Až se nejpozději do několika let na Ostravsko-Karvinsku definitivně uzavřou hlubinné doly, čeká celý region klíčová otázka kdo zaplatí útlum těžby a rekultivaci. Krachující společnost OKD to s největší pravděpodobností nebude. Firma si totiž na účtech neschovávala za tímto účelem potřebné rezervy.
Jak nedávno uvedl Český báňský úřad v materiálu pro vládu, aktuální stav finančních rezerv společnosti OKD na sanace a rekultivace činí přibližně 267 milionů korun a na důlní škody pak zhruba 256 milionů korun uložených na vázaných účtech. A to bude stačit jen stěží.
Nedávno uvedl Český báňský úřad, že aktuální stav finančních rezerv společnosti OKD na sanace a rekultivace činí přibližně 267 milionů a na důlní škody zhruba 256 milionů korun. |
Skandál? Podle vyjádření politiků a hornických odborů by se tak mohlo zdát. „Hovoří se o tom, že privatizační smlouva mimo jiné obsahuje závazek, že budou vytvořeny prostředky na útlum dolu,“ uvedl nedávno například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Už když stát prodával menšinový podíl v OKD před dvanácti lety, privatizační smlouva takovou klauzuli obsahovala s odkazem na platný hornický zákon. Jenže to má zásadní háček. Samotný zákon totiž podle vyjádření báňského úřadu žádnou takovou povinnost přímo nestanoví.
Už o tom víme
Koupit doly, vysát z nich peníze, zadlužit společnost a nechat ji následně zkrachovat tak není nic protizákonného. Přinejmenším z hlediska nákladů na úpravu krajiny zdevastované těžbou uhlí. Bývalý spoluvlastník OKD miliardář Zdeněk Bakala tak sice může být v současnosti odsuzovanou a nenáviděnou osobou, v tomto ohledu ale jeho působení v Moravskoslezském kraji nejspíš jen využilo díry v zákoně.
Ten pochází z roku 1988 a čeští politici tak v polistopadovém vývoji prokázali obdivuhodnou schopnost jeho nedostatky přehlížet. Současná vláda si je chybějící legislativy podle informací LN již vědoma a uvažuje o jeho změně. Samotné ministerstvo průmyslu a obchodu však upozorňuje, že v nynější situaci už toho moc zachránit nelze.
Odhadnout, jak dopadne insolvenční řízení, není možné. Stále ale existuje možnost, že se pro OKD najde kupec. |
„Jelikož hlubinná těžba společnosti OKD bude podle nejpříznivějších prognóz a v omezeném rozsahu pokračovat jen do roku 2023, a to na pokraji ekonomické výnosnosti, je velmi nepravděpodobné, že v případě zmíněné nové legislativní úpravy by byla schopna vygenerovat miliardové finanční rezervy na technickou likvidaci,“ říká mluvčí resortu František Kotrba.
I když v Česku ještě nějaké fungující doly zbývají, kromě OKD jde vesměs o hnědouhelnou povrchovou těžbu, jež probíhá například na Mostecku. V jejím případě by se podobná situace, kdy těžební společnost zkrachuje a zanechá po sobě miliardové škody v poškozené krajině, opakovat neměla. „Dosud tvořené rezervy dle platné legislativy na důlní škody, sanace i rekultivace měly pokrýt pravděpodobně všechny negativní důsledky předešlé hornické činnosti,“ dodává Kotrba.
Existuje ale i další důvod, proč se do zacelení legislativní díry, která bude celý region stát ještě hodně vrásek, nikomu nechce.
Politici by mohli teoreticky zařadit vyšší rychlost a zákon o hornické činnosti upravit tak, aby měla každá společnost zabývající se těžbou uhlí povinnost ukládat peníze na rekultivaci. Co by to provedlo se samotné OKD?
Firma je v insolvenci a na pokraji krachu. Některé její doly se budou muset zavřít už v horizontu příštích měsíců. |
Firma je v insolvenci a na pokraji krachu. Některé její doly se budou muset zavřít už v horizontu příštích měsíců. Hovoří se o tom, že chybějí peníze na výplaty. Podstatnou část z deseti tisíc zaměstnanců čeká propouštění.
Odhadnout, jak dopadne insolvenční řízení, není možné. Stále ale existuje možnost, že se pro OKD najde kupec. Několik zájemců se již objevilo, například miliardář Pavla Tykače nebo skupina kolem Petra Otavy mladšího a společnosti Carbounion.
Čekání na konec
Jenže pokud by zákon fungoval tak, jak má, a OKD měly povinnost spořit na budoucí náklady spojené s útlumem těžby, kupoval by případný zájemce společnost i se závazkem rozsáhlých nákladů. OKD by v takovém případě byly prakticky neprodejné. Už takhle by na sebe případný majitel vzal dluhy, jejichž výše podle samotného managementu firmy činí 17 miliard korun.
Největší pohledávky má společnost vůči svým současným majitelům, tedy třem zahraničním fondům sdruženým v uskupení Ad Hoc Group. |
Největší pohledávky má společnost vůči svým současným majitelům, tedy třem zahraničním fondům sdruženým v uskupení Ad Hoc Group. Problémem těžební firmy jsou též nevýhodné smlouvy, které uzavřela se svými dodavateli. V naprosté většině se jedná o společnosti, které ještě před pár lety byly součástí stejné skupiny OKD, ale bývalé vedení v čele se Zdeňkem Bakalou je odprodalo.
Nyní se stále čeká, jakým procesem OKD projdou v insolvenčním řízení. To může skončit buď reorganizací, která do určité míry zachová běh podniku, nebo konkurzem, jenž by znamenal s největší pravděpodobností konec a postupný rozprodej.
