaná umělkyně podlehla infarktu v nemocnici v Miami, kde se léčila z bronchitidy.
Její poslední dokončený projekt překvapivě nepatří do kategorie architektonických, ale do světa módy. Nedávno totiž Zaha Hadid veřejnosti představila sérii prstenů a náramků inspirovaných ladnými liniemi jejích domů.
Průlom
Dnes sice zná bagdádskou rodačku každý, kdo se aspoň trochu zajímá o současnou architekturu, ale cesta Zahy Hadid na výsluní nebyla jednoduchá ani rychlá. Pro její futuristicky vyhlížející návrhy měl totiž zpočátku pochopení jen málokdo. První větší budovu proto postavila až ve 43 letech – a jen hasičskou stanici.
Průlomem v kariéře Zahy Hadid se stala až výstavba Rosenthalova střediska pro současné umění v Ohiu dokončeného v roce 2003. Od té chvíle zájem o její budovy strmě stoupal. |
Průlomem v kariéře Zahy Hadid se stala až výstavba Rosenthalova střediska pro současné umění v Ohiu dokončeného v roce 2003. Od té chvíle zájem o její budovy strmě stoupal a ty rychle rostly po celém světě. Loni kupříkladu první ženská držitelka prestižní Pritzkerovy ceny přirovnávané svým významem k ceně Nobelově dokončila na vrcholku italského Kronplatzu střídmě pojaté muzeum Reinholda Messnera. To se bohužel stane jejím posledním architektonickým skvostem, jejž dokončila, když ještě žila.
Vitální 65letá Zaha Hadid přitom měla řadu rozdělaných projektů i plánů do budoucna. Nedávno kupříkladu její studio zvítězilo v mezinárodní soutěži na výstavbu mostu Danjiang na Tchaj-wanu. Jaký osud čeká stavbu, jež zdálky připomíná obří rybí kostru, je otázkou. Podle všeho ale bude uskutečněná, jen ji její studio zahájí bez své dlouholeté vedoucí.
Totéž zřejmě bude platit pro megalomanský projekt bytových domů Esfera City Centre v Mexiku, nebo pro návrh ústředí společnosti Bee’ah ze Spojených arabských emirátů. Mezi rozestavěné stavby, jejichž výslednou podobu si Zaha Hadid nebude moci prohlédnout, patří především rezidenční objekt 1000 Museum, který bude otevřen příští rok a měl by se stát nejvyšší stavbou Miami.
Ovlivnění Malevičem
Poslední uskutečněné projekty Zahy Hadid se od těch prvních, kterým vdechla život, velmi liší. Nejenže v průběhu let získávala architektka stále větší zakázky, a proto její budovy rostly do velikosti i rozpočtu a stávaly se stále odvážnější, ale výrazně se změnil také její rukopis.
Na počátku byly pro její stavby příznačné ostré hrany, lámané tvary a výrazné křivky, k nimž se Zaha Hadid propracovala přes ruský suprematismus, výtvarný směr založený Kazimirem Malevičem |
Na počátku byly pro její stavby příznačné ostré hrany, lámané tvary a výrazné křivky, k nimž se Zaha Hadid propracovala přes ruský suprematismus, výtvarný směr založený Kazimirem Malevičem, jehož práce celý život nesmírně obdivovala. V tomto duchu postavila nejen hasičskou stanici firmy Vitra ve Weilu nad Rýnem, ale i mnoho dalších staveb. Stejné rysy nese kupříkladu její budova pro společnost BMW v Lipsku, nebo vědecké centrum Phaeno ve Wolfsburgu s výraznou špicí připomínající příď ledoborce.
První realizace i úspěchy si Zaha Hadid připsala, pro někoho možná překvapivě, na území Německa a Rakouska – skokanský můstek v Bergiselu a nádraží v Innsbrucku. Stavbou těchto nepřehlédnutelných dominant se vřadila do proudu tehdy se rozvíjejícího dekonstruktivismu. Postupem let se ovšem budovy Zahy Hadid více zaoblily a začaly připomínat spíše živé tvory než geometrické obrazce.
Příklon k neofuturismu
Příklon k neofuturismu je vidět už na římském muzeu Maxxi, které jsem si mohl před lety osobně jak zvenku, tak zevnitř prohlédnout. Stavba sice ještě má řadu ostrých hran, ale hlavní korpus už se hadovitě svíjí volným prostranství. Za budovu sice Zaha Hadid v roce 2010 obdržela Stirlingovu cenu, ale zejména v Itálii vyvolala rozporuplné reakce. To platilo i pro její předchozí realizace, ale v tomto případě byly kritiky výrazně ostřejší.
Příklon k neofuturismu je vidět už na římském muzeu Maxxi. Stavba sice ještě má řadu ostrých hran, ale hlavní korpus už se hadovitě svíjí volným prostranství. |
Je pravdou, že budova s výrazným černým schodištěm uvnitř v širším centru Říma z mnoha důvodů působí takřka nepatřičně – je robustní, předimenzovaná a chladně neosobní, s okolní zástavbou nijak nekomunikuje, naopak svými masivními výčnělky zabíhá až do těsné blízkosti jiných domů, které jako by chtěla vytlačit. Navíc se do Říma se svou betonovou šedí barevně nehodí.
Naprosto odlišně na mne zapůsobila jiná stavba Zahy Hadid – Roca London Gallery, která se řadí k jejím menším realizacím. V tomto případě byla architektka postavena před nelehký úkol přeměnit přízemí již stojící budovy ve výstavní síň, s čímž si poradila výborně. Její vzhled je sice ultramoderní a založený na vlnitých liniích, ale působí jako integrální součást celku. Díky zprohýbaným vstupním sloupům se zdá, jako by budova stála na nohách či na pilotech.
Rodný Bagdád
Budova Roca London Gallery stojí za zhlédnutí i proto, že nese znaky typické pro větší budoucí práce Zahy Hadid. Svou tvarovou rozbujelostí předznamenává vznik Centra Hejdara Alijeva v ázerbájdžánském Baku nebo Dongdaemunu v Soulu, dokončené v roce 2012, respektive 2014.
V nich se kromě západních vlivů nově projevují výrazněji i ty orientální, které si v sobě Zaha Hadid nesla od dětství. Na svět totiž přišla v roce 1950 v Bagdádu. Její otec byl nejen bohatý podnikatel z Mosulu, ale i politik, který stál u zrodu Národně-demokratické strany. Kulturní sklony zdělila Hadid především po své matce Wajihe, horlivé umělkyni.
Rodný Bagdád bohužel v uplynulých letech prošel proměnou a jeho nynější neutěšený stav nenechával Zahu Hadid chladnou, a proto se chtěla na jeho obnově výrazněji podílet |
Rodný Bagdád bohužel v uplynulých letech prošel proměnou a jeho nynější neutěšený stav nenechával Zahu Hadid chladnou, a proto se chtěla na jeho obnově výrazněji podílet. Za svého života však navrhnout jen nové sídlo iráckého parlamentu, které ale zatím existuje jen na papíře.
Středoškolské vzdělání získala Zaha Hadid ve Švýcarsku. Poté studovala v Bejrútu, odkud odešla do Velké Británie, kde nastoupila na architektonickou školu Architectural Association. Toto rozhodnutí bylo pro její další vývoj z mnoha důvodů stěžejní. Mimo jiné zde navázala celoživotní přátelství s jiným významným kolegou, Remem Koolhaasem.
Ten na ni před pár dny zavzpomínal na internetovém portálu Dezeen: „Byla člověkem se zvláštním druhem odvahy.“ A 71letý nizozemský architektdodal: „Její práce nemusejí být chápané jako součást západní architektury a něco co ji ovlivnilo, ale jako něco zásadně odlišného.“ S kondolencí přispěchal i další její velký přítel Daniel Libeskind, s nímž pracovala na výstavbě rezidenčního a obchodního centra v Miláně: „Její duch bude žít v jejích dílech a studiu.“
Boty pro Adidas
Potěšení nenacházela Zaha Hadid jen v architektuře. Před šesti lety se o tom mohli přesvědčit návštěvníci bahrajnské galerie Bin Matar House, v níž britská architektka iráckého původu vystavila své designové produkty a šperky. K vidění byl například křišťály posetý náhrdelník a náramek Celeste navržený pro módní dům Swarovski, kovová váza Crevasse pro značku Alessi, nebo sedací nábytek Lotus. Ten byl poprvé vystaven v roce 2008 na architektonickém bienále v Benátkách.
