Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

ODS: Příští prezident nás nezajímá. Takže Němcová?

  22:43

Když už donutíte občanského demokrata říci, koho by chtěl za prezidenta, nejčastěji odpoví, že Miroslavu Němcovou.

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Vedení občanských demokratů tápe při výběru nejvhodnějšího kandidáta na funkci prezidenta. A proto bude muset s posvěcením výkonné rady – řídícího orgánu strany – nastoupit kolektivní rozum. V tomto případě členská základna, která řekne, koho by ODS měla vyslat do souboje o Hrad. Premiér a předseda strany Petr Nečas se tím zbaví minimálně jedné nepříjemnosti: nebude si muset lámat hlavu, komu z dvojice svých nejbližších spolupracovníků z grémia – Miroslava Němcová či Přemysl Sobotka – vysloví podporu, a kdo naopak ostrouhá.

O šancích prezidentských kandidátů rozhodnou stranické primárky, jejichž organizaci a harmonogram stanoví výkonná rada v pondělí 19. března. ČESKÁ POZICE se pokusila zjistit, jaká úskalí skýtá nominační proces, a kdo z trojlístku kandidátů Němcová, Sobotka a bývalý hejtman a europoslanec Evžen Tošenovský má největší šanci oslovit členskou základnu a následně i občany v přímé volbě. Vycházíme přitom z rozhovorů s patnácti straníky, kteří zastávají funkce v exekutivě i legislativě a pocházejí z různých regionů. Většina z nich si nepřála uvést své jméno, což jsme respektovali.

Prezidentské volby? Nezájem.

Asi nejzajímavějším zjištěním je, že vyjma potenciálních uchazečů o prezidentskou funkci volba hlavy státu v ODS nikoho nezajímá. Jak je to možné? Důvody jsou minimálně tři:

  • Za prvé, až do začátku února, kdy přímou volbu schválil Senát, žily parlamentní strany v domnění, že tato změna Ústavy neprojde.
  • Pramalý zájem tkví také v tom, že jádro ODS se koncentruje na získání mandátů především v krajských a senátních volbách, které konají letos na podzim. V nich jde straně takříkajíc o život. „Napříč kraji se to týká několika stovek lidí, kteří chtějí získat křeslo v zastupitelstvu na další čtyři roky. Prezidentská volba je jim proto hodně vzdálená,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj z ODS.
  • Jiný jeho kolega připomněl třetí důvod, a sice fakt, že výsledky krajských a senátních voleb předurčí, zda Petr Nečas setrvá v čele strany. O jeho dalším působení ve funkci předsedy rozhodne stranický kongres, který se uskuteční až po podzimních volbách, ale zároveň před prezidentským soubojem. V myslích členů vedení strany je proto volba prezidenta vytlačena na druhou kolej.

Když se měli politici, jež ČESKÁ POZICE oslovila, zamyslet nad otázkou, co bude výběr prezidentského kandidáta pro stranu znamenat, většinou se rozhovořili o možnosti prodat v kampani program a myšlenky občanských demokratů. Mohla by to být prý také příležitost pro aktivizaci členské základny. Politici se dále shodli na tom, že na rozdíl od jiných politických stran výběr prezidentského kandidáta ODS nijak zásadně nerozděluje. Alespoň to tak zatím vypadá.

Jak se bude volit?

Na příští schůzi výkonné rady 19. března by mělo grémium prezentovat svou představu, jakým způsobem by chtělo uspořádat vnitrostranické referendum o prezidentském kandidátovi ODS. Na únorové výkonné radě k nominačnímu procesu krátce promluvil i Nečas, jenž by uvítal, aby byl v primárkách co nejvíce vyslyšen hlas členské základny, a to na úrovni místních sdružení. Podle informací ČESKÉ POZICE má v tomto ohledu podporu i od senátorského klubu ODS, který se rovněž vyslovit pro co nejširší diskusi uvnitř strany.

Část ODS si uvědomuje, že pokud navrhne  člena strany, může v přímé volbě snížit jeho šance na úspěchPrimárky se mohou uskutečnit podle jednoho ze dvou základních scénářů. Buď se vyhlásí referendum a během jednoho dne bude moci každý člen odevzdat hlas pro svého favorita v celé republice, nebo by se volilo postupně podle stranické hierarchie, a to prostřednictvím delegátů na oblastní a regionální úrovni.

Obě varianty však skrývají svá úskalí. V prvním případě budou muset kandidáti procestovat celé Česko, aby si potřásli rukou s co možná největším počtem spolustraníků. Což podle některých členů ODS likviduje potenciální zájemce o prezidentskou kandidaturu, neboť jde o hodně práce s nejistým výsledkem. „Bude jezdit po všech nádražích a žebrat o podporu,“ shrnul obavy vysoce postavený člen ODS.

Ve druhém případě jde zase o to, že by do nominace vstoupila partajní hierarchie, což by mohlo vést k politickým obchodům na různých úrovních, místními sdruženími počínaje.

Samostatný problém při sestavování pravidel nominačního procesu představuje otázka, zda vybírat kandidáta na Hrad i z nestraníků. Část ODS si totiž uvědomuje, že pokud navrhne člena strany, může v přímé volbě snížit jeho šance na úspěch. Naopak nestraník, který by kandidoval za ODS, by se zřejmě potýkal s nedůvěrou členů liberálně-konzervativních občanských demokratů. Ti by se přirozeně ptali, proč strana nenominuje někoho ze svého středu.

Trojí kampaň

V úvahách politiků zaznívá obava, aby prezidentská volební kampaň nevyšla partajní pokladnu příliš draho. Stranu čekají během pěti měsíců hned troje volby, které spolykají několik stovek milionů korun. Převažuje proto názor, aby se v krajských, senátních a prezidentských volbách kampaně spojily. Šlo by o pragmatické rozhodnutí, neboť krajské a senátní volby by se měly konat v polovině října a registrace prezidentských kandidátů zřejmě začne někdy v polovině listopadu.