Loni využila nabídky nadnárodního kolosu Adidas, pro který společně se zpěvákem Pharrellem Williamsem navrhla relativně běžně vyhlížející bílé tenisky |
Od té doby navrhla Zaha Hadid kromě desítek různých váz, lamp, konferenčních stolků a židlí, také několik párů bot. V roce 2010 nejprve pro brazilský koncern Melissa Plastic Dreams vytvořila avantgardní ženskou obuv obtáčející se okolo kotníku jako chobotnice. Loni využila nabídky nadnárodního kolosu Adidas, pro který společně se zpěvákem Pharrellem Williamsem navrhla relativně běžně vyhlížející bílé tenisky.
S velkým zájmem se setkaly také velkoformátové tapety, jež vytvořila pro společnost Marburg Wallcoverings. Nedávno na sebe upozornila další kolekcí šperků. Po spolupráci se společností Swarovski a švýcarským zlatnictvím Caspita, pro něž v roce 2013 vytvořila mřížované prsteny, se odhodlala navrhnout dvojici klenotů také pro dánský obchod Georg Jensen.
K zakázce se dostala už v září 2014, kdy se během slavnostního otevření komplexu jejích tří asymetrických budov v Pekingu dala do řeči s Davidem Chu, který je nejen velkým obdivovatelem moderní architektury, ale i ředitelem Georg Jensen. Tchaj-wanskému designérovi neušlo, že Zaha Hadid na večírek jako obvykle přišla obtěžkaná mnoha šperky, které si sama vyrobila. Navrhl jí proto, zda by nevytvořila limitovanou sérii klenotů i pro jeho společnost. Po krátkém přemýšlení architektka nabídku přijala.
Šperky s černým diamantem
Výsledný produkt si lidé mohli poprvé prohlédnout před pár týdny na veletrhu Baselworld. Šlo o mimořádnou podívanou, neboť Zaha Hadid pro společnost Georg Jensen navrhla i prodejní místo, jehož vstupní sloupy obkružovaly zvětšeniny jejích stříbřitých šperků. Novou kolekci nazvanou Lamellae tvoří dvojitý prstýnek a elegantní náramek, jež se budou prodávat od 500 do 25 tisíc dolarů podle materiálu – ty nejlevnější budou „jen“ ze stříbra, nejdražší okouzlí kombinací černého rhodia s černým diamantem.
Novou kolekci nazvanou Lamellae tvoří dvojitý prstýnek a elegantní náramek, jež se budou prodávat od 500 do 25 tisíc dolarů podle materiálu – ty nejlevnější budou „jen“ ze stříbra, nejdražší okouzlí kombinací černého rhodia s černým diamantem |
Tvar prstýnku i náramku byl inspirován elegantními liniemi architektčiných staveb, zejména trojicí nových pekingských mrakodrapů. „Nejsou totožné s projektem, ale ovlivněné jimi jsou,“ prohlásila Zaha Hadid. Do prodeje se kolekce, kterou kreativní ředitelka Georg Jensen Eva-Lotta Sjöstedtová označila za „velmiryzí a dráždivou“, měla původně dostat v září. Vzhledem k tragickému úmrtí architektky lze předpokládat, že se společnost bude snažit uvedení šperků na trh co nejvíce urychlit.
Výraznější stopu mohla Zaha Hadid zanechat také v České republice. V březnu 2007 byla totiž členkou poroty, která vybrala za vítězný návrh soutěže o budovu Národní knihovny v Praze projekt Jana Kaplického. Ten se však nedočkal realizace. Před čtyřmi lety se navíc šeptalo, že slavná britská architektka iráckého půbodu možná v našem hlavním městě postaví větší vilový objekt.
„Slyšel jsem, že Hadid chystá v Praze nějakou vilu,“ nechal se tehdy slyšet historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba ale bohužel nakonec nevznikla. Prohlédnout si nějakou budovu od Zahy Hadid proto bude podle všeho možné nejblíže u našich východních sousedů. V Bratislavě totiž má na jaře odstartovat výstavba polyfunkčního komplexu Čulenova, kterou navrhlo studio Zahy Hadid.