Vše nasvědčuje tomu, že primárky se uskuteční buď v květnu a červnu, nebo až v říjnuODS se zároveň intenzivně zabývá otázkou, kdy spustit vnitrostranický nominační proces, aby se kampaně alespoň částečně propojily – jestli již před letními prázdninami, anebo až po nich. V létě totiž bývá politická aktivita na nule. Vše nasvědčuje tomu, že primárky se uskuteční buď v květnu a červnu, nebo až v říjnu.

Nevyřešené zůstává to, zda by měl po vnitrostranickém referendu následovat mimořádný kongres, na němž by strana oficiálně oznámila svého kandidáta do přímé volby. Alternativou je spojit kongres, kde bude Nečas obhajovat post předsedy, s potvrzením prezidentského kandidáta.

Němcová – mohla by zafungovat na média

A teď k samotným osobám adeptů na nejvyšší ústavní funkci. Když přijde řeč na předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (59), jmenují oslovení členové ODS především tyto její kladné vlastnosti: je slušná, respektovaná, propracovala se stranou odspoda a nekrade. Jo a také je to žena, což by mohlo zafungovat na média... Němcová sice oficiální kandidaturu na prezidentku ještě neoznámila, netají se však zájmem o tuto funkci.

Slušná, respektovaná, propracovala se stranou odspoda, ... jo a je to ženaJejí nesporná výhoda, která se může projevit i během případné kampaně, spočívá v tom, že je ve sněmovně exponovanou osobou, což jí umožňuje celkem bezproblémový přístup do médií. „Umí také mluvit. Tedy pokud nejde o finance a ekonomiku,“ doplnil vějíř jejích výhod senátor ODS, který si nepřál být jmenován.

Při své kandidatuře by se Němcová mohla opřít o nejsilnější region - Prahu. Ta jí v minulosti podporovala například při volbě na post místopředsedkyně strany, který získala na kongresu v roce 2010. A Němcová má i další plus. Ačkoli pochází z Vysočiny, což je co do počtu delegátů na kongres, malý kraj, je považována za důstojnou kandidátku na prezidentku ve většině regionů. Aktuálně by tak měla v triu se Sobotkou a Tošenovským asi největší šanci ve vnitrostranických primárkách zvítězit.

Koho podpoří Sobotka?

V primárkách má podle všeho relativně malé šance Přemysl Sobotka (67), první místopředseda Senátu. Jeho kandidatura na Hrad byla do jisté míry svázána s očekáváním nepřímé volby. Z té však sešlo. A je tu ještě jedna potíž, o které hovoří jeho spolupracovníci – Sobotka sice patří mezi matadory stranické politiky, jeho nevýhodou je ale vyšší věk.  Ve skupině 18 až 35 let je nevolitelný. Jde přitom o kategorii voličů, z níž se budou rekrutovat i členové ODS.„Musíme se zamyslet, koho budou volit mladí voliči. Ve skupině 18 až 35 let je podle mě prakticky nevolitelný. To je přitom kategorie voličů, z níž se budou rekrutovat i potenciální členové ODS,“ popsal strategickou úvahu Sobotkův kolega.

V politických kuloárech se začíná mluvit o tom, že Sobotka, který požadoval, aby prezidentského kandidáta vybrala výkonná rada, svou kandidaturu stáhne. Otázkou je, komu vysloví podporu. Jeden z jeho spolupracovníků ČESKÉ POZICI řekl, že ji rozhodně nedá Němcové. „Nefungují mezi nimi osobní vztahy.“

Přes všechny nevýhody má Přemysl Sobotka jedno zásadní plus. Podle mínění většiny oslovených straníků by na rozdíl od Němcové určitě dokázal přitáhnout sponzory a zajistit si peníze na kampaň. A to by se zadlužené ODS hodilo. Předseda Petr Nečas se už prý nechal slyšet, že podobně jako při senátních volbách počítá s tím, že si část nákladů na prezidentskou kampaň uhradí kandidáti sami.

Faktor Tošenovský

Nebyla by to úplná analýza, pokud bychom nezmínili europoslance Evžena Tošenovského (56), který projevil zájem o prezidentskou funkci v únoru. Jeho jméno zaznělo na půdě ODS v souvislosti s kandidaturou na Hrad poprvé už loni v listopadu. Navrhli ho údajně europoslanci Jan Zahradil a Hynek Fajmon. Důvod? Jednak by se tím europoslanecký klub ODS zviditelnil v českých médiích a za další má Tošenovský podle některých stranických kolegů reálné šance uspět v přímé volbě.

„Nic neudělal, ale ani nezkazil. To je prostě Evžen.“„Nezapomeňte, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získal největší počet preferenčních hlasů. V těchto volbách se přitom volí v jediném volebním obvodě od Aše po Ostravu,“ upozornil ČESKOU POZICI europoslanec Fajmon. Straníci podle něj nebudou přemýšlet pouze o kandidátovi, který je nejlepší, ale především o takovém, jenž má největší šanci v přímé volbě uspět.

Tošenovského kandidatura vzbudila u straníků i určité pochybnosti. „Nic neudělal, ani nezkazil. To je prostě Evžen,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj z ODS. A další zmínil Tošenovského nechuť jít do politických střetů: „Už dvakrát se o něm mluvilo jako kandidátovi na předsedu (ODS-pozn.red.) a pokaždé z toho vycouval. Naposledy, když se měl postavit proti Topolánkovi. To si ho na Hrad pozval Klaus a řekl mu, ať to stáhne, že se Topol sám utopí.“

Autor: